Kam směřuje cena zlata? Nastínili jsme možné scénáře jejího vývoje spojené s chováním nejdůležitějších hráčů světové ekonomiky

Poptávku po zlatu ovlivňují tři druhy poptávky: výrobců šperků (cca 55 %), průmyslu (cca 10 %) a investorů (cca 35 %). Na investiční poptávku má velký vliv chování klíčových hráčů ve světě politiky a byznysu. Ať už hovoříme o největších ekonomikách, jako je USA a Čína a aktuálně o jejich obchodní válce nebo nám bližší Evropské unii a jejich tématech, jak politických (Brexit), tak ekonomických (možná recese německé ekonomiky), hodnota žlutého kovu v době krize roste a v dlouhodobém horizontu je jeho cena stabilní. Respektive vyjádřená v penězích roste úměrně tomu, jak peníze ztrácí svou hodnotu.

Před jedenácti lety se naplno rozhořela v USA finanční krize, která přerostla v největší hospodářskou krizi od druhé světové války. Oheň však nebyl založen v září roku 2008, zakládalo se na něj pomalu a dlouhá leta a sirkami škrtali společně a nerozdílně politici společně s finančníky. Vlády umožňovaly chudším lidem (voličům) získat vlastní bydlení a náležitě se tím prezentovaly. Banky na tom vydělávaly. Toto propojení politických a soukromých zájmů nafouklo v devadesátých letech hypoteční bublinu, která splaskla v roce 2008 a překonala i ty nejbujnější představy investičních analytiků.

Podobně neočekávané události, které mají významný dopad na společnost, jsme se navykli označovat termínem Černá labuť. Analytici mají ve zvyku predikovat vývoj trhů podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. V drtivé většině však vycházejí ze svých zkušeností osobních či nastudovaných. Černé labutě přináší události podle naprosto nových vzorců, které očekává málokdo.

 Tento rok byl pro zlato mimořádně úspěšný. Pro připomenutí, jen od konce května do konce srpna vyrostla jeho cena o 259 USD za unci, meziročně dokonce o 356 USD/oz. Podobný růst žlutý kov v posledních deseti letech zaznamenal v roce 2016, kdy jeho cena stoupla během šesti měsíců o 247 USD/oz a v roce 2011, kdy dosáhla nárůstu během tří měsíců dokonce o 397 USD/oz. Růst roku 2011 byl způsoben existenciální krizí eurozóny, na přelomu let 2015/2016 našlo zlato své dno a odrazilo se od něj po sérii znepokojivých zpráv o vývoji čínské ekonomiky a díky oslabení amerického dolaru a politice FEDu, který od krize držel úrokové sazby na extrémně nízké úrovni. Pojďme však podle nejlepšího vědomí a svědomí zkusit odhadnout vývoj zlata v posledním kvartálu roku 2019.

Zlato setrvá na svých pozicích

Současný vývoj nejvíce sytí obchodní válka USA a Číny. V jakém bodě se aktuálně nacházíme? Donald Trump odsunul platnost nových celních tarifů na čínské zboží v hodnotě 250 miliard amerických dolarů z 1. října na 15. říjen jako gesto dobré vůle (1. října oslavila Čína 70 let od založení lidové republiky). Vyjednavači obou států našli začátkem října částečnou dohodu. Na světě je její první fáze zahrnující nákup zemědělských produktů, měnovou problematiku a některé aspekty ochrany duševního vlastnictví. Právě otázky duševního vlastnictví a nuceného transferu technologií však nejsou vyřešeny zcela, a tak je třeba jednat dál. Díky prvnímu kroku však došlo k oddálení uvalení nových cel na čínské zboží. Ačkoliv Donald Trump ve svých vyjádřeních stále příliš touhy po smíru neprojevuje, podle zákulisních zpráv je možné, že jednání dospějí k uklidnění situace a dočasnému uzavření smíru.

Čína je pod tlakem, potřebuje udržet dynamiku růstu své ekonomiky. V letošním druhém kvartálu dosáhl čínský růst HDP 6,2 %. Jednalo se o nejhorší výsledek od začátku roku 1992. Ne příliš optimistická data přinesl čínský výrobní průmysl, který rostl v červenci meziročně o 4,8 % a v srpnu o 4,4 %, nejpomaleji za více než 17 let. Tyto výsledky přinášejí spekulace, že země bude nucena zavést další opatření na podporu svého hospodářství dalším uvolněním monetární politiky. Krize v Číně však není ani v zájmu USA a celého světa. Mohla by se rychle rozhořet do krize globálních rozměrů. Rozumný důvod, proč by měli vyjednavači smír urychleně najít.

V případě jeho nalezení ztratí zlato jeden z významných prorůstových faktorů. Přesto nepředpokládáme výrazný propad jeho ceny. Prorůstových faktorů na dnešním trhu působí velké množství. Potvrzuje to i vývoj posledního měsíce, kdy zlato po prvních dobrých zprávách o dílčí dohodě USA a Číny krátce ztratilo. Obratem se však našlo dostatek zájemců, kteří jeho cenu vytáhli téměř zpět na ztracené pozice. Cena prakticky celý říjen kolísala kolem hranice 1 500 USD za trojskou unci. V první polovině listopadu po optimistických zprávách ze světového trhu krátkodobě kleslo na 1450 USD, ale dnes již se opět pomalu blíží zpátky k 1 500 USD.

Nejistota okolo již po několikáté odloženého Brexitu stále trvá. Přitom právě volba Brexitu v roce 2016 byla faktorem, který cenu zlata začal tlačit vzhůru. Jak bude Brexit probíhat a zda bude s dohodou či bez se můžeme jenom domnívat.  Předpokládejme, že z něj Velká Británie s Evropskou unií vyjdou jen s mírnými šrámy, a že USA s Čínou opravdu najdou společnou řeč. Analytici přesunou svou pozornost k FEDu, ECB a dalším centrálním bankám, ty totiž v letošním roce opět (poprvé od krize) mírně snížily úrokové sazby. ECB vyhlásila další vlnu kvantitativního uvolňování a FED zatím pouze rozvolnil svou měnovou politiku. Důvodů, proč by se mělo zlato do konce roku 2019 držet v pásmu kolem 1 500 USD za unci, je tak poměrně hodně.

Cesta otevřená k 1 600 USD za unci

Dosavadní růst ekonomiky poháněný uvolněnou monetární politikou způsobuje v Číně nafukování bubliny na trhu s nemovitostmi. Ten za poslední tři roky zaznamenal velký boom a dluh čínských domácností vzrostl o 70 %. Na aktuálním dluhu čínských domácností ve výši 6,8 bilionu USD se největší mírou podílí především hypotéky, které si bere střední třída toužící po solidním bydlení. Celková výše čínského dluhu pak činila na konci loňského roku astronomických 40 bilionů USD. Rostoucí poptávka po bydlení a dostupnost hypoték žene ceny nemovitostí výše. Jak se tato situace může zvrhnout jsme viděli v roce 2008 v USA.

Čína tak může být jedním z potenciálních ohnisek krize, která se přelije do světové ekonomiky. Již nyní je dopad ztráty dynamiky růstu čínského obra znát u našich sousedů v Německu. Pro Němce je Čína klíčový obchodní partner. Německý HDP ve druhém čtvrtletí klesl o 0,1 procenta a ocitl se na pokraji recese, zejména kvůli nižšímu exportu. Podle zářijové analýzy institutu IMK je pravděpodobnost potvrzení recese 60 %, nicméně aktuální data jsou mírně optimističtější. V Německu se nachází ještě jedna potenciální hrozba a tou je německá Deutsche Bank. V prvním pololetí letošního roku byla tato banka donucena přijmout drastický restrukturalizační plán a propustit pětinu zaměstnanců. Její akcie jsou historicky na nejnižších úrovních. V období před krizí v roce 2008 se obchodovaly za 111 EUR, během krize spadly na 17,5 EUR. Jejich dnešní hodnota je zhruba 6,7 EUR. Krach této banky by bezesporu zasáhl celosvětový finanční systém a podnítil investory k přesunu svého majetku do bezpečných vod – do zlata a jemu podobných aktiv. A pokud by opravdu zkolabovala instituce velikosti Deutsche Bank, byl by to pravděpodobně přesun velmi masivní.

Otázkou rovněž zůstává, co se v horších časech stane se všemi penězi, které na trh umístil FED ruku v ruce s ECB. Centrální banky, které na trh pouští likviditu formou kvantitativního uvolňování, tímto způsobem emitují velké objemy peněz. Věří, že ruku v ruce s nízkými úroky rozhýbou ekonomiku. Lidé a firmy si začnou půjčovat a zvýší svou spotřebu a investice. Systém peněz nepodložených zlatem je však více náchylný na vytváření bublin. Pokud je v oběhu hodně levných peněz, lidé a firmy mají větší tendenci se zadlužit. Pokud dojde k recesi, problémy se splácením dluhů mohou položit jednotlivce, firmy i celé státy. Druzí na řadě jsou jejich věřitelé. Říkáme tomu, že bublina splaskla. Splasknutí bublin se přelévá do hospodářství tak, že klesá jeho výkon, lidé, firmy i celé státy neschopni splácet své závazky méně spotřebovávají. I zdravé firmy mají v důsledku toho méně zakázek. Roste nezaměstnanost. Klesá hodnota firem a jejich akcií, což opět způsobuje přelévání majetku z akcií do bezpečných vod zlata. Zlato a akcie tak de facto fungují jako spojené nádoby, které na sebe velmi často reagují – když cena akcií roste, ekonomice se daří, cena zlata klesá a naopak.

Pokud nastanou výše uvedené scénáře, bude to mít s velkou pravděpodobností zásadní vliv na cenu zlata. Investoři si již v roce 2011 vyzkoušeli, jak dobře žlutý kov funguje jako bezpečný přístav. Nic z výše uvedeného se pravděpodobně nestane do letošních Vánoc. Doufejme. Nicméně trhy kromě reálných událostí ovlivňuje ve velké míře sentiment investorů. Jsou to koneckonců jen lidé. A i špatné zprávy, které by něco z výše uvedených hrozeb naznačovaly, mohou investory znervóznit a otevřít cestu k růstu na 1 600 USD za trojskou unci zlata a výše.

Autor: Lukáš Jankovský, předseda představenstva společnosti Zlaťáky