Český průmysl v září pokračoval v expanzi

Klíčové body

• PMI zůstal sedmý měsíc nad 50 body a potvrzuje pokračující expanzi průmyslu.
• Nové zakázky dál silně rostou a průmysl těží z oživení evropské poptávky.
• Firmy nabíraly pracovníky nejrychlejším tempem od dubna 2022.

Zářijový index PMI ve výrobním sektoru potvrdil pokračující oživení českého zpracovatelského průmyslu, přestože tempo expanze po velmi silném srpnu mírně zpomalilo. Hodnota ukazatele klesla z 54,1 na 53,5 bodu a zaostala za očekáváním trhu ve výši 53,9 bodu. PMI se však již sedmý měsíc nachází nad neutrální hranicí 50 bodů a zůstává také nad svým dlouhodobým průměrem. Zářijový pokles tak lze chápat jako normalizaci po mimořádně příznivém srpnovém výsledku. Struktura PMI navíc zůstává solidní, a to zejména díky pokračujícímu růstu zakázek a výraznějšímu náboru pracovníků.

Detailnější pohled ukazuje, že se výroba v září dále zvyšovala, i když o něco pomaleji než v srpnu. Tempo růstu přibližně odpovídalo letošnímu průměru. Nové zakázky vzrostly sedmý měsíc v řadě a jejich přírůstek byl druhý nejsilnější od února 2022. Firmy těžily ze získávání nových zákazníků i vyšší poptávky stávajících odběratelů. Exportní zakázky rovněž rostly solidním tempem, jejich dynamika však byla nejslabší za tři měsíce. Zahraniční prostředí ale zůstává podpůrné. Výrobní PMI eurozóny se v září zvýšil z 52,7 na 52,9 bodu, nejvýše od května 2022, a německý průmysl pokračoval v expanzi. Český průmysl tak nadále profituje z evropského oživení, současně ale zůstává citlivý na jeho případné zpomalení.

Nákupní aktivita podniků pokračovala v růstu, ale pouze mírným tempem. Na rozdíl od srpna již firmy nevytvářely další bezpečnostní zásoby. Zásoby výrobních vstupů klesly poprvé za sedm měsíců a snížily se také zásoby hotových výrobků. Tento vývoj lze interpretovat dvěma způsoby. Firmy mohou zásoby spotřebovávat kvůli vyššímu objemu výroby a vyřizování zakázek, což by bylo příznivé. Současně ale mohou nákupy omezovat kvůli vyšším nákladům a tlaku na provozní financování. Pro hodnocení udržitelnosti oživení je pozitivní, že zářijový růst stál více na skutečné produkci a nových zakázkách než na předzásobování.

Napětí v dodavatelských řetězcích se naopak znovu zvýšilo. Dodací lhůty se prodlužovaly nejvýrazněji za tři měsíce kvůli dopravním problémům, nedostatku materiálů a omezeným kapacitám dodavatelů. Objem rozpracovaných zakázek rostl devátý měsíc v řadě, jeho přírůstek byl však nejslabší od května. Delší dodací lhůty hlavní index PMI technicky zvyšují, přestože pro podniky představují komplikaci. Současně zrychlil růst vstupních nákladů, především kvůli dražším energiím, pohonným hmotám a vyšším cenám dodavatelů. Prodejní ceny naopak rostly nejpomaleji od ledna. Pokud tento rozdíl přetrvá, může se silnější poptávka místo do vyšších zisků promítat do opětovného tlaku na marže výrobců.

Nejpříznivější zprávou v rámci zářijového PMI je vývoj zaměstnanosti. Výrobní podniky zvyšovaly počet pracovníků nejrychlejším tempem od dubna 2022, protože potřebovaly rozšířit kapacity pro vyšší objem produkce. Jde o silnější signál důvěry než samotný růst zásob, protože přijetí nových zaměstnanců představuje pro firmu dlouhodobější závazek. Oficiální statistiky přitom ještě v červenci ukazovaly meziroční pokles zaměstnanosti v průmyslu o 1,0 %. Pokud se výsledek PMI potvrdí také v dalších měsících, mohl by zářijový průzkum signalizovat obrat na průmyslovém trhu práce. Podnikatelský optimismus sice proti srpnu mírně zeslábl, zůstal však nad dlouhodobým průměrem. Firmy očekávají podporu od nových klientů, uvádění nových výrobků a dalšího růstu poptávky.

Zářijový PMI je příznivým signálem také pro vývoj české ekonomiky ve 3. čtvrtletí. Průměrná hodnota indexu za celé čtvrtletí dosáhla 53,3 bodu, mírně více než 53,0 bodu ve 2. čtvrtletí. Červencová průmyslová produkce vzrostla meziročně o 3,1 %, meziměsíčně však klesla o 1,1 %. Nové zakázky byly meziročně vyšší o 7,2 %, především díky růstu zahraničních objednávek o 15,7 %, zatímco domácí zakázky o 6,6 % klesly. PMI ukazuje, že by měl průmysl kladně přispívat k růstu domácího HDP i ve 3. čtvrtletí. Navíc se zdá se, že český průmysl přechází od mírného oživení k solidní expanzi. 

FAQ

Znamená pokles PMI zhoršení průmyslu?

Ne, spíše normalizaci po velmi silném srpnu.

Co nyní táhne průmyslové oživení?

Především nové zakázky a zahraniční poptávka.

Jaké je hlavní riziko?

Dražší vstupy a napětí v dodavatelských řetězcích.

Čtěte více

• Český průmysl v červenci výrazně zpomalil
  Průmyslová výroba v červenci meziročně stagnovala, když po revidovaném červnovém růstu o 7,0 % vykázala nulovou dynamiku. Výsledek zaostal i za tržním konsensem, který počítal s růstem o 0,5 %.
• Český průmysl v červnu pozitivně překvapil
  Průmyslová výroba v červnu meziročně zrychlila o 7,2 %, zatímco v květnu vykázala pokles o 1,0 %. Výsledek výrazně překonal tržní očekávání nastavená na 2,6 % meziročně.
• Český průmysl v depresi
  Nálada v tuzemském průmyslu zůstala i v říjnu na bodu mrazu. Index nákupních manažerů PMI sice kosmeticky vzrostl z 41,7 na 42 bodů, nadále však setrvává hluboko v pásmu recese (<50). Podobně jako v minulých měsících za tím stojí slabá poptávka, která má za následek pokles výroby i nových objednávek.
• Český průmysl v květnu zklamal
  Průmyslová výroba v květnu meziročně poklesla o 1,0 % z dubnového růstu o 1,5 %. Výsledek zároveň citelně zaostal za tržním konsensem, který počítal s růstem o 1,2 % meziročně.
• Český průmysl v nejistotě
  Situace v českém průmyslu je v posledních měsících zatížena velkou mírou nejistoty. I proto budou v tomto týdnu ostře sledovány výsledky únorové průmyslové produkce i březnového indexu nákupních manažerů v průmyslu (PMI). Na český průmysl na jedné straně bezesporu pozitivně působí pozvolný poklesu cen energií, který vede k poklesu napětí v energeticky nejnáročnějších odvětvích.
• Český průmysl v plusu
  Průmyslová výroba v březnu zrychlila na 0,3 % meziročně oproti -0,3 % v únoru. Trhy naopak očekávaly zpomalení na -2,6 % meziročně.
• Český průmysl v roste, byť analytici čekali ještě lepší čísla. Průmysl sice vyrábí více, ale zaměstnává méně lidí, což může znamenat i růst produktivity, automatizaci a tlak na efektivitu
  Květnová čísla z tuzemského průmyslu spíše zklamala. Průmyslová výroba meziročně sice reálně vzrostla o dvě procenta, což je po dubnovém růstu o 1,5 procenta další doklad postupného oživení, avšak i tak zaostala za očekáváním analytiků. Navíc, meziměsíčně produkce o 0,4 procenta klesla. Nelze tedy hovořit o přesvědčivě pozitivním výsledku.
• Český průmysl v říjnu mírně rostl
  Průmyslová produkce v ČR v říjnu po očištění o sezónní vlivy oproti září vzrostla o 0,9 %. S ohledem na kontext omezení výroby v některých automobilkách to není špatná zpráva. My jsme počítali s nepatrným poklesem. V meziročním srovnání to znamená pokles 7,4 %, zatímco my jsme čekali snížení o 8,5 %. Tržní očekávání bylo optimističtější s průměrným odhadem -6,5 %. Po očištění o rozdílný počet pracovních dnů činil meziroční pokles průmyslové výroby 4,9 %.
• Český průmysl v únoru prožil své ticho před bouří
  Průmysl prožil své ticho před bouříTuzemský průmysl letos v únoru prožil své „ticho před bouří“. Průmyslová výroba totiž meziročně po očištění poklesla jen o 0,9 procenta. Takový pokles je vskutku „tichem“, či stagnací, v porovnání s „bouří“, tedy citelným propadem, který se dostaví v březnu, a zejména v dubnu a pak do značné míry i v dalších měsících. V únoru ještě průmysl vykazoval poměrně vysokou odolnost vůči nepříznivému vývoji, který byl tehdy patrný zejména v Číně a některých dalších asijských ekonomikách, v nichž koronavirus udeřil nejdříve. K závažnějšímu ochromení průmyslu mimo oblast Asie došlo až v březnu. I když již v únoru i průmysloví výrobci mimo Asii pociťovali rapidní zbrzdění tamních ekonomik, protože se například zadrhávaly čínské dodávky. Od března však průmyslovou výrobu v ČR čeká a nemine mohutný propad, a to za celý rok v rozsahu od patnácti do dvaceti procent.
• Český průmysl v únoru solidně rostl
  Průmyslová produkce v únoru byla reálně meziměsíčně vyšší o 1,3 %, meziročně vzrostla o 1,3 %. Výsledek byl mírně nad naším i tržním očekáváním. Díky cyklickému oživení domácího průmyslu náš výhled v letošním roce zůstává pozitivní. Rizikem je však současný nárůst cen energií. Zároveň je nutno dodat, že energetická náročnost českého průmyslu v posledních letech výrazně poklesla, což by mělo zvyšovat odolnost tohoto sektoru.
• Český průmysl vzrostl
  Průmyslová výroba v srpnu vzrostla na 10,3 % meziročně oproti -1,9 % v červenci. Trhy očekávaly růst 5,4 % meziročně.
• Český průmysl zakončil druhé čtvrtletí silně
  Průmyslová výroba v červnu překvapila svižným růstem – meziročně o 4,0 %, v meziměsíčním srovnání o 1,2 %. Navzdory geopolitickým turbulencím a napětí v dodavatelských řetězcích tak tuzemský průmysl zůstává odolný a má za sebou velmi solidní druhé čtvrtletí. To potvrzuje i předběžný odhad HDP, v němž statistický úřad vyzdvihl právě průmysl jakožto hlavní motor růstu z odvětvového pohledu.
• Český průmysl zakončil loňský rok zklamáním
  Průmyslová výroba v prosinci meziročně poklesla o 0,9 %. Ačkoliv se od ní nečekaly zázraky, dosažený výsledek je přesto poněkud překvapivě slabý a za odhady zaostal o 2,6 procentních bodů. Průmyslu přitom pomáhal počet pracovních dní, kterých v prosinci bylo o jeden více oproti předchozímu roku. Po očištění o tento vliv byl tak výsledek ještě slabší, konkrétně -3,4 %. V meziměsíčním srovnání pak český průmysl odepsal 0,9 %. Za slabým výsledkem stojí primárně sektor výroby motorových vozidel, jehož meziroční pokles o více než 10 % znamenal vzhledem k jeho významné roli příspěvek -1,8 procentního bodu do celkového růstu. Nedařilo se ani v odvětví výroby kovových konstrukcí (příspěvek -0,7) či výroby a rozvodu elektřiny, plynu a tepla (-0,6). Mezi výjimky, jež si připsaly pozitivní výsledek, se pak řadí výroba elektrických zařízení, která narostla o 9,1 %, čímž podpořila celkový růst 0,6 procentními body. V poklesu na konci roku pokračovaly i objemy zakázek, jež se meziročně snížily o 2,7 %, přičemž z výrazné většiny za tímto výsledkem stálo oslabení zájmu ze zahraničí. Stejně jako v průběhu celého roku 2019 se i v posledním měsíci dále snižoval počet zaměstnanců v průmyslu, tentokráte o 1,8 %. K silnějšímu růstu se ovšem vrátily mzdy, které v tomto odvětví poskočily meziročně o 7,2 %. Na českém průmyslu je tak nadále zřetelně patrné ochlazení přicházející ze zahraničních trhů a vzhledem k datům z Německa je pravděpodobné, že slabý trend bude pokračovat i v nejbližších měsících.
• Český průmysl zakončil rok v útlumu
  Podmínky v tuzemském průmyslu se na konci roku znovu zhoršily. Index nákupních manažerů (PMI) poklesl v prosinci ze 46 bodů na 44,8. Pesimistická nálada (pod hranicí 50 bodů) přetrvala nejen po celý minulý rok, ale táhne se již od poloviny roku 2022. Pozitivní zprávou je alespoň fakt, že v průběhu roku 2024 se nálada měla přece jen tendenci trendově mírně zlepšovat, třebaže z nízkého základu.
• Český průmysl zaostává za očekáváními, která navíc ani nebyla valná – sklady jsou plné a opadl strach z Trumpa. V červnu se v Česku také vyrobilo nejméně elektřiny z uhlí v historii
  Tuzemský průmysl v červnu navázal na poměrně výrazný květnový meziměsíční propad. V květnu ztratil meziměsíčně 1,6 procenta, v červnu to bylo 1,1 procenta. Oba údaje kontrastují z meziměsíčními nárůsty z prvního letošního čtvrtletí. Za ochabnutím meziměsíční dynamiky tuzemského průmyslu stojí zejména pokles zahraniční poptávky, která v prvním kvartále sílila na základě obav z uvalení cel Spojených států na dovoz třeba z EU. Tento efekt předzásobení už tedy v květnu, ani v červnu nebyl tak silný, protože se buď „sklady naplnily“, nebo polevil strach z drakonické výše cel. V první polovině dubna totiž americký prezident Donald Trump vyhlásil 90denní přestávku v uplatňování recipročních cel na dovoz z drtivé většiny zemí a ekonomik, včetně EU.
• Český průmysl zažívá propad
  „Průmyslové produkci v Česku se letos nedaří. Její nepříliš úspěšný vývoj v posledních měsících přerušil jen duben, kdy si průmyslová produkce meziměsíčně mírně polepšila. Vzrostla tehdy o 0,6 %, meziročně však mírně klesla o 0,4 %. Jak ukázala dnes publikovaná data ČSÚ, pokles produkce v českém průmyslu pokračoval i květnu. Průmyslová produkce meziročně reálně klesla o 3,2 %, meziměsíčně byla v květnu nižší o 2,2 %. Největší vliv na ni měla výroba motorových vozidel, která byla za letošní rok doposud nejslabší, navíc narazila na vyšší srovnávací základnu. Prohloubil se také pokles ve výrobě strojů a zařízení, se slabší poptávkou se potýkala výroba zemědělských strojů a průmyslových chladicích a klimatizačních zařízení,“ popisuje Petr Kymlička, partner poradenské skupiny Moore Czech Republic.
• Český průmysl zažívá vzmach, jako ten německý i světový. Když nyní vláda ten český vypne, svět tuzemskému průmyslu uteče, což způsobí nedozírné škody
  Výrobní podmínky v tuzemském zpracovatelském průmyslu se letos v únoru citelně zlepšovaly, ačkoli ne až tak výrazně, jak se předpokládalo. Příslušný index společnosti Markit vykázal v únoru hodnotu 56,5 bodu. Tato hodnota zachycuje vývoj podmínek v průmyslu. Pokud je vyšší než padesát bodů, dochází z měsíce na měsíc ke zlepšení. Hodnota dosahuje více než padesáti bodů nepřetržitě od loňského září.
• Český průmysl zpomalil
  Průmyslová výroba v dubnu zpomalila o 1,1 % meziročně oproti revidovaným +4,6 % v březnu. Trhy očekávaly zpomalení o 1,6 % meziročně.
• Český průmysl zpomalil
  Průmyslová výroba v lednu zpomalila na 1,3 % meziročně oproti revidovaným 2,3 % v prosinci. Trhy očekávaly růst na 3,2 % meziročně.
• Český průmysl zpomalil
  Průmyslová výroba v květnu zpomalila na -3,2 % meziročně oproti +9 % v dubnu. Trhy očekávaly zpomalení na -1,2 % meziročně.