Tomáš Raputa

Březen 2019 měl být tím rozhodným okamžikem, kdy se cesty Velké Británie a zbytku Evropy rozdělí, a uvrhne obchod mezi ostrovy a kontinentální Evropou do nejistoty s negativními důsledky pro britskou ekonomiku i libru. I přes značnou nepřehlednost a roztříštěnost londýnského parlamentu však volatilita na libře zůstává nízká a k žádnému dalšímu propadu kurzu měny již nedochází.

Koruna od začátku dubna posílila vůči euru už o jedno procento, což je na náš nízkovolatilní tuzemský měnový pár EUR/CZK velký posun směrem dolů. Nejnovější statistiky ukázaly na větší stabilitu české ekonomiky v prvním čtvrtletí a také se objevilo více proinflačních tlaků. Bude to ale stačit na zvýšení úrokových sazeb z dílny ČNB na jejím příštím zasedání?

Kanadský dolar, norská koruna a ruský rubl. To jsou měny zemí, jejichž ekonomika je více či méně závislá na vývozech ropy. Dlouhodobě tedy můžeme sledovat pozitivní korelaci mezi kurzy těchto měn a cenami ropy.

Jaro ukazuje na první známky stabilizace v eurozóně. Byť otázka brexitu ještě zdaleka není vyřešená, mírný optimismus se vrací po zimě, která zchladila i ty největší eurové býky. Zdá se, že sektor služeb je tím ostrůvkem, který ubrání evropskou měnovou unii před recesí. Je to ale dostatečné pro obrat klesajícího trendu na euru?

Česká koruna vůči euru během března postupně slábla a nic na tom nezměnilo ani zasedání České národní banky (ČNB) minulý čtvrtek, které proběhlo přesně dle očekávání, tj. ponechání úrokových sazeb na 1,75 % a revize možného budoucího zvyšování směrem dolů.

V minulém textu jsem se zde věnoval rozdílnému chápání aktuální situace dluhopisovým a akciovým trhem ve Spojených státech. Zatímco investoři do dluhopisů nakupují dlouhodobé splatnosti a stlačují výnos delších bondů v očekávání recese, akcioví tradeři berou varovné signály a relativní uvolnění měnové politiky ze strany americké centrální banky jako příležitost k nákupu.

Minulý týden přinesl dvě kurzotvorné zprávy, které rozdaly trhům úplně nové karty. Nejdříve ve středu upustili američtí centrální bankéři od jestřábí rétoriky, když oznámili, že letos již úroky z nynějších 2,25-2,50 % zvedat nehodlají. V pátek potom přišla studená sprcha z evropských předstihových indikátorů PMI, které naznačují, že pokles průmyslu v Německu i celé eurozóně nejenom přetrvá i do druhého čtvrtletí, ale zřejmě se i prohloubí.

Finanční trhy jsou stále nervózní. Investoři se tedy příliš nehrnou do rizikovějších pozic. Na druhou stranu žádná panika se nekoná a volatilita se drží velice nízko. Aktuální prostředí tak nahrává nákupu měn, které jsou stále ještě po předchozím propadu levné, jejich situace se ale již stabilizuje, a navíc nabízejí velice vysoký úrokový výnos.

Od počátku roku vzrostly ceny ropy o více než 30 %. Ještě před několika týdny jsem varoval před případnou korekcí, protože trh vykazoval známky překoupení a kvůli zpomalení poptávky z Evropy a Číny se zdálo být ropy na trhu až příliš. Ceny ropy WTI se tedy delší dobu stagnovaly v blízkosti 56 USD za barel a hledaly nový trend.

V dnešní době mnohdy přepálených cen aktiv a nízkých výnosů se těžko hledá něco přímo „zralé na nákup“. Přesto se dají objevit měny a komodity, které mají potenciál připsat si slušné zisky, a to zejména kvůli tomu, že na dnešní stále ještě hodně optimistickou dobu nejsou dostatečně in.

Záplava negativních komentářů, snižování odhadů růstu HDP i odklad zvýšení úrokových sazeb na rok 2020. Taková je nyní nálada v eurozóně, kde konec kvantitativního uvolňování ani mírné utažení finančních podmínek nepomohly euru na vyšší úrovně.

Z Číny přichází studená sprcha. O vývoji druhé největší ekonomiky se dlouho hovořilo jako o neudržitelném investičním modelu financovaném dluhovou pyramidou. Podle posledních tvrdých dat se zdá, že v Číně se tento model zadrhává a vzhledem k provázanosti a velikosti místní ekonomiky, která je v mnoha měřítkách srovnatelná s tou americkou, se mají trhy čeho obávat. Otázkou je, jaký by měl případný tvrdší pád dopad na aktiva na finančních trzích.

Debata ohledně vystoupení Velké Británie z Evropské Unie bez dohody v poslední době utichla. Zdá se, že Londýn s Bruselem nějaký kompromis najde, ať už půjde o odklad brexitu nebo nastavení jasných a předvídatelných pravidel rozchodu. Pravděpodobnost letošního kolapsu britské ekonomiky v návaznosti na případný tvrdý brexit postupně klesá a v hlavním scénáři se počítá „jen“ s přirozeným ochlazením na konci konjunkturního cyklu.

Enormní navýšení cel na dovoz do Spojených států z Číny i formální rozvod Velké Británie s Evropskou Unií – hlavní dva tahouni nejistoty na finančních trzích, kteří se měli materializovat shodně v březnu tohoto roku, si dávají pauzu. Jaký to bude mít dopad na měnové trhy?

Ropa letos exceluje, když od začátku letošního roku si připsala již více než 25 %. Pásmo 50-70 USD za barel, o kterém jsme psali v našem celoročním výhledu, tak funguje dle předpokladů. Tradeři v dlouhých pozicích by tak pomalu měli přemýšlet o vybírání zisků.

Od počátku roku se makroekonomické statistiky hemží především negativními zprávami. Ochlazení ekonomiky eurozóny už se začíná projevovat v tvrdých datech jako je HDP a průmyslová výroba. A poslední várka čísel z USA také nepotěšila, když ukázala na největší pokles maloobchodních tržeb od globální finanční krize a na slabost místního průmyslu i realitního trhu. Jaký mají tato data dopad na akciové indexy?

Od počátku roku přicházejí z eurozóny samá negativní data – Itálie už je v recesi, Německo se jí pouze těsně vyhnulo, indexy PMI padají k 50bodové hranici ukazující stagnaci a včerejší čísla z průmyslové výroby ukázala na meziroční pokles o 4,2 %.

Česká národní banka (ČNB) na svém zasedání minulý čtvrtek trhy nijak nepřekvapila – většinové ponechání úrokových sazeb beze změny na aktuálních 1,75 % s dvěma hlasy pro jejich růst a snížení očekávaného růstu tuzemské ekonomiky v nové prognóze nikoho nepřekvapilo.

Ekonomická data ze Spojených států přicházejí nyní s velkým zpoždění způsobeným dočasným zavřením federálních úřadů. Včera jsme se proto mohli dozvědět, že deficit obchodní bilance za listopad se meziměsíčně výrazně zlepšil z 55,7 na 49,3 mld. USD, zatímco schodek obchodu s Čínou vykázal rekordní sekeru 37,2 mld. USD.

Byť byla páteční data z amerického trhu práce ovlivněna částečným zavřením vládní úřadů, statistiky ukazují na trend, který by mohl vlít nový optimismus investorům do rizikových měn včetně české koruny. Největší světová ekonomika totiž příliš nezpomaluje a zároveň také nevytváří inflační tlaky, což je ideální mix pro měny emerging markets i komoditní měny, které potřebují nízké úrokové sazby a zároveň slušně rostoucí globální HDP.

Už týden plní internetová zpravodajství titulky o polární bouři, která nyní svírá americký středozápad. Podle agentury Reuters dosahují teploty až -40°C, čímž jde o nejmrazivější počasí v oblasti Velkých jezer za posledních 25 let. Zásoby zemního plynu jsou navíc velmi nízko a dosahují minim v rámci 5letého průměru. V tuto chvíli bychom čekali, že cena zemního plynu v USA bude alespoň v nejbližších kontraktech rostoucí a hodně volatilní.

Americký akciový index S&P 500 vstoupil do nového roku pozitivně. Po hrozivém prosincovém výplachu se tak trpěliví investoři alespoň částečně zahojili lednovou rally, která prozatím přinesla přes 6 %. V dosáhnutí na nová maxima a pokoření hranice 3000 bodů ale indexu S&P 500 nevěřím.

Na trhu s vzácnými kovy se delší dobu nedělo nic zajímavého. Zlato se po prudkém nárůstu a následném propadu na začátku dekády drží v blízkosti 1300 USD za unci už přes 5 let. Podobným vývojem prošlo i stříbro, které s nynější cenou 15 USD za unci nemá daleko od 9letých minim. Tyto dva nejznámější cenné kovy tedy dnes nejsou nijak zvlášť drahé, ale vzhledem k nízké volatilitě a (prozatímní) absenci panických záchvatů trhu nemohou najít dostatečný sex-appeal pro investory.

Dnes se podíváme blíže na výhled kurzu české koruny, a to především ve směru jejího posilování, na které je nejpohodlnější spekulovat otevřením krátké pozice na měnovém páru EUR/CZK.

Kvantitativní uvolňování v eurozóně skončilo s příchodem Nového roku. Neuběhl ani celý měsíc a centrální bankéři ve Frankfurtu už vymýšlejí, jakým způsobem dostat do finančního systému nová eura, pokud to bude třeba.

Česká koruna si od začátku roku připsala oproti euru zhruba 10 haléřů, což se vzhledem k její minimální volatilitě dá považovat za úspěch. Klidně by ale mohla posílit i více, během ledna se totiž kumulují faktory, které jsou pro kurz koruny pozitivní.

Stačil jeden statistický report a nervozita finančních trhů ohledně ekonomického vývoje v následujících měsících je pryč. Akciové indexy přidávají 3-4 %, komodity také rostou a … americký dolar padá. A to i přesto, že tím reportem byla zpráva z trhu práce ve Spojených státech za prosinec.

Dnes v noci jsme mohli na forexu pozorovat velké výkyvy, tzv. flash crash. Ty byly umocněny nízkou likviditou v rámci asijského obchodování, obecnou nervozitou na finančních trzích a také výrazným snížením očekávaných tržeb Applu.

Na poslední den letošního roku se pojďme podívat na vývoj kurzu české koruny i faktory, které by ji měly ovlivnit do budoucna.

V maloobchodě už začínají povánoční výprodeje a ceny zboží klesají i o desítky procent. Podobné je tomu i na finančních trzích, kde pokračují panické výprodeje při vysoké volatilitě z podzimu. Akcie všeho druhu, ropa i třeba britská libra – to jsou hlavní artikly, které si prošly během končícího čtvrtletí pořádným snížením cen.

Včerejší zasedání americké centrální banky (Fed) nepřineslo překvapení a úrokové sazby v USA se zvýšily do pásma 2,25-2,50 %. Tím se dostaly na rekordní téměř 3procentní rozdíl oproti sazbám v eurozóně, kde se centrální banka s utahováním měnové politiky teprve rozhoupává.

Tento týden proběhne po dlouhé době zasedání americké centrální banky (Fed), jehož výsledek nebude předem jasný. Tradeři s úrokovými finančními instrumenty se nemohou shodnout, jestli ve středu ve 20:00 středoevropského času dojde ke zvýšení hlavní americké úrokové sazby o 0,25 % nebo zůstanou v aktuálním cílovém rozmezí 2,00 – 2,25 %.

Z pohledu na makroekonomické statistiky je na britských ostrovech všechno v pořádku. Ekonomice se daří – nezaměstnanost se drží na 40letém minimu v blízkosti 4 % a růst HDP už nijak nezaostává za eurozónou. Analytik bez povědomí o politické situaci v Londýně by tak nevěřil svým očím, proč libra letos ztrácí oproti americkému dolaru až 13 %.

Česká koruna se nad hranicí 26 korun za euro příliš dlouho neudržela. Negativní faktory, které Česká národní banka (ČNB) považovala za dočasné, by měly být skutečně na ústupu. Zvrat slábnoucího trendu je zřejmě ve svém počátku.

O možné recesi ve Spojených státech, která tradičně zpomalí celosvětovou ekonomiku, se mluví už delší dobu. Dává to smysl, protože cyklus boomu a kontrakcí jsme prozatím nijak neovládli a nynější konjunktura trvá v USA už rekordně dlouho – v červnu příštího roku nejspíš oslavíme její desetileté výročí. Co nám říká, že recese je blízko a jaké trhy zasáhne nejvíce?

Americký prezident se již od počátku svého úřadování negativně vyjadřuje proti silnému dolaru ve snaze podpořit exporty a vyrovnat chronický deficit v obchodní bilanci Spojených států. Tyto slovní intervence většinou nemají valný dlouhodobý efekt, z fundamentálního hlediska jsou důležité kroky, kterými prezident upravuje hospodářskou politiku své země. A až nyní v druhé polovině svého mandátu se Donald Trump pouští do takové politiky, která by časem slabším dolarem skutečně mohla skončit.

Středeční obchodování nepřálo dolarovým býkům. Měnový pár EUR/USD si připsal téměř 1 %, i když žádná výrazně negativní data ze Spojených států nepřišla. Za vinu toto oslabení dolaru můžeme dát guvernérovi americké centrální banky (Fed), Jerome Powellovi, který opustil svou tradičně jestřábí rétoriku a naznačil, že úrokové sazby v USA už moc růst nemusí.

Volatilita – to je snad jediná jistota pro trh s ropou pro následující dva týdny. Po nekončícím propadu cen, který za minulé dva měsíce zlevnil ropu o 30 %, přichází na řadu diskuze těžkých vah o nastavení trhu. Závěry mohou být velice divoké včetně tweedových útoků či pochval od amerického prezidenta.

Velkou neznámou dalšího směřování měnových trhů je aktuální pozice amerického dolaru. Často zde zmiňuji, že s přicházejícím ochlazením globální ekonomiky není zdaleka jasné, jestli dolar bude dále vnímán jako bezpečné útočiště a bude dále posilovat nebo při spekulaci na pokles úrokových sazeb v USA (eurozóna a Japonsko nemají kam snižovat) bude spíše slábnout.

Česká koruna během podzimu oslabila až k 26 korunám za euro i přes prudké zvyšování úrokových sazeb Českou národní bankou. Jak se s negativním sentimentem a odlivem kapitálu ze střední Evropy vypořádaly polský zlotý a maďarský forint, když obě místní centrální banky drží své úrokové sazby na historickém minimu již přes 2 roky?

Ekonomiky eurozóny a Číny již zpomalují a globální rizika se začínají kupit. Investoři se mohou obávat všeho od italského dluhu přes tvrdý brexit a americko-čínské obchodní války až po odliv kapitálu z rozvíjejících se trhů. I přesto zůstává japonský jen v defenzívě a pro vystrašené obchodníky není atraktivní.

Zlato se v letošním roce příliš netěšilo přízni investorů. Sílící americký dolar a růst úrokových sazeb nemotivoval k uložení přebytečných prostředků právě do žlutého kovu. Tento vliv můžeme vidět i v posledních dnech, kdy se po zasedání amerického Fedu vydal dolar vzhůru a stáhl s sebou zlato zpět k hranici 1200 USD za inci.

Úterní americké volby do Kongresu skončily dle očekávání remízou. Demokraté si po 8 letech přebírají Sněmovnu a republikánům zůstává většina v Senátu. Výsledek je pro trhy i pro dolar z dlouhodobého hlediska pozitivní, protože zajišťuje stabilitu a navíc bude držet prezidenta Trumpa na uzdě. Americké akciové trhy si v reakci připsaly slušných 2,5 %.

Zítra čekají Spojené státy důležité volby do Kongresu a na stejný čas nezištně naplánoval prezident Trump i znovuzavedení sankcí proti Íránu, které by měly výrazně snížit vývoz ropy tohoto klíčového producenta. Prvotní strach komoditních traderů, který vyhnal WTI benchmark přes 75 dolarů za barel, však v posledních týdnech velmi rychle vyprchal a ropa se obchoduje na minimech od dubna. Ostatní producenti totiž využili situace a na trh posílají nové a nové barely. Přitom dopad na komoditní i měnové trhy je s takto kolísající cenou ropy zásadní.

Volatilita se na finančních trzích stále drží. Vypadá to, že rostoucí úrokové sazby v USA a všeobecné očekávání konce jedné z nejdelších amerických expanzí obchodníky nenechají v klidu ani v následujících čtvrtletích. S tím jsou spojeny náhlé a leckdy přehnané výprodeje rizikových aktiv.

Po zamrznutí posledních rozhovorů o podmínkách brexitu mezi Londýnem a Bruselem se britská libra dostala pod prodejní tlak a poroučela se k jihu. Na páru s americkým dolarem ztratila od jara již přes 10 % a měnový pár GBP/USD se na dnešním kurzu 1,2830 obchoduje v blízkosti 16měsíčních minim. Více faktorů hovoří o přeprodanosti libry a v blízké době se můžeme dočkat pořádného posílení.

Evropská centrální banka (ECB) na včerejším zasedání nepřišla s ničím novým. Program kvantitativního uvolňování nechá doběhnout v prosinci, což je pro italskou vládu bojující s dluhopisovými trhy velmi špatné načasování. Možné zvýšení úrokových sazeb pak vypadá reálně až na podzim příštího roku.

Eurodolar se již 5 měsíců obchoduje bez výrazného trendu povětšinou lehce nad hranicí 1,1500. Zatímco na počátku roku byl tento nejvíce obchodovaný měnový pár plný optimismu u obou svých konstrukčních měn, nyní euro ani dolar v žádné nákupní euforii nejsou. I tak ale tvoří mezi sebou pomyslnou rovnováhu.

Za dva týdny se dozvíme, jestli se Česká národní banka (ČNB) na svém měnovém zasedání znovu odhodlala ke zvýšení úrokových sazeb. To znamená, že ještě týden mají představitelé bankovní rady na veřejná prohlášení týkající se jejich názoru na měnovou politiku, než začne 7 dní mlčení.

Minulý týden jsem se zde věnoval reakci na náhlý propad akciových trhů u hlavních měnových párů v čele s USD/JPY. Dnes se podíváme, v jaké situaci se nyní nachází ruský rubl, turecká lira či brazilský real a jestli má důvod obávat se v tomto ohledu dalšího výplachu na Wall Street.

Včerejší výplach na amerických akciích přesáhl 4 %. Obchodníci reflektovali růst výnosů amerických dluhopisů a do ztrát se materializoval také zhoršený sentiment kvůli stále bobtnající obchodní válce mezi USA a Čínou. Tato nálada se projevila také na forexu, kde jsme byli svědky ztrát české i švédské koruny. Některé měny ale naopak na vystrašených trzích profitovaly.

Sentiment na trhu s ropou je nyní jednoznačně býčí. Tradeři se bojí plánovaných sankcí na Írán, které by měly drasticky snížit exporty tohoto producenta. Ne všechny zprávy však zapadají do mozaiky vyšších cen. Trh je akorát ignoruje.

Americká ekonomika upaluje vpřed a nadále zvyšuje své tempo. Předstihový index ISM ze sektoru služeb, které reprezentují více než 80 % produktu Spojených států, se dostal na historicky nejvyšší hodnotu 61,6. To znamená, že spotřeba domácností by měla vykazovat svižné tempo i v poslední čtvrtletí tohoto roku a optimistické predikce o celkovém růstu HDP mezi 3-4 % zřejmě nebudou lichá. Tato čísla samozřejmě nenechala v klidu finanční trhy, kde znovu kraloval dolar, americké akcie a překvapivě i ropa.

Italská populistická vláda se minulý týden shodla na státním rozpočtu na příští rok. Plánovaný schodek 2,4 % HDP výrazně převýšil očekávání trhů ve výši 1,9 % HDP, což spustilo výprodeje italských i všech ostatních evropských rizikových aktiv.

Včerejší zasedání České národní banky (ČNB) nepřineslo žádné velké překvapení. Bankovní rada zvýšila úrokové sazby z 1,25 % na 1,50 % a naznačila, že do Vánoc může přijít ještě jeden krok směrem vzhůru. Kurz koruny však reagoval spíše negativně, protože z projevu guvernéra Rusnoka bylo znát, že dosavadní vývoj kurzu EUR/CZK je pro centrální banku dostatečný. Žádná slovní intervence za silnější korunu se tedy nekonala.

Mírné uklidnění nejistoty v Turecku, Argentině a ostatních měnově problémových zemích nastartovalo během září zájem o riziková aktiva. Americký dolar si tedy dal na chvíli pauzu a posunul se na slabší úrovně. Žádnou velkou rally na EUR/USD nebo GBP/USD ale nečekáme, ve středu si totiž vezme slovo americký Fed a s pravděpodobností hraničící s jistotou zvýší letos již potřetí úrokové sazby.

V souvislosti s udržitelností projektu eurozóny a možných negativních dopadů na kurz eura se stále hovoří o veřejném dluhu Španělska, Itálie, Portugalska a Řecka. Dluh těchto zemí se sice s hospodářským oživením eurozóny v poměru k HDP stabilizoval, tolik čekané oddlužení ale nepřichází.

Americký dolarový index od února letošního roku nepřetržitě roste. Zdá se, že všechny faktory hrají v jeho prospěch. Ať už jde o vysoký hospodářský růst podpořený razantním snížením daní, zrychlující inflaci, obchodní válku, úprk kapitálu z rozvíjejících se zemí a neposlední řadě rostoucí úrokové sazby v USA. To vše dokázalo vyšroubovat hodnotu dolaru proti koši měn do blízkosti historického maxima, kterého dosáhl krátce po zvolení Donalda Trumpa prezidentem. Může tato krasojízda pokračovat dále? A na jaké proměnné si dát největší pozor?

Není si co nalhávat. Nynější turbulence v emerging markets světě má na svědomí s velkým náskokem přede všemi Turecko. Obrovské zahraniční dluhy, deficit na běžném účtu a především pak tvrdohlavost při nastavení měnové politiky v Ankaře způsobily škody všude po světě. Prohlášení prezidenta Erdogana o vysokých sazbách způsobujících inflaci lze bez mrknutí oka nazvat „fake news“.

V rámci své silné vyjednávací pozice pohrozil v červnu Donald Trump Evropské Unii, že uvalí 20 % cla na dovoz automobilů do Spojených států. Žádná cla se zatím nezavedla, euro si ale výhrůžky bere velmi osobně a pro jistotu zůstává na pohodlnější slabší straně.

Ropa, zemní plyn i uhlí se vezou již pěknou řádku měsíců na růstové vlně. U jejich producentů ale žádné pozitivní signály nevidíme – kanadský i australský dolar nebo ruský rubl jsou pod tlakem a ztrácejí hodnotu. Čím si tuto vzácnou negativní korelaci vysvětlit a znamená to, že jsou komoditní měny nyní levné?

Českou korunu prozatím nepřesvědčila k posílení ani dvě rychlá zvýšení úrokových sazeb během léta. Negativní sentiment z rozvíjejících se trhů, který rozdmýchávají Turecko s Argentinou, znevýhodňuje korunu vůči hlavním světovým měnám. Na druhou stranu se volatilita drží až překvapivě nízko, když se během celého srpna měnový pár EUR/CZK nevymanil z úzkého pásma 25,50-25,80.

Jak rychle euro vůči dolaru ztratilo v první polovině srpna, tak rychle se dokázalo vrátit zpět na úrovně 1,1700. Přitom na evropské scéně byl srpen mimo prvních několika dnů skutečnou okurkovou sezónou bez výraznějších kurzotvorných zpráv.

Letní měsíce budou s velkou pravděpodobností poslední, kdy bude růst objem hypoték i ceny bytů ve srovnání s předchozím rokem. Od října totiž vstoupí v platnost další omezení úvěrového trhu ze strany ČNB a zájemci o koupi bytu se budou snažit na poslední chvíli stihnout výhodnější podmínky.

Za posledních 12 měsíců vyrostly ceny ropy o 40 % a ruský rubl za stejné období odepsal více než 10 %. Přitom ropné futures a měnový pár USD/RUB se tradičně pohybují proti sobě. Co za tímto nezvyklým pohybem stojí a vytváří se obchodní příležitost?

Po prudkém nárůstu cen ropy během zimy a jara přechází býčí trh do bočního trendu. Cena ropy Brent zůstává již několik měsíců lehce nad 70 USD za barel, americká WTI si kvůli záplavě nové těžby z Texasu drží diskont a obchoduje se lehce pod touto hranicí. Otázkou tedy je, jestli tato cenová hladina vydrží na trhu delší dobu a případně jakým směrem by se měl trend během druhé poloviny letošního roku vydat.

Měnové krize v rozvíjejících se zemích, vyšponované ceny technologických společností a kapitál proudící směrem do Spojených států, které nabízejí v porovnání s ostatními vyspělými zeměmi atraktivní úrokové sazby. To vše podtrhuje síla amerického dolaru. Stručný obrázek dnešní globální ekonomiky? Nejenom dnešní, ve stejné situaci se svět nacházel i v letech 1998-2000.

Největší pákou na finančních trzích je aktuálně Turecko. Ekonomické nerovnováhy a neochota jeho představitelů řešit problémy vyvolala prodejní paniku, která se přesouvá i na jiná riziková aktiva. Po delší době se zapnul statut bezpečného přístavu u japonského jenu, který nyní poráží všechny měny a sekunduje mu tradičně švýcarský frank a americký dolar. Pojďme se podívat na turecké problémy z fundamentální stránky a najít možnosti, jak z nynější situace profitovat.

Čínský jüan si celé jaro držel až překvapivě silnou pozici vůči americkému dolaru. V dubnu a květnu, během kterých USD začal prudce posilovat vůči euru, japonskému jenu a ostatním vyspělým zemím se měnový pár USD/CNY zvýšil o pouhé jedno procento. Trh totiž nevěřil ostrému rozpoutání obchodní války mezi dvěma největšími světovými ekonomikami. Nyní je ale vše jinak.

Zvýšení hlavní české úrokové sazby z 1,00 % na 1,25 %, které se událo minulý čtvrtek, nebylo pro finanční trhy žádným velkým překvapením. Kurz koruny dokonce v reakci mírně oslabil, ale nevzdálil se nijak výrazně od hranice 25,60 koruny za euro.

Rozhodnutí japonské centrální banky z úterka způsobilo jenu více než procentní ztráty. Investoři se obávají, že v Japonsku může dojít k další měnové stimulaci v rámci už tak extrauvolněné monetární politiky a nový příliv jenů na trh by způsobil růst měnového páru USD/JPY.

Doslova záplava důležitých rozhodnutí, dat a statistik čeká na finanční trhy tento týden předtím, než se uloží ke klidnému srpnovému letnímu spánku. Volatilita se téměř s jistotou zvýší a situace bude nabízet možnosti pro intradenní obchodování.

Evropská centrální banka (ECB) na včerejším zasedání ponechala svou ultrauvolněnou měnovou politiku beze změny a potvrdila, že nehodlá zvyšovat úrokové sazby ještě dalších 12 měsíců. To by za normálních okolností znamenalo stopku pro ČNB, co se týče dalšího zvyšování úrokových sazeb.

Americký dolar na konci minulého týdne výrazně ztrácel, na některých párech i o více než 2 %. Za touto korekcí stojí především tweet prezidenta Trumpa, který se neváhal opřít do Fedu a kritizoval vysoké úrokové sazby, které vedou k silnému dolaru. Je vidět, že nejmocnější muž na světě má sílu hýbat i forexem, tj. nejlikvidnějším globálním trhem. Pojďme se podívat, jakou (americkou) ekonomiku si Donald Trump přeje, co se mu povedlo a jaký to má vliv na měnovou politiku USA a sílu dolaru.

Za první měsíc české vlády už skončili dva ministři. V Londýně je teď situace podobná, ministři odstupují jako na běžícím pásu. Na rozdíl od České republiky znamenají tyto přesuny pro britskou vládu existenční problémy. A na kurzu libry už je to znát.

Tento měsíc je tomu 10 let, co se finanční trhy i globální ekonomika dostaly do inflexního bodu a přepnuly se na krizový režim. 10 let od července 2008, kdy se řada aktiv obchodovala na extrémních hodnotách, na které se od té doby již nedostala. Mezi analytiky se množí názory, že aktuální situace připomíná rok 2008 a měli bychom být na pozoru ohledně možné přicházející krize.

Druhé pololetí bude pro nejdůležitější globální komoditu hodně volatilní. Panuje totiž vysoká nejistota ohledně zásobování trhu i otazník k vývoji poptávky. Tweety amerického prezidenta měnící přístup k sankcím na Írán stabilitě také nepřispívají. Pro dlouhodobé investory není tato doba příliš předvídatelná a trumfy v rukou drží tzv. insideři – saúdská vláda, ruské ropné společnosti a samotný Donald Trump. Na své si naopak přijdou intradenní obchodníci, scalpeři i obchodníci s opcemi, pro které je volatilita denní chleba.

Ostře sledovaná data z amerického trhu práce minulý týden nepřinesla dolaru žádné zisky. Radovat se mohly především měny emerging markets včetně české koruny. Riziko akutního přehřívání největší světové ekonomiky se totiž snížilo a americké úrokové sazby nebudou muset růst tak rychle.

Nadšení na české koruně ze včerejšího zvýšení úrokových sazeb ze strany ČNB nevydrželo dlouho. Všeobecná nechuť nakupovat „rizikové“ měny zahnala EUR/CZK zpět k 26korunové hranici. Ostatní emerging markets měny zažívají ještě hlubší propad, který má jednoho jmenovatele a tím je návrat peněz zpět do USA.

Zasedání OPEC a spřátelených zemí z minulého týdne nepřineslo očekávanou záplavu trhu ropou. Dosavadní oficiální škrty se sice sníží ze 1,8 na 0,8 mil. barelů denně, ale barely se na trh v takovém množství nedostanou, protože země jako Venezuela nebo Mexiko nejsou schopny vrátit těžbu na předchozí úrovně.

Americká centrální banka (Fed) na svém včerejším zasedání zvýšila úrokové sazby o 25 bps do pásma 1,75 – 2,00 %. Dolar ale toto rozhodnutí k žádným ziskům neposunulo. Zaprvé už trh jestřábí krok očekával a zadruhé i ostatní centrální banky se chystají utahovat svou měnovou politiku, takže relativní atraktivita amerického dolaru se pro globální kapitál nijak zvlášť nezvýšila.

Ani své spojence z Evropy, Kanady a Japonska neušetřil Donald Trump na proběhlém zasedání zemí G7 a stál si za svými obchodními bariérami, které mají chránit americké producenty. Americký dolar si tak i nadále užívá podporu, kterou mu Trumpova cla zajisté dávají. Vypadá to však, že trhy se příliš soustředí na slova a zapomínají na tvrdá čísla, která ovlivňují zahraniční obchod s USA.

Je až překvapivé, kolik zisků v posledních týdnech nasbíral americký dolar oproti ostatním měnám. Především pak posílení vůči měnám emerging markets bylo relativně prudké, přičemž důvodů pro takový pohyb příliš nebylo. Ceny komodit, které většinou mají vysokou korelaci s měnami rozvíjejících se trhů kvůli jejich rizikovosti a rostoucí spotřebě tamtéž, zůstaly na svých úrovních při nízké volatilitě.

Eurodolar se po svižném jarním pádu zastavil v blízkosti 1,1700, kde při vysoké volatilitě hledá novou rovnováhu. Spojené státy začaly být letos atraktivní destinací pro uložení prostředků díky slušnému zhodnocení. Evropa už ale není takovou rizikovou zónou, jakou byla na začátku desetiletí. Co nám říká fundament ohledně síly eura vůči americkému dolaru?

Česká republika se aktuálně profiluje ve velmi dobrém světle. Silný ekonomický růst doprovázený vysokými veřejnými přebytky a nejnižší nezaměstnaností mezi všemi vyspělými zeměmi. Hospodářství roste zdravě bez přílišného zadlužování domácností či podniků, takže nelze mluvit o čekání na krach bublinově nafouklé ekonomiky.

Americký dolar si drží svou sílu a nestačí mu sekundovat ani měny vyspělých, ani rozvíjejících se zemí. Přitom v rámci globálního silného ekonomického růstu, který zvedá ceny komodit, se měnám emerging markets historicky daří, jak jsme mohli vidět v letech 2008 a 2011. Vysvětlením by mohlo být celosvětově zvýšené finanční nebo politické riziko, což v době agresivní zahraniční politiky Donalda Trumpa a nestabilitě na Blízkém východě dává smysl a rizikovým měnám obecně škodí. V tom případě bychom však čekali výrazné zisky u tzv. bezpečných přístavů - švýcarského franku i japonského jenu. Ani zde však kurzy měnových páru teorii neodpovídají.

Minulý týden jsem se zde věnoval fenoménu klesajících cen aktiv napříč investorským světem. Kvůli rostoucím dolarovým úrokovým sazbám začala takřka synchronně klesat jak cena dluhopisů, tak zlata i akcií. Forex jsem pochopitelně vynechal, protože měnové páry jsou při své kotaci vždy poklesem jedné měny vůči druhé, která naopak roste. Jednu skupinu aktiv oblíbenou zejména mezi spekulanty, jsem ale nepopsal – komodity.

Eurozóna si na podzim malovala velmi optimistický obrázek ekonomické konjuktury a instituce se předháněly s prognózami růstu blížící se k 3 %, což je na poměry západní Evropy opravdu mimořádná expanze. Na základě očekávaného ukončení kvantitativního uvolňování a možného brzkého růstu úrokových sazeb se euro obchodovalo až za 1,25 amerického dolaru. Už první čtvrtletí letošního roku ale eurové býky zklamalo, když eurozóna výrazně snížila svou únikovou rychlost.

Tento týden se finanční trhy, především ty americké, začaly chovat nezvykle. Hodnota akcií, dluhopisů i zlata klesá, a to ve stejný okamžik. Tento synchronní medvědí pohyb přichází velice málo často. Rizikové akcie se totiž po většinu času pohybují opačným směrem než bezrizikové vládní dluhopisy a zlato. Pokud nedržíte hotovost, není se příliš kam schovat.

Česká koruna se vůči euru obchoduje na podobné úrovni jako v polovině listopadu 2017. Technicky vzato si už půl roku vzala pauzu ve svém posilujícím trendu. Pro tuto stagnaci EUR/CZK je mnoho vysvětlení, stejně tak ale přibývá argumentů pro znovunastartování zisků koruny v druhé polovině roku.

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa včera odstoupila od íránské jaderné dohody mezi mocnostmi. Ropný trh proto začíná být nervózní a volatilita se zvyšuje. Právě tato dohoda totiž umožnila návrat Íránu na mezinárodní trh s ropou a způsobila záplavu trhu v roce 2016, kdy ropa vyklesala až na 26 USD za barel.

V uplynulém týdnu se měnový pár EUR/USD dostal zpět pod hranici 1,2000. Otázkou zůstává, jestli už americký dolar svůj potenciál vyčerpal nebo si bude připisovat zisky i nadále. Odpověď najdete na následujících řádcích.

Česká koruna vlivem nižších inflačních tlaků a z toho plynoucí stagnace úrokových sazeb smazala veškeré letošní zisky na páru s eurem. V rámci úterního svátečního obchodování se při nízké likviditě dokonce EUR/CZK podíval nad 25,80. Otázkou je, jestli si takto slabý kurz naše domácí měna bude držet i nadále, nebo znovu začne působit konvergenční trend a short EUR/CZK ještě nebude mrtvým obchodem.

Americké akciové trhy se doposud z korekce, která začala před třemi měsíci, nevzpamatovaly. Přitom ekonomice Spojených států se daří velice dobře a ve srovnání s Evropou by letos nemělo dojít k výraznému zpomalení růstu. Je tedy nynější korekce příležitostí nakoupit americké akcie, nebo se na další maxima už zřejmě v rámci tohoto cyklu nedostaneme?

Jak včerejší zasedání Evropské centrální banky (ECB), tak dnešní dávka evropských makroekonomických dat nedaly euru potřebnou podporu. Společná evropská měna tak vůči dolaru odevzdala všechny letošní zisky a směřuje k vyváženějšímu kurzu okolo 1,2000. K obratu sentimentu na euru však bude potřeba hodně optimistických čísel z ekonomiky, další pokles měnového páru EUR/USD je proto pravděpodobný.

Jak jsem zmiňoval již v textu z minulého týdne, i přes optimistické predikce přichází do eurozóny oslabení ekonomického růstu. A to především z Německa, exportní lokomotivy, kterou začíná brzdit nedostatek kapacit, silné euro a protekcionistická opatření z USA. Od Francie ani Itálie se nějaké zázračné nakopnutí růstu čekat nedá, takže v Evropské centrální bance (ECB) se budou muset smířit s pomalejší expanzí. Jak tato negativní data ovlivní čtvrteční zasedání ECB a jaký budou mít dopad na kurz eura?

Ekonomický růst eurozóny v roce 2018 zřejmě nenaplní optimistická očekávání ze začátku roku, kdy se obecně na globální ekonomický vývoj dívalo přes růžové brýle. Vyšší ceny ropy, silnější euro a především pak nejistota ohledně zavádění obchodních bariér budou působit jako protivítr rychlému oživení v evropském měnovém bloku.

Dnes se podíváme na jednu měnu, která by se líbila Warrenovi Buffetovi, investorovi, který je známý přístupem hodnotového investování. Praxe nákupu podhodnocených aktiv s dobrým fundamentem je doménou především pro akciové trhy, ale i na forexu můžeme s podobnou strategií sklízet úspěchy.

Ceny ropy v rámci včerejší obchodní seance vyskočily na nejvyšší úrovně od konce roku 2014. Kromě rychle zvyšující se poptávky po ropě v Asii jsou důvodem také obavy o eskalaci konfliktu v Sýrii, kde se znovu řinčí raketami. V aktuálním převisu poptávku nad nabídkou je ropný trh na jakákoliv rizika omezení dodávek citlivý a volatilita v nejbližších dnech a týdnech proto může dále růst.

Býčí trh na eurodolaru se po takřka 20procentním zisku zastavil na dnes už silné rezistenci lehce nad 1,2500. Nedá se říct, že by tento měnový pár rovnou začali ovládat medvědi, ale je poznat, že trhu se nechce rozšiřovat dlouhé pozice, když ubývá argumentů pro další růst.