Lepší podmínky pro čtvrtého operátora

Čtěte více

• Lepší data z Číny pomohla zlepšit náladu na trzích, daří se i AUD a NZD
  Po nervózním konci minulého týdne, kdy se akciové indexy na nízkých objemech dostaly do červených čísel, začíná nový týden na podstatně pozitivnější vlně. Pomáhají k tomu hlavně čerstvá data z Číny, kde dnes ráno byly zveřejněny výsledky tamního PMI, který mapuje situaci ve středně velkých firmách (Caixin). Ta se v listopadu mírně zlepšila, když index vystoupal z 51,7b. na 51.8b, což bylo tři desetiny nad většinovým konsenzem. Index samotný tak roste už pátým měsícem v řadě.
• Lepší data z domova a eurozóny koruně zisky nepřinášejí
  Koruna po posílení z minulého týdne zatím setrvává na dosažených úrovních a další zisky nepřidává. Její kurz k euru...
• Lepší data z eurozóny a očekávání zasedání Fedu pomáhají euru
  Kurz eura vůči dolaru se včera odrazil od technické úrovně podpory 1,0400/1,0500 EUR/USD a posílil o 0,5 % na 1,0617 EUR/USD....
• Lepší data z reálné ekonomiky a počátek poklesu inflace
  Naše očekávání ohledně lednového vývoje české ekonomiky jsou poměrně optimistická. Průmyslová produkce by měla oživit, když automobilový průmysl měl podle všeho k dispozici potřebné součástky pro výrobu. Jejich dodávky však zůstávají nárazové a únorový výsledek tak bude pravděpodobně opět horší. Výraznější nárůst spotřebitelského sentimentu by se měl projevit ve vyšších maloobchodních tržbách, které v předchozích měsících silně klesaly.
• Lepší data z trhu nemovitostí v USA vystřídal pesimismus spotřebitelů, analýza GBP/USD
  Z dnešního slyšení guvernéra britské centrální banky (BoE) Marka Carneyeho a členů bankovní rady před parlamentem...
• Lepší data z USA potěšila korunu, ale oslabila dolar
  Korunu dnes nezviklaly zprávy o snížení ratingu britských a portugalských bank a...
• Lepšie časy pre európske banky?
  Včerajšie zverejnenie kvartálnych výsledkov Deutsche Bank povzbudilo nádeje investorov pre ďalší rast európskych bánk. Deutsche Bank vykázala oproti očakávaniam vyšší zisk a aj vyššie príjmy. Zároveň sa stala menej rizikovou, čím aspoň sčasti kontrovala správam o pochybení pri oceňovaní derivátov. Deutsche Bank sa obchoduje už s 30% ziskom od svojich miním podobne ako ostatné európske banky. Skutočne, celý európsky bankový sektor zaznamenal od júla percentuálne najväčší rast za posledné tri roky.
• Lepší makrodata předpovídají silnější poptávku, a komodity tak jdou nahoru
  Komoditní trhy zařadily v minulém týdnu vyšší rychlost. Lepších výkonů se přitom dočkala většina sektorů, až na průmyslové kovy a hospodářská zvířata. I nadále se zlepšují ekonomická data z Číny a Spojených států, což přináší lepší vyhlídky pro světovou ekonomiku a pohání poptávku po komoditách. Také index S&P 500 přidal další zisky, zatímco dolar je proti euru stále slabý. Ovšem proti japonskému jenu se mu dařilo a jen nakonec klesl až na 2,5leté minumum. A právě to bude pro měnové trhy lednovým tématem číslo jedna.
• Lepší nálada na globálních trzích. DAX podruhé za sebou roste, v regionu investoři slyší na buyback Erste
  Úterním obchodním dnem na globálních trzích rezonuje zlepšení nálady, a tedy i růst akcií. Německý akciový index DAX přidává již druhý den v pořadí a dnes posiluje o 1,1 procenta. Nejvýrazněji roste Commerzbank, které pomohla zpráva o financování projektu RWE na stavbu větrné farmy v Německu, CBK GY +4,31 procenta, RWE GY +0,15 procenta.
• Lepší nálada v evropském průmyslu
  Březnové výsledky podnikatelských nálad v eurozóně přinesly lehké zlepšení. Souhrnný index nákupních manažerů PMI vzrostl z 50,2 bodů na 50,4 bodů, což signalizuje přibližnou stagnaci růstu v prvním čtvrtletí. Vývoj ve dvou hlavních sektorech je však rozdílný – aktivita ve službách ztrácí dynamiku (50,4), zatímco zpracovatelský průmysl sice zůstává v pásmu recese (48,7), ale podmínky jsou nejlepší za poslední dva roky. Začněme pohledem na služby, které po velkou část minulého roku setrvávaly pohodlně v růstovém pásmu a ekonomiku eurozóny držely nad vodou.
• Lepší rozpočtové saldo díky provizoriu
  V prvních třech měsících letošního roku hospodařila vláda se schodkem ve výši 27,6 mld. Kč. Oproti stejnému období minulého roku jde o viditelně lepší výsledek – o téměř 64 miliard korun. Tento rozdíl jde ale z podstatné části na vrub rozpočtovému provizoriu, které omezovalo měsíční výdaje vlády na dvanáctinu loňského rozpočtu. Právě z tohoto titulu meziročně klesly rozpočtové výdaje o téměř 8 %, zatímco příjmy vzrostly o 3,9 % díky růstu inkasa daní a pojistného a také vyšším příjmům z EU. Režim rozpočtového provizoria skončil 21. března, a proto až další měsíce ukážou skutečnou kondici státního rozpočtu. Vláda letos počítá se schodkem 310 mld.
• Lepší rozpočtové saldo díky provizoriu. Íránský šok ale zvyšuje riziko, že schodek překročí plánovaných 310 mld. Kč
  V prvních třech měsících letošního roku hospodařila vláda se schodkem ve výši 27,6 mld. Kč. Oproti stejnému období minulého roku jde o viditelně lepší výsledek – o téměř 64 miliard korun. Tento rozdíl jde ale z podstatné části na vrub rozpočtovému provizoriu, které omezovalo měsíční výdaje vlády na dvanáctinu loňského rozpočtu. Právě z tohoto titulu meziročně klesly rozpočtové výdaje o téměř 8 %, zatímco příjmy vzrostly o 3,9 % díky růstu inkasa daní a pojistného a také vyšším příjmům z EU.
• Lepší rozpočtový schodek v listopadu, ale za cenu nižších investic
  Ke konci listopadu činil schodek státního rozpočtu 232 mld. Kč, zhruba o 37 miliard méně než v minulém roce. Plnění rozpočtu se tak vyvíjí zhruba v souladu s plánovaných deficitem 241 miliard, nicméně bližší pohled do struktury ukazuje na některé problematické aspekty.
• Lepší výběr daní a nižší růst výdajů zpomalují prohlubování deficitu státního rozpočtu
  Stát hospodařil za prvních osm měsíců letošního roku s deficitem 298,1 mld. Kč. Celkové příjmy vzrostly meziročně o 1,8 % a výdaje o 7,3 %. Meziměsíční prohloubení deficitu dosáhlo pouze 18,7 mld. Kč, zatímco průměrné tempo za první polovinu roku bylo kolem 55 mld. Kč měsíčně. Na lepším vývojem oproti plánovanému státnímu rozpočtu se shodně podílejí vyšší příjmy i nižší výdaje.
• Lepší vývoj státního rozpočtu nás vede k optimističtější naší prognózy
  Státní rozpočet hospodařil v prvních devíti měsících tohoto roku s deficitem 252,7 mld. Kč. Oproti stejnému období minulého roku je výsledek horší o 231,7 mld. Kč. Z pohledu zářijových i celoročních statistik se jedná o nejhlubší deficit v moderní historii země. Tempo jeho prohlubování je však méně než poloviční ve srovnání s jarními měsíci spojené s akutními náklady vlády.
• Les Echos: Francouzská ekonomika vstupuje do recese, nezaměstnanost půjde nad 10 % a země přijde o AAA
  Francouzská ekonomika vstoupí podle nejnovějších dat statistického úřadu Insee d...
• Lesk a bída dluhopisů. Na co si dát pozor a jaké jsou investiční alternativy?
  Investice do dluhopisů jsou často považovány za bezpečnou volbu, avšak realita je mnohem složitější. Dluhopisy nabízejí předem stanovený výnos, ale rizika spojená s jejich držením jsou často přehlížena. Historicky nízké úrokové sazby mezi lety 2018–2020 vedly k masivní emisi firemních dluhopisů, jejichž splatnost přichází právě nyní. Mnoho emitentů však nebylo připraveno na výrazné ekonomické změny, včetně rostoucí inflace a stagnujícího růstu HDP.
• Lesy ČR a Budvar odvedou do rozpočtu 4,36 miliardy Kč, více, než se plánovalo
  Národní podnik Budějovický Budvar letos odvede do státního rozpočtu 550 milionů korun. Je to více, než se původně plánovalo v červenci, kdy vláda rozhodla, že podnik odvede 190 milionů Kč. Státní podnik Lesy ČR odvede letos do státního rozpočtu 3,81 miliardy Kč. Oba podniky spadají pod ministerstvo zemědělství, které o tom informovalo v tiskové zprávě. Do rozpočtu dohromady dají 4,36 miliardy Kč. Část peněz resort využije na podporu lesního hospodářství.
• Lesy ČR jsou za rok 2019 ve ztrátě 790 milionů korun kvůli kůrovcové kalamitě
  Státní podnik Lesy České republiky – LČR se loni podle auditovaných výsledků propadl do ztráty 790 milionů korun oproti zisku 70 milionů korun v roce 2018.
• Lesy ČR mají v roce 2025 odvést státu sedm mld. Kč, budou muset použít rezervy
  Státní podnik Lesy České republiky (LČR) by měl v roce 2025 zdvojnásobit odvod státu na sedm miliard korun z letošních 3,5 miliardy korun. Podnik na odvod zřejmě bude muset použít peníze z rezerv, což by ho v případě kalamity mohlo ohrozit. Hrozí i oddálení nápravy miliardových škod po zářijových povodních. ČTK to dnes řekl generální ředitel Lesů ČR Dalibor Šafařík. Sedmimiliardový odvod je zahrnutý v příjmech státního rozpočtu na rok 2025, který v úterý podepsal prezident Petr Pavel. Lesy ČR spravují téměř polovinu lesů v zemi.