Státní rozpočet skončil na konci října deficitem 183,1 mld. Kč

Čtěte více

• Státní rozpočet má letos našlápnuto ke druhému nejhoršímu výsledku v historii
  Podle dnes zveřejněných údajů Ministerstva financí stát do konce letošního října hospodařil s deficitem ve výši 286,7 mld. CZK. Oproti loňskému rekordnímu roku je schodek nižší o 48,2 mld. CZK, což je dáno zejména vyššími daňovými příjmy. Deficit státního rozpočtu bude do konce roku dále narůstat, pravděpodobně až ke schváleným 375 mld. CZK.
• Státní rozpočet má nejhorší za sebou, druhá polovina roku přinese vyšší příjmy a nižší výdaje
  Stát hospodařil za prvních pět měsíců letošního roku s deficitem 255 mld. Kč. Celkové příjmy poklesly meziročně o 3,3 % a výdaje naopak vzrostly o 10,8 %. Meziměsíční zhoršení je jen lehce nižší, než jsme viděli v dubnu. To přitom bylo nejhlubší v letošním roce. Za prohloubením deficitu státního rozpočtu stojí na příjmové straně i nadále zejména nepřímé daně. Společně na DPH a spotřebních daních chybí státu oproti plánu téměř 30 mld. Kč. Naopak příjmové daně celkově zaostávají pouze o 9 mld. Kč. Zejména však u daně z příjmu právnických osob do hry vstupují čtvrtletní zálohy na dani, které v květnu výrazně negativně zkreslují obrázek inkasa. V červnu by totiž podle našich odhadů mělo z toho titulu přitéct do rozpočtu kolem 35 mld. Kč. Na druhou stranu pojistné na sociální zabezpečení a nedaňové příjmy přispívají k nižšímu deficitu dodatečným příjmem ve výši 11,5 mld. Kč. Celkově tak příjmová strana zaostává za plánem Ministerstva financí o 25,9 mld. Kč.
• Státní rozpočet na cestě k 375mld. deficitu
  V listopadu tradičně dochází k razantnějšímu prohloubení deficitu, kdy zaostává příjmová strana, a naopak výdajová získává na tempu, a jinak tomu nebylo ani letos. Deficit se tak prohloubil na 337,1 miliardy Kč, což je zhruba o 50 mld. navíc (v záporu) proti konci října. Vzhledem k tomu, že v roce 2020 dosáhl finální deficit 367 mld. Kč, nabízí se na první pohled srovnání s ním.
• Státní rozpočet na rok 2020
  „Politici si myslí, že dokáží o penězích lidí rozhodovat lépe než lidé samotní. V tom se však zásadně pletou. Nelze proto považovat za správné, že v příštím roce opět dojde k růstu složené daňové kvóty,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Státní rozpočet pokračuje v rekordech
  Nikoliv překvapivě přinesl další pandemický měsíc i další historicky největší „sekeru“ státního rozpočtu, která za uplynulé dva měsíce roku činí již 86,1 mld. Kč. Neškodně tak ve srovnání působí ta loňská ve výši 27,4 mld. Kč a jedná se i o citelný nárůst oproti letošnímu lednu, kdy šlo „jen“ o 31,5 mld. Kč.
• Státní rozpočet po první třetině roku vykazuje deficit 192 mld. Kč
  Stát hospodařil za první čtyři měsíce letošního roku s deficitem 192 mld. Kč. Celkové příjmy poklesly meziročně o 5,6 % a výdaje naopak vzrostly o 12,8 %. S nárůstem deficitu o 66,8 mld. Kč se tak jedná o nejvýraznější meziměsíční zhoršení v tomto roce. Na příjmové straně nejvíce zaujme vývoj nepřímých daní. V případě DPH ve státní kase chybí oproti plánu Ministerstva financí 8 mld. Kč a v případě spotřební daně 15 mld. Kč. Slabší inkaso těchto daní bylo patrné již v předchozích měsících. Očekáváme však, že druhá polovina roku by díky otevření ekonomiky a nárůstu spotřeby domácností měla přinést i nárůst inkasa těchto daní. Naopak pozitivní zprávou jsou i nadále přímé daně, které přibližně odpovídají schválenému rozpočtu. V tomto kontextu je překvapením zejména inkaso daně z příjmu právnických osob, které i přes svůj čtvrtletní charakter placení záloh v dubnu nepřispělo k vyššímu deficitu státního rozpočtu. Celkově však příjmová strana ztrácí za první čtyři měsíce 21,3 mld. Kč oproti plánům ministerstva.
• Státní rozpočet prohloubil deficit, dopad koronaviru uvidíme ale až v dalších měsících
  Státní rozpočet hospodařil za první tři měsíce tohoto roku s deficitem 44,7 mld. Kč. Oproti stejnému období minulého roku je tak výsledek horší o 35,5 mld. Kč. Větší deficit jsme mohli vidět pouze v roce 2010 jako dozvuk globální hospodářské krize.
• Státní rozpočet se dále propadá
  Srpen přinesl další prohloubení deficitu státního rozpočtu, který narostl z červencových 205,1 až na 230,3 mld. Kč a opět překonal dosavadní tuzemský rekord. Před rokem touto dobou činil z dnešního pohledu „pouhých“ 15 mld. Kč. Vzhledem k jarnímu rozsáhlému ekonomickému útlumu se ovšem jedná o očekávatelný vývoj, jelikož si záchranná ekonomická opatření logicky vyžádala navýšení výdajů, zatímco daňové příjmy utrpěly výpadek. Dosavadní plnění rozpočtu pak naznačuje, že pokud nedojde k opětovnému zavádění plošných restriktivních opatření, pak by schválený deficit ve výši 500 mld. Kč nakonec neměl být zapotřebí.
• Státní rozpočet se vydal na cestu k rekordnímu schodku
  „Restriktivní opatření proti šíření koronaviru výrazně sníží příjmy státního rozpočtu. Kompenzační opatření na podporu ekonomiky zas výrazně zvýší státní výdaje. V následujících měsících se proto budeme propadat do stále hlubšího schodku,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Státní rozpočet skončil loni ve schodku 289 mld. Kč
  Not great, not terrible. I tak by se dal zhodnotit výsledek loňského hospodaření vlády, které skončilo se schodkem 289 mld. Kč. V meziročním srovnání jde o viditelné zlepšení o 72 mld. Kč a mírně příznivější je schodek také vůči schválenému plánu 295 mld. Kč, který se zdál ještě v polovině minulého roku jen těžko dosažitelný. Na druhé straně není rozhodně co slavit, neboť jde stále o čtvrtý nejhorší výsledek hospodaření v historii České republiky. K meziročnímu zlepšení salda přispělo na příjmové straně vyšší inkaso daně z příjmů právnických osob (odraz solidní ziskovosti podnikové sféry), posílené o výnosy z mimořádných daní.
• Státní rozpočet skončil schodkem 26 mld. CZK
  Státní rozpočet skončil v lednu schodkem 26 mld. CZK. Loni byl lednový schodek ve výši 6,8 mld. Korun. Jedná se o druhý nejhorší lednový výsledek v historii ČR.
• Státní rozpočet skončil schodkem -288,5 mld. CZK
  Státní rozpočet skončil v prosinci schodkem -288,5 mld. CZK, přičemž se očekávalo -290 mld. CZK. Je to nejlepší schodek od dob pandemie, ale čtvrtý nejhorší od vzniku ČR.
• Státní rozpočet skončil v červenci deficitem ve výši -15,8 mld. Kč
  Rozpočet v červenci skončil deficitem ve výši -15,8 mld. Kč. Tempo růstu příjmů rostlo rychleji než tempo růstu výdajů, a to je v rámci konsolidace veřejných financí dobrá zpráva. Meziroční plnění státního rozpočtu se v prvních sedmi měsících zlepšilo o 24,1 mld. Kč. Na příjmové straně se pozitivně projevuje inkaso daní a pojistného. Příjmy státního rozpočtu se zvýšily o 6,0 % a pozitivně se v nich odrazil vyšší výběr daní a pojistného. Ve srovnání se stejným obdobím minulého roku jsou výdaje o 3,3 % vyšší. Po konsolidaci převyšuje inkaso daní a pojistného růstem tempo běžných výdajů o 5,4 p.b. Na konci července hospodařil státní rozpočet s deficitem přes 168,2 mld. Kč (resp. 165,9 mld. Kč po očištění příjmů a výdajů souvisejících s projekty EU). Výdaje na obsluhu státního dluhu za leden až červenec 2025 (52,7 mld. Kč) odpovídají zhruba výši 1,5násobku výdajů úhrnem za celý rok 2008.
• Státní rozpočet skončil v lednu schodkem
  Státní rozpočet skončil v lednu schodkem -11,2 mld. korun. Jedná se o třetí nejhlubší schodek od vzniku České republiky.
• Státní rozpočet skončil v roce 2025 ve schodku 290 miliard korun
  Hospodaření státního rozpočtu skončilo v roce 2025 s výrazně vyšším deficitem – oproti minulou vládou plánovaným 241 mld. korun došlo k nárůstu na 290,7 mld. korun. Pokladní plnění rozpočtu bylo pod tlakem již v průběhu roku, ke skokovému zhoršení ale došlo především v prosinci, kdy se meziměsíčně schodek prohloubil o 58 miliard. Ani meziročně tak nakonec nedošlo ke zlepšení deficitu oproti 271 mld. korun v roce 2024. Zhoršené hospodaření vlády jde zčásti na vrub nerealistickému rozpočtování.
• Státní rozpočet skončil v srpnu ve schodku 176 mld. Kč
  Hospodaření státního rozpočtu skončilo na konci srpna deficitem ve výši 175,8 mld. Kč. Po očištění o příjmy a výdaje na projekty z Evropské unie a finančních mechanismů činil schodek 187,6 mld. Kč. Meziročně jde o zlepšení o 19 mld. Kč, především díky více než 7% nárůstu výběru daní a pojistného. I přes značné navýšení mandatorních výplat převyšují výdaje rozpočtu loňský objem jen mírně (+0,4 %). Celkově zůstává plánovaný deficit 252 mld. Kč pro tento rok jako realistický cíl.
• Státní rozpočet skončil za prvních pět měsíců v deficitu 157,4 mld. Kč
  Státní rozpočet hospodařil v prvních pěti měsících tohoto roku s deficitem 157,4 mld. Kč. Oproti stejnému období minulého roku je tak výsledek horší o 106,5 mld. Kč. Z pohledu květnových výsledků se jednoznačně jedná o nejhorší výsledek v historii. I oproti doposud nejhoršímu květnovému výsledku z roku 2010 je letošek horší o 62,1 mld. Kč. Podle nás však bude rozhodující až druhá polovina roku.
• Státní rozpočet skončil za prvních sedm měsíců v deficitu 205,1 mld. Kč
  Státní rozpočet hospodařil v prvních sedmi měsících tohoto roku s deficitem 205,1 mld. Kč. Oproti stejnému období minulého roku je výsledek horší o 195,4 mld. Kč. Z pohledu červencových i celoročních statistik se jedná o nejhlubší deficit v moderní historii země. Překonává tak i doposud rekordní rok 2009, kdy státní rozpočet skončil s pasivem 192,4 mld. Kč. V relativním vyjádření však nebyl prozatím schodek roku 2009 překonán (3,6 % vs. 4,5 % HDP).
• Státní rozpočet skončil za prvních šest měsíců v deficitu 195,2 mld. Kč
  Státní rozpočet hospodařil v prvních šesti měsících tohoto roku s deficitem 195,2 mld. Kč. Oproti stejnému období minulého roku je tak výsledek horší o 174,5 mld. Kč. Z pohledu červnových i celoročních statistik se tak jedná o nejhlubší deficit v moderní historii země. Překonal tak i doposud rekordní rok 2009, kdy státní rozpočet skončil s pasivem 192,4 mld. Kč. V relativním vyjádření však nebyl prozatím schodek překonán (3,6 % vs. 4,9 % HDP).
• Státní rozpočet směřuje podle očekávání k lepšímu výsledku
  Státní rozpočet hospodařil ke konci listopadu s deficitem 341,5 mld. Kč. Oproti předchozímu měsíci se hospodaření zhoršilo o 67,5 mld. Kč, což je největší letošní meziměsíční nárůst. Zatímco příjmová strana postupně snižuje své tempo meziročního propadu (-2,8 % y/y), výdajová strana naopak pod tlakem druhé vlny koronaviru opět zvyšuje svou dynamiku (19,1 % y/y).