Kypr je dle S&P krok od bankrotu. Rusko řeklo ne. Plánem C zmrazení pohybu kapitálu

Ratingová agentura Standard & Poor?s v noci snížila hodnocení úvěrové spolehlivosti Kypru na „CCC“, tedy jediný stupeň od bankrotového „D“. Pojmenovala tak situaci, v níž se země nachází poté, co po odmítnutí původně domluvených podmínek záchrany od eurozóny schází doma schválený plán B a pondělní ultimátum ze strany ECB se blíží. Kyperský parlament by měl o novém plánu dnes jednat. Chystá si ale i zadní vrátka pro případ neúspěchu v podobě omezení pohybu kapitálu.

Agentura S&P snížila rating Kypru o jeden stupeň z „CCC+“ na „CCC“. Hodnocení schopnosti země dostát svým závazkům je tak stále v nejhorším pásmu „junk“. Agentura v noci uvedla, že se obává, že země bez vnější pomoci nebude schopna splácet dluhy a kyperské banky zkrachují.

Aktuálnímu ratingu navíc S&P přiřkla „negativní“ výhled, kterým nevylučuje možnost dalšího snížení o jeden stupeň na nejhorší známku „D“. „K snížení ratingu bychom pravděpodobně přistoupili, pokud kyperská vláda brzy neuzavře dohodu o programu finanční pomoci,“ píše se ve zprávě agentury. Možné je podle ní ale prý také snížení ratingu i navzdory získání pomoci, pokud by se v průběhu letošního roku ukázalo, že země není schopna plnit stanovené podmínky programu.

Ministři financí zemí eurozóny se o víkendu dohodli na programu pomoci Kypru a jeho ztrátovým bankám v objemu až deseti miliard eur. Podle původní dohody měl Kypr k záchraně přispět částkou 5,8 miliardy eur a tyto peníze měly podle původního oznámení získat jednorázovou daní 9,9 procenta z bankovních vkladů nad 100 tisíc eur a 6,75 procenta u vkladů nižších. Dohodu následně ministři financí eurozóny v pondělí v noci revidovali na doporučení nedanit vklady do 100 tisíc eur s tím, že hlavní je zachovat celkový výnos opatření na úrovni 5,8 miliardy eur. V kyperském parlamentu se nakonec v úterý večer ale nenašel jediný zákonodárce, který by plán na zdanění bankovních vkladů podpořil.

Hlasování o plánu B nejspíš dnes

Kyperská vláda včera předložila parlamentu návrhy, které by měly tvořit základ plánu B nahrazujícího původní podmínky dohody. Zřízen by měl být takzvaný fond solidarity, jehož prostřednictvím bude mimo jiné zastaven státní majetek. Počítá se také s restrukturalizací druhé největší banky Laiki. Plánu ale podle prvních reakcí z eurozóny chybí mnohé detaily. Kyperští poslanci se navíc o něm včera odmítli bavit s tím, že texty návrhu musejí nejdříve prostudovat.

Ani denní odklad rozhodnutí však nemusí být podle kyperské televize CyBC dostatečný. Podle zdrojů tohoto média tak dnešní klíčové hlasování kyperského parlamentu možná nakonec začne později večer, než se původně plánovalo. Obvykle začínala jednání kyperského parlamentu v 17:00 SEČ.

Na Kypru má podle včerejšího návrhu vlády vzniknout takzvaný fond solidarity, za jehož obligace chce vláda ručit nejen státním a církevním majetkem, ale také rezervami zlata a dalších jistin centrální banky a dvou znárodněných penzijních fondů. Dobrovolníci mají mít možnost v rámci "vlastenecké záchrany vlasti" přispívat do fondu finančními dary. Kyperská vláda odhaduje, že fond by mohl vynést až 4,8 miliardy eur.

Vláda údajně chystá také restrukturalizaci druhé největší kyperské banky Laiki, která je vysoce zadlužená. Banka má být rozdělena na dvě části: do "zdravé" budou přesunuty úspěšné investice a dále vklady do 100 tisíc eur, které jsou podle pravidel EU povinně pojištěny; do "nezdravé" části mají být přesunuty takzvané toxické investice a vklady nad 100 tisíc eur. Propuštěno má být na 500 zaměstnanců banky. Celkově by tato operace mohla vynést až dvě miliardy eur.

V plánu B kyperské vlády ale stále chybí zhruba miliarda eur proti požadovaným 5,8 miliardy eur, za které ECB přislíbila svůj 10miliardový příspěvek. Plán B tak bude nejspíš nadále obsahovat také určitou formu zdanění bankovních vkladů.

Ministři financí eurozóny po své večerní telekonferenci uvedli, že eurozóna je připravena jednat s Kyprem o novém návrhu na získání finanční pomoci a vyzvala jej, aby takový návrh brzy předložil. Po nezdaru plánu zdanit na Kypru všechny bankovní vklady včetně pojištěných označili za důležité "plně garantovat vklady do 100 tisíc eur. Nevoli ministrů financí eurozóny ale přinesla neúčast kyperského zástupce na konferenčním hovoru.

Šéf Eurogroup Jeroen Dijsselbloem dal ale najevo, že parametry nového návrhu musí zůstat tytéž jako u předešlého návrhu. "Euroskupina bude poté ... připravena pokračovat v jednáních o adaptačním programu při respektování dříve definovaných parametrů," uvedl Dijsselbloem.

Německý ministr financí Wolfgang Schäuble v dnešním rozhovoru pro řecký tisk vyjádřil skepsi nad návrhem kyperského plánu B na získání potřebných 5,8 miliardy eur a dodal, že kosmetické úpravy samo o sobě nepomohou. Schäuble také odmítl, že by eurozóna kývla na záchranný program, který by nezapojoval zdanění významných vkladů v kyperských bankách.

Rusko další pomoc odmítlo

Kyperská vláda doufala také v pomoc Ruska, jehož občané a firmy mají uloženo v kyperských bankách výrazné objemy prostředků. Nikósie po Moskvě chtěla alespoň zmírněním podmínek splácení kyperského dluhu ve výši 2,5 miliardy eur, a sice odkladem splatnosti, případně snížením úroků. Kyperský ministr financí Michael Sarris se ale v noci vrátil z dvoudenní návštěvy Ruska s nepořízenou.

„Myslím, že nejsme schopni získat podporu, kterou jsme získat chtěli,“ uvedl dnes ráno kyperský ministr financí po dvou dnech jednání v Moskvě. „Ale je třeba se vrátit domu, protože tam věci začínají být vážené,“ dodal.

Kyperská vláda údajně chtěla od Ruska získat další úvěr 5 miliard eur. Nakonec se s Ruskem ale nedohodla ani na zmírnění podmínek splácení kyperského dluhu ve výši 2,5 miliardy eur. Ruské banky se rovněž odmítly podílet na sanaci kyperských bank, potvrdil ruský ministr financí Anton Siluanov. 

Kypr ruským firmám nabídl také převzetí práva na podmořskou těžbu plynu z nalezišť u Kypru. Siluanov dnes ale uvedl, že ruští investoři nemají zájem o zásoby plynu u kyperských břehů. "Naši investoři se na záležitost podívali. Zájem neprojevili," konstatoval Siluanov.

Ruský premiér Dmitrij Medveděv ale včera pohrozil snížením podílu eura na ruských měnových rezervách, pokud způsob řešení kyperské finanční krize poškodí ruské zájmy.

ECB a zmrazený kapitál

Tlak na Kypr vystupňovala ECB. Člen jejího užšího vedení Jörg Asmussen řekl, že ECB nemůže kyperským bankám dodávat dlouhodobě peníze bez komplexního záchranného plánu, protože bez rychlé rekapitalizace nejsou tyto banky solventní. Evropská centrální banka potom včera uvedla, že pokud nevstoupí v platnost záchranný program Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu, bude kyperským bankám poskytovat nouzovou pomoc pouze do pondělí.

Kyperské banky, které jsou kvůli finanční krizi až do úterý pro klienty uzavřené, už podle agentury AFP obdržely od vkladatelů příkazy k finančním převodům do zahraničí v úhrnné částce nejméně 7 mld. EUR.

Kyperská vláda proto navrhla parlamentu také zákony umožňující omezení pohybu kapitálu, které mají zabránit chaotickému výběru vkladů z bank. Návrh takovéhoto opatření Kypr nezná od dob, co před pěti lety vstoupil do eurozóny, a potvrzuje tak vážnost celé situace.

Co když se včas nedohodnou?

Jeden z vysoko postavených činitelů v Bruselu řekl včera Reuters pod podmínkou anonymity, že v případě zastavení krizové dodávky likvidity od ECB, která banky v zemi nyní drží při životě, přijdou vkladatelé o veškeré své prostředky a země by pravděpodobně byla nucena k opuštění eurozóny.

„Pokud finanční sektor zkolabuje, potom se budou (na Kypru) muset vypořádat s velmi významnou devalvací a dostanou se do situace, kdy jim nezbyde nic jiného, než opustit euro,“ upozornil úředník EU.

(Zdroj: Bloomberg, Reuters, AFP, S&P)

Detaily budeme průběžně doplňovat