Šéfka EK: Cla budou 15 procent, dohoda s USA přináší stabilitu

Obchodní dohoda Evropské unie se Spojenými státy vytváří jistotu a stabilitu pro podniky na obou stranách Atlantiku, uvedla šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová po jednání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Patnáctiprocentní clo platí podle šéfky unijní exekutivy na dovoz většiny zboží do USA včetně automobilů, polovodičů a léčiv. Jednání s Trumpem označila za tvrdé, obtížné, ale spravedlivé.

Podle von der Leyenové je třeba si uvědomit, že původně měla začít od 1. srpna platit třicetiprocentní cla. Tak vysoká cla navrhl americký prezident ve svém dopise, který zaslal před dvěma týdny unijním představitelům.

"Dnešní dohoda vytváří jistotu v nejistých dobách. Přináší stabilitu a předvídatelnost pro občany a podniky na obou stranách Atlantiku," uvedla včera šéfka Evropské komise. Jedná se o dohodu mezi dvěma největšími ekonomikami světa. "Obchodujeme v objemu 1,7 bilionu eur ročně. Společně jsme trh s 800 miliony lidí a tvoříme téměř 44 procent světového HDP," dodala s tím, že jen několik týdnů po summitu NATO v Haagu jde podle ní o další stavební kámen, který znovu potvrzuje transatlantické partnerství.

Jak von der Leyenová upřesnila, během včerejšího jednání zároveň unijní a američtí vyjednávači dosáhli dohody i ohledně nulové sazby cel na řadu strategických produktů. "Jde o letadla a jejich součástky, některé chemikálie, některé zemědělské produkty, přírodní zdroje a kritické suroviny. A budeme i nadále pracovat na tom, abychom do tohoto seznamu přidali další produkty," dodala šéfka komise.

Předsedkyně EK potvrdila, že Evropská unie rovněž posílí spolupráci s USA v oblasti energetiky. "Nákupy amerických energetických produktů diverzifikují naše zdroje a přispějí k energetické bezpečnosti Evropy. Ruský plyn a ropu nahradíme významnými nákupy amerického LNG, ropy a jaderných paliv," prohlásila von der Leyenová.

Trump uvedl, že unie souhlasí s nákupem energií za 750 miliard dolarů (15,7 bilionu Kč) a s vyššími investicemi, konkrétně o 600 miliard dolarů (o 12,5 bilionu Kč), do amerického vojenského vybavení. Von der Leyenová následně upřesnila, že tyto nákupy energie jsou rozděleny do tří let, což znamená 250 miliard ročně během Trumpova funkčního období. "Stále máme příliš mnoho ruského LNG, které se dostává do Evropské unie, a také ruský plyn a ropu, které už nechceme. Chceme se absolutně zbavit ruských fosilních paliv, a proto vítáme možnost nakupovat dostupnější a lepší LNG ze Spojených států," prohlásila šéfka komise.

Von der Leyenová odpovídala i na dotaz novinářů, zda si myslí, že jde o dobrou dohodu, když za předchozí administrativy prezidenta Joe Bidena bylo clo na automobily 2,5 procenta a nyní je 15 procent. "Ano, ale neměli bychom zapomínat, z jaké hodnoty jsme se sem dostali. Dnes musí platit 27,5 procenta. Takže z této úrovně jsme se dostali na 15 procent," uvedla předsedkyně komise. Trumpova administrativa zavedla totiž už v dubnu na automobily mnohem vyšší cla než předchozí Bidenova. "Patnáct procent je to nejlepší, čeho jsme mohli dosáhnout. Důležité pro nás bylo, že se to týká nejen automobilů, ale také veškerého zboží a polovodičů," dodala.

Na závěr svého prohlášení poděkovala prezidentu Trumpovi za "jeho osobní nasazení a vůdčí schopnosti, které vedly k dosažení tohoto průlomu". "Je to tvrdý vyjednávač, ale také umí uzavírat dohody," uvedla šéfka unijní exekutivy. Poděkovala rovněž eurokomisaři Maroši Šefčovičovi a jeho týmu, který vyjednávání s americkou administrativou dlouhé týdny vedl. "Chci poděkovat i členským státům za jejich důvěru a odhodlání. Naše jednota je naší silou doma i v zahraničí," dodala.

Trump před včerejším jednání prohlásil, že obchodní vztahy mezi Evropskou unií a Spojenými státy jsou jednostranné a nespravedlivé pro USA. Šance na uzavření dohody byla podle něj 50 na 50. Stejně tak to odhadovala i von der Leyenová. Předsedkyně EK dorazila na jednání s Trumpem do Skotska, kde má americký prezident svůj golfový resort.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Šéfka ECB Lagardeová se bojí o nezávislost centrálních bank
  Nezávislost centrálních bank je v některých částech světa zpochybňována a rostoucí politické vlivy by mohly podkopat schopnost těchto bank udržovat inflaci na nízké úrovni. Uvedla to dnes podle agentury Reuters prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová.
• Šéfka ECB Lagardeová se vyslovila proti zařazování bitcoinu do devizových rezerv
  Prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová se dnes vyslovila proti zařazování bitcoinu do devizových rezerv členských zemí Evropské unie. Před novináři tak reagovala na slova guvernéra České národní banky (ČNB) Aleše Michla o možném nákupu bitcoinů.
• Šéfka ECB nečeká dobré zprávy z eurozóny
  Ekonomika eurozóny by v příštích měsících mohla růst pomalejším tempem a její výhled pro středně dlouhé období zůstává nejistý. Uvedla to dnes prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová při vystoupení před výborem Evropského parlamentu pro hospodářské a měnové záležitosti. Prohlásila rovněž, že boj s vysokou inflací se blíží ke konci.
• Šéfka ECB neočekává, že míra inflace v eurozóně už dosáhla vrcholu
  Prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová by byla překvapena, kdyby inflace v eurozóně už dosáhla vrcholu. Řekla to dnes evropským zákonodárcům. Její vyjádření podle analytiků naznačuje, že zvyšování úrokových sazeb z poslední doby ještě není u konce.
• Šéfka ECB se domnívá, že inflace v eurozóně je pod kontrolou
  Šéfka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová je přesvědčena, že inflace v eurozóně se dostala pod kontrolu. Polevují podle ní dopady energetické krize a výpadky v dodavatelských řetězcích. Lagardeová to podle agentury Reuters uvedla ve včera vysílaném rozhovoru s irskou televizní stanicí RTE.
• Šéfka ECB se omluvila za výrok, který ovlivnil italské dluhopisy
  Šéfka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová se omluvila za svůj výrok z minulého týdne, že ECB tady není od toho, aby zachraňovala Itálii, na kterou silně dopadají potíže kolem šíření nového koronaviru. Informoval o tom list Financial Times (FT). Mluvčí ECB se k věci nevyjádřila. Slova Lagardeové měla značný dopad na ceny italských dluhopisů.
• Šéfka ECB: Úroky možná bude nutné zvýšit na úroveň, která zbrzdí růst ekonomiky
  Evropská centrální banka (ECB) možná bude muset v rámci boje proti inflaci zvýšit úrokové sazby až na úrovně, kdy nejenže přestanou stimulovat hospodářský růst, ale budou ho naopak brzdit. Uvedla to dnes prezidentka ECB Christine Lagardeová.
• Šéfka ECB vyzvala k rychlé distribuci peněz z fondu obnovy EU
  Evropská unie musí urychleně rozdělit peníze z fondu obnovy v objemu 750 miliard eur (přes 20 bilionů Kč), který má evropským ekonomikám pomoci dostat se z krize způsobené opatřeními proti šíření nového koronaviru. V rozhovoru s francouzským listem Le Monde to řekla šéfka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová. Unie by podle ní také měla začít diskutovat o vytvoření stálého rozpočtového nástroje.
• Šéfka ECB: Zvýšení úroků by teď nesnížilo inflaci, ale ublížilo ekonomice
  Zvýšení hlavní úrokové sazby v eurozóně by v současné době nesnížilo rekordní inflaci, ale jen ublížilo ekonomice. V rozhovoru s německou mediální sítí Redaktionsnetzwerk Deutschland (RND) to řekla prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová.
• Šéfka ECB žádá ministry eurozóny, aby zvážili emisi koronabondů
  Prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová požádala ministry financí eurozóny, aby vážně uvažovali nad jednorázovou emisí společných dluhopisů, takzvaných koronabondů. S jejich pomocí by podle ní mohla eurozóna lépe bojovat s finančními dopady pandemie onemocnění způsobeného koronavirem. Informovala o tom dnes agentura Reuters, která se odvolává na čtyři zdroje. Podle nich to šéfka ECB řekla při úterní videokonferenci.
• Šéfka EK čeká brzy velký posun ve vytvoření unie kapitálových trhů v EU
  Evropská unie bude vyvíjet značný tlak na vytvoření unie kapitálových trhů, která by podle odborníků uvolnila finanční prostředky na financování výdajů na obranu a na digitální a ekologickou transformaci. Řekla to dnes předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová s tím, že velký posun v tomto tématu očekává ještě před začátkem léta.
• Šéfka EK: EU by v reakci na dotační balíček USA měla upravit státní podpory
  Evropská unie by měla zlepšit pravidla pro státní podporu a zvážit vyšší financování přechodu na zelenou ekonomiku, aby zabránila odlivu investic kvůli novému americkému balíčku dotací na zelenou energii známému jako zákon o snížení inflace (IRA). EU a USA by také měly spolupracovat v oblasti čisté ekonomiky. Uvedla to dnes předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
• Šéfka EK: EU chce plánem investic nabídnout lepší alternativu k penězům z Číny
  Evropská unie chce v rámci globálního investičního plánu podpořit klimaticky udržitelné projekty, zdravotnictví či školství v mnoha částech světa a nabídnout alternativu k čínským investicím. Prohlásila to dnes předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová, podle níž chce EU do roku 2027 mobilizovat investice za 300 miliard eur (7,7 bilionu Kč). Plán, který má být protiváhou čínského projektu nové Hedvábné stezky, bude podle šéfky komise ve světě propagovat přístup založený na evropských hodnotách a podpoří demokracii.
• Šéfka EK: EU je připravena na protiopatření, pokud jednání s USA selžou
  Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová zopakovala, že Evropská unie Spojeným státům nabízí nulová vzájemná cla na průmyslové zboží. Pokud ale obchodní jednání s USA selžou, je EU připravena u celních poplatků na protiopatření, dodala von der Leyenová po schůzce s německým kancléřem Friedriech Merzem.
• Šéfka EK: EU potřebuje Marshallův plán, rozpočet se musí proměnit
  Evropská unie potřebuje masivní záchranný plán pro dobu, kdy odezní pandemie covid-19 těžce zasahující ekonomiky unijních zemí. Jeho stěžejní součástí bude příští sedmiletý rozpočet EU, jehož podoba se musí proti nedávným návrhům změnit. Napsala to včera předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v textu otištěném několika evropskými médii. Španělský premiér Pedro Sánchez varoval, že pokud EU nepřijde s daleko výraznější hospodářským stimulem než dosud, je v sázce její budoucnost.
• Šéfka EK: Evropa musí k boji proti změnám klimatu získat i další části světa
  Evropská unie věnuje na boj proti klimatickým změnám v méně hospodářsky vyspělých zemích do roku 2027 další čtyři miliardy eur (přes 100 miliard korun). Oznámila to dnes předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Ve své každoroční zprávě o stavu EU před europoslanci zdůraznila, že snaha o co nejrychlejší a nejvýraznější snížení emisí skleníkových plynů bude zásadní prioritou unie i v dalším období. EU podle ní rovněž zdvojnásobí fondy, které věnuje třetím zemím na udržování rozmanitosti přírodních druhů.
• Šéfka EK: Jednání s Británií pokročila, rozhodnou příští dny
  Jednání Evropské unie s Británií se tento týden pohnula kupředu, některé sporné body však zatím vyřešeny nejsou. Prohlásila to dnes předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, podle níž ale stále existuje cesta k nalezení dohody. Pro osud jednání bude rozhodujících několik příštích dní, řekla šéfka unijní exekutivy europoslancům.
• Šéfka EK navrhla zvýšit emisní závazek k roku 2030
  Evropská unie by měla do roku 2030 snížit emise skleníkových plynů o 55 procent proti stavu z roku 1990. Ve svém poselství o stavu unie to dnes řekla předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová, která představila priority unijní exekutivy na příštích 12 měsíců. Unie by podle ní měla pojmout současnou koronavirovou krizi jako příležitost k nastartování takzvaného zeleného růstu a více než třetinu chystaného fondu obnovy směřovat do ekologických projektů. Dosavadní plán počítal s omezením emisí o 40 procent.
• Šéfka EK pohrozila omezením čínského dovozu
  Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová dnes v Pekingu naznačila, že Evropská unie bude možná muset snížit svou míru otevřenosti vůči čínskému dovozu, jestliže Peking nebude pracovat na vyvážení současné situace. V roce 2024 vyvezla EU do Číny zboží v celkové hodnotě 213,2 miliardy eur a dovezla odtamtud zboží celkem za 519 miliard eur; obchodní deficit stále narůstá. Nadměrné dovozy z Číny vyvolávají obavy z narušení trhu a hospodářské soutěže. Čínští představitelé se podle von der Leyenové tématem začali zabývat a vyjádřili ochotu podporovat větší spotřebu v Číně.
• Šéfka EK: Pro větší konkurenceschopnost EU jsou nutné inovace
  Pro větší konkurenceschopnost Evropské unie je nutné podpořit dekarbonizaci průmyslu, inovace, dovednosti pracovních sil a rovněž je potřeba větší odolnost. Na společné tiskové konferenci s bývalým italským premiérem a bývalým prezidentem Evropské centrální banky (ECB) Mariem Draghim to dnes řekla předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Draghi zároveň představil dlouho očekávanou zprávu o konkurenceschopnosti Evropské unie.