Okénko finančního trhu 21.5.2018

Čtěte více

• Okénko finančního trhu 20.8.2019
  Německá centrální banka včera zveřejnila nový výhled. V něm předpokládá, že vlivem vnějších nepříznivých faktorů bude aktuálně pozorovaná nízká úroveň německých exportů pokračovat i v dalším období. Pokles zakázek zaznamenaný v automobilovém sektoru a ve výrobě dalšího průmyslového zboží ve druhém čtvrtletí, tak ovlivní i statistiky aktuálního kvartálu. S velkou pravděpodobností to bude znamenat další pokles HDP a německá ekonomika se tedy ocitne v technické recesi (dva po sobě následující mezičtvrtletní poklesy HDP). Předchozí odhad letošního růstu německé ekonomiky o 0,5 % z dílny Bundesbanky a Evropské komise bude přehodnocen dále směrem dolů na 0,2-0,3 %. Při materializaci některých, zatím jen uvažovaných, rizik však může dojít ještě k výraznějšímu prohloubení recese. Ministr financí Olaf Scholz v neděli uvedl, že vláda připravuje opatření na podporu ekonomiky veřejnými prostředky. Toto prohlášení pomohlo uklidnit rozkolísané finanční trhy. Výnosy vládních bondů v Německu a dalších zemích eurozóny se následkem toho lehce zvedly ze svých minim zaznamenaných v minulém týdnu. Během dneška však znovu klesaly vlivem politické nestability v Itálii.
• Okénko finančního trhu 20.9.2018
  Druhé čtvrtletí přineslo snížení schodku investiční pozice (která udává hodnotu finančních aktiv rezidentů vůči nerezidentům a hodnotu závazků rezidentů vůči nerezidentům) České republiky ve vztahu k zahraničí o 47,7 mld. Kč s finální hodnotou 1261,3 mld. Kč, což je 24,3 % HDP. Meziročně toto číslo představuje navýšení o 68 mld. Kč. Oproti stejnému období z minulého roku byl zaznamenán pokles zahraničního dluhu o 9,7 mld. Kč. Jeho stav byl 4387,6 mld. Kč, čili 84,7 % HDP. Narůst zahraničního dluhu České republiky o 72,3 mld. Kč byl primárně z důvodu navýšení zadlužení bankovního sektoru v důsledku čerpání krátkodobých zahraničních vkladů. Na druhou stranu navýšení stavu přijatých půjček a podnikových dluhopisů s dlouhodobou splatností v držbě nerezidentů přispělo k nárůstu stavu závazků ostatních sektorů.
• Okénko finančního trhu 2.10.2018
  C. Borghi, předseda italského rozpočtového výboru, dnes prohlásil, že by problémy tamní fiskální politiky vyřešila vlastní měna. Jedná se o další výbušné prohlášení z řad italských politických špiček a eskalaci současné vyhrocené situace ohledně návrhu státního rozpočtu. Vládní koalice musí předložit finální návrh rozpočtu Evropské komisi do 15. října ke zhodnocení. V současnosti se nejčastěji mluví o deficitu rozpočtu ve výši 2,4 % HDP. V takovém případě by se jednalo o razantní zvýšení vládních výdajů, ale stále by se parametry rozpočtu nacházely v tolerančním pásmu pravidel EU. Na druhou stranu lídr vládního Hnutí pěti hvězd L. Di Maio prohlašuje, že se Itálie nebude ohlížet na tlak finančních trhů, a je připraven prosadit předvolební sliby do současného návrhu státního rozpočtu. Na bouřlivou situaci v italských vládních kruzích reagují trhy silným oslabením eura, které si vůči dolaru připsalo za poslední čtyři dny ztrátu necelých dvou procent a v současnosti se obchoduje na úrovni EUR/USD 1,155. Růst rizikové prémie reflektují i výnosy italských státních dluhopisů. Desetiletý rozdíl oproti německým výnosům je nejvyšší od roku 2013, kdy končila evropská dluhová krize.
• Okénko finančního trhu 21.11.2018
  Evropská komise navrhla zahájení sankčního řízení s Itálií. Důvodem je nedodržení unijních fiskálních podmínek při tvorbě rozpočtu. Ačkoliv Itálie byla do tohoto roku více než příkladným členem a deficit měla zpravidla jeden z nejnižších, pro následující tři roky se vymyká tomuto pravidlu. Italský návrh počítá s deficitem 2,4 % pro rok 2019 s mírným snížením pro roky následující. Výše deficitu je pod hranicí tří procent, což by běžně bylo v rámci pravidel. Avšak v případě Itálie, jejíž státní dluh činí zhruba 130 % HDP a jedná se tak o druhý nejvyšší dluh v unii, je podle Evropské komise deficit příliš vysoký. Itálie by se měla snažit svůj dluh mírnit, nikoliv zvyšovat. Jelikož se Itálie rozhodla nevyužít opravného termínu pro přepracování návrhu, je Evropská komise nucena přikročit k sankčnímu procesu, o čemž rozhodla dnes. Nyní běží dvoutýdenní lhůta, kdy se k zahájení sankčního řízení musí vyjádřit ostatní země eurozóny. Itálie pak získá dalších tři až šest měsíců čas na přepracování návrhu, k čemuž se prozatím staví negativně. V případě tohoto scénáře jí bude návrh rozpočtu předepsán komisí. Teprve pak může ze strany EU dojít k sankcím, což by byla bezprecedentní situace. Mezi ně patří zmrazení evropských fondů a finanční pokuty, které se můžou vyšplhat až do 0,5 % HDP. Očekáváme však, že vyostření sporu proběhnou již během tohoto roku.
• Okénko finančního trhu 2.11.2018
  Nový návrh smlouvy o Brexitu počítá s kompromisem ohledně postavení Severního Irska. Podle tohoto návrhu by Severní Irsko zůstalo součástí celní unie se zbytkem Spojeného království, čímž by se předešlo vnitřním kontrolám zboží a zemědělských plodin mezi těmito dvěma územními celky. Zároveň by Spojené království zůstalo v užší celní spolupráci s EU. Znamenalo by to zachování pravidel původu zboží a společných cel na dovoz ze zemí mimo unii (a Spojené království). Tento návrh byl předložen Evropskou unií a Velká Británie se k němu vyjádří v průběhu příštího týdne. Bude-li Velká Británie nakloněna vyjednávání v duchu nového návrhu, bude to podnět pro EU ke svolání speciálního summitu k Brexitu, který by se měl konat v průběhu tohoto měsíce, jehož cílem by bylo přiblížení se společné dohodě a ve hře by stále mohl být původně plánovaný termín výstupu 29. 3. 2019. Avšak i když by se tímto dostalo Spojenému království garance, že nebude nuceno zavést kontroly zboží mezi Velkou Británií a Severním Irskem, stále by bylo vystaveno hrozbě celní unie s EU bez jasně stanoveného konce.
• Okénko finančního trhu 21.1.2019
  V noci na dnešek byly zveřejněny ukazatele výkonnosti čínské ekonomiky. Podle očekávání došlo ve čtvrtém čtvrtletí k dalšímu mírnému zpomalení tempa růstu HDP na 6,4 %. Za celý loňský rok pak vzrostl domácí produkt o 6,6 %, což byl nejnižší růst HDP od počátku devadesátých let. Současně s údaji o ekonomické aktivitě však byla publikována i celá řada měsíčních ukazatelů, které naopak vzbuzují jistou míru optimismu. Prosincové maloobchodní tržby vzrostly o 8,2 %, což bylo o desetinky lépe, než trh očekával. Oproti předpokladům rostla rychleji i průmyslová výroba, která se zvýšila o 5,7 %. Méně optimismu už vzbuzují údaje o investicích. Jejich zlepšení nebylo tak viditelné, a to i přesto, že vláda zejména infrastrukturními investicemi podporovala jejich růst. Vzrůstající nejistoty ohledně zahraniční poptávky i nejistota, jak dopadnou probíhající obchodní rozhovory s USA, mohou ovlivnit dynamiku růstu v letošním roce. Na druhé straně se čínská vláda bude snažit nadále podporovat ekonomický růst. Rovněž v letošním roce bude pokračovat v investicích do infrastruktury, očekává se i snížení míry povinných rezerv ze strany centrální banky.
• Okénko finančního trhu 21.12.2018
  Poslanecká sněmovna dnes projednává vládní daňový balíček. Ten vláda schválila již v průběhu června tohoto roku, avšak poslanecká sněmovna se k němu dostala až v jeho úplném závěru. Z toho důvodu bude třeba platnost některých změn odložit až o čtvrt roku a nevejdou tak v účinnost od začátku roku 2019, jak bylo původně zamýšleno. Největší změnu zaznamená zákon o dani z příjmu a týkat se bude především velkých korporací. Jeho hlavním účelem je zamezit či redukovat únik daní. Nově by tak zdanění podléhaly například majetky přesunuté do zahraničí bez změny vlastníka či ovládané zahraniční společností. Dále návrh zavádí omezení odečitatelnosti úroků od základu daně s limitem 80 mil. Kč nebo 30 % zisku před započtením úroků, daní a odpisů (EBITDA) a v neposlední řadě pravidla proti zneužívání nesouladu daňových systémů. Vládní balíček však mění celkem deset daňových zákonů. Poté, co návrh projde sněmovnou, poputuje ke schválení do senátu.
• Okénko finančního trhu 2.1.2019
  Český index nákupních manažerů ve výrobě v prosinci klesl o 2,1 b. na 49,7 bodů. Sestupný trend indexu přetrvává i v závěru roku, kdy PMI dosáhl nejnižších hodnot od července 2016. Po třiceti měsících vypadl z pásma expanze a propadl se pod hranici 50 bodů. Za výrazným propadem indexu stojí oslabení výroby a propad objemů nových zakázek, kterého se výrobci dočkali již druhý měsíc v řadě, a byl nejrazantnější za posledních šest let. Výrobci i nadále zpomalení připisují problémům s homologací, které automobilový sektor trápí již od září. Dále výrazně poklesl také objem nových zakázek ze zahraniční a dočkal se tak největšího propadu za více než devět let. Pokles PMI předpovídá výrazné zpomalování růstu tuzemské ekonomiky, které však i nadále zůstává solidní. Index soustavně klesá také v Německu a v celé eurozóně. Pod hranici 50 bodů klesl v minulých měsících i polský index.
• Okénko finančního trhu 21.2.2019
  Záznam z jednání Fedu potvrdil vyčkávací strategii centrální banky. Nicméně nenaznačuje konec cyklu zvyšování úrokových sazeb. Někteří členové však podle záznamu jsou ochotni hlasovat pro jejich navýšení pouze v případě překvapivě vyšší inflace. Tým RBI však očekává, že právě zrychlení inflace a další pokles míry nezaměstnanosti donutí americkou centrální banku zvýšit úrokové sazby ještě jednou v polovině tohoto roku. Hlavním tématem jednání však byla diskuze ohledně možného ukončení kvantitativního utahování. Téměř všichni členové se shodují na tom, že by k jeho ukončení mělo dojít ještě v tomto roce vzhledem k faktu, že rezervy amerických bank již dosáhly úrovně, která je jak regulátorem, tak samotnými bankami považována za přijatelnou. Zároveň také zmiňují, že právě nejistota ohledně termínu ukončení kvantitativního utahování byla jedním z hlavních důvodů zvýšené volatility trhů na konci loňského roku. V tuhle chvíli lze říct, že Fed zahájil vyčkávací taktiku a čeká na aktuální data z americké ekonomiky.
• Okénko finančního trhu 21.3.2019
  Na včerejším měnověpolitickém zasedání se americká centrální banka dle očekávání rozhodla pro zachování sazeb na současné úrovni 2,50 %. Navíc se Fed rozhodl s nástupem května pro omezení redukce bilance. Celkové ukončení tohoto opatření by mělo nastat již koncem září a nikoliv až koncem tohoto roku, jak bylo původně očekáváno. Zároveň také posunuli očekávání dalšího zvýšení sazeb až za horizont letošního roku, přitom do nynějška trh počítal s nárůstem sazeb na úroveň tří procent. Toto rozhodnutí je založeno na základě skutečnosti, že se americké centrální bance dlouhodobě nedaří dosáhnout dvouprocentního inflačního cíle. Dalším aspektem je podle předsedy Fedu J. Powella zpomalování americké ekonomiky, které je patrné od konce loňského roku. Tým RBI vzhledem k výraznému názorovému obratu již nepředpokládá další růst základních sazeb v USA. Naopak v roce 2020 prognózuje jejich snížení. Hlavním důvodem dalšího posunu Fedu holubičím směrem jsou dle vyjádření FOMC stále zřetelnější rizika oslabování globálního ekonomického růstu. I v důsledku toho americká centrální banka v nově zveřejněné prognóze snížila výhled inflace o jednu desetinu na 1,8% a růst ekonomiky z 2,3 % na 2,1 % v roce 2019 a o další desetinku v obou případech i pro rok 2020. Fed tedy bude dále vyčkávat a pouze změna cenového růstu nebo inflačních očekávání ho může rozhoupat k nějaké akci.
• Okénko finančního trhu 21.5.2019
  Podle nového ekonomického výhledu organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) by česká ekonomika v tomto roce měla dosáhnout růstu 2,6 % a v příštím roce jen o desetinku pomalejšího. Přispět by měla především spotřeba domácností podporována nadále silným zvyšováním mezd. Dále pak zaznamená solidní čísla také vládní spotřeba a investice. Výkon ekonomiky bude brzděn především nedostatkem pracovní síly na trhu práce a slabší zahraniční poptávkou. Růst cen by podle očekávání OECD měl směřovat k dvouprocentnímu cíli ČNB. Vyšší než očekávaná inflace by však mohla podnítit další utahování měnové politiky. Oproti tomu my očekáváme, že inflace má svůj vrchol za sebou a bude nadále zpomalovat k dvouprocentnímu cíli. Růst mezd už by neměl být tak výrazný jako v loňském roce, přestože trh práce nadále zůstává velmi utažený.
• Okénko finančního trhu 21.6.2018
  Bank of England dnes ponechala základní úrokovou sazbu beze změny na 0,5 %. Hlasování ale nebylo jednomyslné, tři členové rady z devíti hlasovaly proti. Mezi podporovateli navýšení sazeb o 25 b.b. byl překvapivě i hlavní ekonom centrální banky A. Haldane. To by mělo znamenat, že podle prognostiků v BoE je zpomalení růstu v prvním čtvrtletí (na 0,1 % č/č) jen dočasné a britská ekonomika znovu zrychluje. V druhém čtvrtletí podle odhadu banky dosáhne mezičtvrtletní růst HDP 0,4 %. Výsledek příštího jednání v srpnu je tak skoro jasný – měnověpolitická rada BoE navýší klíčovou sazbu na 0,75 %. Libra vůči euru dnes posílila na EUR/GBP 0,874, v korunách zdražila na GBP/CZK 29,5.
• Okénko finančního trhu 21.6.2019
  Evropský index nákupních manažerů v červnu vzrostl na 52,1 bodu, což představuje zlepšení o 0,3 a zároveň nejvyšší hodnotu za posledních sedm měsíců. Ačkoliv se matematicky jedná o marginální posun, při současném nedostatku dobrých zpráv z eurozóny je co slavit. Zaprvé se nepotvrdily obavy, že na mdlý trend ve zpracovatelském průmyslu navážou i služby, které dosud evropskou ekonomiku podpíraly. Místo toho si služby udržely solidní kondici, což lze patrně přičíst nadále nízké nezaměstnanosti a mzdové dynamice. Zadruhé se může jednat o signál pro ECB, že její avizované měnové uvolnění nemusí být tak urgentně zapotřebí, jak se mohlo zdát.
• Okénko finančního trhu 21.8.2018
  Maďarská centrální banka ponechala úrokové sazby na stejné úrovni. Klíčová (tří měsíční) sazba tak zůstala na 0,9 % již 27. měsíc a jednodenní depositní sazba na -0,15 %, v souladu s odhadem trhu.
• Okénko finančního trhu 21.8.2019
  Krize italské vlády postoupila během včerejšího večera do další fáze, když tamní premiér G. Conte podal rezignaci. Prezident S. Mattarella ho následně pověřil dočasným vedením kabinetu. V následujících týdnech se rozhodne o tom, zda se ve vládě vystřídají strany, zda stávající strany najdou znovu společnou řeč či zda dojde k předčasným volbám. Právě předčasné volby by hrály do karet straně Liga, které v posledních měsících výrazně stoupla popularita a podle současných průzkumů je jasným lídrem. Celé vyhrocení politické situace přitom přichází v tu nejméně vhodnou dobu, kdy by vláda měla tvořit návrh rozpočtu pro příští rok. Přitom právě s letošním příliš schodkovým rozpočtem měla v uplynulém roce významné problémy u Evropské komise a nejednou jí hrozilo dokonce zahájení sankčního řízení. Ohledně rozpočtu pro rok 2020 tak EK nebude zdaleka tak shovívavá a bude po italské vládě chtít jasný plán na redukci italského dluhu, který je v současné chvíli s hodnotou přes 130 % HDP po Řecku druhý nejvyšší v rámci EU. Vzhledem k tomu, že Itálie v současné chvíli řeší fundamentální problémy současné vlády, nezbývá jí mnoho pozornosti na tvorbu budoucího rozpočtu. Navíc, dojde-li skutečně k předčasným volbám, ve kterých by podle průzkumů vyhrála strana Liga v čele s M. Salvinim, můžeme očekávat vyhrocenou diskuzi ohledně italského státního rozpočtu. Právě Salvini totiž prosazuje výraznější navýšení státních výdajů (alespoň 50 mld. eur) na stimulaci ekonomiky, což je z pohledu EK nepřijatelné.
• Okénko finančního trhu 21.9.2018
  Turecké ministerstvo financí představilo další sadu opatření ve snaze obnovit důvěru finančních trhů. Vládní výdaje by měly být sníženy o 10 mld. dolarů v rámci programu úspor, které by zpomalily překotný růst ekonomiky. Oznámení tureckého ministra financí B. Albayrak, který byl do své funkce jmenován před dvěma měsíci svým tchánem prezidentem R. Erdoganem, přichází týden po překvapivém zvýšení úrokových sazeb centrální bankou s cílem zastavit měnovou krizi. Podle prognóz tureckého ministerstva financí by v tomto roce měla tamní ekonomika vzrůst o 3,8 % a v roce následujícím o 2,3 %. Předchozí odhad přitom byl pro oba roky 5,5 %. Tým RBI však takto optimistický scénář nesdílí. Pro tento rok očekáváme zpomalení ekonomiky na 1,5 % a v roce příštím by měla naopak poklesnout o 1 %. V minulém roce přitom celá ekonomika vzrostla o 7,4 %.
• Okénko finančního trhu 22.10.2018
  Italská vláda slibuje, že se v současnosti plánovaný deficit nebude dále zvyšovat. Zároveň volá po dialogu s Evropskou unií a vyřešení současných sporů. Podle dnešního dopisu italského ministra financí Evropské komisi si vláda uvědomuje, že jejich plán státního rozpočtu je v rozporu s pravidly EU. Ministerský předseda dále doplnil, že plánovaný deficit pro rok 2019 by měl být chápán jako horní hranice rozpočtu a je otevřen diskuzi o jeho snížení. Desetileté výnosy italských státních dluhopisu po pátečním snížení italského ratingu „pouze“ o jeden stupeň mírně poklesly na současných 3,5 %.
• Okénko finančního trhu 22.11.2018
  Vyjednávání smlouvy o Brexitu dospěly do finále. Včera večer se sešla T. Mayové, britská premiérka, s J. Junkerem. Jednání zástupců EU a Británie dopadlo ke spokojenosti obou zúčastněných. Během dneška tak obě strany dospěly ke shodě a návrh už čeká jen na potvrzení zástupci ostatních členských států na nedělním summitu. Pokud smlouvu dále schválí britský parlament do konce roku, dojde k oficiálnímu odchodu Spojeného království z EU 29. 3. 2019. Výstupní doba pak potrvá minimálně do konce roku 2020 s možností prodloužení až do konce roku 2022. Dnes dojednaný návrh upravuje vztahy mezi EU a Británii právě po dobu této výstupní doby. Pro Británii se toho nebude měnit mnoho. Zůstanou jí všechna práva a povinnosti, které měla jako člen unie, avšak už se nebude moct podílet na jejím chodu, jelikož přijde o hlasovací právo. Tato přechodná doba byla požadavkem Británie, aby umožnila firmám, které sídlí v Británii, se nově zavedeným pravidlům přizpůsobit. Je to zároveň jeden ze sporných bodů, proti kterému se bouří hodně straníků Mayové, a kvůli kterému jí hrozilo odvolání z funkce. Premiérka pro tento návrh v současné chvíli zřejmě nemá většinovou podporu v parlamentu, proto jejím dalším úsilím bude obrátit parlament na svou stranu. Po nedělním summitu se tak bitva vrátí opět na domácí scénu.
• Okénko finančního trhu 22.1.2019
  Mezinárodní měnový fond ve své aktuální prognóze koriguje výhled na následující roky směrem dolu. Pro rok 2018 zůstává odhad růstu globální ekonomiky tempem 3,7 %. Pro tento rok pak MMF předpovídá růst 3,5 % a pro rok 2020 nepatrné zrychlení na 3,6 %, což je o dvě desetiny respektive o desetinu procentního bodu méně, než kolik udávala říjnová prognóza a o čtyři respektive tři desetiny méně, než s čím počítala loňská lednová prognóza. Nejvíce se korigoval růst Německa a Itálie pro tento rok. V případě Itálie se jedná o potvrzení obav ohledně návrhu rozpočtu, které měla Evropská komise ke konci minulého roku. Itálie tehdy počítala s růstem HDP přes jedno procento, současný odhad MMF však předpovídá růst tempem 0,6 %. Právě nižší než předpokládaný růst ekonomiky a plánované vysoké výdaje by uvrhly zemi do mnohem většího zadlužení, než ve kterém už i tak je (přes 130 % HDP). MMF vidí největší riziko v eskalaci obchodních válek, které už v současné době má negativní dopad na obě zúčastněné velmoci – USA a Čínu.
• Okénko finančního trhu 22.2.2019
  Největší ekonomika eurozóny Německo v závěru týdne vyslala další rozporuplné signály. Podle ifo indexu důvěra podnikatelů dále poklesla, jak již napovědělo PMI ve výrobě. Oproti očekáváním trhu nejvíce ztratila složka budoucích očekávání, což nenapovídá zářnou budoucnost německé ekonomiky. Na druhou stranu zveřejněná struktura růstu HDP za čtvrté čtvrtletí prozradila, že až šest desetin hospodářského růstu uřízla negativní změna zásob. Naopak nad očekávání vzrostla spotřeba domácností i vlády, ale hlavně vzrostly investice, což napovídá oživení v následujícím čtvrtletí.