📊 Čeho očekávají institucionální investoři? Výsledky průzkumu BofA FMS

Čtěte více

• Část medvědů na libře se vrátila, makrodata byla v posledních týdnech tragická
  Přestože se britská libra v posledních seancích stabilizovala, příliš nadšení z Velké Británie nepřichází. Dnešní data...
• ČÁST V: Maržovní obchody, short selling a pokročilejší formy obchodování
  Tato závěrečná část série “Začínáme investovat” od společnosti DEGIRO se zabývá třemi konečnými úvahami pro pokročilejší obchodníky: maržové obchody, short selling a obchodování s deriváty. Tyto typy obchodů jsou velmi rizikové a zpravidla je využívají zkušení obchodníci. Pro uzavírání těchto rizikových pozic je třeba mít u DEGIRO otevřen účet Active, nebo Trader.
• Čas útoku EURa
  Počas včerajšieho vývoja na trhu sme na kľúčovom menovom páre EURUSD udržali silnú technickú bariéru na úrovni 1,4060/40 (rastová trendová línia od začiatku roka). Dôvodom bol pozitívny pokles rizikovej averzie cez rast akciových titulov, ktorý potvrdil i pokles ziskov rizikových menových faktorov CHF, JPY (v čase rizika je tu reverzný tok carry trades a tieto meny získavajú). Počas včerajšej seansy sme nezaznamenali žiaden výraznejší technický resp. fundamentálny impulz.
• Čas vs. načasování – od zavedení eura rozhodlo o úspěšnosti investic na burze pouhých 10 dnů
  Od chvíle, kdy se Spojené království rozhodlo pro brexit, zaznamenaly finanční trhy nárůst volatility. Mnoho investorů proto zvažuje, zda by nebylo lepší akcie nebo akciové fondy prodat a počkat si na lepší časy v budoucnu. „Ačkoli je tato reakce jistě pochopitelná, z hlediska výnosů jde o vůbec nejhorší rozhodnutí, jaké může investor učinit,“ domnívá se Carsten Roemheld, který ve společnosti Fidelity International působí na pozici Capital Market Strategist.
• Čas (znovu) se zamyslet nad dluhopisy
  Už dlouhou dobu nebyly dluhopisy něčím, co by chtěl investor ve svém portfoliu. V období extrémně nízkých úrokových sazeb byly i výnosy z dluhopisů mimořádně nízké. Ale v posledních dvou letech se situace dramaticky změnila. Výnosy z desetiletých německých vládních dluhopisů se od října 2021 do chvíle vzniku tohoto článku vyšplhaly ze záporných čísel na 2,6 %. Ve Spojených státech se výnosy desetiletých vládních dluhopisů vyšvihly z 1,5 % na 4,3 %.
• ČBA: Ceny nemovitostí stouply loni v Česku v průměru o 10,7 procenta
  Ceny nemovitostí stouply loni v Česku v průměru o 10,7 procenta. Prodeje nemovitostí vzrostly o 34 procent, u novostaveb o 51 procent. Trh pokračuje po velmi silném růstu aktivity v roce 2023 v poměrně rychlém návratu do hodnot před krizí. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace a společnosti Flat Zone, které dnes obě organizace představily novinářům.
• ČBA: Objem hypoték stoupl o 60 pct, sazby mírně klesly
  Banky a stavební spořitelny poskytly v březnu hypoteční úvěry za 12,6 miliardy Kč, což je proti únoru nárůst o 60 procent. Úroková sazba u skutečně nových hypoték bez refinancování třetí měsíc za sebou klesla, a to z únorových 5,9 na 5,86 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Do něj dodávají data všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.
• ČD Cargo propustí do konce roku až 700 lidí, více než desetinu všech zaměstnanců
  Český nákladní dopravce ČD Cargo plánuje propustit do konce roku až 700 zaměstnanců, tedy více než desetinu celkového počtu. Vyplývá to z informací, které dnes na síti X zveřejnil předseda představenstva a výkonný ředitel firmy Tomáš Tóth. Podle výroční zprávy ČD Cargo činil loni průměrný počet zaměstnanců asi 6500. Firma se podle Tótha musí připravit na výrazný pokles přepravy. Chystá i sešrotování některých vozidel. ČD Cargo je dceřinou firmou státních Českých drah.
• ČD měly v pololetí ztrátu 217 milionů Kč, je to zlepšení o 1,8 miliardy
  Skupina České dráhy hospodařila v letošním prvním pololetí se ztrátou 217 milionů korun. Meziročně je to i přes pandemii koronaviru a s ní spojená omezení zlepšení o téměř 1,8 miliardy korun. Skoro všechny dceřiné společnosti skupiny skončily první půlrok ziskem. Ve ztrátě 580 milionů korun byla kvůli snížené mobilitě pouze osobní doprava, meziročně si však polepšila o 1,3 miliardy korun. Vlaky ČD cestovalo 50,3 milionu pasažérů, meziročně o 9,5 milionu méně. Novinářům to řekl šéf Českých drah Ivan Bednárik. Za celý loňský rok skupina kvůli krizi hospodařila se ztrátou 4,1 miliardy korun.
• Čeho je páteční rally zlata předzvěstí?
  Podle posledního týdenního průzkumu Wall Street na téma zlato má drahý kov stále skvělý dlouhodobý potenciál, protože Federální rezervní systém nedokáže mírnit inflační tlaky.
• Čeho se dřív trhy bály, na to se teď těší? Nervozita z Itálie rychle mizí
  Na trzích dál klesá nervozita, kterou před pár dny vyšponovaly zvraty v italské politice. Pojďme si vývoj kolem Itálie trochu zopakovat: Italské volby sice nedopadly moc dobře, ale italským dluhopisům i akciím se v následujících měsících velmi slušně dařilo. Když situace začala směřovat k vládě dvou hlavních populistických stran (Hnutí pěti hvězd a Liga severu), ještě nějaký čas byl klid. Ten přestal, až když se začalo potvrzovat, že nová vláda bude chtít nafouknout rozpočet a pustí se do střetu s EU.
• Čeho si všimnout 17. června? Fundamentální analýza událostí pro začátečníky.
  Na pondělí nejsou naplánovány žádné makroekonomické události. U obou měnových párů se tak během dne očekává nízká volatilita a slabé pohyby. Evropská měna může mírně korigovat nahoru, ale bylo by dobré si pamatovat, že hlavní trend je momentálně klesající. Prioritou by proto měl být prodej, nikoli nákup. Libra může pokračovat v poklesu a odpoutat se od pásma 1,2684–1,2693, ale fixace nad ním bude znamenat, že trh zatím není připraven k prodeji.
• Čechům má příští rok zdražit odběr plynu jen na poplatcích o další stovky korun, aby tak zaplatili „ladem ležící“ potrubí. Je totiž nepravděpodobné, že státní Net4Gas bude vydělávat na tranzitu plynu Slovensku, jak si maluje ministerstvo
  Ministerstvo průmyslu a obchodu věří, že státní společnost Net4Gas by se mohla ze ztrát vymanit i díky zajišťování tranzitu plynu na Slovensko či do Rakouska. Tento tranzit, jak věří ministerstvo, by se mohl uskutečňovat proto, že letos koncem roku vyprší smlouva mezi Kyjevem a Moskvou o tranzitu ruského plynu přes ukrajinské území. Kyjev přitom novou smlouvou uzavírat nehodlá. To ovšem odřízne od ruského plynu ty země, které jej nadále dovážejí. V EU jde zejména o Slovensko a Rakousko.
• Čechům na podzim výrazně zdraží elektřina, měli by stávající cenu fixovat na co nejdéle. Emisní povolenky EU jsou blízko své rekordní ceny, včera uzavíraly na takřka 57 eurech za kus
  Cena emisních povolenek Evropské unie se blíží svému historickému maximu. Hodnota referenčního kontraktu včera uzavřela obchodování na ceně takřka 57 eur za ekvivalent tuny oxidu uhličitého vypuštěného do ovzduší. Jen v letošním roce tak emisní povolenky EU zdražily o takřka 75 procent. Podle německé banky Berenberg se do konce letošního roku budou povolenky prodávat za zhruba 110 eur.
• Čechům nyní zlevňuje pohonné hmoty čínský boj z covidem i intervence České národní banky. Zlevňování bude pokračovat
  Cena pohonných hmot v Česku za týden klesla o několik desítek haléřů, podobně jako o týden dříve. Nejprodávanější benzin Natural 95 zlevnil o 34 haléřů na průměrných 42,05 Kč/l. Litr nafty se prodává v průměru za 46,18 Kč/l, což je o 90 haléřů méně než minulou středu. Vyplývá to z informací společnosti CCS, která ceny sleduje.
• Čechům opakovaně roste pracovní výdělek rychleji než Slovákům a bude tak tomu i po koronakrizi, říká Evropská komise. Přitom není zdražování jako zdražování, jak ukazuje případ růstu cen cukru
  V médiích a na sociálních sítích se teď často objevuje informace, že v Česku je zdražování nejvýraznější v celé Evropské unii. Buďme přesnější. V Česku je nyní nejvýraznější inflace, tedy meziroční růst cenové hladiny. Tento růst v dubnu vykázal hodnotu 3,3 procenta, která byla pro daný měsíc opravdu nejvyšší mezi všemi zeměmi EU.
• Čechům reálně klesají mzdy již devět čtvrtletí v řadě, suverénně nejdéle v tomto tisíciletí. Ze všech odvětví „porazili“ inflaci uplynulých let pouze zaměstnanci v energetice, kteří těžili z prudkého nárůstu cen elektřiny či plynu
  Reálné mzdy Čechům klesaly také v poslední loňském čtvrtletí. Dokonce mírně více, než se čekalo. Reálná mzda loni v měsících říjnu až prosinci totiž meziročně poklesla o 1,2 procenta. Analytici oslovení agenturou Bloomberg přitom ve střední hodnotě svých odhadů předpokládali propad pouze o 1,1 procenta. Reálné mzdy v Česku klesají již devět čtvrtletí v řadě. Naposledy totiž rostly ve třetím čtvrtletí roku 2021. Tak dlouhé období poklesu reálných mezd Česko v tomto tisíciletí nepamatuje. V období od roku 2000 dosud reálné mzdy nejdéle soustavně klesaly po čtyři čtvrtletí v řadě, a to na přelomu let 2012 a 2013, kdy se Česko potýkalo s recesí, související ještě s evropskou dluhovou krizí.
• Čechům se nákupy prodraží, ceny porostou rychleji než evropský průměr
  Nejen pivo, ale i jiné potraviny by v Česku mohly do konce roku výrazně zdražit. K vysokým vstupním nákladům za energie či hnojiva a nízkým zásobám se přidaly i důsledky ruské invaze na Ukrajinu. Ty vyhnaly ceny takových komodit, u nichž Rusko a Ukrajina mají silnou pozici na mezinárodních trzích. Například jde o oleje a tuky (o 53 %), mouky (28 %) nebo těstoviny (19 %). Podle analytiků pojišťovny Allianz Trade se přitom dá očekávat, že se toto zdražení do koncových cen teprve promítne.
• Čechům se od roku 2021 propadají reálné mzdy nejvíce ze zemí OECD, ukazují nově zveřejněná data. Výdělky jsou reálně stále o více než 10 % nižší než roku 2021
  Reálné mzdy v České republice se stále ani zdaleka nevrátily na úroveň z počátku roku 2021, což potvrzují nejnovější data OECD. Grafy níže jasně ukazují, že v tuzemsku došlo k výraznému propadu reálných příjmů, a přestože od svého dna již částečně vzrostly, stále zůstávají pod předpandemickou úrovní.
• Čechům se sice v roce 2024 zvýší reálná mzda, ovšem toto navýšení zcela požerou vyšší daně a odvody, tedy důsledky konsolidačního balíčku. Aneb co premiér ve vánočním projevu národu už neřekl
  Ve svém vánočním projevu se premiér Petr Fiala poměrně výrazně věnoval také ekonomickým tématům. Správně uvedl, že v roce 2024 po letech „reálné mzdy začnou opět růst.“ Už však nedodal, že tento růst zcela požerou vyšší daně a odvody, tedy důsledek konsolidačního balíčku.