Aktivní (stock-picking) vs. pasivní (index-tracking) investování

Pasivní (indexové) investování zaznamenalo v minulých letech prudký nárůst. Ačkoliv se nejedná o nový produkt, do centra pozornosti se dostává díky nesmírně vysokému tempu, jakým se do těchto fondů hrnou peníze.

Zatímco v devadesátých letech se podíl peněz, které ETF spravovaly, počítal v desetinách a jednotkách procent, dnes mají pod správou cca ¼ všech prostředků, které fondy celosvětově spravují. Co za tímto fenoménem stojí, proč se tak děje a jakou mají ETF budoucnost?

Výkonnost indexů

V pozadí pasivního investování stojí především fakt, že je velmi těžké (i pro nejchytřejší a nejlépe placené investiční profesionály) překonávat trh pravidelně, rok co rok. Co je tím míněno? Výkon aktivně řízeného akciového fondu se vždy porovnává s nějakou hodnotou – pro tyto účely se nejčastěji (jako tzv. benchmark) využívá index Standard and Poor’s 500.

Ten měří výkonnost akciového trhu pomocí 500 největších společností v USA. V indexu jsou zakomponovány podle velikosti své tržní kapitalizace. Složení indexu není stálé – váha i jednotlivé společnosti se mění podle toho, jak roste, nebo klesá jejich tržní kapitalizace.

Aktivně řízené fondy volí nejčastěji formu stock-pickingu – obvykle s pomocí fundamentální analýzy vybírají např. podhodnocené akcie, které pak nakupují. Tento přístup zaměstnává týmy dobře placených odborníků, což má samozřejmě vliv na poplatky, které investor takovým fondům platí.

Proto se zrodila myšlenka – proč platit x % prostředníkovi, když není schopen překonávat na pravidelné bázi tento benchmark? Mnohem lepší bude investovat přímo do takového indexu.

SPY

Protože by pro jednotlivce bylo nesmírně komplikované a nákladné tento index napodobit skladbou akcií na svém účtu, burza přišla s geniálně jednoduchým řešením – vznikl burzovně obchodovaný fond, který drží akcie všech těchto společností ve stejném poměru, v jakém jsou zastoupeny v indexu.

Jeden z prvních, který se dodnes těší velké popularitě, je Standard & Poor’s Depositary Receipts (SPY). Jeho počátky se datují k roku 1993. Jeho emitentem je společnosti State Street Global Advisors (známá spíše pod zkratkou SPDR, rodina ETF též zvaná „spidery“). Tím, že si akcionář koupí akcii tohoto fondu, tedy investuje do všech 500 společností za cenu (ke dni 21.5.2018) kolem 272$.

Standard & Poor’s Depositary Receipts (SPY) – graf

Náklady

Tato možnost samozřejmě není zadarmo – každý investor za to platí danému ETF poplatek. Ten se neodečte z Vašeho účtu, ale je zakomponován přímo ve výkonu daného fondu. Tedy (v ideální situaci) nakoupíte-li SPY za 1.000$ a index S&P 500 se za rok zhodnotí o 10 %, výkon Vaší investice bude 10 % minus poplatek daného fondu. Konkrétně v tomto případě si SPDR účtuje 0,09 %.

Vstupní poplatek

Pokud budete toto ETF nakupovat u nás, Vašim vstupním poplatkem bude standardní komise, jaká se vztahuje k obchodování US akcií – tedy 0,01$ za akcii, minimálně ovšem 5$. Při investici 2.000$ bude Váš náklad činit 0,25 %. Pokud to porovnáme s podílovými fondy akciového trhu v ČR, kde jen vstupní poplatky mají rozpětí od 1,5 % do 5 % z počáteční investice, nabízí se tak i méně zkušeným investorům zajímavá alternativa.

Tip na LYNX webinář

Rizika

Jako každá investice, i investice do ETF, s sebou nese určitá rizika. I přesto, že díky konstrukci těchto fondů odpadá kreditní riziko emitenta (finanční prostředky investora jsou odděleny od majetku emitenta), je důležité upozornit například na měnové riziko (koupí SPY se může Vaše investice znehodnotit posilováním české koruny vůči USD), inflační riziko, riziko nízké likvidity na trhu a samozřejmě i tržní riziko.

Důležité je upozornit i na tzv. tracking error, tedy fakt, že při zhodnocení podkladu o 10 % se nemusí dané ETF zhodnotit přesně stejnou měrou. Tato skutečnost záleží na schopnosti daného ETF kopírovat vývoj podkladového aktiva a poplatku, který si jeho emitent účtuje.

Řízení měnového rizika

Pomocí měnových konverzí můžete snadno řídit měnové riziko svého obchodního účtu. Níže uvedený příklad ukazuje, jaké možnosti pro řízení měnového rizika máte při obchodování s LYNX.

Když vložíte 1.000.000 CZK a koupíte americké ETF SPY za 10.000 USD, tržní hodnota Vašeho portfolia bude 1.000.000 CZK a -10.000 USD. A navíc máte ještě otevřenou pozici v akciích ve výši 10.000 USD.

Zobrazení v tabulce je následující:

Po provedení transakce popsané výše jste již pojištěni proti měnovému riziku. Když se totiž kurz USD/CZK sníží, hodnota Vašich amerických akcií i vypůjčených USD poklesne o stejnou výši.

Vypadá to následovně:

Za vypůjčení USD platíte úroky. Aktuální úrokovou míru na jednotlivé měny si můžete najít zde.

Pokud si myslíte, že koruna posílí a kurz USD/CZK se sníží, pak můžete USD překonvertovat do CZK. Poté neplatíte žádné úroky, jelikož už nemáte žádné USD vypůjčeny, avšak na druhou stranu se vystavujete měnovému riziku.

ETF a diverzifikace

Jak jsme uvedli na příkladu SPY, pomocí koupi jedné akcie je možnost investovat do několika stovek společností. Jakou to představuje výhodu? Zjednodušme to a rozdělme index S&P 500 na tři skupiny firem podle kapitalizace.

Malým společnostem se daří nejlépe, pokud se daří ekonomice. Pokud ekonomika zpomalí nebo přejde do recese, jsou tyto společnosti vnímány akcionáři jako rizikové a tím pádem jejich akcie ztrácejí na hodnotě (nabídka převýší poptávku). Pak se dostávají do centra pozornosti společnosti s velkou tržní kapitalizací (tzv. Blue Chip společnosti), u kterých lze očekávat, že díky své velikosti a stabilnímu postavení na trhu přečkají krizi bez problémů.

To platí i pro jednotlivé průmyslové sektory a díky tomu, že v tomto indexu jsou zastoupeny všechny tyto třídy, investor se tak nemusí složitě „prokousávat“ výběrem z tisíců akcií.

Další možností, jak velmi jednoduše diverzifikovat, je rozdělit svojí investici v nějakém poměru (např. klasické 60/40) mezi akciové ETF a dluhopisové ETF. Dluhopisy jsou tradičně vnímány jako bezpečný přístav pro neklidné doby a zajistí tak investorům menší výkyvy v hodnotě jejich investice – což je zpravidla požadovaný stav. Jelikož spolu obě třídy aktiv inverzně korelují, za každé ekonomické situace bude jedna složka portfolia vydělávat.

Budoucnost

Nikdo na světě neví, jak se budou indexy vyvíjet v následujícím týdnu, natož v příštích pěti letech. Je určitě zapotřebí počítat s tím, že i zlaté časy indexového pasívního investování mohou jednou skončit. Avšak spíše než si sedět na rukou a prorokovat temné zítřky se jako pragmatičtější krok jeví dobře zvážit, jakou část kapitálu do podobné investice alokovat, neočekávat zhodnocení v řádu stovek procent a neupnout se pouze k jednomu indexu a jedné třídě aktiv – i pro menší a méně zkušené investory je zapotřebí svojí investici diverzifikovat a ETF jsou k tomuto účelu bezpochyby ideální nástroj.

Zaujala vás možnost investování do ETF?

LYNX umožňuje nákup a prodej ETF na amerických, evropských i asijských burzách za extrémně nízké poplatky.