Rozbřesk: Tesla je větší než Ford a koruna čeká na další čtvrtek

Čtěte více

• Rozbřesk: Šíření koronaviru v Evropě vrací na trhy strach
  První odhad indexu nákupních manažerů za měsíc únor ukázal na nečekané vylepšení podnikatelské nálady v průmyslu a odolnost sektoru služeb. Celkový index PMI tak vyskočil na šestiměsíční maxima. Zásadní problém ovšem je, že data byla sbírána na začátku měsíce, kdy rozsah problému koronavirus nebyl tak velký. Zdálo se, že zasáhne pouze čínský sektor služeb. Poslední zprávy o šíření koronaviru napříč světem staví tedy i únorové PMI z eurozóny do jiného světla a dělají z nich de facto stará čísla. Alarmující je zejména rozšíření koronaviru v Itálii, která zatím potvrdila 157 případů a 3 úmrtí. Dopad do hospodářství je prakticky okamžitý - z řady měst v Lombardii se nedá vycestovat bez speciálního povolení, ruší se fotbalové zápasy, karneval v Benátkách a Rakousko zastavilo veškerou vlakovou dopravu s Itálií.
• Rozbřesk: Škoda Auto - laboratoř přehřívající se ekonomiky
  Poslední zprávy z největší české automobilky Škoda Auto jenom potvrzují, jak moc česká ekonomika začíná narážet na své...
• Rozbřesk: Škoda Auto - laboratoř přehřívající se ekonomiky
  Poslední zprávy z největší české automobilky Škoda Auto jenom potvrzují, jak moc česká ekonomika začíná narážet na své mantinely. Silná poptávka vede k tomu, že vozy pro evropský trh již nemá kde vyrábět. Některé z plánovaných novinek pro příští roky tak jednoduše v Evropě nebudou dostupné. Automobilka je sice rekordně zisková, ale naráží také logicky na silnější vyjednávací pozici odborů, které požadují dvouciferný růst mezd. Rychlejší růst mezd u třetího největšího zaměstnavatele v Česku (26,7 tis zaměstnanců) může mít silný signální efekt pro další podniky, a to nejen v automobilovém sektoru. V takové situaci logicky přichází na řadu otázka - nezačíná Česko ztrácet svoji cenovou konkurenceschopnost?
• Rozbřesk: Španělská politická krize střídá italskou, trhy ale panikařit nemusí…
  Napětí v třetí největší ekonomice eurozóny zvolna polevuje. President Mattarella se rozhodl, že nakonec jmenuje vládu dvou “populistických” stran - Ligy severu a Hnutí pěti hvězd. Obě strany přitom nabídly pouze drobný ústupek. Pro prezidenta nepřijatelný ekonom Paulo Savona (kriticky se vyjadřující k euru) nakonec nebude ministrem financí, ve vládě ovšem bude zastávat pozici ministra pro EU.
• Rozbřesk: Špatné zprávy z domácí ekonomiky nahrávají stabilitě sazeb ČNB
  Dvě a rozhodně ne dobré zprávy přišly včera z české ekonomiky. Tou první byl poslední výsledek indexu nákupních manažerů (PMI), který se po krátkém zlepšení propadl na čtyřměsíční minimum (43,5 bodu). Znamená to, že situaci v průmyslu nelze zdaleka ještě považovat za stabilizovanou, neboť padají jak nové zakázky, tak aktuálně i výroba a zaměstnanost.
• Rozbřesk: Tahle měna není pro starý
  Česká koruna od zrušení intervencí ČNB patří mezi nejúspěšnější měny na světě. Přesto existuje měna, která korunu v posledních třech měsících neskutečně válcuje a tou je digitální měna bitcoin. Kurz koruny od začátku dubna vůči bitcoinu oslabil o více než 140 %! Je však bitcoin vůbec měnou a nesrovnáváme tedy hrušky s jabkama?
• Rozbřesk: Technická stagflace je oč tu teď běží. Dlouhé úrokové sazby kolabují
  Propad dlouhých tržních úrokových sazeb zaznamenaný v posledních několika dnech je opravdu impresivní. Zatímco výnosy desetiletých amerických a německých vládních dluhopisů spadly za posledních 14 dní o nějakých 40-50 bazických bodů, tak v případě jejich českých protějšků propad činil více než 100 bazických bodů. Vzhledem k tomu, že ceny dluhopisů se pohybují reverzně k výnosům, tak to implikuje, že držitelé vládních dluhopisů si po dlouhém výprodeji konečně připsali výrazné kapitálové zisky. Jak k tomu došlo?
• Rozbřesk: Tento týden napoví, jak si vedla česká ekonomika přes ruskou invazí na Ukrajinu
  Jak se vedlo světové ekonomice před startem ruské invaze? Důležitý dílek do skládačky dodají v tomto týdnu výsledky HDP za první kvartál. Pod vlivem vysoké inflace sice na řadě míst globální ekonomika šlapala na brzdu (eurozóna podle našeho odhadu mezikvartálně rostla jen o 0,1 %), na druhou stranu však meziroční čísla budou stále vypadat velmi optimisticky. A to proto, že se porovnáváme s velmi slabým kvartálem roku 2021 poznamenaným na řadě míst výraznými proti-covidovými omezeními.
• Rozbřesk: Tento týden rozhodne o dalším osudu pandemie v Česku
  Druhá vlna pandemie zatím v Česku podle posledních čísel nepolevuje - máme za sebou rekordní sobotu i neděli. A o dalším osudu vládních karanténních opatření rozhodnou pandemická čísla z tohoto týdne. I když však přírůstky nově nakažených poleví a Česko se vyhne úplnému uzavření ekonomiky (lockdownu) sázky na uvolnění opatření již 2. listopadu jsou nerealistické.
• Rozbřesk: Tento týden rozhodne o květnovém rozvolnění v Česku
  Nastává týden, který rozhodne o tom, jak výrazné bude rozvolnění pandemických opatření na začátku května. Klíčové je, jaké regiony se dostanou pod úroveň 100 přírůstků nově nakažených na 100 tisíc obyvatel za týden. V těch budou od počátku května dál uvolněna pravidla pro vzdělávání, návštěvy galerií, muzeí a památek. Podle dosavadních čísel má velkou šanci značná část západních a východních Čech a možná Praha. Mimo hru pravděpodobně zůstane většina jižních Čech, severní Čechy a velká část Moravy.
• Rozbřesk: Těžce zkoušené trhy dluhopisů s napětím vyhlížejí výsledek americké inflace
  Krvavá lázeň, kterou již nějaký ten pátek zažívají trhy dluhopisů, je stále přiživována nepříznivými inflačními daty z celého světa. V pátek například zveřejnilo vysoké inflační údaje Maďarsko, včera ČR a dnes odpoledne trhy čeká vrchol v podobě americké inflace za měsíc březen.
• Rozbřesk: Theresa Mayová pod tlakem, zatímco libra je relativně v klidu
  Theresa Mayová ustála hlasování o důvěře velice těsným způsobem 325 ku 306. I když bezprostředně trhy oceňují “kontinuitu” Mayové, její pozice zůstává nelehká a předčasné volby nemusí být zcela mimo hru. Brusel chce po britské premiérce, aby z parlamentu co nejrychleji dostala seznam bodů k “opravě” v dohodnuté rozvodové smlouvě. Šéf opozice Jeremy Corbyn ale vůbec nechce pustit své poslance k jednacímu stolu, dokud nebude zcela vyloučena z jednání možnost tvrdého brexitu bez dohody.
• Rozbřesk: The sky is the limit aneb evropský trh s elektřinou šílí
  Komodity reflektují obavy z recese, které v posledních dnech nabírají na síle. Cena mědi, která se pro své široké použití tradičně považuje za indikátor hospodářského cyklu, se dostala nejníže od konce roku 2020 (tříměsíční LME kontrakt je pod 8000 USD/t). Obdobné platí i pro ropu, jejíž cena se včera propadla k 100 USD za barel, tedy skoro o 20 procent níže než v polovině června. Pro spotřebitele zůstává nicméně stále nepříjemné to, že ceny finálních ropných produktů zůstávají z hlediska historických vztahů k ceně ropy neobvykle drahé.
• Rozbřesk: Tisíc a jedna pohádka o tom, proč libra posílila na vypsání předčasných voleb
  Zdá se, že hlavním překvapením týdne je doposud ohlášení záměru uspořádat v Británii předčasné volby. Premiérka Mayová tím, jak se říká, “zaskočila trhy?. Snad nejjasněji se ono překvapení projevilo na kurzu britské libry, jež bezprostředně po oznámení záměru oslabila. Trhy si však zprávu vcelku rychle “přebraly? a britská měna nakonec posílila.
• Rozbřesk: Tlak na forint a liru si vynutil zvýšení oficiálních úrokových sazeb v Maďarsku a Turecku
  Na globální finančních trzích přituhuje. Důkazem budiž to, že centrální banky ve zranitelnějších ekonomikách jsou navzdory hospodářskému propadu nuceny zvyšovat úrokové sazby. Včera se tak stalo v Maďarsku a Turecku a v pozadí vynuceného zvýšení úrokových sazeb byly, jak už to bývá oslabující měny.
• Rozbřesk: To nejhorší za námi? Koruna dál těží ze zklidnění situace kolem záporných sazeb
  Vzhledem k tomu, s jakým zpožděním přicházejí z ekonomiky tvrdá data, nezbývá než – zvlášť v těchto dynamických časech – věnovat pozornost těm měkkým. Včera zveřejněná sada tuzemských indikátorů nálady ukázala, že i v květnu se důvěra v české ekonomice mírně zvýšila, i když se dál držela blízko svého dna. Zvlášť patrný byl kontrast mezi tím, jak situaci vnímala firemní sféra a spotřebitelé. Zatímco podniky zůstaly i po prvním „rozvolňování“ restriktivních opatření dál velmi skeptické, předchozí spotřebitelský pesimismus se výrazně zmírnil. Ale popořadě.
• Rozbřesk: To nejzajímavější z české ekonomiky teprve přijde
  Česká ekonomika sice už nejspíše prochází obdobím recese, nicméně stále ještě dobíhají data z doby před korona-krizové. Těmi posledními jsou zatím výsledky průmyslu, stavebnictví a zahraničního obchodu, které byly zveřejněny teprve včera. Vyplývá z nich, to co už vlastně naznačovaly dřívější soft ukazatele, a sice že průmysl byl v utlumeném módu už před vypuknutím současné pandemie. Jeho výsledky nebyly nijak zlé a vlastně na ně nějaký čas budeme vzpomínat jako na vynikající.
• Rozbřesk: Trh aut se začíná stabilizovat
  Česká ekonomika si, zdá se, v prvním čtvrtletí vedla nad očekávání dobře. Podle předběžného odhadu její půlprocentní mezikvartální růst v úvodu roku nemusí v porovnání s výsledky loňského roku sice vypadat až tak impozantně, nicméně ve srovnání s tím, co napovídaly měsíční statistiky, a zvláště pak soft indikátory, je to velmi solidní výsledek. Podrobnosti sice zatím k dispozici nejsou, avšak komentář statistiků, že k růstu přispěl především zpracovatelský průmysl, je sám o sobě docela překvapující. Ať už z pohledu tvrdých dat, PMI nebo produkce největšího tuzemského průmyslu – výroby automobilů.
• Rozbřesk: Trh aut v Evropě se opět vzpamatoval
  Česká ekonomika doposud jako jedna z nejvíce závislých zemí na automobilovém průmyslu těží ze zájmu o nová auta v Evropě. Minulé statistiky o registracích nových osobních vozů v EU však už naznačily, že trh se blíží svému nasycení. Nakonec proč ne, když šest let za sebou téměř soustavně narůstal a překonal dokonce i historické rekordy nastavené před poslední prudkou recesí v Evropě.
• Rozbřesk: Trh práce nad bodem varu - není, kde brát…
  Jasnější důkaz o přehřívání české ekonomiky těžko dostat. V březnu se počet nezaměstnaných a počet neobsazených pracovních míst na úřadech práce prakticky vyrovnal. To se v historii české ekonomiky ještě nikdy nestalo. V tomto kontextu není ani divu, že třetí největší zaměstnavatel v Česku Škoda Auto nakonec po dlouhých vyjednáváních kývl na růst mezd o 20 %. Pro řadu podniků nestíhajících výrobu je totiž nedostatek zaměstnanců o poznání větším strašákem než růst mezd - průměrná ziskovost v podnikovém sektoru přes pokračující pokles (daný růstem mezd) zůstává relativně vysoko.