EK zhoršila výhled růstu ekonomiky EU

Evropská komise zhoršila výhled růstu ekonomiky Evropské unie na letošní rok vzhledem k tomu, že konflikt na Blízkém východě vyvolává nový energetický šok, který znovu podněcuje inflaci a otřásá ekonomickou náladou. Komise to uvedla ve své jarní ekonomické prognóze. Poté, co růst HDP v Evropské unii dosáhl 1,5 procenta v roce 2025, se nyní předpokládá, že se letos zpomalí na 1,1 procenta. Je to přitom o 0,3 procentního bodu méně než v podzimní ekonomické prognóze, která růst odhadovala na 1,4 procenta. Komise nově ve své prognóze představila i možný "horší alternativní" scénář pro případ, že konflikt v Íránu potrvá déle. Podle něj budou ceny energií nadále výrazně růst až do konce roku.

"Ještě před koncem února 2026 se očekávalo, že ekonomika EU bude pokračovat v mírném růstu spolu s dalším poklesem inflace. Výhled se však od vypuknutí konfliktu výrazně změnil," uvedla unijní exekutiva. Inflace začala několik týdnů po začátku konfliktu znovu růst v důsledku prudkého zvýšení cen energetických komodit a hospodářská aktivita ztrácí tempo. Pokud se napětí na energetických trzích zmírní, situace by se podle komise měla v roce 2027 mírně zlepšit. A rovněž růst HDP by měl příští rok opět mírně zrychlit na 1,4 procenta.

Očekává se, že inflace v EU dosáhne v roce 2026 úrovně 3,1 procenta, tedy o celý procentní bod více, než se původně předpokládalo. V roce 2027 se pak opět zpomalí na 2,4 procenta.

Jak Evropská komise uvádí, EU je čistý dovozce energie a její ekonomika je velmi citlivá na energetický šok vyvolaný konfliktem na Blízkém východě. Jedná se přitom již o druhý takový šok za méně než pět let. Prudký nárůst cen energií přitom znamená vyšší účty pro domácnosti a rostoucí náklady pro podniky, což snižuje zisky v mnoha odvětvích a v podstatě přesouvá příjmy z ekonomiky EU do zemí vyvážejících energie.

"Na začátku konfliktu klesla spotřebitelská důvěra na čtyřicetiměsíční minimum uprostřed rostoucích obav z prudkého nárůstu inflace a ztráty pracovních míst. Přesto se očekává, že spotřeba zůstane hlavním motorem růstu," stojí v prohlášení unijní exekutivy. Komise dále poznamenává, že investice do energetické odolnosti, zejména po ruské invazi na Ukrajinu, se ale vyplácí. Díky snahám o diverzifikaci dodávek, dekarbonizaci a snížení spotřeby energie je evropská ekonomika nyní v lepší pozici, aby tento šok zvládla.

"Konflikt na Blízkém východě vyvolal obrovský energetický šok, který představuje pro Evropu další zkoušku v již tak nestabilním geopolitickém a obchodním prostředí," uvedl eurokomisař pro ekonomiku Valdis Dombrovskis. Evropská unie se podle něj musí poučit z minulých krizí tím, že zachová dočasnou a cílenou fiskální podporu a bude dále snižovat svou závislost na dovážených fosilních palivech. "Evropa by měla jednat jednotně a odhodlaně, urychlit reformy, odstranit překážky bránící růstu a zajistit zdravé veřejné finance," dodal.

Hlavní riziko spojené s prognózou se týká trvání konfliktu na Blízkém východě a jeho dopadů na světové energetické trhy. Vzhledem k neobvykle vysoké míře nejistoty - a zužujícímu se prostoru pro rychlou normalizaci dodávek - je základní prognóza ve více než 200stránkové zprávě nově doplněna alternativním scénářem, který počítá s delšími narušeními.

V tomto scénáři se počítá s tím, že ceny energií budou výrazně vyšší, než dnes předpokládají trhy. Vrcholu by dosáhly koncem roku 2026 a teprve během roku 2027 by začaly postupně klesat k původně očekávaným úrovním. Za těchto okolností by inflace neklesala a hospodářská aktivita by se v roce 2027 neobnovila tak, jak předpokládá základní prognóza. Vyšší ceny by navíc mohly vést domácnosti i firmy k výraznějšímu omezení spotřeby a investic.

Evropská komise každoročně zveřejňuje dvě komplexní prognózy (jarní a podzimní), které pokrývají širokou škálu ekonomických ukazatelů pro všechny členské státy EU, kandidátské země, země Evropského sdružení volného obchodu (ESVO) a další významné vyspělé a rozvíjející se tržní ekonomiky. Podzimní ekonomická prognóza bude představena letos v listopadu.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• EK zahájila s Maďarskem řízení kvůli právnímu státu, může mu odebrat dotace
  Evropská komise dnes formálně zahájila s Maďarskem řízení, v jehož rámci mu může také odebrat část dotací z rozpočtu Evropské unie kvůli porušování principů právního státu. Oznámila to místopředsedkyně komise Věra Jourová. Unijní exekutiva totiž v Maďarsku zjistila prohřešky, které mohou ohrozit řádné rozdělování společných peněz. Komise tak poprvé sáhla k využití nového mechanismu chránícího unijní rozpočet před korupcí, střety zájmů či podvody.
• EK zachová uvolnění rozpočtových pravidel i v roce 2022
  Evropská unie by měla zachovat současné uvolnění rozpočtových a dluhových pravidel i v příštím roce. S ohledem na současné ekonomické dopady koronavirové pandemie to dnes navrhla Evropská komise (EK). K předkrizovým pravidlům rozpočtové odpovědnosti by se podle dnešních doporučení unijní exekutivy měly země vrátit od roku 2023.
• EK zastaví jednání o volném obchodu s USA
  Evropská komise se rozhodla pozastavit část jednání o vytvoření zóny volného obchodu se Spojenými...
• EK zatím nehodlá s Itálií zahájit řízení kvůli rozpočtu
  Evropská komise (EK) prozatím s Itálií nezahájí disciplinární řízení kvůli rozpočtovým plánům této země na příští rok. Uvedl to dnes eurokomisař pro hospodářské a finanční záležitosti Pierre Moscovici. Komise minulý měsíc varovala, že návrh italského rozpočtu na příští rok by mohl být v rozporu s fiskálními pravidly Evropské unie.
• EK zatím odložila plán na ukončení dovozu ruské energie
  Evropská komise měla původně již na konci března předložit "cestovní mapu k ukončení dovozu ruské energie", její zveřejnění ale bylo odloženo. Podle komisaře pro energetiku Dan Jörgensena na dokumentu odborníci dál intenzivně pracují, je potřeba vše ale nastavit tak, aby konec závislosti na ruském plynu nepoškodil občany Evropské unie. Jörgensen to uvedl v rozhovoru s novináři z projektu European Newsroom (ENR), který sdružuje tiskové agentury z celé Evropy a jehož je ČTK členem. Cestovní mapu podle něj zveřejní EK do několika týdnů.
• EK: Země EU mohou k řešení krize použít 225 miliard eur z fondu obnovy
  Členské země Evropské unie mohou k řešení energetických problémů i dalších potíží souvisejících s válkou na Ukrajině využít 225 miliard eur (zhruba 5,5 bilionu Kč) z dosud nevyčerpaných půjček z unijního fondu obnovy po pandemii covidu-19. Uvedl to včera místopředseda Evropské komise Valdis Dombrovskis.
• EK zhodnotí pokrok zemí na cestě do EU, Kyjev by rád zahájil přístupová jednání
  Evropská komise dnes zveřejní svou pravidelnou hodnotící zprávu o pokroku jednotlivých kandidátů na členství v Evropské unii. Jsou jimi Ukrajina, Moldavsko, Gruzie, Srbsko, Černá Hora, Albánie, Severní Makedonie, Bosna a Hercegovina, Kosovo a Turecko. Diplomatické zdroje ČTK potvrdily, že se návrhu na zahájení přístupových jednání nejspíš dočká Ukrajina i Moldavsko a k překvapení mnohých rovněž Bosna a Hercegovina. Návrh EK nicméně budou muset ještě na svém prosincovém summitu potvrdit prezidenti a premiéři všech zemí EU.
• EK zhoršila odhad letošního růstu ekonomiky EU na 0,9 procenta
  Evropská komise (EK) dnes zhoršila odhad letošního růstu ekonomiky Evropské unie na 0,9 procenta. V předchozí jarní prognóze letošní růst odhadovala na jedno procento. Odhad hospodářského růstu na příští rok EK snížila rovněž o desetinu procentního bodu, a to na 1,5 procenta. Komise to dnes uvedla ve svém podzimním hospodářském výhledu.
• EK zhoršila odhad propadu hospodářství EU na 8,3 procenta
  Ekonomiku Evropské unie těžce zasaženou koronavirovými omezeními čeká letos propad o rekordních 8,3 procenta, což výrazně překonává dřívější negativní očekávání. Ve své letní makroekonomické předpovědi to dnes uvedla Evropská komise, která o dalších devět desetin procentního bodu zhoršila jarní odhad, při němž již komise počítala se zásadním výpadkem ekonomické aktivity. Pro země používající euro předpovídá unijní exekutiva pokles o 8,7 procenta.
• EK zhoršila odhad růstu EU a eurozóny
  Evropská unie i eurozóna letos porostou pomaleji, než se doposud čekalo. Hrubý domácí produkt EU...
• EK zhoršila výhled růstu ekonomiky eurozóny i celé EU
  Evropská komise (EK) zhoršila výhled letošního růstu ekonomiky eurozóny i celé Evropské unie. Celkově ale tempo zůstane relativně silné, letošní růst má v eurozóně i v EU činit 2,1 procenta, uvedla dnes komise ve své letní prognóze. V jarním výhledu ještě předpovídala v obou případech růst o 2,3 procenta.
• EK zhorší odhad růstu řecké ekonomiky
  Evropská komise hodlá výrazně snížit odhad letošního růstu řecké ekonomiky. Německému listu...
• EK získala dalších 1,6 miliardy eur z výnosů ze zmrazených ruských aktiv
  Evropská komise (EK) získala dalších 1,6 miliardy eur (zhruba 39 miliard Kč) z výnosů ze zmrazených ruských aktiv. Informovala o tom v dnešní tiskové zprávě. Dodala, že téměř celá tato částka bude použita na splátky ukrajinských půjček.
• EK zkoumá manipulace na forexovém trhu
  Údajnými manipulacemi na forexovém trhu se zabývá rovněž Evropská komise. Uvedl to unijní komisař pro...
• EK zkoumá, zda nová měna Facebooku neovlivní hospodářskou soutěž
  Evropští regulátoři zkoumají, zda plánovaná digitální měna americké internetové společnosti Facebook nebude mít negativní dopad na hospodářskou soutěž. Oznámila to včera Evropská komise (EK). Facebook, který provozuje největší internetovou sociální síť na světě, představil plán na vytvoření digitální měny s názvem libra letos v červenci.
• EK zlepšila odhad letošního růstu české ekonomiky na 3,2 procenta
  Česká ekonomika po loňském rekordním propadu letos poroste ve srovnání s dřívějšími odhady o něco rychleji. Vyplývá to z dnešní prognózy Evropské komise (EK), která proti listopadové předpovědi zlepšila odhad růstu hrubého domácího produktu (HDP) o desetinu procentního bodu na 3,2 procenta. Na příští rok očekává komise pětiprocentní růst.
• EK zlepšila odhad letošního růstu ekonomiky EU
  Evropská komise (EK) dnes zlepšila odhad letošního růstu ekonomiky Evropské unie na jedno procento. V předchozí únorové prognóze letošní růst odhadovala na 0,9 procenta. V příštím roce čeká zrychlení růstu na 1,6 procenta. Komise to dnes uvedla ve svém jarním hospodářském výhledu.
• EK zlepšila odhad letošního růstu ekonomiky EU na 4,2 procenta
  Ekonomika Evropské unie letos i v příštím roce především díky rychlejšímu uvolňování protipandemických omezení poroste rychleji, než se původně čekalo. Ve své jarní makroekonomické předpovědi to dnes uvedla Evropská komise (EK), která tak zlepšila letošní výhled růstu hrubého domácího produktu (HDP) na 4,2 procenta. Příští rok by měla ekonomika EU, která loni kvůli pandemii zažila rekordní propad, vykázat růst o 4,4 procenta.
• EK zlepšila odhad letošního růstu ekonomiky EU na 4,8 procenta
  Ekonomika Evropské unie letos hlavně díky příznivému vývoji koronavirové nákazy a vyšší jarní aktivitě poroste po loňském rekordním propadu rychleji, než se původně očekávalo. Ve své letní makroekonomické prognóze to dnes uvedla Evropská komise (EK), která zlepšila odhad letošního růstu hrubého domácího produktu (HDP) unijních zemí na 4,8 procenta. V květnu čekala růst o 4,2 procenta. Na příští rok pak zlepšila odhad růstu o desetinu procentního bodu na 4,5 procenta.
• EK zlepšila odhad růstu české ekonomiky pro letošek na 2,4 procenta
  Česká ekonomika letos podle Evropské komise (EK) poroste o 2,4 procenta, následně v roce 2026 zpomalí na 1,9 procenta. Hlavním tahounem růstu by měla být soukromá spotřeba v důsledku růstu reálných mezd a snížení míry úspor v domácnostech. Komise to dnes uvedla ve svém podzimním hospodářském výhledu.