Obavy, že by tempo růstu mohlo za první kvartál klesnout pod 1%, byly zažehnány a americká ekonomika za první čtvrtletí expandovala meziročně o 3,2% a nad očekáváných 2,2%. Na první pohled tak americká ekonomika expanduje poměrně silným tempem, do kterého se výrazně neprojevila probíhající obchodní válka s Čínou. Vodou na mlýn je zveřejnění lepšího, než očekávaného růstu pro amerického prezidenta Donalda Trumpa, ten nedávno zveřejnil rozpočtový plán, který má zajistit více jak 3% růst. I přesto je potřeba se pod drobnohledem podívat, z jakých čísel takové číslo vzniklo a zda-li je dlouhodobě udržitelné. Pod pokličkou 3% růstu se totiž skrývají masivní vládní výdaje, růst zásob a nižší dovozy do země.
Hrubý domácí produkt ve Spojených státech byl v roce 2018 z 70% tvořen spotřebou domácností, 18% investicemi, 17% vládními výdaji a -5% exporty. Zásoby jsou součástí investic a nepodílí se tak příliš velkou částí na HDP. O zdravě rostoucí ekonomice by tak měla rozhodovat především rostoucí spotřeba domácností s ruku v ruce jdoucími investicemi a vládními výdaji. Poptávka v prvním čtvrtletí byla slabší, než se očekávalo a podepsala se nad pomalejší spotřebou domácností, která rostla o 1,2%, zatímco investice výrazně oslabily. Výdaje na zboží dlouhodobé spotřeby klesly nejvíce za deset let o 5,3 procenta. Horší čísla spotřeby vykompenzovaly svým růstem zásoby firem, ty přidaly k HDP 0,65% a exporty 1,03%. Společně tak tyto dva krátkodobé faktory přidaly 1,68%, nejvíce za posledních 6 let. Vládní výdaje otočily pokles za minulý kvartál a rostly meziročně o 2,4%, přidaly tak k HDP 0,41%. Vyjma vládních stimulů a volatilnějších složek konečné prodeje spotřebitelům zpomalily na 1,3%, což je nejpomalejší tempo od roku 2013. Ekonomové monitorují konečné prodeje pro lepší přehled o poptávce a to speciálně v období za první čtvrtletí, kdy rostoucí zásoby ovlivňují HDP.
3,2% je velmi dobré číslo, spotřeba domácností však musí v následujících kvartálech zesílit, aby udržela ekonomiku v expanzi. Americká ekonomika se tak musí připravit na tvrdší přistání a s vypršením daňové reformy nelze kromě vládních výdajů počítat s výraznější pomocí stimulů. Blížící se obchodní dohoda s Čínou a pozastavení v růstu úrokových sazeb může ekonomiku dále stimulovat, i přesto inflace (PCE) výrazně nezrychluje a zastavila se na 1,2%. Akciové indexy mezitím vytváří nová historická maxima a analytici počítají s větší pravděpodobností snížení úrokových sazeb, což je v aktuální fázi ekonomického cyklu zvláštní. Pokud by růst 3,2% byl podpořen silnou ekonomikou, měl by FED uvažovat nad spíše nad růstem sazeb.
Štěpán Hájek
Analytik finančních trhů BOSSA
