Šéfka EK: EU je připravena na protiopatření, pokud jednání s USA selžou

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová zopakovala, že Evropská unie Spojeným státům nabízí nulová vzájemná cla na průmyslové zboží. Pokud ale obchodní jednání s USA selžou, je EU připravena u celních poplatků na protiopatření, dodala von der Leyenová po schůzce s německým kancléřem Friedriech Merzem.

Nový šéf německé vlády ve čtvrtek telefonicky hovořil s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. "Poblahopřál jsem mu k dosažení obchodní dohody s Británií. Řekl jsem mu ale také, že Evropská unie vyjednává jako celek, že si nemůže vybírat jednotlivé země," uvedl Merz. Zmínil, že doufá v brzký průlom v obchodních jednáních s americkou stranou. Trump ho rovněž pozval na návštěvu Washingtonu.

Podle šéfky EK musí být vyjednané řešení se Spojenými státy "vyvážené, spravedlivé a vzájemně prospěšné". "Pokud jednání selžou, budeme jednat. Proto v současné době konzultujeme seznam možných protiopatření. Jinými slovy, všechny možnosti jsou na stole," dodala von der Leyenová.

Evropská unie 10. dubna o 90 dní odložila platnost protiopatření schválených kvůli zavedeným americkým clům. Původně měla začít platit 15. dubna. Unie tak reagovala na Trumpovo rozhodnutí, kterým Spojené státy s okamžitou platností rovněž odložily vysoká cla o 90 dnů, i když v platnosti zůstává základní desetiprocentní clo. Rovněž stále platí 25procentní cla na dovoz produktů z oceli a hliníku a 25procentní cla na automobily. Desetiprocentní clo by se mohlo po vypršení Trumpovy 90denní pauzy 8. července zvýšit na 20 procent, poznamenala agentura Reuters.

S novým německým kancléřem dnes von der Leyenová, která pochází také z Německa, jednala rovněž o dalších ekonomických tématech. Oba zdůraznili zejména potřebu zvýšení konkurenceschopnosti EU, snížení cen energií a zjednodušení pravidel i omezení byrokracie.

Šéfka unijní exekutivy uvítala Merzovu iniciativu podstatně zvýšit německé výdaje na obranu. Nový kancléř nicméně opět zopakoval výhradu své země k možnému společnému vydávání dluhopisů za celou EU, které by měly financovat právě vojenské výdaje.

"Mám obavy z neustále rostoucího státního dluhu po celém světě, nejen v Evropě, ale i ve Spojených státech," uvedl Merz. "A zajímalo by mě, jak dlouho bude možné nejen refinancovat samotný dluh, ale také financovat platby úroků. Nemůžeme se zadlužovat donekonečna,“ dodal.

Institut společného unijního dluhu musí podle Merze zůstat pouze výjimkou, jako tomu bylo například za pandemie covidu-19. Evropské obranné potřeby by se daly řešit i zlepšením efektivity, nikoli vyššími výdaji, dodal.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Šéfka ECB neočekává, že míra inflace v eurozóně už dosáhla vrcholu
  Prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová by byla překvapena, kdyby inflace v eurozóně už dosáhla vrcholu. Řekla to dnes evropským zákonodárcům. Její vyjádření podle analytiků naznačuje, že zvyšování úrokových sazeb z poslední doby ještě není u konce.
• Šéfka ECB se domnívá, že inflace v eurozóně je pod kontrolou
  Šéfka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová je přesvědčena, že inflace v eurozóně se dostala pod kontrolu. Polevují podle ní dopady energetické krize a výpadky v dodavatelských řetězcích. Lagardeová to podle agentury Reuters uvedla ve včera vysílaném rozhovoru s irskou televizní stanicí RTE.
• Šéfka ECB se omluvila za výrok, který ovlivnil italské dluhopisy
  Šéfka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová se omluvila za svůj výrok z minulého týdne, že ECB tady není od toho, aby zachraňovala Itálii, na kterou silně dopadají potíže kolem šíření nového koronaviru. Informoval o tom list Financial Times (FT). Mluvčí ECB se k věci nevyjádřila. Slova Lagardeové měla značný dopad na ceny italských dluhopisů.
• Šéfka ECB: Úroky možná bude nutné zvýšit na úroveň, která zbrzdí růst ekonomiky
  Evropská centrální banka (ECB) možná bude muset v rámci boje proti inflaci zvýšit úrokové sazby až na úrovně, kdy nejenže přestanou stimulovat hospodářský růst, ale budou ho naopak brzdit. Uvedla to dnes prezidentka ECB Christine Lagardeová.
• Šéfka ECB vyzvala k rychlé distribuci peněz z fondu obnovy EU
  Evropská unie musí urychleně rozdělit peníze z fondu obnovy v objemu 750 miliard eur (přes 20 bilionů Kč), který má evropským ekonomikám pomoci dostat se z krize způsobené opatřeními proti šíření nového koronaviru. V rozhovoru s francouzským listem Le Monde to řekla šéfka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová. Unie by podle ní také měla začít diskutovat o vytvoření stálého rozpočtového nástroje.
• Šéfka ECB: Zvýšení úroků by teď nesnížilo inflaci, ale ublížilo ekonomice
  Zvýšení hlavní úrokové sazby v eurozóně by v současné době nesnížilo rekordní inflaci, ale jen ublížilo ekonomice. V rozhovoru s německou mediální sítí Redaktionsnetzwerk Deutschland (RND) to řekla prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová.
• Šéfka ECB žádá ministry eurozóny, aby zvážili emisi koronabondů
  Prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová požádala ministry financí eurozóny, aby vážně uvažovali nad jednorázovou emisí společných dluhopisů, takzvaných koronabondů. S jejich pomocí by podle ní mohla eurozóna lépe bojovat s finančními dopady pandemie onemocnění způsobeného koronavirem. Informovala o tom dnes agentura Reuters, která se odvolává na čtyři zdroje. Podle nich to šéfka ECB řekla při úterní videokonferenci.
• Šéfka EK čeká brzy velký posun ve vytvoření unie kapitálových trhů v EU
  Evropská unie bude vyvíjet značný tlak na vytvoření unie kapitálových trhů, která by podle odborníků uvolnila finanční prostředky na financování výdajů na obranu a na digitální a ekologickou transformaci. Řekla to dnes předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová s tím, že velký posun v tomto tématu očekává ještě před začátkem léta.
• Šéfka EK: EU by v reakci na dotační balíček USA měla upravit státní podpory
  Evropská unie by měla zlepšit pravidla pro státní podporu a zvážit vyšší financování přechodu na zelenou ekonomiku, aby zabránila odlivu investic kvůli novému americkému balíčku dotací na zelenou energii známému jako zákon o snížení inflace (IRA). EU a USA by také měly spolupracovat v oblasti čisté ekonomiky. Uvedla to dnes předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
• Šéfka EK: EU chce plánem investic nabídnout lepší alternativu k penězům z Číny
  Evropská unie chce v rámci globálního investičního plánu podpořit klimaticky udržitelné projekty, zdravotnictví či školství v mnoha částech světa a nabídnout alternativu k čínským investicím. Prohlásila to dnes předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová, podle níž chce EU do roku 2027 mobilizovat investice za 300 miliard eur (7,7 bilionu Kč). Plán, který má být protiváhou čínského projektu nové Hedvábné stezky, bude podle šéfky komise ve světě propagovat přístup založený na evropských hodnotách a podpoří demokracii.
• Šéfka EK: EU potřebuje Marshallův plán, rozpočet se musí proměnit
  Evropská unie potřebuje masivní záchranný plán pro dobu, kdy odezní pandemie covid-19 těžce zasahující ekonomiky unijních zemí. Jeho stěžejní součástí bude příští sedmiletý rozpočet EU, jehož podoba se musí proti nedávným návrhům změnit. Napsala to včera předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v textu otištěném několika evropskými médii. Španělský premiér Pedro Sánchez varoval, že pokud EU nepřijde s daleko výraznější hospodářským stimulem než dosud, je v sázce její budoucnost.
• Šéfka EK: Evropa musí k boji proti změnám klimatu získat i další části světa
  Evropská unie věnuje na boj proti klimatickým změnám v méně hospodářsky vyspělých zemích do roku 2027 další čtyři miliardy eur (přes 100 miliard korun). Oznámila to dnes předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Ve své každoroční zprávě o stavu EU před europoslanci zdůraznila, že snaha o co nejrychlejší a nejvýraznější snížení emisí skleníkových plynů bude zásadní prioritou unie i v dalším období. EU podle ní rovněž zdvojnásobí fondy, které věnuje třetím zemím na udržování rozmanitosti přírodních druhů.
• Šéfka EK: Jednání s Británií pokročila, rozhodnou příští dny
  Jednání Evropské unie s Británií se tento týden pohnula kupředu, některé sporné body však zatím vyřešeny nejsou. Prohlásila to dnes předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, podle níž ale stále existuje cesta k nalezení dohody. Pro osud jednání bude rozhodujících několik příštích dní, řekla šéfka unijní exekutivy europoslancům.
• Šéfka EK navrhla zvýšit emisní závazek k roku 2030
  Evropská unie by měla do roku 2030 snížit emise skleníkových plynů o 55 procent proti stavu z roku 1990. Ve svém poselství o stavu unie to dnes řekla předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová, která představila priority unijní exekutivy na příštích 12 měsíců. Unie by podle ní měla pojmout současnou koronavirovou krizi jako příležitost k nastartování takzvaného zeleného růstu a více než třetinu chystaného fondu obnovy směřovat do ekologických projektů. Dosavadní plán počítal s omezením emisí o 40 procent.
• Šéfka EK: Pro větší konkurenceschopnost EU jsou nutné inovace
  Pro větší konkurenceschopnost Evropské unie je nutné podpořit dekarbonizaci průmyslu, inovace, dovednosti pracovních sil a rovněž je potřeba větší odolnost. Na společné tiskové konferenci s bývalým italským premiérem a bývalým prezidentem Evropské centrální banky (ECB) Mariem Draghim to dnes řekla předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Draghi zároveň představil dlouho očekávanou zprávu o konkurenceschopnosti Evropské unie.
• Šéfka EK představí plán na podporu ekonomiky v reakci na subvence USA
  Plán podpory evropských firem čelících dopadům ruské agrese na Ukrajině a chystaným masivním americkým subvencím představí dnes předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Unijní činitelé naznačují, že půjde spíše o zjednodušení některých administrativních pravidel než o návrh přímé finanční podpory, na kterou nemají členské země jednotný pohled.
• Šéfka EK: Přístup Číny k Putinově válce ovlivní budoucí vztahy Pekingu s EU
  Čína má odpovědnost za konstruktivní roli při vyjednání spravedlivého míru na Ukrajině, který respektuje územní svrchovanost napadené země. Budoucí směřování vztahů Evropské unie s asijskou velmocí bude záležet na tom, jak se Peking postaví k válce vedené Ruskem. Prohlásila to dnes předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, podle níž by se EU neměla od Číny ekonomicky odstřihnout, ale snižovat rizika.
• Šéfka EK: Rusko bychom v podstatě odstřihli od finančních trhů
  Rusko by v případě útoku na Ukrajinu bylo podle šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové v zásadě odstřiženo od mezinárodních finančních trhů. Připravované sankce v rozhovoru pro německou televizi ARD označila za masivní. Zaměřily by se prý především na ruské hospodářství a na produkty, které země není schopna vyrábět sama.
• Šéfka EK: Spory o spojení vlády práva s penězi ať řeší soud
  Maďarsko a Polsko by měly přestat blokovat schválení sedmiletého rozpočtu a fondu krizové pomoci ekonomikám a spolehnout se, že jejich případné námitky vyřeší Soudní dvůr Evropské unie. Prohlásila to dnes předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v debatě s poslanci Evropského parlamentu.
• Šéfka EK uvítala Trumpův odklad cel, EU chce dále jednat
  Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová dnes uvítala rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa odložit platnost takzvaných recipročních cel o 90 dní. Evropská unie je připravena dále se Spojenými státy jednat o odstranění obchodních překážek, které bude prospěšné pro obě strany, uvedla v prohlášení. Podotkla přitom, že prosazuje nulová vzájemná cla. Eurokomisař pro energetiku Dan Jörgensen listu Financial Times řekl, že EU zvažuje kupovat více zkapalněného zemního plynu (LNG) z USA, což požaduje Trump.