České inflaci se dolů nechce

Čtěte více

• České ekonomické výhledy: Možné dopady pandemie COVID-19 do ekonomiky a finančních trhů
  Pandemie koronaviru typu COVID-19 drtí finanční trhy hlavně kvůli obavám z dopadu do reálné ekonomiky. V současné panice mají všechny makroekonomické predikce jen velmi přibližné a hrubé kontury. Směr dopadu je jasný, pokus o kvantifikaci naopak vůbec. Přesto se v předkládaném reportu pokoušíme současnou situaci primárně z expertního pohledu ohodnotit. Je jasné, že dopady do růstu globální i české ekonomiky budou výrazně negativní, koruna slabší, sazby nižší. Předpokladem je poměrně rychlé zotavení ekonomiky po zdolání nákazy (scénář „V“ či „U“ podle rychlosti zotavování). Rizikovým scénářem je “W“, tedy návrat koronaviru na podzim.
• České ekonomické výhledy: Narážíme na strop
  Česká ekonomika zpomaluje, inflační tlaky sílí: Část ekonomiky naráží na své kapacitní limity, jiná část trpí zpomalením poptávky z eurozóny. Zpomalení se ale neprojevuje na trhu práce. Stále je víc pracovních míst než uchazečů o práci. Utažený trh práce tak i nadále bude zajišťovat silný mzdový růst, který se bude přelévat do zvyšování cen.
• České e-shopy měly díky koronaviru v dubnu rekordní nárůst tržeb, nákupním hitem byly dezinfekce, dětská pyžama a set-top boxy. Naopak tržby v ubytování klesly o 96 procent
  Tuzemský maloobchod vykázal v dubnu svůj nejhlubší meziroční propad minimálně od začátku tohoto tisíciletí, tedy za celé období od ledna 2001. Platí to jak pro maloobchod bez zahrnutí motoristického segmentu, tak pro ten, který jej zahrnuje. V případě maloobchodu bez zahrnutí motoristického segmentu propad činí 10,6 procenta. V případě maloobchodu se zahrnutím motoristického segmentu propad činí 21,2 procenta. Došlo tedy k prohloubení propadu také v porovnání s letošním březnem, kdy už byl pokles rekordní.
• České firmy se v Rusku mohou dočkat třeba „úřední šikany“, Kreml však kvůli vyostření vztahů s ČR nejspíše nezavře kohoutky s plynem či ropou
  Na předvčerejší tradiční poselství prezidenta Vladimira Putina ruskému lidu reagoval rubl posílením, byť mírným. To lze vyložit jedině tak, že investoři po celém světě – lidé, kteří dění v Rusku sledují velice bedlivě –, čekali od vládce Kremlu větší útočnost. Ne že by po ní dychtili. Naopak. Obávali se toho, že Putin bude ve světle posledního vývoje, včetně kauz kolem opozičního politika Alexeje Navalného a vrbětických explozí, militantnější. S úlevou proto přijali, že rivaly ani konkrétně nejmenoval, hovořil pouze o „organizátorech provokací“.
• České firmy vydaly v prvním pololetí 2024 dluhopisy za 34,9 miliardy korun, téměř dosáhly celoročního objemu emisí z roku 2023
  Společnosti v České republice vydaly v prvním půlroce 2024 korporátní korunové dluhopisy o celkovém objemu 34,9 miliard korun. Objem emitovaných dluhopisů za první půlrok tak téměř dosáhl úrovně emisí za celý rok 2023. Vychází to z analýzy Bond Index poradenské společnosti Deloitte, která sleduje vývoj na trhu s korporátními dluhopisy v českých korunách už od roku 2017.
• České firmy vyhlíží nový zákon o účetnictví, přijít má po 34 letech
  Ministerstvo financí zveřejnilo v pondělí 15. ledna dlouho očekávaný návrh zákona o účetnictví, který má nahradit ten stávající z roku 1991 a který by měl přinést soulad s mezinárodními zvyklostmi. Ministerstvo návrh zveřejnilo po zapracování všech připomínek, kterých bylo celkově uplatněno 991. Nyní je tento návrh připraven k předložení k projednání v orgánech Legislativní rady vlády, aby mohl být následně předložen Poslanecké sněmovně. S jeho účinností se předběžně počítá od 1. ledna 2025. Tématu se dále v komentáři věnuje Jiří Sedláček, certifikovaný auditor a expert v oblasti účetního a transakčního poradenství ze společnosti BDO.
• České HDP nepatrně lepší, než se čekalo
  Podle předběžného odhadu česká ekonomika v prvním čtvrtletí dle očekávání výrazně zpomalila z předchozího tempa 0,8 % č/č. Zpomalení bylo nepatrně menší, než se v průměru čekalo. Mezičtvrtletně ekonomika přidala 0,5 % a meziroční tempo růstu zpomalilo na 2,5 % z předchozího tempa 2,6 %. Analytici čekali v průměru o desetinku méně. Naopak předpověď ČNB byla o desetinku optimističtější. O významnějším překvapení nemůže být řeč.
• České HDP roste, otázkou je zahraniční politika
  Česká ekonomika v prvním čtvrtletí podle zpřesněného odhadu vzrostla oproti předchozímu čtvrtletí o 0,6 %. Meziroční tempo činilo 2,6 %. Předběžný odhad ukazoval o desetinku nižší údaj. Výsledek tak přesně odpovídá prognóze ČNB a je mírně lepší, než kolik v průměru analytici původně čekali pro začátek roku.
• České hospodářství rostlo v Q2 16 díky spotřebě domácností a čistým exportům
  Dnešní den přinese z domova zveřejnění struktury růstu HDP za druhé čtvrtletí. Již oznámený předběžný odhad překvapil vyšším než očekávaným mezičtvrtletním růstem o 0,9 % q/q. Meziroční dynamika tak zpomalila pouze mírně, a to z 3,0 % v prvním kvartále na 2,5 % y/y. Očekáváme, že hlavním tahounem české ekonomiky byla spotřeba domácnostní reflektující vysokou zaměstnanost, rostoucí mzdy a nízkou inflaci. Zejména silná poptávka po českých autech a růst vývozů by se měly podepsat na pozitivním příspěvku čistých exportů. Naopak problémy s EIA a pomalý náběh nového programového období v čerpání fondů EU se promítlo negativně do investiční aktivity; s tím související nižší investiční dovozy opět pomohly čistým exportům. A v neposlední řadě růstu pomohla i vláda svou spotřebou. Zveřejnění národních účtů za Q2 16 by mělo korunu udržet u hladiny kurzového závazku.
• České hospody a restaurace se bouří. Není divu, Češi loni totiž kvůli covidu utratili v restauracích a hospodách o 76 miliard korun méně, než by utratili nebýt pandemie, plyne z nových dat Eurostatu
  V souvislosti s nynějším opětovným zpřísňováním protipandemických opatření se mnozí provozovatelé restaurací a hospod bouří a varují, že nebudou dbát povinnosti prověřovat bezinfekčnost svých hostů. Provozovatelé restaurací či hospod se totiž obávají, že jim dodržování opatření odláká zákazníky. Po loňském roku jsou finančně značně oslabení, jak ostatně dokládají i nová data Eurostatu. Podle nich totiž Češi loni kvůli covidu utratili v restauracích a hospodách o 76 miliard korun méně, než by utratili nebýt pandemie.
• České IT v číslech: roste počet žen, dominují třicátníci, vysoká škola není nutnost
  Společnost smitio realizovala během dubna rozsáhlý průzkum, jehož cílem bylo zmapovat podobu informačních technologií v Česku. Z výsledků dotazníkového šetření, kterého se účastnilo 453 respondentů, například vyplývá, že do světa jedniček a nul míří stále více žen, vysokoškolské vzdělání není podmínkou úspěchu nebo že prací v IT se živí převážně mileniálové.
• České koruně se ve středu nedařilo
  Česká koruna včera zaznamenala vůči euru ztráty ve výši 0,4 %, když se kurz CZK/EUR posunul z ranních úrovní okolo 27,33 na 27,44. Větší ztráty...
• České malé a střední podniky patří v čase koronavirové krize k vůbec nejodolnějším v celém hospodářsky vyspělém světě, plyne z nové studie ekonomů z USA
  Tuzemské malé a střední podniky patří v hospodářsky vyspělém světě k těm, které jsou vůbec nejméně zranitelné tváří v tvář probíhající koronavirové krize. Plyne to ze studie čtyř ekonomů působících v USA, kterou tento týden zveřejnil americký Národní úřad pro ekonomický výzkum.
• České maloobchodní tržby dál rostou
  Maloobchodní tržby v červenci rostly rychleji, než se čekalo. Růst optimismu se projevil na vyšší ochotě utrácet. Vstup do třetího čtvrtletí je mírně lepší, než ukazovala naše prognóza a předchozí data byla revidována vzhůru. Výhled na nejbližší měsíce ale zůstává značně nejistý, přičemž spotřebitelská důvěra se již mírně snížila.
• České ministerstvo práce vyčísluje dosavadní pomoc ukrajinským uprchlíkům na zhruba 63 miliard korun, avšak renomovaný německý institut ji uvádí třikrát vyšší, zhruba 200 miliard korun. Kdo se plete?
  Někdo se tady plete. České ministerstvo práce a sociálních věcí říká, že na pomoc ukrajinským uprchlíkům dalo Česko od začátku invaze do konce loňska 62,5 miliardy Kč. Podle Institutu pro světovou ekonomiku v německém Kielu to ale bylo 7,96 miliardy eur, tedy 199,6 miliardy Kč dle aktuálního kurzu.
• České motoristy čekají poměrně levné Vánoce, levnější než loni, pohonné hmoty opět zlevnily. Nic moc na tom nezmění ani včerejší zasedání americké centrální banky, z hlediska investorů šokující
  Pohonné hmoty v Česku v uplynulém týdnu opět mírně zlevnily. Průměrná cena nejprodávanějšího benzinu Natural 95 klesla o pět haléřů na 35,64 koruny za litr a cena nafty o devět haléřů na 34,82 koruny za litr. Oproti stejnému období loni je nyní litr benzinu levnější o 47 haléřů, a nafta dokonce o 1,58 koruny.
• Českému průmyslu se daří, koruna posílila
  Regionální měny zahájily nový týden v rozdílném duchu, když byly jak ve vleku událostí na hlavních trzích, tak opětovného...
• Českému státu hrozí žaloby a arbitráže, a to kvůli dvojímu mimořádnému zdanění výrobců elektřiny. Spornou legislativu včera schválila Sněmovna ve stavu legislativní nouze
  Poslanci včera schválili novelu energetického zákona, která zavádí horní hranici ceny elektřiny u jejích výrobců, tedy zejména elektráren, resp. elektrárenských společností. Potíž ke v tom, že novela je v zásadním rozporu s příslušnou legislativou Evropské unie, což může vést k řadě žalob či arbitráží vůči českému státu, například ze strany českých nebo mezinárodních akcionářů společností typu ČEZ.
• České mzdy ztrácejí dech, ale dále rostou
  Průměrná tuzemská mzda vykázala za první letošní čtvrtletí nárůst o 5 %, ve srovnání se stejným obdobím roku loňského, a dosáhla 34 077 Kč. Po očištění o inflaci to odpovídá reálnému růstu mezd o 1,4 %. Oproti poslednímu kvartálu roku 2019 pak došlo po sezónním očištění ke zvýšení průměrné mzdy o 1,1 %. Mediánová mzda, která v předchozím čtvrtletí již vystoupala nad hranici 30 tis. Kč, ovšem zaznamenala pokles. Hranice mezi horní a spodní polovinou českých výplat tak nově činí 29 333 Kč. Pohyb průměru a mediánu opačným směrem naznačuje, že byl letošní první kvartál vlídnější spíše k lidem s vyššími příjmy. A to navzdory tomu, že došlo ke zvýšení minimální mzdy o více než 9 %. Jak jsme očekávali, mzdová dynamika, která v průběhu posledních dvou let dosahovala vysoké úrovně, již citelně zpomaluje. Vzhledem k probíhajícímu ekonomickému útlumu způsobenému pandemií předpokládáme, že ji hned v nadcházejícím čtvrtletí čeká výrazný pokles.
• České národní bance se daří krotit inflaci. V sázce je však ekonomický růst
  „Růst úrokových sazeb se ukazuje jako účinný nástroj v boji proti vysoké inflaci. Rostoucí úrokové sazby však sypou písek do dobře promazaného stroje, kterým je české hospodářství. Hrozí, že bude docházet ke zpomalování růstu ekonomiky, čímž se sníží tempo dohánění hospodářské úrovně západní Evropy,“ říká hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.