USA: Fed, CPI, Zahájení/Povolení staveb domů

13.30 SEČ - USA: CPI (02 2016, m/m,%)   13.30 SEČ - USA: CPI bez  cen potravin a energií (02 2016, m/m,%)
Očekávání:  -0,2                                               Očekávání: 0,2
Předchozí:    0,0                                                Předchozí:  0,3

13.30 SEČ - USA: CPI (02 2016, y/y,%)      13.30 SEČ - USA: CPI bez  cen potravin a energií (02 2016, y/y,%)
Očekávání: 0,9                                                  Očekávání:  2,2
Předchozí:   1,4                                                  Předchozí:  2,2

Produkční i spotřebitelská inflace v posledních kvartálech slábly, značně se totiž projevuje propad volatilních cen ropy a energií, respektive benzínu (na které má centrální banka minimální vliv) a taky silný dolar. Produkční ceny klesají a spotřebitelské ceny rostou jen mírně dokonce i meziročně, relevantnější meziroční jádrová inflace (růst cen bez cen potravin a energií) je na produkční úrovni mírně nad nulou, na spotřebitelské úrovni je na cílové hodnotě centrální banky 2,0%. Fed navíc dosud sníženou inflaci zatím považuje za neznámou a je pro něj zdroj nejistoty nežli jednoznačně nepříznivý jev. Taky předpokládá návrat inflace k 2,0 %. Momentální slabost inflace tak v rozhodování monetární politiky v současnosti nemá největší váhu. Na druhou stranu nízká inflace oslabuje dlouhodobou strategii centrální banky zvyšovat úrokové sazby. Taky proto zvyšování může být pomalejší a menší. 

13.30 SEČ - USA: Zahájení staveb domů (02 2016)  13.30 SEČ - USA: Povolení staveb domů (02 2016)
Očekávání:  1 150 000                                                       Očekávání:  1 204 000

Předchozí:   1 099 000                                                        Předchozí:  1 202 000

Celkově trh domů pokračuje v decentním růstu, který příznivě působí na spotřebu domácností a produkci firem a tím i na růst ekonomiky.

19.00 SEČ – USA: Rozhodnutí Fedu monetární politiky 15.-16. březen:
Očekávání:   0,375 %
Předchozí:    0,375 %

19.00 SEČ - USA: Projekce Fedu ekonomiky a Federal Funds Rate
19.30 SEČ - USA: Tisková konference Fedu k rozhodnutí monetární politiky

Trh čeká, že centrální banka hlavní úrokovou sazbu nezmění hlavně kvůli rizikům slabosti ze zahraničí. Potenciál k překvapení v podobě zvýšení hlavní úrokové sazby a komentářů k rozhodnutí potvrzující optimismus Fedu nad vývojem ekonomiky a jeho výhledu a tendenci pokračovat zvyšovat hlavní úrokovou sazbu i v roce 2016 je však značný: jednak kvůli prosincové projekci hlavní úrokové sazby Fedu a také na základě jeho posledních komentářů z konce ledna a února trvajícího optimismu ekonomického vývoje a pokračování zvyšování hlavní úrokové sazby. Navíc makroekonomická data od posledního zasedání Fedu monetární politiky z konce ledna spíše potvrzují solidní růst trhu práce, vyčerpávání jeho kapacit a dílčí záblesky zrychlení růstu mezd, i když oslabil růst klíčového odvětví služeb. Na druhou stranu se stabilizuje inflace, zejména pak inflační jádro (bez cen potravin a energií) a ceny akcií mažou letošní ztráty.

Centrální banka na zasedání 26.-27. ledna podle očekávání většiny trhu nezměnila cíl pro hlavní úr. sazbu. Hlavním překvapením v komentáři k rozhodnutí monetární politiky bylo chybějící hlášení rovnováhy rizik výhledu ekonomické aktivity a trhu práce.

V Zápise k zasedání pak Fed říká, že nejistota a tím i rizika ekonomického výhledu vzrostly, nicméně ne tolik aby změnil své převážně optimistické ekonomické projekce a tím i dráhu zvyšování úrokových sazeb. Zápis vychází v souladu s únorovým vystoupením šéfky Fedu Yellenové v Kongresu.

Yellenová např. uvedla, že při naplnění rizik slabosti zahraniční aktivita a poptávka po amerických exportech by mohly oslabit a podmínky finančních trhů by se mohly dále utáhnout. Yellenová též podotkla, že globální ekonomický růst by měl časem posílit  s podporou silně expanzivních zahraničních monetárních politik. Proto podle ní Fed čeká, že s postupným přizpůsobením monetární politiky bude ekonomická aktivita v příštích letech decentně růst a trh práce posilovat.

Proto změna v komentáři (vynechání hlášení rovnováhy rizik výhledu ekonomické aktivity a trhu práce) zatím neznamená zásadnější změnu tendence monetární politiky, byť  plný význam interpretace této změny v komentáři je zatím nejasný. Další, možná už nejbližší ekonomický vývoj v zahraničí a USA a finančních trhů teprve rozhodne očekávání a skutečný dopad na trend monetární politiky.

Hlavním důvodem zvyšování hlavní úrokové sazby spíše limitovat, zpomalovat nebo odkládat je dopad slabosti ze zahraničí na americkou ekonomiku. Předpoklady sílícího růstu ekonomiky značně narušilo slábnutí růstu čínské a světové ekonomiky. Export, regionální data ekonomické aktivity a aktivita průmyslu trvaleji, celý rok 2015  signalizují slabost, v závěru roku vzhledem k nejistotám začaly slábnout firemní investice. Export stagnuje, navíc regionální ekonomická aktivita a aktivita průmyslu na podzim dokonce propadly do (mírné) recese. Promítá se taky vliv silného dolaru. Navíc vzrostla nejistota ekonomických subjektů. Tyto jevy se příští rok mohou ještě zvýraznit. Vedle momentální ekonomické nejistoty je důvodem opatrnosti Fedu se zvyšováním hlavní úrokové sazby taky např. trvale nízká inflace včetně svého jádra (bez cen potravin a energií). Nízká inflace zůstává pro Fed zdrojem nejistot a rozdílných pohledů na její další vývoj.

Dlouhodobě Fed pokračuje v cestě k vyšším úrokovým sazbám. Fed hodlá hlavní úrokovou sazbu zvyšovat zejména kvůli nebezpečím nepřirozeně nízkého tržního ocenění rizika (úrokových sazeb) a stability finančních trhů. Umožňuje to i příznivý vývoj, resp. solidní růst domácí ekonomiky  (tj. solidní růst trhu práce, služeb, maloobchodních tržeb a trhu domů a spotřebitelský sentiment) s tím že v posledních čtvrtletích posílil zatím stále mírný růst mezd. Volné rezervy ekonomiky se zkracují a tím taky prostor centrální banky vyčkávat se zvyšováním hlavní úrokové sazby. Vývoj světové ekonomiky navíc může mít na hospodářství dopad jen omezený. 

Vzhledem k trvalejšímu rozdílnému vývoji americké ekonomiky, tj. slabosti aktivity odvětví exponovaných na světovou ekonomiku (export, průmysl) a současně solidní růstové dynamice domácí ekonomiky právě data trhu práce jsou zřejmě rozhodující v nastavení výhledu ekonomického vývoje a úrokových sazeb. Jeho síla a preference před slabostí inflace znamená, že centrální banka k pokračování zvyšování hlavní úrokové sazby nepočká na určení předpokládaného dopadu slabosti ze zahraničí na domácí ekonomiku v příštích měsících a na moment jakmile růst ekonomiky včetně trhu práce zesílí. Do tohoto roku Fed počítá s dalším zvýšením cca o jeden procentní  bod.

Dopad dat na trhy: Trvalejší slabost inflace je dobrou zprávou pro dluhopisy a zlato, nepříznivou pro dolar a akcie. Solidní růst trhu domů je dobrý pro akcie a dolar, nepříznivý pro zlato a dluhopisy. Pravděpodobnost spíše jestřábího překvapení vůči očekávání trhu ať už v podobě zvýšení hlavní úrokové sazby či komentáře společně může přinést značné zvýšení volatility a společně s tendencí dlouhodobého růstu hlavní úrokové sazby jsou příznivé pro dolar a nepříznivé pro zlato a dluhopisy.

Firemní data USA: FedEx

Josef Kvarda
Analytik HighSky Brokers, a.s.