Česko vs. svět: kde jsme v reálném využití AI ve firmách

Čtěte více

• Českou značku alkoholu, kterou propagovali Spejbl s Hurvínkem, kupuje firma, jejíž peníze mohly udržet Messiho v Barceloně
  Investiční společnost CVC kupuje výrobce destilátů Stock Spirits. Ten je výrazně svázán i s českými zeměmi. Pod jeho křídla patří totiž také likérka Stock v Plzni-Božkově, výrobce známého bylinného likéru fernet.
• Česko už příští rok sníží schodek veřejných financí na úroveň maastrichtského limitu pro přijetí eura, prognózuje Evropská komise. Stalo by se tak poprvé od roku 2019, byl by to úspěch Fialovy vlády
  Česká republika podle Evropské komise už příští rok znatelně pokročí ve stabilizaci svých veřejných financí. Vyplývá to z dnes zveřejněné prognózy Bruselu. Podle ní Česko již v příštím roce stlačí schodek veřejných financí na úroveň rovných tří procent hrubého domácího produktu, a to z letošních předpokládaných 3,6 procenta HDP. Na uzdě, totiž citelně pod průměrem EU tak udrží celkové zadlužení v poměru k HDP a rovněž úrokové platby související s dluhem, které by měly letos i v roce 2024 rovněž zůstat výrazně pod úrovní průměru EU i eurozóny.
• Česko včera dovezlo letošní rekordní objem ruského plynu, přes 110 tisíc megawatthodin
  Objem ruského plynu dováženého do Česka znatelně narůstá. Včera podle dat ENTSOG, tedy evropské sítě přepravců plynu, činil objem plynu přepravený ze Slovenska do Česka stanicí Lanžhot více než 123 tisíc megawatthodin (viz graf Bloombergu níže). To je dosavadní letošní nejvyšší údaj. Objem plynu přepravovaného ze Slovenska do Česka stanicí Lanžhot postupně narůstá od začátku letošního října, když předtím byl prakticky po celý letošní rok nulový.
• Česko ve třetím čtvrtletí 2020 korigovalo svůj veřejný dluh, ten se však letos dostane nad úroveň 40 procent. Hrozí zhoršení ratingu
  Česká republika loni ve třetím čtvrtletí vykázala druhý nejvyšší veřejný dluh ve své historii. Dosáhl úrovně 2,17 bilionu korun. Podruhé v historii čtvrtletních sledování tak převýšil úroveň dvou bilionů korun. Poprvé se tak stalo v loňském druhém čtvrtletí, kdy činil dokonce 2,26 bilionu korun.
• Česko v EU posílilo. Posunulo se na 14. místo, lepšímu výsledku brání úroveň bydlení a digitalizace
  Pozice České republiky v EU sílí. Podle nejnovějšího vyhodnocení Indexu prosperity a finančního zdraví se Česko posunulo v unijním srovnání ze 16. na 14. místo. Lépe si vedlo pouze v prvním ročníku měření v roce 2022. Za zlepšením stojí především stabilizace ekonomiky a silná pozice v oblasti zdraví a bezpečnosti. Data zároveň ukazují, že začínáme narážet na dlouhodobé strukturální limity, mezi které patří (ne)dostupnost bydlení, digitalizace nebo nižší přidaná hodnota ekonomiky.
• Česko vládne evropské nezaměstnanosti. Ale je to opravdu důvod k oslavě?
  Nejnižší nezaměstnanost v Evropě zakrývá nepříjemnou pravdu: čeští pracovníci mění práci neradi. A to může být v éře umělé inteligence a stárnoucí populace velmi drahá slabost. Jestli se česká ekonomika něčím může chlubit, je to rekordně nízká nezaměstnanost.
• Česko v nezaměstnanosti dále láme rekordy
  „Rekordně nízká míra nezaměstnanosti v Česku stále přetrvává. Vyplývá to z dnes zveřejněných údajů Úřadu práce. Nezaměstnanost se v červnu držela na 3,6 %, stejně jako tomu bylo v květnu, v meziročním srovnání pak byl podíl nezaměstnaných vyšší jen lehce, o 0,2 %. V loňském roce totiž zaměstnavatelé nabírali více sezónních zaměstnanců, letos již dříve avizovali, že tzv. brigádníků plánují zaměstnávat méně. Nezaměstnanost v červnu meziměsíčně klesla ve 12 krajích a v 52 ze 77 okresů. Uchazečů o zaměstnání pak bylo v červnu 272 684, o 1 638 méně než v květnu,“ popisuje Marcela Hrdá, partnerka poradenské skupiny Moore Czech Republic.
• Česko v období po invazi Ruska na Ukrajinu až do letoška navýšilo (!) podíl ruské ropy na celkovém ropném dovozu. Proto jsou pohonné hmoty tak levné
  Kdo se raduje z levných pohonných hmot v ČR, raduje se z toho, že Česko jako jedna z mála zemí EU skrze ropu velmi dlouho, takřka už tři roky, financuje Rusko a jeho válku na Ukrajině. Přitom se takto radují paradoxně často ti politici, co se jinak tváří jako proukrajinští.
• Česko v pasti NIMBYsmu
  Restart Česka. Republika v pohybu. Česko musí zrychlit. The country for the future. To vše jsou názvy strategií, jak modernizovat tuzemskou ekonomiku v režii hlavních politických stran. Jejich výchozí premisa je bezpochyby pravdivá – Česko má všechny předpoklady prosperovat a hrát první ligu společně s vyspělými západními státy. Na cestě nás však čeká spousta výzev. A nejde přitom pouze o pro-růstové legislativní změny, ale také o mentální výhybku napříč společností.
• Česko v pátek zřejmě jako Brusel, Berlín i Paříž podpoří řešení drahých energií „konfiskací“ zisků jiných než plynových elektráren. Nebude pak moct uplatnit „válečnou daň“ na ČEZ
  Ministr průmysl a obchodu Jozef Síkela dnes potvrdil, že při páteční mimořádné evropské radě pro energetiku budou na stole dva stěžejní návrhy, jak domácnostem i firmám napříč EU ulevit od vysokých cen energií.
• Česko v těchto týdnech dováží z Ruska zhruba 50 % plynu, vyplývá i z dat ministerstva průmyslu
  Ministerstvo průmyslu a obchodu nyní uvádí, že během letošního roku až do října, tedy fakticky v říjnu (neboť předtím, od letošního ledna, ze Slovenska do Česka plyn prakticky netekl – viz obr. 2 níže) přiteklo 79,6 milionu kubíků plynu (viz obr. 1 níže). Podle dat Bloombergu k přepravě plynu skrze stanici Lanžhot se v říjnu ze Slovenska do Česka přepravilo 88,4 milionu kubíků (viz obr. 2 níže). Takže přes 90 % plynu, který v říjnu prošel Lanžhotem, bylo z Ruska – pokud tedy platí údaj ministerstva průmyslu.
• Česko v tichosti obnovilo dovoz ruského plynu, a hned poměrně razantně. V rostoucí míře dováží z Ruska také ropu
  Proklamace tuzemských politiků, že se Česko zbavilo své závislosti na ruském plynu, jsou od minulého měsíce poněkud v rozporu s údaji z předávací stanice v Lanžhotu. Od začátku října totiž plyn na této hraniční stanici už neteče z Česka na Slovensko jako předtím, ale ze Slovenska do Česka. A to v objemu až 100 gigawatthodin denně (viz graf Bloombergu níže). Znamená to tedy, že Česko bez výraznějšího zájmu médií obnovilo svůj dovoz ruského plynu. Výrazných až čtyřicet procent do Česka dováženého plynu je nyní právě ruského původu.
• Česko vydalo na ukrajinské uprchlíky takřka nejvíce na světě. V přepočtu na průměrnou českou domácnost šlo o zhruba 42 000 korun, plyne z dat německého institutu v Kielu
  Česko společně s Polskem představuje zemi, jež se v uplynulých letech zachovala celosvětově vůbec nejštědřeji k ukrajinským uprchlíkům.
• Česko vydělá na tranzitu plynu pro Maďarsko, které hází ručník do ringu, neb mu došla trpělivost s čekáním na obnovení dodávek přes Ukrajinu
  Maďaři házejí ručník do ringu, více zemního plynu chtějí získávat západní cestou, vydělá na tom Česko. Budapešti došla trpělivost s doufáním, že se obnoví dodávky plynu přes Ukrajinu, zastavené letos na samém začátku roku. Uzavírá proto kontrakt se společností Shell na dodávky plynu v objemu dvou miliard metrů krychlových během deseti let. Dnes to uvedl maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó v rozhovoru, z nějž cituje agentura Bloomberg. Příslušný kontrakt má být podepsán dnes.
• Česko vykázalo osmý nejrychlejší růst cen nemovitostí v EU. Co za tím stojí?
  Bydlení patří mezi nejpalčivější témata současné české společnosti. V centru pozornosti stojí především vývoj cen nemovitostí, jejich dostup-nost pro běžné domácnosti a tempo výstavby nových bytů a domů. Na ceny reziden-čních nemovitostí přitom působí množství proměnných – od klasického vztahu nabídky a poptávky, přes úrokové sazby hypoték a atraktivitu lokality, až po celkovou kondici ekonomiky. Jak na tom je Česká republika ve srovnání se zbytkem Evropské unie? Eva Sadovská, analytička společnosti WOOD & Company, vyhodnotila nejčerstvější data Eurostatu za třetí čtvrtletí roku 2025.
• Česko vykazuje jednu z nejnižších inflací v EU. Jen pět zemí eurozóny z dvaceti ji má ještě nižší
  Česká republika letos v únoru vykazovala sedmou nejnižší inflaci v EU. Podle Eurostatu činila meziročně 2,2 procenta, což Česko řadí na sedmé místo v pomyslném pořadí zemí EU dle nejnižší inflace. Česko má nižší inflaci, než odpovídá průměru EU (2,8 procenta) i eurozóny (2,6 procenta). Vykazuje také citelně nižší inflaci než všechny okolní země.
• Česko vymírá tempem 2500 lidí měsíčně, i když počet zemřelých po covidu klesl o třetinu. Situaci zachraňuje imigrace
  V Česku letos během prvního čtvrtletí zemřelo o takřka třetinu méně lidí než ve stejném období loňska. I přes ústup covidové pandemie, jež představuje stěžejní příčinu loňského extrémně vysokého počtu zemřelých, však i letos zůstal jejich poště nadprůměrný. V porovnání s průměrem let 2015 až 2019. Důvodem je zejména to, že v sílící intenzitě vymírají populačně silné poválečné ročníky. Nejvíce zemřelých z hlediska roku narození letos připadá na rok 1946.
• Česko vymírá: Úbytek populace nevykompenzovala ani migrace
  „Česko vymírá a migrace tento propad zdaleka nestačí vykrýt. Za první pololetí letošního roku jsme přirozeně přišli o více než 21 tisíc obyvatel, přičemž přistěhovalci dokázali smazat jen 42 procent této ztráty. Pro náš pracovní trh i pro hospodaření veřejných rozpočtů se jedná o časovanou bombu, která vybuchne nejpozději za dvě dekády,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Česko výrazně zlepšilo čerpání evropských peněz, i proto má lepší čistou pozici. Za bezmála rok „přeskočilo“ v rychlosti čerpání takřka třetinu zemí Evropské unie
  Česká republika v letošním prvním pololetí získala z rozpočtu Evropské unie o 50,1 miliardy korun více, než do něj odvedla. V tiskové zprávě o tom dnes informovalo ministerstvo financí. Loni v pololetí takzvaná čistá pozice ČR činila 24,4 miliardy korun.
• Česko vyváží do Ruska více piva než před invazí na Ukrajinu, o zhruba dva miliony půllitrů. Za rok 2024 by měla být finanční hodnota vývozu českého piva do Ruska historicky rekordní, poprvé atakuje miliardu korun
  Česko loni od ledna do října vyvezlo do Ruska takřka 33,1 tisíce tun piva. To odpovídá bezmála 62 milionům půllitrů. Rusko tak bylo v uvedeném období roku 2024 třetí nejvýznamnější destinací odbytu českého „zlatavého moku“. A to po Německu a Slovensku. Hodnota českého piva loni vyvezeného do Ruska odpovídala zhruba 13,3 koruny na půllitr, což je srovnatelné se spotřebitelskou cenou baleného piva v českých obchodech. Hodnota do Ruska vyvezeného piva totiž loni od ledna do října činila mírně více než 819 milionů korun. Údaje vyplývají z dat ČSÚ.