Ekonomika eurozóny zůstává dynamická i po dosažení růstového vrcholu

Čtěte více

• Ekonomika eurozóny skončila na nule
  Ekonomika ve 4. kvartále loňského roku skončila podle předběžných odhadů mezičtvrtletně na nule a meziročně podle očekávání trhů vzrostla o 0,1 %.
• Ekonomika eurozóny směřuje do recese
  Ekonomika eurozóny velice pravděpodobně nyní směřuje do recese, naznačuje to kompozitní index nákupních manažerů PMI za říjen, jehož hodnota poklesla ze zářijových 47,2 bodů na 46,5 bodů. Úroveň tohoto veledůležitého indexu se tak dostala ještě hlouběji pod kritickou 50-bodovou hranici, která odděluje ekonomickou expanzi od ekonomické kontrakce, a zároveň se dostala na 35-měsíční minimum. Ekonomický propad eurozóny tak pokračoval pátým měsícem v řadě. Přitom výstup soukromého sektoru klesal nejrychlejším tempem za více než poslední dekádu, pokud bychom abstrahovali od kritického pandemického období.
• Ekonomika eurozóny stagnovala
  HDP ve 4. čtvrtletí podle předběžných odhadů stagnoval oproti +0,4 % ve 3. kvartále. Trhy očekávaly růst na 0,1 % mezičtvrtletně.
• Ekonomika eurozóny stagnuje
  Včera zveřejněný zpřesněný odhad HDP potvrdil, že ekonomika eurozóny se nachází v útlumu, který alespoň prozatím nevyústil v propad růstu do červených čísel. Stalo se tak však jen velmi těsně – v mezikvartálním srovnání ekonomika eurozóny v posledním čtvrtletí 2022 stagnovala, což je o desetinku procentního bodu horší výsledek oproti bleskovému odhadu.
• Ekonomika eurozóny ve 3Q zpomalila
  HDP ve 3. čtvrtletí podle předběžných odhadů zpomalil na 0,2 % mezikvartálně a na 2,1 % meziročně.
• Ekonomika eurozóny v útlumu
  Eurozóna se na rozdíl od Spojených států dokázala v první části roku vyhnout (technické) recesi, vstup do druhé poloviny se však nese ve znamení viditelného zpomalení růstové dynamiky. Včera zveřejněný souhrnný index nákupních manažerů (PMI) za země eurozóny skončil i v srpnu pod hranicí 50, což signalizuje pokles hospodářské aktivity ve třetím čtvrtletí.
• Ekonomika eurozóny v útlumu
  Podnikatelská nálada v eurozóně se v srpnu dále viditelně zhoršila. Souhrnný index PMI propadl na 47 bodů, nejslabší úroveň od listopadu 2020. Za propadem stojí jak přetrvávající útlum ve zpracovatelském sektoru, tak nově i zrychlující pokles aktivity v sektoru služeb. Z pohledu včerejších čísel je nepříjemná i slabost vpřed-hledících indikátorů, jako jsou nové objednávky nebo očekávání o budoucí výrobě, které indikují pokračující hospodářský útlum. Hlavní brzdou evropské ekonomiky zůstává především zpracovatelský průmysl.
• Ekonomika eurozóny v útlumu, vyhlídky nejsou dobré
  Podnikatelská náladě v eurozóně se v srpnu dále viditelně zhoršila. Souhrnný index PMI propadl na 47 bodů, nejslabší úroveň od listopadu 2020 a hlouběji do pásma recese. Za propadem stojí jak přetrvávající útlum ve zpracovatelském sektoru, tak nově i prudce zrychlující propad aktivity v sektoru služeb. Z pohledu dnešních čísel je nepříjemný i propad vpřed-hledících indikátorů, jako jsou nové objednávky nebo očekávání o budoucí výrobě, které indikují pokračující útlum.
• Ekonomika eurozóny v 1. čtvrtletí rostla pomalejším tempem
  Ekonomika v 1. čtvrtletí 2026 podle prvního odhadu vzrostla mezikvartálně o 0,1 %, čímž zaostala za tržním očekáváním ve výši 0,2 %.
• Ekonomika eurozóny zpomaluje
  Poslední čtvrtletí letošního roku nezačalo pro eurozónu z hlediska důležitých makroekonomických dat příliš slavně. Ve čtvrtek byl totiž zveřejněn Kompozitní index nákupních manažerů PMI, tj. nejdůležitější předstihový indikátor sentimentu mapující aktuální kondici i očekávání do příštích měsíců u soukromých společností v průmyslu a ve službách. Pokles indexu byl větší než analytici očekávali, když se ze zářijových 54,1 bodů propadl na 52,7 bodů. Na základě historické korelace mezi hodnotou indexu a dynamikou HDP je aktuální hodnota indexu konzistentní s mezikvartálním růstem HDP eurozóny ve výši 0,3 procenta, což je nejslabší tempo za posledního dva a půl roku.
• Ekonomika eurozóny zůstává na nule
  HDP eurozóny zůstává i ve 4. kvartále 2023 podle předběžných odhadů a odhadu trhu na nula procentech jako v předchozím čtvrtletí.
• Ekonomika: Fialův správný krok do mlhy
  Koaliční smlouva a vládní programové prohlášení vznikající Fialovy garnitury se v ekonomických bodech vydává často správným směrem, ale krokem méně jistým, než jaký by ideálně měl být. To proto, že řada ekonomicky přínosných cílů je formulována až příliš vágně, ba mlhavě, což otevírá prostor spekulaci, do jaké míry na nich bude nová vláda trvat, nesleví z nich a nesejde z cesty nastoupené správným směrem.
• Ekonomika Francie přežila, ale stávky mohou způsobit značné škody.
  Podle zveřejněných údajů se Francie na konci roku 2022 vyhnula propadu ekonomiky, čímž rozptýlila obavy, že eurozóna nadále sklouzává do recese, způsobené prudkým zvýšením úrokových sazeb v důsledku rychlého růstu cen. Účastníci trhu mezitím doufají, že se euro dokáže ubránit a udržet se nad 1,0840.
• Ekonomika chřadne. Roste nezaměstnanost a stát se zadlužuje
  „Opatření proti šíření koronaviru poničila naši ekonomiku. Na trhu práce narůstá nezaměstnanost a některým lidem se propadá životní úroveň. Stát se masivně zadlužuje a řada podniků balancuje na hraně bankrotu. Pandemie koronaviru pravděpodobně vyvolá největší ekonomickou krizi v novodobých dějinách České republiky,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Ekonomika ještě není rozbitá, ale praská
  Navzdory včerejšímu výraznému posílení amerického dolaru to nebylo vázáno na americká data, která se ukázala být poměr...
• Ekonomika loni přidala jen jedno procento. Slabší růst mělo na svědomí pomalejší oživení spotřeby domácností, které potrápily drahé energie
  Hrubý domácí produkt České republiky loni přidal reálně rovné jedno procento. V posledním loňském čtvrtletí rostl meziročně o 1,6 procenta, meziměsíčně o 0,5 procenta. Oba údaje jsou v souladu s mediánem odhadů. Růst ekonomiky táhla ve čtvrtém čtvrtletí spotřeba domácností. Ty těžily z pokračujícího růstu reálných mezd, které však loni i tak zůstaly pod úrovní roku 2019, stejně jako samotná spotřeba domácností.
• Ekonomika na dně, ČNB dál sníží sazby
  Makroekonomická data zveřejňovaná v průběhu května ukáží ekonomiku která v březnu začala padat volným pádem a v průběhu dubna dosáhla pravděpodobně dna. Nyní ekonomika začíná růst, ale její útlum je stále vysoký a oživení má řadu překážek. ČNB proto pravděpodobně dál sníží úrokové sazby.
• Ekonomika na přelomu roku v oslabení
  Data o vývoji české ekonomiky za čtvrté čtvrtletí minulého roku potvrdí mírnou expanzi včetně zvýšení průměrné mzdy. Naopak statistiky z počátku letošního roku budou odrážet opětovné uzavření ochodů a služeb a pokles důvěry v ekonomiku. Průmysl tíží problémy se subdodávkami a komplikace v zahraničním obchodě. Navíc je zde trvající riziko nuceného uzavření výroby kvůli šířící se pandemii. Spotřebitelské ceny se pravděpodobně zvedaly mírnějším tempem, přičemž meziroční inflaci bude v dalších měsících navyšovat efekt klesající základny z minulého roku. Od ČNB na březnovém zasedání očekáváme pouze vyčkávání na další vývoj.
• Ekonomika na začátku silné expanze
  Meziroční data z reálné ekonomiky začnou od března vykazovat silnou expanzi, která je daná srovnáním s loňským vypuknutím pandemie. Na meziměsíční bázi nicméně čekáme v případě maloobchodu slabé údaje, protože obchody byly zavřeny. V průmyslu by již v březnu mohlo dojít k růstu navzdory problémům s dodávkami komponent. Vyšší ceny u čerpacích stanic přizvednou meziroční inflaci. ČNB bude prozatím vyčkávat na další vývoj. Zvýšení úrokových sazeb čekáme i nadále letos ve čtvrtém čtvrtletí, respektive po odeznění rizik souvisejících s epidemií.
• Ekonomika Německa zpomalila
  Podle předběžných odhadů klesl HDP za 4. čtvrtletí loňského roku na 1,4 % meziročně oproti revidovaným 2,8 % ve 3Q 2021. Trhy očekávaly zpomalení na 1,8 % meziročně.