Vykoupení menšinových akcionářů

02.06.2026 Přední americká investiční banka Morgan Stanley dnes dramaticky navýšila svoji očekávanou cenu akcií ČEZ. Ty by podle ní měly v ročním horizontu stát 1250 Kč za kus. To je sice pod nynější cenou akcií ČEZ, která činí 1265 Kč za kus, avšak je to dramaticky více, než s čím Morgan Stanley počítala dosud. Americká banka totiž ještě včera stanovovala svoji očekávanou – cílovou – cenu pro akcie ČEZ na úrovni 880 Kč. Navýšení o 370 Kč na akcii „přes noc“ je mimořádné. Vždyť v období od roku 2019 dosud Morgan Stanley zvýšila svoji cílovou cenu na ČEZ nejvýrazněji v září 2022, kdy ji však zvýšila pouze o 190 Kč, a to z 820 na 1010 Kč, tedy o zhruba 23 procent. Nynější navýšení je v rozsahu hned 42 procent (viz graf Bloombergu níže – žlutá křivka).

09.06.2023 Na pařížské burze včera oficiálně skončilo obchodování s akciemi francouzské elektrárenské společnosti EDF. Všechny její akcie vlastní francouzský stát, napsalo včera ministerstvo financí a hospodářství. Odkup akcií menšinových akcionářů, který začal v listopadu loňského roku, stál zhruba deset miliard eur (na 240 miliard korun), napsala agentura AFP.

03.03.2024 Stát letos hodlá pokračovat v mimořádném zdanění, i když jeho loňské mimořádné výdaje zaplatily mimořádné příjmy inkasované opět již loni. Možná však chce pokračujícím mimořádným zdaněním uměle zlevňovat akcie ČEZ, aby je snáze vykoupil v rámci postátnění energetického podniku.

21.03.2024 ČEZ loni vykázal druhý nejlepší výsledek hospodaření za posledních deset let. Čistý zisk meziročně sice klesl o výrazných 63 procent, na 29,6 miliardy korun, ale to proto, že předloňský rok byl zkrátka zcela mimořádný a zejména z toho důvodu, že stát v důsledku právě mimořádného roku 2022 a mimořádných zisků ČEZ v tom roce uvalil na podnik mimořádnou daň a mimořádné odvody. Na nich podnik za loňský rok odvedl čtyřicet miliard korun.

29.06.2022 V minulém týdnu se nůžky mezi klíčovým úrokem na koruně a na euru rozevřely do největší šíře v celé historii eurozóny, psané od roku 1999. Po zvýšení základní sazby České národní banky (tedy čtrnáctidenní repo sazby) na rovných sedm procent se totiž rozdíl mezi touto sazbou a depozitní sazbou Evropské centrální banky zvýšil na 7,5 procentního bodu. Překonal tak dosavadní rekord, 6,75 procentního bodu, ze začátku roku 1999. Rekordní za celé období od začátku toku 1999 je nyní také rozdíl mezi základní sazbou ČNB a další z klíčových sazeb ECB, tedy sazbou pro hlavní refinanční operace. Tento rozdíl činí rovných sedm procent.

13.10.2025 Francouzská mediální skupina Canal+ oznámila, že po uzavření své nabídky na převzetí dne 10. října 2025 nyní drží přibližně 94% podíl ve společnosti MultiChoice Group, přední jihoafrické firmě v oblasti placené televize.

23.04.2026 Představenstvo skupiny ČEZ navrhlo zásadní změnu ve struktuře společnosti. Na valné hromadě, která je svolána na 1. června 2026, budou akcionáři hlasovat o převedení zákaznického segmentu do nové dceřiné firmy.

26.03.2024 Investování do akcií energetických společností představuje i letos nadále riziko. Kvůli politickým tlakům v čase stále poměrně vysokých cen energií, byť o dost nižších v porovnání s uplynulými léty, a také kvůli právě klesajícím cenám cen burzovních cen plynu či elektřiny a také ovšem emisních povolenek.

01.07.2022 V minulém týdnu se nůžky mezi klíčovým úrokem na koruně a na euru rozevřely do největší šíře v celé historii eurozóny, psané od roku 1999. Po středečním zvýšení základní sazby České národní banky (tedy čtrnáctidenní repo sazby) na rovných sedm procent se totiž rozdíl mezi touto sazbou a depozitní sazbou Evropské centrální banky zvýšil na 7,5 procentního bodu. Překonal tak dosavadní rekord, 6,75 procentního bodu, ze začátku roku 1999. Rekordní za celé období od začátku toku 1999 je nyní také rozdíl mezi základní sazbou ČNB a další z klíčových sazeb ECB, tedy sazbou pro hlavní refinanční operace. Tento rozdíl činí rovných sedm procent.

25.06.2026 Debata o budoucnosti ČEZ a o možném vypořádání menšinových akcionářů se nyní částí kritiků jeho zamýšleného postupu zužuje na líbivou, ale zavádějící zkratku, že „zaplatí všichni a vydělají jen minoritáři“. Takové pojetí ale míjí podstatu věci. Skutečnou otázkou není, zda má někdo na úkor veřejnosti inkasovat prémii. Skutečnou otázkou je, kdo ponese riziko výstavby nových jaderných bloků, které Česko pro svou energetickou bezpečnost a náhradu uhlí bude potřebovat.