Ekonomické bariéry

07.11.2016 Pokud Spojené státy po prezidentských volbách začnou stavět ekonomické bariéry, může to ovlivnit přes...

06.06.2019 Spor mezi USA a Mexikem se dále vyostřil, když americký prezident Donald Trump zhodnotil pokrok ve vyjednávání jako nedostatečný a připomněl svou oblibu celních bariér jako nástroje ekonomické diplomacie. Trump od Mexika požaduje, aby důsledněji bránilo migrantům i pašerákům v překračování společné hranice. V opačném případě je již příští pondělí odhodlán zvýšit clo na mexické zboží o 5 %. Mexická měna na tento vývoj reagovala poklesem o více než 1,3 %.

13.02.2025 Jedním z hlavních aktuálních témat na finančních trzích zůstává celní politika staronového prezidenta Donalda Trumpa. Soudě dle vyjádření nové americké administrativy jsou ekonomické cíle zaváděných celních bariér trojí: snížení deficitu bilance zahraničního obchodu, ochrana amerických producentů a výnos pro federální rozpočet.

27.04.2025 Americký prezident Donald Trump se od svého druhého nástupu do Bílého domu letos 20. ledna se v ekonomické a obchodní politice zaměřil na zavádění nových celních bariér, zároveň se snažil Američanům prezentovat boj s plýtváním veřejnými prostředky. Zatímco před volbami průzkumy ukazovaly, že právě v ekonomice mu voliči důvěřovali více než jeho protikandidátce, podle posledních průzkumů o tuto důvěru přišel.

05.07.2018 Obchodní bariéry, které budují velké ekonomiky, by mohly ohrozit globální ekonomické oživení a jejich účinky se již začínají projevovat. Oznámila to Světová obchodní organizace (WTO) ve včerejší zprávě o obchodních restrikcích v zemích skupiny největších ekonomik světa G20. Bližší podrobnosti WTO ve zprávě neuvedla, v květnu však ukazatel čtvrtletního výhledu obchodu WTO naznačil, že růst obchodu by mohl ve druhém čtvrtletí ve srovnání s předchozími třemi měsíci zpomalit.

13.11.2023 Ve spletitém světě globální ekonomiky a politiky se Bitcoin jeví jako klíčový hráč, zejména v kontextu války a geopolitických otřesů.

07.02.2017 Hospodářská politika amerického prezidenta Donalda Trumpa silně doléhá na německé podnikatele, je přesvědčen šéf německého svazu obchodu BGA Anton Börner. Kvůli nebezpečí amerického protekcionismu by se podle něj mohl snížit i letošní růst německého exportu, odhadovaný na 2,5 procenta.

04.07.2025 Maloobchodní tržby v květnu meziměsíčně mírně klesly o 0,2 % a přerušily tak tříměsíční šňůru zvyšování. Tržby bez prodejů aut byly v květnu po očištění o rozdílný počet pracovních dní meziročně vyšší o 5,3 %, a tedy plně v souladu s tržním očekáváním ale pod naším odhadem, což šlo na vrub i sezónním faktorům, když jsme očekávali dokonce hlubší meziměsíční pokles o 0,7 %. Celkové maloobchodní tržby se meziměsíčně snížily o 0,2 %, meziročně ale byly stále vyšší o 4,5 %, zatímco květnové tržby ve službách meziměsíčně dále rostly o 0,1 % (+2,4 % y/y). Navzdory mírnému oslabení v maloobchodě, který navíc následoval předchozí silný růst, celkově data zatím stále naznačují, že spotřebitelská poptávka zůstává i ve druhém letošním čtvrtletí robustní, a to i přes zvýšenou nejistotu a ochlazování na trhu práce, byť jen velmi mírné.

18.10.2018 Občané prvorepublikového Československa po jeho vzniku neměli vyšší životní úroveň než Rakušani nebo Němci a za posledních 100 let se rozdíl až o 50 % prohloubil v neprospěch Česka, resp. Slovenska. Větší zaostávání vykazujeme v ekonomické úrovni (HDP), zatímco v délce života a indexu jeho kvality (HDI) není propad vůči „západu“ tak silný. Závěry vyplývají ze studie, kterou u příležitosti výročí 100 let od vzniku ČSR vypracovaly společně Centrum ekonomických a tržních analýz (CETA) a společnost TopForex, obchodník s měnami a dalšími aktivy mimo jiné na trzích Česka a Slovenska.

13.11.2019 Po třiceti letech od roku 1989 si může Čech za průměrný plat koupit zpravidla několikanásobek objemu základních potravin, než si mohl koupit v době socialismu. Na zkoumaném vzorku potravin nejmarkantněji vzrostla kupní síla obyvatel u cukru (šestinásobně), kávy (4,6 x) nebo kuřete (4,2 x) či vajec (3,8 x). Také u všech dalších základních potravin, které byly porovnávány (viz tabulka v příloze), mají spotřebitelé větší kupní sílu dnes než v roce 1989 – s jedinou výjimkou, kterou je mléko. Polotučného mléka si mohli za socialismu lidé koupit zhruba o 5 % více než dnes. Toto srovnání samozřejmě nezohledňuje vývoj kvality produktů, jejich balení a dostupnost, která je s tehdejším obdobním nesrovnatelná.