Záznam: Rada ČNB se shodla, že válka změnila strukturu inflačních tlaků

Členové bankovní rady se na zasedání minulý čtvrtek shodli, že struktura inflačních tlaků se kvůli válce na Ukrajině výrazně vychýlila, a to od domácích poptávkových tlaků k vnějším nabídkovým a nákladovým vlivům. Vyplývá to ze záznamu z jednání bankovní rady ČNB ve čtvrtek 5.května, který dnes zveřejnila centrální banka. Z něj dále vyplývá, že pro ponechání úrokových sazeb beze změny opět hlasovali členové bankovní rady Oldřich Dědek a Aleš Michl, kterého tento týden prezident Miloš Zeman jmenoval od července guvernérem. Zbylých pět členů rady hlasovalo pro zvýšení sazeb o 0,75 procentního bodu. Základní úroková sazba stoupla na 5,75 procenta, tedy na nejvyšší hodnotu od roku 1999.

Guvernér ČNB Jiří Rusnok a členové rady Vojtěch Benda a Tomáš Holub upozornili, že domácí poptávkové inflační vlivy zůstávají i nadále poměrně silné a samy od sebe rychle neodezní, stejně jako vnější nákladové tlaky.

Michl společně s Dědkem znovu zopakovali, že vypuknutí války na Ukrajině představuje strukturální zlom, který ještě více problematizuje politiku razantního zvyšování úrokových sazeb. "Nákladový charakter současné inflace, nově umocněný válečným konfliktem, bude i nadále znemožňovat její krocení prostřednictvím úrokových sazeb. Podle nich by bylo vhodnější ponechat úrokové sazby pár měsíců stabilní a vývoj dále vyhodnocovat," uvádí záznam.

Dědek na jednání vyjádřil názor, že agresivní měnová politika přispívá k odkotvování inflačních očekávání tím, jak inflace zrychluje navzdory razantnímu zvyšování úrokových sazeb. Rusnok v této souvislosti upozornil, že vyšší domácí inflaci proti evropskému průměru lze vysvětlit specifiky české ekonomiky. Jako příklad uvedl dlouhodobě extrémně napjatý trh práce, velmi uvolněnou fiskální politiku či přehřátý trh nemovitostí. Zároveň připomněl, že od započetí cyklu zpřísňování měnové politiky ještě neuplynul ani rok. Úvahy, že není třeba v současné situaci zvyšovat úrokové sazby, proto vnímal jako rezignaci na mandát centrální banky v boji o cenovou stabilitu.

Dále v diskusi převažoval podle záznamu názor, že vysoká inflace se zatím nepřelévá do výrazného zrychlení nominálního mzdového růstu. Zároveň také ale v radě převažoval názor, že inflační očekávání domácností a podniků již vykazují jisté náznaky odkotvení, což se také promítá do vývoje inflace.

V této souvislosti viceguvernér Marek Mora a člen rady Tomáš Holub uvedli, že pokračování zvyšování úrokových sazeb k zajištění cenové stability je žádoucí i za cenu útlumu ekonomické aktivity. Podle nich je v aktuální situaci důležité si uvědomit a komunikovat, že cílem razantní reakce ČNB není ekonomiku poškodit, ale naopak ochránit před ještě horším vývojem. Michl uvedl, že jsou nyní potřeba zejména dvě protiinflační opatření, a to postupné snižování deficitu státního rozpočtu a zabránění indexaci mezd na inflaci.

Bankovní rada také opakovaně zmínila možné riziko zastavení dodávek ruské ropy a zemního plynu do Evropy. Podle Rusnoka by to mělo pro evropské ekonomiky dramatické důsledky a zároveň by to vyžadovalo úpravu současných modelů odhadu dalšího vývoje.

Zdroj: Reuters, ČTK, ČNB

Čtěte více

• Záznam ČNB: Silný růst cen bydlení je překvapivý v ČR i dalších zemích
  Silný růst cen bydlení i nově poskytovaných hypoték je podle členů bankovní rady České národní banky (ČNB) překvapivý. To přitom podle rady platí pro ČR i pro většinu vyspělých zemí. Zároveň se ale domnívají, že v následujících čtvrtletích s vysokou pravděpodobností růst zpomalí. Vyplývá to ze záznamu z jednání bankovní rady ČNB 27. května k otázkám finanční stability. Podobně vyzněl již i záznam z jednání rady po projednání problematiky finanční stability loni v listopadu.
• Záznam ČNB: Současný vývoj pandemie ukazuje na pozdější růst sazeb
  Podle většiny členů Bankovní rady ČNB současný vývoj pandemie naznačuje ve srovnání s aktuální prognózou banky delší útlum ekonomiky, což by mohlo vést k pomalejší a delší normalizaci měnové politiky, tedy zvyšování úrokových sazeb. Podle většiny členů rady je větším rizikem zvýšit sazby předčasně než opožděně. Vyplývá to ze zveřejněného záznamu z jednání bankovní rady ČNB ve středu 24. března. Rada tehdy nechala jednomyslně úrokové sazby beze změny. Základní úroková sazba tak zůstala na 0,25 procenta. Aktuální únorové prognóze ČNB přitom odpovídá nejprve stabilita tržních úrokových sazeb následovaná jejich postupným nárůstem zhruba od poloviny letošního roku.
• Záznam ČNB: Udržování závazku neodpovídalo ekonomickým podmínkám
  Na jednání bankovní rady ČNB už minulý týden převažoval názor, že za současné situace neodpovídá udržování kurzového závazku makroekonomickým podmínkám. Vyplývá to ze záznamu z jednání, který dnes ČNB zveřejnila. Podle záznamu rada právě velkou část diskuse věnovala optimálnímu načasování konce kurzového závazku. Ten nakonec zrušila tento týden ve čtvrtek na svém mimořádném měnověpolitickém jednání.
• Záznam ČNB: Úrokové sazby chtěli zvýšit Hampl, Benda a Mora
  Na jednání Bankovní rady České národní banky ve středu 27. září hlasovali pro zvýšení úrokových sazeb viceguvernér banky Mojmír Hampl a členové bankovní rady Vojtěch Benda a Marek Mora. Vyplývá to z dnes zveřejněného záznamu z jednání rady. Rada nakonec sazby nezvýšila, protože pro jejich ponechání beze změny hlasovali zbylí čtyři členové rady. Základní úroková sazba, od které se odvíjí úročení komerčních úvěrů, tak zůstala na 0,25 procenta.
• Záznam ČNB: Vyšší sazby přispějí k tlumení rizik na trhu hypoték
  Zvyšování úrokových sazeb přispěje k tlumení rizik spojených s růstem hypotečních úvěrů, na něž již ČNB reagovala některými svými nástroji. Vyplývá to ze záznamu z jednání bankovní rady ve čtvrtek 29. června, který dnes centrální banka zveřejnila. V této souvislosti zazněl návrh, aby při měnově-politických úvahách a jejich komunikaci byl více zohledňován vývoj na realitním trhu.
• Záznam ČNB: Vývoj ekonomiky směřuje nyní k potřebě zvýšit sazby
  Ekonomický vývoj se podle většiny členů bankovní rady ČNB aktuálně obrací spíše k potřebě méně uvolněné měnové politiky, tedy k růstu úrokových sazeb ve střednědobém horizontu. Zároveň podle guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka první prognóza, nad kterou bude moci rada vést zásadnější debatu o budoucím směřování měnové politiky, bude na začátku května. Vyplývá to ze zveřejněného záznamu z jednání bankovní rady ČNB ve čtvrtek 17. prosince. Rada tehdy nechala jednomyslně úrokové sazby beze změny. Základní úroková sazba tak zůstala na 0,25 procenta. Ještě před květnovou prognózou zveřejní ČNB novou prognózu na počátku února.
• Záznam ČNB: Za růstem cen je snaha kompenzovat výpadek příjmů
  Většina členů Bankovní rady České národní banky souhlasila s tím, že pokračující svižný růst cen zřejmě odráží snahu firem kompenzovat si výpadek příjmů z období administrativního uzavření ekonomiky a související růst nákladů. Členové bankovní rady se také shodovali na tom, že tento faktor je dočasný. Vyplývá to z dnes zveřejněného záznamu z jednání rady.
• Záznam ČNB: Zvýšení sazeb přispělo i k finanční stabilitě
  Na měnovém jednání Bankovní rady ČNB ve čtvrtek 1. února několikrát členové rady uvedli, že zvýšení úrokových sazeb je žádoucí nejen z pohledu měnové politiky, ale i z pohledu finanční stability. Vyplývá to z dnes zveřejněného záznamu z jednání bankovní rady. Rada na jednání minulý týden zvýšila úrokové sazby. Základní úroková sazba, od které se odvíjí úročení komerčních úvěrů, stoupla o 0,25 procentního bodu na 0,75 procenta. Pro zvýšení úrokových sazeb hlasovala bankovní rada jednomyslně.
• Záznam jednání ČNB: Bilance rizik prognózy je mírně protiinflační
  Většina členů bankovní rady České národní banky vyhodnotila bilanci rizik její prognózy jako mírně protiinflační. Shodovala se v tom, že tímto směrem působí zejména riziko výraznějšího zpomalení růstu poptávky v zemích hlavních obchodních partnerů ČR. Vyplývá to ze záznamu jednání rady z 1. srpna, který dnes ČNB zveřejnila.
• Záznam jednání ČNB: Není potřeba dále uvolňovat měnovou politiku
  Členové bankovní rady České národní banky se shodli na tom, že v aktuální situaci není potřeba dále uvolňovat měnovou politiku. Její razantní uvolnění, k němuž došlo na minulých jednáních, bylo podle většiny z nich adekvátní a vytváří dostatečně uvolněné měnové podmínky odpovídající situaci. Vyplývá to z dnes zveřejněného záznamu z jednání rady.
• Z Bílého domu odchází Trumpův hlavní ekonomický poradce Cohn
  Hlavní ekonomický poradce amerického prezidenta Donalda Trumpa Gary Cohn rezignoval na svou funkci. Přesný datum jeho odchodu z Bílého domu zatím není jasný, podle úřadu prezidenta USA ale zůstane ještě několik týdnů. Cohn v prohlášení označil možnost sloužit své zemi za čest, Trump mu za jeho službu poděkoval. Podle agentury Reuters rezignace souvisí s Cohnovým odporem k prezidentovu plánu na zavedení cla na dovoz oceli a hliníku do USA.
• Zbraně, které mohou pomoci Číně vyhrát obchodní válku s USA
  Spojené státy na počátku července vypálily další střelu ve své obchodní válce s Čínou, když odhalily nový seznam cel. Ty se dotýkají čínského zboží, jehož roční hodnota dovozu do USA dosahuje 200 miliard USD (4,4 biliony Kč). Čína zatím odpovídá na americká cla způsobem dolar za dolar - obě země v červnu zavedly cla na zboží za 34 miliard USD - pokud ale budou USA pokračovat, bude muset Čína použít jiné, účinnější zbraně, píše server televize CNBC.
• Zbylé země TPP se dohodly pokračovat k dohodě bez USA
  Jedenáctka zbylých zemí Transpacifického partnerství (TPP) se dohodla, že bude směřovat ke konečné dohodě o vzájemném volném obchodu bez Spojených států. Šéf Úřadu obchodního zmocněnce USA Robert Lighthizer na včerejším jednání s ministry asijských a tichomořských zemí potvrdil, že Washington se k TPP nevrátí a že dává přednost dvoustranným obchodním dohodám se zeměmi regionu.
• Zbývá 24 hodin do výsledku zasedání Americké centrální banky
  Dnes začalo dvoudenní zasedání Americké centrální banky.
• Z Dow Jonesova indexu vypadne Exxon Mobil a Pfizer
  Z prestižního amerického Dow Jonesova akciového indexu vypadne ropný koncern Exxon Mobil, farmaceutická společnost Pfizer a zbrojovka Raytheon Technologies. K 31. srpnu je nahradí technologická společnost Salesforce.com, farmaceutická firma Amgen a průmyslový konglomerát Honeywell International. Společnost, která Dow Jonesův index řídí, o tom informovala v pondělí. Změny spustil záměr firmy Apple rozdělit ke stejnému dni své akcie v poměru jedna ku čtyřem.
• Zdražování ropy pokračuje, Brent poprvé v letošním roce překročil 93 USD
  Ceny ropy se po mírném středečním poklesu dnes vrátily k růstu, severomořská ropa Brent tak poprvé v letošním roce překročila 93 dolarů za barel. Omezování dodávek suroviny na trh podle analytiků zastiňuje obavy z negativních dopadů pomalejšího hospodářského růstu na poptávku.
• Zdroje: Zástupci G7 se blíží dohodě o minimální dani ze zisku globálních firem
  Ministři financí skupiny nejvyspělejších zemí G7 se blíží dohodě ohledně minimální daně ze zisku globálních firem, která by měla být - jak navrhovaly Spojené státy - 15 procent. Informovala o tom dnes agentura Bloomberg s odvoláním na obeznámené zdroje. Podle německého ministra financí Olafa Scholze zástupci G7 dohody dosáhnou dnes nebo v sobotu.
• Zeit: Nositel Nobelovy ceny varuje před Lindnerem jako ministrem financí
  Nositel Nobelovy ceny za ekonomii varuje předtím, aby se německým ministrem financí stal šéf liberálů Christian Lindner. Joseph Stiglitz a jeho kolega Adam Tooze v příspěvku v týdeníku Die Zeit argumentují tím, že předseda strany FDP přichází s "předpotopní rozpočtovou agendou" a přimlouvají se za to, aby ministra nominovala strana Zelených.
• Zelenskyj bude v Davosu hovořit o poválečné obnově Ukrajiny
  Obnova Ukrajiny po válce s Ruskem bude jedním z témat letošního Světového ekonomického fóra v Davosu, předpověděl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který má k účastníkům fóra příští týden promluvit. Ještě dnes má ukrajinský prezident debatovat s americkými a kanadskými vysokoškoláky.
• Zelenskyj dostal pozvání na summit skupiny největších ekonomik G20
  Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v závěru letošního roku bude moci zúčastnit summitu největších světových ekonomik G20. Na jednání ho pozval indonéský prezident Joko Widodo, který aktuálně G20 předsedá. "Vážím si pozvání na summit G20," napsal Zelenskyj na twitteru. Upřesnil, že indonéskému prezidentovi poděkoval za jeho podporu ukrajinské územní celistvosti a suverenity a jeho jasný postoj v OSN.