Seznam článků kategorie / Fundamentální analýza

Evropská centrální banka (ECB) znovu oddálila zvýšení úrokových sazeb a opět zhoršila svůj výhled pro hospodářský růst eurozóny. Členové rady tak reagují na zhoršující se náladu v globální ekonomice, podnikatelský sentiment v eurozóně nebo opět zpomalující inflaci. Zároveň odhalila některé podrobnosti týkající se levných úvěrů soukromému finančnímu sektoru. Svůj výhled pro hospodářský růst výrazně zhoršila také německá centrální banka.

Celní přestřelka mezi dvěma největšími ekonomikami eskaluje a obchodní války jsou opět téma, které investory zajímá především. Trump hrozí dalšími cly a do voleb v roce 2020 pravděpodobně nenechá nit suchou ani dalších svých obchodních spojencích. Na druhou stranu si musí zabezpečit přízeň svých voličů, kterou zajistí stabilní ekonomický růst a silný trh práce. Celkovou náladu konec konců odráží akciový trh a ten naznačil, že mu aktuální obchodní napětí příliš nevyhovuje.

Obchodní dohoda USA a Číny je v ohrožení a investoři se zbavují rizikovějších aktiv, jako jsou akcie a některé komodity. Čínská delegace již dorazila do Washingtonu na končenou fázi obchodních vyjednávání spolu s čínským vicepremiérem ve víře dosažení konsenzu se Spojenými státy, který by vedl k obchodní dohodě. Podle Trumpa je Čína zodpovědná za krach dohody a bude tak čelit zvýšení celních přirážek na některé čínské dovozy. Do pátku, kdy by mělo být jasněji mámě ještě necelé dva dny. Kam se budou investoři přesouvat svá aktiva v případě eskalace obchodního konfliktu dvou největších ekonomik?

Jako první z centrálních bank rozvinutých ekonomik mohla dnes ráno přistoupit ke snížení úrokových sazeb australská centrální banka (RBA). Před zasedáním se množily spekulace, že banka uvolní svou měnovou politiku kvůli slabým inflačním tlakům. Nakonec však banka překvapila, když ponechala sazby beze změny a pomohla australskému dolaru ke zpevnění. Snížení sazeb i přesto zůstává jedno z hlavních témat, bude záležet na vývoji inflačních tlaků a trhu práce.

Minulý týden byl v USA zveřejněn růst HDP za první čtvrtletí, který výrazně předčil očekávání analytiků a naplnil přání Donalda Trumpa o více jak 3% růstu. Za silným prvním čtvrtletím však nestojí tradiční ukazatele silné ekonomiky, ale jednorázový nárůst zásob a exportu. Naopak tradiční tahoun HDP v podobě spotřeby domácností a podnikatelských investic zklamal. Většina z toho co první čtvrtletí vyzdvihlo do nebes ho tak v druhém čtvrtletí stáhne s výrazně nižšímu výsledku.

Ekonomika Velké Británie má navzdory přetrvávající nejistotě kolem brexitu nakročeno na velmi silný první kvartál. Britští výrobci minulý měsíc zintenzívněli svou aktivitu, jakožto přípravy na brexit. Ve středu lídři zemí Evropské unie odsouhlasili odklad odchodu Británie z bloku na 31. října. Británie může případně opustit unii dřív, pokud parlament odsouhlasí dohodu s EU. Mezitím se však musí začít připravovat na volby do Evropského parlamentu.

Ekonomický poradce Bílého domu Larry Kudlow minulý týden řekl, že by FED měl okamžitě snížit úrokové sazby o 50 bazických bodů. Ekonomická data přicházející z největší světové ekonomiky však tento názor nepodpírají a vše nasvědčuje tomu, že by banky měla udržovat svůj stávající kurz. Akciové trhy pokračují v růstu poté, co zaznamenaly nejsilnější kvartál od roku 2009. Riziko globální recese však stále existuje, pokud se nepodaří USA a Číně vyjednat během následujících měsíců obchodní dohodu.

Riziková aktiva za sebou mají jeden z nejlepších prvních kvartálů v historii. Benchmark pro akciový trh, akciový index S&P 500 od začátku roku přidal 13,1% a zaznamenal největší nárůst za první kvartál od roku 1998. Stejně tak ropa WTI využila od začátku roku znovuobnoveného apetitu po rizikových aktivech a za první kvartál rostla o 27,5%. Jedná se o největší narůst za první kvartál od roku 2009. Jestli podobný růst bude pokračovat či nikoliv je podmíněno hned několika faktory v čele s kondicí v globální ekonomice.

Na páru s americkým dolarem je od začátku roku kanadský dolar v mírném zisku, to však neodráží v jaké je aktuálně kondici. Začátkem ledna mu výrazně pomohl růst rizikových aktiv včetně ropy. Právě s vývojem ceny ropy je kanadský dolar úzce propojen kvůli silné závislosti kanadské ekonomiky na exportu ropy. Zároveň začátkem roku mírně klesla poptávka po americkém dolaru, jakožto bezpečném přístavu. Pokud však odmažeme silné lednové zpevnění kanadského dolaru, tak měnový pár USDCAD osciluje v širším cenovém pásmu a většinu času spíše oslabuje.

Centrální banky si začínají uvědomovat, že se ekonomika dostává do poslední fáze hospodářského cyklu, kontrakce. FED již koncem roku začal krotit svůj původní záměr postupně zvyšovat úrokové sazby a v letošním roce již nepočítá ani s jedním zvýšením. Minimálně jedno zvýšení úrokových sazeb měla v letošním roce v plánu ECB i to je už minulost. Na svém posledním zasedání zmínila, že počítá s ponecháním aktuálních sazeb na stávajících úrovních do konce letošního roku. V Austrálii nebo na Novém Zélandu dokonce uvažují nad snížením úrokových sazeb, aby podpořily hospodářský růst.

Poté co začátkem ledna britská premiérka Theresa Mayová utrpěla porážku v britském parlamentu, když byl odmítnut její návrh dohody o vystoupení z unie, nyní vše nasvědčuje tomu, že dojde k odložení termínu odchodu. Stanovený termín na 29. března se nevyhnutelně blíží a Británie není připravena na plán B, který by zajistil, aby Británie neopustila unii bez dohody. Podle Mayové je jediným možným řešením hlasovat pro dohodu, kterou připravila s kolegy v Bruselu. S největším pravděpodobností však na hlasování 12. března opět dojde k jejímu odmítnutí a poslanci budou o den později možná hlasovat o odložení termínu odchodu.

Americká delegace se minulý týden setkala s čínským prezidentem v Pekingu, což vnímaly trhy jako velmi pozitivní impuls k dalšímu růstu. V pozadí rostoucí důvěry v dosažení obchodní dohody a zažehnání hrozby dalšího vládního shutdownu v USA se tak akciovým indexům podařilo růst již osmý týden v řadě. Optimismus posiluje také fakt, že americký prezident Donald Trump je ochotný posunout plánovaný deadline z konce března o 60 dní, pokud nebude dosaženo obchodní dohody. Obchodní vyjednávání na vyšších úrovních budou pokračovat tento týden ve Washingtonu. Pokud nebude do 1. března dosaženo dohody, Spojené státy by měly reagovat zvýšením celních přirážek na některé čínské dovozy.

Britské společnosti se stejně jako další zahraniční společnosti začaly připravovat na možnost tvrdého brexitu a odklonily do Evropské unie investice ve výši 10 mld. dolarů. Se zjištěním přišla nová studie Londýnské školy ekonomie a to ve stejný den, kdy zveřejněná makrodata poukázala za čtvrtý kvartál na pokles investic v Británii o 3,7%. V nadcházejících dnech by se opět měli sejít vyjednavači EU a Británie, aby diskutovali o dalších krocích týkajících se vystoupení Británie z unijního bloku.

Jeden z největších problému Evropy v roce 2018 byl italský rozpočet a zadlužení italské vlády. Při pohledu na vývoj finančních trhů v Evropě se zdá, že největší problém Evropy někam zmizel. Alespoň tak lze usuzovat z vývoje italských akcií a dluhopisů, které na tom nejsou od začátku roku nijak zle. Hrozba z Itálie je však stále reálná a může vyvolat paniku napříč finančním sektorem v Evropě. Nejnebezpečnější veřejný dluh v hodnotě 1,5 bilionu euro je koncentrován v italských bankách v Římě a Miláně. Dluh země již přerostl 132% ročního HDP.

Aktuálně probíhá v USA výsledková sezona a se svými reporty přišlo již několik společností včetně společnosti Caterpillar a Nvidie. Jejich výsledky, ale také několika dalších společností nedokázaly dorovnat očekávání ekonomů a stále častěji se hovoří o zpomalování globálního růstu ekonomiky. Nikoho pak nepřekvapí, že za zpomalením stojí z velké částí druhá největší ekonomika, Čína.

Aktuálně probíhají obchodní vyjednávání mezi USA a Čínou za účelem dosažení férovějšího a volnějšího obchodu. Americká administrativa již zavedla cla na dovoz čínských výrobků v hodnotě 250 mld. dolarů a podle posledních dat se jí podařilo zpomalit druhou největší ekonomiku. Co však Spojené státy štve možná trochu více a moc se o tom nemluví, je fakt, že čínská ekonomika začíná pomalu srovnávat s krok s tou americkou a té se nevyhnutelně blíží její konec na vrcholu, jakožto největší ekonomiky světa. Spojené státy chtějí snížit obchodní deficit, přitom dělají službu nadcházejícím generacím. Netřeba připomínat jak například společnost Huawei sbírá osobní data uživatelů.

Po většinu letošního roku investory a také všechny ostatní účastníky trhu strašila zplošťující se výnosová křivka. Inverzní výnosová křivka totiž dokázala v minulosti velmi spolehlivě předpovědět recesi v ekonomice a zplošťující se křivka předznamenávala inverzi. Včera večer rozdíl mezi 3 a 5letými výnosy z amerických dluhopisů klesl na - 0,14 bodů a to poprvé od roku 2007. Nejsledovanější je rozdíl mezi 2 a 10letými výnosy, ten se zatím dále zplošťuje, podle historie však víme, že inverzi lze očekávat i u dalších výnosových křivek.

Jak už to ve světě finančních aktiv bývá, peníze se přelévají z jednoho místa na druhé. Jednou za to může nervozita na trzích, jindy geopolitická rizika a někdy pouhý sentiment na trzích. Občas se stane, že se sejde několik důvodů pro přesun peněz do jiných aktiv a trhy pak působí možná trochu zmateně. Máme před sebou poslední měsíc roku 2018 a můžeme říci, že obrovský objem peněz, který zavalil rozvíjející se ekonomiky, se v letošním roce vrátil zpět do Spojených států. Ty se koncem roku zdají být podhodnocené a mnoho investičních bank se shoduje, že by rok 2019 mohl patřit opět rozvíjejícím se ekonomikám.

Británie a Evropská unie odsouhlasily návrh politické deklarace o budoucnosti vztahů po odchodu Británie z unijního bloku. Donald Tusk dnes novinku oznámil na twitteru s tím, že od něj členské státy unie dostaly zmíněný návrh. Vyjednávací týmy Británie a unie návrh textu odsouhlasily, podle Tuska panuje shoda i na politické úrovni a na mimořádném summitu v Bruselu zbývá text odsouhlasit lídrům zbylých 27 zemí. Na zprávy pochopitelně reaguje britská libra spolu s dalšími měnami a také britský akciový trh.

Japonský ministr Šinzo Abe se dnes v Pekingu setká s čínským prezident Si Ťin-Pchingem a schůzka by měla trvat až do soboty. Jejich schůzka bude významná především, protože se jedná o první samostatnou cestu japonského vrchního představitele za uplynulých sedm let. Čína a Japonsko by měly podepsat během týdne řadu dohod a to uprostřed nervózního prostředí, kdy Spojené státy vyvíjí obchodní tlak na Čínu. Oba asijské státy by měly dospět k užším obchodním vztahům.

Guvernér americké centrální banky Jerome Powell minulý týden pomohl svým projevem výnosům z amerických dluhopisů, aby se dostaly na nejvyšší úrovně za posledních 7 let. Určitě si vzpomínáte na únorovou korekci na akciových trzích, kterou částečně způsobil právě růst výnosů z desetiletých splatností k 3%. Právě aktuální růst výnosů opět živý spekulace o další korekci a investoři neskrývají svou nervozitu. Nejedná se však pouze o finanční sektor, v ohrožení je také americká inflace, jakožto nejdůležitější ekonomická proměnná na světě.

Velká Británie spolu s britským sterlingem čelí neustálé nejistotě ohledně podoby brexitu a jakým způsobem se chystá opustit EU. Podle posledních zpráv se britská premiérka Theresa Mayová bude snažit protlačit dohodu parlamentem do dvou týdnů, aby zamezila množícím se obavám o jejím sesazení z postu premiérky. Právě za dva týdny, konkrétně 17. řijna se sejdou lídři 27 zemí EU a budou diskutovat o vývoji jednání kolem brexitu. Druhý den, tedy 18. října, následuje řádný summit, který bude klíčový pro následné finální rozhodnutí na mimořádném summitu v listopadu.

Poslední dva týdny se hodně spekulovalo o zavedení připravovaných amerických cel na čínské zboží o objemu 200 mld. dolarů, které americká administrativa připravovala již od července. Včera po zavření akciové burzy v USA vydal americký prezident Donald Trump prohlášení o zavedení 10% cel na výše zmíněný objem čínského zboží. Původně Trump pověřil úřad obchodního zmocněnce, aby prověřil zvýšení cel na 25%, to nakonec vstoupí v platnost začátkem příštího roku, pokud nebude dosaženo obchodní dohody mezi USA a Čínou. Nová cla vstoupí v platnost příští týden.

Čína se chystá reagovat na probíhající obchodní válku a vyčkávání amerického prezidenta na rozhodnutí o případném uvalení dovozních cel na čínské zboží o objemu 200 mld. dolarů. Konkrétně chce Čína požádat WTO (Světová obchodní organizace) o schválení uvalení sankcí na USA. Čína se může ocitnout v problémech, jelikož eskalace obchodních válek mezi dvěma největšími ekonomikami se začíná přiostřovat poté, co Trump řekl, že je připraven uvalit další cla na objem zboží 267 mld. dolarů.

Obchodní války nabírají nový směr, pro globální ekonomiku pozitivní, jelikož dochází k uvolňování obchodních bariér a dovozních cel. Obchodní války byly a stále jsou jedním z největších strašáků nejen pro finanční trhy, ale i pro celou globální ekonomiku, včetně České republiky. Setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa a předsedy Evropské komise Jeanem-Clauda Junckera by mělo vést k cíli, jaký si Spojené státy vytyčily na prvopočátku obchodních válek a to nulová cla a odstranění všech obchodních bariér. Již začátkem června podepsala EU s Japonskem dosud největší dohodu o volném obchodu, která odstraní téměř všechna cla ve vzájemném obchodu. Je tedy evidentní, že když se chce, tak to jde. Agresivní politika Donalda Trumpa se začíná pomalu vyplácet, jen na stejnou hru musí přistoupit i další státy, se kterými jsou Spojené státy v obchodním sporu.

Máme za sebou polovinu týdne a o žádné slávě se zatím hovořit nedá. Především pak na devizovém trhu, kde se mezi sebou přetahují býci a medvědi o to kdo ponese pomyslný prapor v podobě trendu. Trhům se zatím vyhýbají obloukem fundamenty a makroekonomické zprávy, které by měly schopnost hýbnout trhem. Na forexové trhy jakoby spadla deka a většina z nich si hledá poměrně dlouho svůj směr. Například o americkém dolaru se stále mluví, že posiluje, oslabuje, pak zase posiluje a najednou Trump. Realita je taková, že od konce května začal vytvářet širokou oblast konsolidace, kde neustále oslabuje a posiluje. Jednou za oslabení může Trump, poté zachrání dolar růst amerických výnosů, jak tomu bylo v posledních několika dnech. Situace se nemění ani na ostatních měnách, nicméně je poměrně zřetelné, že dolar i tak udává tempo a to nejen na devizovém trhu ale i tom komoditním. Podívejme se tedy podívat na dlouhodobější technickou analýzu tří nejobchodovanějších instrumentů z různých částí finančního světa.

Minulý týden odstartovala ve Spojených státech dlouho očekávaná výsledková sezona za druhé čtvrtletí. Očekávání jsou zatím vskutku obrovská a to nejen v korporátní sféře, ale i v ostatních sektorech. Dosavadní výsledky, které máme k dispozici, indikují jeden z nejlepších kvartálů. Mnoho analytiků v USA během druhého kvartálu dokonce upravili nahoru své prognózy, což se stalo pouze dvakrát za posledních 30 kvartálů. Prozatím překonalo prognózy zisků firem kolem 90% ze všech společností, které mají své výsledky za sebou. V konečném zúčtování bude číslo pochopitelně menší, nicméně pozitivní sentiment se pravděpodobně neotočí o 180 stupňů.

Britská ekonomika se i navzdory předpovědím různých agentur začíná rozjíždět a výhled se najednou začíná zlepšovat. Britská obchodní komora ještě koncem června odhadovala nejpomalejší růst od roku 2009. Na zlepšující se fundament poukazují čísla zveřejněná od začátku aktuálního týdne a především pak dnešní PMI za sektor služeb. Právě sektor služeb je dominantním v britské ekonomice a rostl nejrychlejším tempem za posledních 8 měsíců. Především to s dalšími pozitivními výsledky za sektor stavebnictví a výroby zvyšuje pravděpodobnost, že by mohla Bank of England na zasedání již příští měsíc zvýšit úrokové sazby.

Minulý týden v pátek vešly v platnost americká cla ve výši 25% na dovoz ocele a 10% na dovoz hliníku. V případě Evropské unie, Kanady, Mexika, Austrálie, Jižní Koreje, Argentiny a Brazílie se jednalo nejdříve o dočasné vyjmutí z tarifů do 1. května 2018. Jižní Korea se stala první zemí, která byla z cel vyjmutá a poté jí následovala Austrálie, Brazílie a Argentina. Trvalou výjimku nedostala Evropská unie, Kanada a Mexiko. Pro všechny ostatní země platí dovozní cla na ocel a hliník již od 23. března 2018. Některé země již zveřejnily seznam výrobků, na které se chystají uvalit odvetná cla.

Od rizika k riziku, tak by se dalo nazvat poslední geopolitické dění ve světě. Takové prostředí bývá vodou na mlýn pro finanční trhy, jelikož trhy milují volatilitu a tu většinou geopolitické napětí vyvolává. To však není přímo téma posledních dnů, kdy trhy sice vstřebávají geopolitická rizika, avšak výraznější volatilita se zatím trhům vyhýbá. Jinak vnímají geopolitická rizika akcie, devizové trhy nebo komodity.