Rozbřesk: Nedostatek zaměstnanců bariérou dalšího růstu Česka

Čtěte více

• Rozbřesk: Na trhu s ropou zavládli medvědi
  Jeden z trhů, na kterých ještě panuje volatilita, tuto svou vlastnost včera opět demonstroval. Řeč je o ropě a o tom, že její cena se včera dostala o více než 20 % pod svá letošní maxima.
• Rozbřesk: Na trhy se vrací volatilita. Je strach z koronaviru u konce?
  Americké akcie si včera připsaly 1,4 % a index Nasdaq uzavřel na nových maximech. Na trhy se vrací volatilita. Včera to bylo počtvrté za posledních sedm seancí, kdy americké akcie zaznamenaly pohyb výraznější než 1 %. To vše přichází po období relativně bezprecedentního klidu z konce roku 2019.
• Rozbřesk: Návrat optimismu v Německu (?)
  Na tvrdá data, která by naznačila, zda se firmy v Evropě začínají obávat prohlubování obchodní války, si ještě budeme muset docela dlouho počkat, avšak v mezičase tu máme alespoň dávku indikátorů mapujících nálady v podnikatelském sektoru. Včera to byly jednak ty domácí v podobě konjunkturálního průzkumu mezi podniky v průmyslu, stavebnictví, ve službách a samozřejmě i samotnými spotřebiteli, a vedle toho i indexy nákupních manažerů (PMI) ve Francii, Německu a v eurozóně. Dnes se k nim připojí ještě asi ten nejsledovanější ukazatel – a sice Ifo, které v posledních měsících rozhodně mnoho radosti finančním trhům nepřineslo. Zvláště v případě očekávání německých firem, které už v posledních měsících nebyly zdaleka tak optimistické jako na přelomu roku.
• Rozbřesk: Návrat Řecka na trh dluhopisů jako důkaz uvolněných finančních podmínek
  Řecká ekonomika se jako bájný pták Fénix zvedá z popela a euro s ní. Včera totiž nedávno zbankrotovaný řecký stát upsal poprvé za poslední tři roky na trhu dluhopisy a nadšení z tohoto počinu oslavil eurodolar dotykem hranice 1,17.
• Rozbřesk: Návrat z prázdnin ve znamení obav - brexit, obchodní války, Argentina a další…
  První zářijový týden a “den práce” v USA pravidelně označují na trzích konec prázdnin. Investoři se vrací k “vážnému” obchodování a musí se rozhodnout, které z letních zpráv byly skutečně důležitými signály a které nepodstatným šumem. Během léta se dál zhoršovala ekonomická čísla (zejména v Německu a v Číně) a současně výrazně vzrostlo geopolitické napětí - jak spojené s obchodními válkami, tak i brexitem.
• Rozbřesk: Navrhované odklady plateb sociálního a zdravotního pojištění = krok správným směrem
  Odklady plateb sociálního a zdravotního pojištění jsou přesně tím nástrojem, který v tuto chvíli velká část podniků skutečně potřebuje a ocení je. Pokud návrh projde, může přinést krátkodobě významnou úlevu. Z poslední ankety mezi podniky na Ranní kávě hlavního ekonoma Patrie Jana Bureše a jeho hostů vyplynulo, že vysoké procento (skoro polovina) bude do měsíce řešit likvidní problémy. A skoro třetina z dotázaných by si jako nástroj pomoci vybrala na prvním místě právě odklady plateb sociálního a zdravotního pojištění.
• Rozbřesk: Nečekaně jasně řečené A, ale nevyslovené B z ECB podtrhlo nohy italskému dluhu i eurodolaru
  Včerejší zasedání ECB bylo jedním ze dvou klíčových hřebů tohoto týdne. Během něho definitivně kapitulovala poslední bašta zvrhlého makroekonomického směru tvrdícího občanům, že současná inflace je přechodná záležitost, na níž netřeba reagovat. Nová prognóza ECB totiž ukázala na to, že tzv. jádrová inflace bude nad dvouprocentním cílem nejen letos, ale i příští rok a dokonce i v roce 2024.
• Rozbřesk: Nedostatek lidí bariérou pro další růst české ekonomiky, obchodní válka eskaluje
  Napětí na českém trhu práce je čím dál větší, jak už ostatně každý měsíc naznačují statistiky nezaměstnanosti i volných pracovních míst. Míra nezaměstnanosti klesá a vlastně je už nejnižší v historii samostatné ČR a vlastně i ve srovnání se všemi ostatními členskými zeměmi EU. Podle domácích statistik jsou nyní tři procenta lidí bez práce, nicméně pokud se podíváme na srovnatelná data za celou Unii, tak míra nezaměstnanosti dosahuje aktuálně jen 2,2 %. Lidí, kteří si aktivně hledají práci a jsou do ní schopni (či ochotni) nastoupit během dvou týdnů, je výrazně méně, než naznačují data z úřadů práce. Pak nám vychází, že vlastně na jedno volné pracovní místo nepřipadá jeden nezaměstnaný, ale že jeden člověk bez práce si může (v průměru) vybírat hned ze dvou volných míst. A těch je aktuálně něco přes 280 tisíc, tedy pokud budeme brát v úvahu údaje pouze tak, jak jsou uvedena ve statistikách úřadů práce.
• Rozbřesk: Nedostatek lidí se stává brzdou dalšího růstu
  Průmysl sice na konci druhého čtvrtletí ubral na tempu, ale rozhodně se nedá říct, že by ho ztrácel nebo že by mu chyběly zakázky. Spíše naopak. Zakázek je dost a to, co toto největší tuzemské odvětví postrádá, jsou noví zaměstnanci. S tím, jak stále klesá nezaměstnanost a roste poptávka ze strany firem, se průmysl podobně jako některá další odvětví dostává na hranice svých možností. Toto tvrzení je samozřejmě zjednodušené, ale docela jistě reprezentuje situaci minimálně u těch nejúspěšnějších oborů, kam patří výroba osobních automobilů, elektrických zařízení, strojů apod.
• Rozbřesk: Nedostatek pracovníků je stále větší brzdou české ekonomiky
  Trendy na českém trhu práce se nemění, i když v úvodu roku nezaměstnanost vzrostla na 3,9 %. Zvyšování nezaměstnanosti na přelomu roku však není nic nového, jde jen o pravidelně opakující se jev spojený s koncem úvazků na dobu určitou v závěru roku. Hned v následujících měsících totiž nepochybně dojde díky náběhu sezónních prací k rychlému poklesu počtu nezaměstnaných a míra nezaměstnanosti se začne rychle klesat ke třem procentům.
• Rozbřesk: Nehledě na válku na Ukrajině jestřábí rétorika centrálních bank zesiluje
  Rétorika centrálních bank zaznamenaná v tomto týdnu bezesporu překvapila svým jestřábí nastavením, které do značné míry ignorovalo fakt, že jsme svědky válečného konfliktu, který ekonomiky zásadně zpomalí. Každopádně jestřábí komunikace nelze ignorovat, a tak jsme nuceni sáhnout k okamžité revizi výhledu oficiálních úrokových sazeb u vybraných centrálních bank.
• Rozbřesk: Nejednotný Fed sice snížil úroky, ale v prognóze už s jejich další redukcí nepočítá
  Vedení americké centrální banky sice v souladu s očekáváním snížilo úrokové sazby o dalších 25 bazických bodů, ale je jasné, že stále hůře hledá konsensus k dalším krokům v měnové politice. Roztříštěnost názorů uvnitř je totiž patrná nejen z výsledku hlasování výboru FOMC, kde tři z deseti členů hlasovali proti včerejšímu rozhodnutí, ale také velké variability v názorech, kam by se měly úrokové sazby ubírat letos a příští rok. V prognóze úrokových sazeb se navíc skrývalo druhé velké překvapení, neboť mediánová trajektorie budoucího vývoje sazeb Fedu již nepočítá s žádnou další redukcí. To je v příkrém rozporu s tím, co si myslí trh a v tomto smyslu by šlo hodnotit výsledek zářijového zasedání Fedu jako zjevně jestřábí.
• Rozbřesk: Nejen plyn, ale i rizikové prémie zdražují elektřinu
  Zatímco se evropské vlády snaží odmrazit obchodování na derivátových trzích s elektřinou a z tohoto důvodu v řadě zemí (netýká se to jen Česka) schvalují mimořádné úvěry pro producenty či obchodníky, tak trh nepřestává v extrémní době vysílat zajímavé signály.
• Rozbřesk: Nejhorší masakr od dob finanční krize, na volání po nižších sazbách centrální banky zatím neslyší
  Zatímco od nás i z dalších evropských zemí přicházejí povzbudivé zprávy o tom, jak jsou firmy optimistické pro následující měsíce, ať už to bylo lepší PMI, Ifo nebo včera důvěra v zemích EU, finanční trhy zdá se zajímá úplně něco jiného. A tím jsou zprávy o šíření koronaviru a jeho potenciálních důsledcích pro světovou ekonomiku. Zcela jasně je to vidět na vývoji úrokových či výnosových křivek, z nichž vyplývá, že trhy aktuálně „sází“ na velké uvolňování měnové politiky nejenom v USA, ale nyní už dokonce u nás. Investoři se vrací zpět k bezpečným aktivům – bez ohledu na jejich výnos – a zanechávají za sebou mj. oslabující měny, padající výnosy dluhopisů, akcie i komodity.
• Rozbřesk: Nejhorší výprodeje od roku 2008, trhy čekají na reakce politiků a centrálních bankéřů
  Akciové trhy zažily nejhorší výprodej od roku 2008. Americké trhy musely být několik minut po otevření na 15 minut uzavřeny, protože ztráty rychle překročily povolených 7 %. I když se v pozdějším obchodování po znovu-otevření snažily trhy nalézt pevnou půdu pod nohama, nepovedlo se. Konečné ztráty tak překročily 7,5 %. Masivní výprodeje akcií reagující na extrémní nejistotu spojenou s koronavirem a padající ropou dostávají pod velký tlak vlády a centrální banky.
• Rozbřesk: Nejlepší letošní dárek? Vánoce na blátě!
  Již zítra nás čeká Štědrý den, který bude tento rok povětšinou na blátě. Duch Vánoc sice znovu utrpí, letos bychom však jen těžko hledali lepší vánoční dárek. Nadprůměrné teploty totiž vystřídaly tuhé mrazy, které v posledním měsíci sužovaly Evropu a měly za následek svižný pokles plynu v zásobnících. Hlavně díky teplejšímu počasí tak nyní zemní plyn na nizozemské burze zlevňuje až k 90 EUR/MWh, což je nejnižší úroveň od června letošního roku.
• Rozbřesk: Nejnižší výroba aut za 11 let, strach z Fedu a koruna pod 24,40 k euru
  Na předběžné výsledky české ekonomiky za poslední kvartál loňského roku si ještě musíme dva týdny počkat, nicméně pomalu a jistě se její obrázek začíná skládat. Kompletní data za jednotlivá odvětví sice budou k dispozici až po zveřejnění bleskového odhadu HDP, avšak už nyní máme možnost podívat se, jak se v závěru roku dařilo největšímu tuzemskému průmyslu – výrobě osobních automobilů.
• Rozbřesk: Nejrychlejší růst zadlužení od pádu Lehman Brothers…jaké mohou být problémy?
  V uplynulém roce vzrostly v Evropě úvěry podnikům nejrychlejším tempem od roku 2008. Je to logické. Řada odvětví musela překonat výpadky v tržbách a sáhnout si na úvěry garantované (alespoň z části) národními vládami. S tím, jak se pandemie prodlužuje, nicméně také roste riziko, že řada úvěrů nebude splacená.
• Rozbřesk: Největší propad ekonomiky v novodobé historii
  Výsledek české ekonomiky za poslední čtvrtletí loňského roku byl, alespoň podle zpřesněného odhadu statistického úřadu, ještě lepší, než naznačoval bleskový odhad. Ve srovnání s ním totiž HDP mezikvartálně rostl dvojnásobným tempem (o 0,6 %), což v časech nouzového stavu a téměř nepřetržitého lockdownu bylo docela překvapivé. Hlavní zásluhu na tom měl export, respektive exportně orientovaný průmysl, který se vezl na vlně rostoucí poptávky nejenom po autech, ale i výrobcích chemického a elektrotechnického průmyslu. Zatímco zahraniční poptávka rostla, ta domácí opět zejména v důsledku restrikcí klesala. Vidět to bylo především na spotřebě domácností, které výrazně omezily především výdaje za služby.
• Rozbřesk: Nejvyšší nezaměstnanost za čtyři roky, intervence proti zlotému a forint pod tlakem
  Závěr roku v ČR poznamenává nejenom třetí lockdown a zastřenost kovidových čísel v důsledku vánočního netestování, ale rychlého zvyšování počtu lidí bez práce. Na prosinec si firmy už tradičně ponechávají propouštění a tradičně končí i úvazky na dobu určitou, nicméně tentokrát do vývoje silně promlouvá i nepříznivá ekonomická situace.