Češi drží 40 % finančních aktiv v hotovosti nebo na účtech. Přicházejí tak o možnost jejich zhodnocení

Rychlé zdražování sice probudilo zájem Čechů o investování, jako ochrany před inflací, přesto však stále drží zbytečně velkou část svých peněz v hotovosti nebo na běžných účtech. Podle aktuálních údajů tvoří tyto prostředky až 40 % celkových finančních aktiv domácností. Zatímco část populace žije od výplaty k výplatě s nulovým zůstatkem na kontě, jiní nechávají na účtech dlouhodobě ležet desítky až stovky tisíc korun a připravují se tak o potenciální zhodnocení. I přes rostoucí popularitu investování v Česku existuje podle analytičky WOOD & Company Evy Sadovské stále značný prostor pro efektivnější nakládání s úsporami.

V analýze se dozvíte:

·                     Kolik peněz mají české domácnosti v hotovosti a na účtech v bankách? 

·                     Mají Češi větší apetit po investování než dříve a co jim brání investovat více?

·                     Jak jsme na tom v porovnání s jinými Evropany?

·                     Proč Češi nevyužívají lépe svůj investiční potenciál? 

České domácnosti drží v hotovosti a na účtech až 40 % svých finančních aktiv

Češi patři v oblasti financí a nových technologií mezi průkopníky a odvážnější národy. Data Eurostatu nicméně ukazují, že stále držíme zbytečně vysoký podíl finančních aktiv v hotovosti a bankovních vkladech. Před deseti lety to přitom bylo 46 %. Celková finanční aktiva českých domácností dosáhla v roce 2024 zhruba 11,7 bilionu korun (468,8 mld. eur). Z této sumy tvořily hotovost a bankovní vklady 4,7 bilionu korun (188,3 mld. eur). 

Jen pro srovnání, podíl hotovosti a peněz na účtech se v eurozóně dlouhodobě pohybuje kolem jedné třetiny celkových finančních aktiv domácností. Vyšší nebo srovnatelné podíly jako Česko vykazují například Chorvatsko, Portugalsko, Řecko, Polsko, Slovensko či Kypr (43 až 54 %). Naopak pod hranicí 30 % se pohybují severské země, Holandsko, Belgie, Francie, Itálie i Maďarsko. Nejnižší podíl má Švédsko – pouhých 12,3 %. 

Finanční rezerva v bance je samozřejmě nezbytná. Jde o dostupné prostředky, které lze okamžitě nebo v krátké době využít. Pokud však na účtech necháváme ležet zbytečně vysoké částky, jejich kupní síla klesá. Inflace je totiž dlouhodobě vyšší než úroky na běžných účtech nebo termínovaných vkladech.

Investiční aktivita Čechů roste, potenciál však zůstává nevyužitý

Dlouhodobým řešením pro boj s inflací a klíčem k efektivnímu zhodnocování úspor je investování. Data Eurostatu ukazují, že podíl investic do dluhopisů, akcií, ETF nebo podílových fondů za poslední roky významně narostl a v roce 2024 dosáhl 50,6 %, přičemž před deseti lety šlo o necelých 40 %. Stejně tak roste i objem zainvestovaných finančních prostředků – v roce 2024 činil 5,6 bilionu korun (225 mld eur).

I přes stále relativně nízkou úroveň investiční gramotnosti se Češi do investování pustili s vervou.  Podíl peněz vložených do investičních nástrojů je dnes jeden z nejvyšších v rámci sledovaných evropských zemí. Vyšší než 50% podíl vykazuje už jen Bulharsko, Itálie, Maďarsko a Estonsko, které vévodí žebříčku se 72,2% podílem zainvestovaných aktiv domácností.

Dlouhodobé investice dominují nad hotovostí a vklady ve většině evropských zemí. Opačný trend, tedy výraznou převahu vkladů a hotovosti nad investicemi, zaznamenává například Polsko, Chorvatsko, Kypr nebo Slovensko, kde je poměr 25,2 % investic oproti 44,9 % hotovosti a vkladů.

Co nám brání investovat více?

Ačkoliv se Češi v oblasti investování posouvají kupředu, zdaleka ne všichni využívají investiční potenciál naplno. Co tedy brání domácnostem investovat více? Brzdou do určité míry mohou být slabší vědomosti v oblasti investic.

Index investiční gramotnosti (IIG), který připravuje investiční platforma Portu, dosáhl loni hodnoty 106,7 bodu, což představuje meziroční pokles o 7 p.b. (v roce 2023 byl IIG 113,9). Problémy máme především s orientací v pojištění proti poklesům na akciových trzích. Poměrně často si také neuvědomujeme, že výnosy při investování nejsou zaručené. Nedostatky vykazujeme i v počítání s procenty nebo přepočtech měnových kurzů.

Dnes máme k dispozici pestrou škálu investičních možností. Mnozí potenciální investoři však čelí otázkám „Jak si vybrat?" nebo „Kde a od koho si nechat poradit?". Inspirací mohou být právě zkušení kvalifikovaní investoři a jejich dlouholeté zkušenosti se zhodnocováním finančních prostředků.

Čtěte více

• Češi během Vánoc přibrali průměrně dva až pět kilogramů. Majitelé fitness center a dalších sportovišť letos vydělají stovky milionů korun na jejich nesplněných novoročních předsevzetích - na tom, že se chovají jako Bridget Jonesová
  „Sobota, 31. prosince. Novoroční předsevzetí,“ zapisuje si Bridget Jonesová do deníku a pokračuje: „BUDU chodit do posilovny třikrát týdně – a nejen, abych si mohla koupit sendvič.“ V pokračování Deníku Bridget Jonesové hrdinka odhaluje, kolik zůstala předsevzetí dlužna. „Pondělí, 28. dubna,“ nadepisuje stránku, „Letošní počet návštěv posilovny: 1, cena roční permanentky: 370 liber; cena jedné návštěvy posilovny: 123 liber.“
• Češi během Vánoc přibrali průměrně dva až pět kilogramů. Majitelé fitness center a dalších sportovišť letos vydělají stovky milionů korun na jejich nesplněných novoročních předsevzetích – na tom, že se chovají jako Bridget Jonesová
  „Sobota, 31. prosince. Novoroční předsevzetí,“ zapisuje si Bridget Jonesová do deníku a pokračuje: „BUDU chodit do posilovny třikrát týdně – a nejen, abych si mohla koupit sendvič.“ V pokračování Deníku Bridget Jonesové hrdinka odhaluje, kolik zůstala předsevzetí dlužna. „Pondělí, 28. dubna,“ nadepisuje stránku, „Letošní počet návštěv posilovny: 1, cena roční permanentky: 370 liber; cena jedné návštěvy posilovny: 123 liber.“
• Češi berou hypotéční banky útokem, i díky zrušení superhrubé mzdy, ty tak poskytují rekordní objem hypoték v historii. Úroky půjdou nahoru, což nápor Čechů umocňuje
  Tuzemské banky se ocitají pod dosud nikdy nezaznamenaným náporem Čechů dychtících po hypotéce. Těží i z toho, že Češi se „cítí bohatší“ díky zrušené superhrubé mzdy a kvůli nemožnosti realizovat své výdaje v době pandmie jinde. V únoru tak banky poskytly největší měsíční objem hypoték v historii, a to za 29,9 miliardy korun. Letošní únor je tak první v historii ČR, kdy průměrný denní objem poskytnutých hypoték překročil jednu miliardu korun.
• Češi brzdí své spotřebitelské výdaje, ty byly začátkem letošního roku nečekaně slabé. Šetří zejména na elektronice a mobilech, protože mají obavu z propouštění a dalšího růstu míry nezaměstnanosti
  Maloobchodní tržby v lednu zklamaly. Meziročně přidaly pouze 2,8 procenta, což je nejméně od loňského května. Očekávání analytiků byla vesměs vyšší. Ve střední hodnotě jejich odhadů činila 4,2 procenta. Poměrně slabý výsledek odráží zhoršení spotřebitelské nálady, k němuž na začátku letoška došlo. Češi omezovali své výdaje zejména za elektroniku a věci typu mobilních telefonů. V tomto segmentu se maloobchodní tržby meziročně propadly o citelných takřka osm procent. Lidé si zřejmě více, než je běžné, dali v lednu od mobilů a elektroniky „přestávku“, často po jejich nadělení vánočním.
• Češi budou před letošními Vánocemi muset počítat s nejslabší korunou za posledních šest let. Slabá koruna jim zdraží vše, od elektroniky po ovoce
  Koruna vůči euru povážlivě slábne. Pokud za předvánoční období budeme považovat už dobu od začátku listopadu, slabší byla čeká měna v předvánočním čase naposledy v roce 2014. Češi tedy budou muset před letošními Vánocemi čelit nejméně výhodnému kursu své měny za posledních šest let. A možná bude ještě hůře.
• Češi by si měli pospíšit s nákupem liber či britského zboží. Tento týden koruna vůči libře zřejmě prudce oslabí, kvůli schválení brexitové dohody
  Britská libra sice dnes mírně oslabuje, ale jinak v uplynulých necelých dvou týdnech citelně posílila. Například vůči české koruně zpevnila od 10. října o celou korunu. Z úrovně přibližně 28,70 koruny za jednu libru na současný kurs zhruba 29,70. Vůči žádné jiné měně česká koruna v říjnu tolik neoslabila jako právě vůči libře, a sice o 2,44 procenta.
• Češi citelně omezují své nákupy, zejména pak zboží zbytné povahy. Jejich strach z vlastní finanční budoucnosti totiž předčí cokoli z doby pandemie nebo globální finanční krize
  Maloobchodní tržby se v červnu v Česku opět citelně propadly, meziročně o šest procent. Propad odráží klesající důvěru českých spotřebitelů v tuzemskou ekonomiku a ve vlastní finanční budoucnost. Nálada tuzemských spotřebitelů totiž podle pravidelného měsíčního šetření ČSÚ klesla v červenci nejníže v celé historii měření, jež se píše od roku 2003. Češi utrácí méně než před rokem za všechny základní druhy zboží a služeb, s výjimkou často svoji povahou nezbytného zboží drogistického a lékárenského.
• Češi často platí zbytečně moc za odlet na dovolenou z Prahy. Přitom odletem z Vídně, Mnichova nebo Berlína mohou ušetřit tisíce
  Rozhodování, odkud vyrazit na dovolenou, dnes už není jen otázkou termínu a destinace, ale čím dál víc také letiště, z něhož poletíte.
• Češi čelí nepříjemně vysokému růst cen i letos, a to potravin, zeleniny či brambor. Stoupají také ceny v průmyslu, roste pravděpodobnost, že ČNB zvýší úroky už letos
  Spotřebitelské ceny v lednu v ČR rostly výrazně více, než se čekalo. Meziroční inflace dosáhla úrovně 2,2 procenta, takže oproti prosinci zvolnila jen o desetinku procentního bodu. Česká národní banka přitom ve své aktuální prognóze počítá s inflací 1,7 procenta. Stejnou úroveň inflace předpokládali ve střední hodnotě svých odhadů čeští i mezinárodní analytici oslovení agenturou Bloomberg. Klíčovým důvodem rychlejší než předpokládané inflace je poměrně výrazný růst cen potravin, zejména pak zeleniny, ale také alkoholu a tabáku. Ceny zeleniny a například i brambor vzrostly mezi prosincem 2020 a lednem 2021 o více než deset procent. O takřka deset procent byly meziměsíčně dražší také vajíčka. Lednový vývoj cen potravin v ČR zapadá do globálního vývoje jejich cen, neboť ty podle údajů Organizace OSN pro výživu a zemědělství v lednu rostly nejvýrazněji od července 2014. Ve světě zdražuje hlavně obilí, cukr a rostlinný olej. Za globálním růstem cen potravin stojí kombinace rapdině se zvyšující poptávky v zemích typu Číny, které se zotavují po loňském pandemickém šoku, a slabší úrody, například cukrovky v EU. V meziročním pohledu se pak specificky v ČR projevilo loňské poměrně citelné zvýšení spotřební daně na lihoviny a tabák. Takže alkohol a právě i tabák zdražovaly v lednu meziročně opět o bezmála deset procent.
• Češi dokážou bohatství vytvořit, ale ne udržet. Peníze nechávají mizet do zahraničí a čekají, kdo to za ně vyřeší
  Česká republika je bohatá země. Lidé, kteří zde žijí, svou prací vytvářejí ekonomické hodnoty, za které by se nemuseli stydět nikde na světě. Dokonce ani v zemích, které sami považují za vzor. Bohatství ale nestačí jen vytvořit. Aby byli lidé spokojení, je potřeba ho také udržet. A to se v Česku nedaří. Peníze místo toho necháváme ve velkém odtékat do zahraničí. Například jen banky loni v tuzemsku vytvořily zisk přes 104 miliard korun. Většina z této sumy skončí ve formě dividendy u jejich zahraničních matek.
• Češi dřou skoro nejvíce v EU, každý týden odpracují téměř o dvě hodiny více, než je unijní průměr. Jinak se ale v Evropě pracuje méně a méně, lidé jsou pohodlnější i než třeba před deseti lety
  V roce 2024 činila průměrná skutečná týdenní pracovní doba v Evropské unii 36 hodin. Je to o hodinu méně než v roce 2014, kdy se průměr pohyboval na úrovni 37 hodin. Za poklesem stojí mimo jiné vyšší podíl částečných úvazků v některých ekonomikách západní Evropy. Mnozí Evropané uvykají pohodlnému životu s větším rozsahem volného času.
• Češi důvěřují kryptoměnám minimálně, investovat ale chce desetina
  Češi důvěřují kryptoměnám minimálně. Virtuální měny, jako jsou bitcoin, ethereum, litecoin a další, jsou důvěryhodné pro tři procenta české populace. Kryptoměny jsou ale nejzvažovanější možností v případě investice do měn. Přemýšlí o nich 11 procent lidí. Dvě třetiny Čechů však o investici do měn vůbec neuvažují, polovina ani neplánuje nakoupit hotovost v nějaké měně. Vyplývá to z průzkumu společnosti Ipsos pro obchodníka s měnami TopForex. On-line dotazování se v únoru účastnilo 525 respondentů.
• Češi důvěřují malým podnikatelům. Za jejich produkty a služby si rád připlatí každý třetí
  Mikro a malí podnikatelé jsou páteří české ekonomiky, o jejich důležitosti nepochybuje 80 % Čechů. Podle celostátního průzkumu Barometr: Touha prosperovat – část 2: České mikro a malé podniky v roce 2023 jim důvěřuje více než polovina dotázaných, což je nejvíce ze všech zkoumaných subjektů. I díky tomu je více než třetina Čechů ochotná si za jejich služby připlatit. Průzkum vznikl v rámci programu na podporu podnikání Mastercard Strive™ Česko, ze společné iniciativy Centra pro inkluzivní růst společnosti Mastercard a neziskové organizace Care Česká republika.
• Češi hodně spoří, úspory však domácí ekonomice příliš nepomáhají
  Češi začínají být národem spořílků a podobně jako Němci budou značnou část svého jmění ukládat dál stranou. To je v zásadě závěr analýzy ČNB zveřejněné v poslední Zprávě o měnové politice. Centrální banka předpokládá, že míra úspor zůstane v nejbližších letech na 18% - tedy přibližně šest procentních bodů nad dlouhodobým průměrem. To samo o sobě není špatná zpráva, protože vyšší míra úspor může zvyšovat odolnost bilancí domácností i celého finančního systému a ulehčovat financování “perspektivních” projektů v české ekonomice. Tady však narážíme na dva problémy.
• Češi chtějí kratší pracovní týden. Jenže si jej plošně nemohou dovolit, pokud tedy nechtějí skončit jako bouřící se Francouzi – v dluzích a v plamenech
  Hned 70 procent Čechů by si přálo mít kratší pracovní týden. Praktickou zkušeností s ním ale disponuje pouze pětina. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos a společnosti Welcome to the Jungle, který dnes zveřejnila ČTK.
• Češi chtějí ochránit své peníze před inflací jejich „zaparkováním“ ve fondech
  Investicím do fondů přichází Češi na chuť stále více. Jde totiž o nejdostupnější formu investování peněz s možností zajímavého zhodnocení. Podle výzkum Equa bank investuje do fondů 31 % dospělých Čechů1). Nejčastěji investují pravidelně každý měsíc a menší částku – s jasným cílem ochránit peníze před inflací. Dávají proto přednost rizikovějším, ale potenciálně výnosnějším akciovým a smíšeným fondům.
• Češi chtějí zpět do první ekonomické ligy! Spoléhají na firmy a efektivní stát
  Devět z deseti Čechů chce, abychom patřili mezi světovou průmyslovou a technologickou špičku, vyplynulo z průzkumu realizovaného agenturou Ipsos. Podle Iniciativy Druhé transformace ekonomiky, zástupců byznysového, akademického i neziskového sektoru, je v Česku nutné urychleně nastartovat druhou ekonomickou transformaci, která naváže na tu, jež začala po roce 1989. Až 60 % respondentů uvedlo, že hlavním „motorem“ procesu by měl být stát. Přes 92 % Čechů by si zároveň přálo, aby naše země patřila mezi celosvětově nejrozvinutější, podobně jako tomu bylo za první republiky.
• Češi chudnou nejrychleji v historii země od roku 1993, potvrdil dnes ČSÚ. Nespokojenost obyvatelstva se zrcadlí v poklesu spotřebitelské důvěry a už i v proběhlé masové demonstraci
  Češi letos od dubna do června chudli nejrychlejším tempem v historii země od roku 1993 (viz graf níže). Reálná mzda totiž meziročně poklesla o takřka desetinu, přesněji o 9,8 procenta. Nominálně sice Češi meziročně ve druhém čtvrtletí „brali“ o 4,4 procenta více, v průměru více než 40 tisíc korun hrubého měsíčně, avšak po započtení rapidní inflace ve výši 15,8 procenta se jejich výdělky propadly o skoro desetinu.
• Češi investují do úsporného bydlení: Roste zájem o Půjčku na udržitelné bydlení i dotační poradenství Skupiny KB
  Češi chtějí bydlet energeticky úsporněji a pohodlněji. Zájem o financování těchto rekonstrukcí prostřednictvím Půjčky na udržitelné bydlení od Modré pyramidy, stejně jako o související dotační poradenství poskytované poradci Skupiny KB, v letošním roce roste. Klienti čím dál častěji využívají podporu z programů Oprav dům po babičce a Nová zelená úsporám Light.
• Češi i přes zlevnění pohonných hmot dále tankují dráže než Italové či Francouzi, plyne z dat Evropské komise. Zlevnění přináší i včerejší zasedání americké centrální banky
  Cena pohonných hmot v Česku za týden klesla o několik desítek haléřů. Nejprodávanější benzin Natural 95 zlevnil o 43 haléřů na průměrných 42,39 Kč/l. Litr nafty se prodává v průměru za 47,08 Kč/l, což je o 26 haléřů méně než minulou středu. Vyplývá to z informací společnosti CCS, která ceny sleduje.