Německá schizofrenie může brzdit pomoc Ukrajině

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj urguje své spojence. „Válčení nezná dovolenou,“ říká a apeluje na země NATO, aby si pospíšily se slíbenými dodávkami zbraní. Ty se totiž zadrhávají. Přísliby z minulého měsíce podle Zelenského nyní neplní hlavně USA, Británie a Francie.

Zadrhávání v dodávkách zbraní, a hlavně neochota některé vůbec Kyjevu poskytnout, mohou být klíčovým důvodem, proč ukrajinská armáda začátkem srpna podnikla nečekaný průnik do ruské Kurské oblasti. Zelenskyj sám praví, že pokud by země NATO upustily o svých „červených čar“ a poskytly Kyjevu i třeba rakety dlouhého doletu „země – země“, riskantní „operace Kursk“ nemusela vůbec proběhnout. Jenže nyní prý Ukrajina nemá jinou možnost, jak zaútočit na ruské strategické cíle situované hlouběji ve vnitrozemí typu mostů nebo letišť, než je vzít útokem právě riskantním útokem pěchoty.

Německo, i když jej Zelenskyj ve své urgenci nezmínil, se nejen v jeho očích jistě taktéž řadí k zemím, jejichž podpora Ukrajiny by mohla být rozhodnější. Berlín se však, zdá se, vydává opačným směrem. Svoji pomoc Kyjevu totiž hodlá postupně umenšovat. Alespoň tedy podle víkendové zprávy německého tisku. Německo prý příští rok plánuje redukovat pomoc Ukrajině z letošních osmi na čtyři miliardy eur a ještě méně má dát roku 2026.

Aby toho nebylo málo, německá policie se v souvislosti s vyšetřováním explozí plynovodů Nord Stream ze září 2022 nyní zaměřuje na vrcholné ukrajinské armádní představitele, jak píše britský list Guardian. Berlín se podle listu ocitá ve složité situaci, neboť zároveň tu samou ukrajinskou armádu vyzbrojuje. A zatím v takovém rozsahu jako nikdo jiný v Evropě; vždyť Německo je po Spojených státech hned druhým největším dodavatelem zbraní Ukrajině. Ani Berlín však nepřekračuje „červenou čáru“ a odmítá Kyjevu poskytnout kupříkladu své taurusy, tedy řízené rakety s plochou dráhou lety a dlouhého doletu. Ty jsou přitom extrémně účinné. Mají dolet až 500 kilometrů a projdou i šestimetrovou betonovou zdí. Mohou přitom fungovat i v módu „země – země“.

Německá vládní koalice kancléře Olafa Scholze není příliš soudržná a funkční, samotným Scholzovým sociálním demokratům se bortí preference. Do popředí se místo toho dostává protestní Alternativa pro Německo. Zamýšlenou redukci německé pomoci Ukrajině je tak třeba číst i v tomto kontextu. Berlín nechce dále povzbuzovat proruské nálady u sebe doma, jimž je dalším impulsem právě i zpráva, že za explozí plynovodů Nord Stream jsou ukrajinské síly – ať už s přímým posvěcením Kyjeva či bez něj.

Scholzova vláda by ráda, aby omezení pomoci Ukrajině navenek vyznívalo jako součást její snahy o úspornější veřejné finance. Ovšem ani to se nesetkává s pochopením zase spíše proukrajinsky naladěných kruhů. „Ukrajinská obrana vůči Rusku nakonec může padnout kvůli německé posedlosti šetřením,“ neberou si servítky analytici německé banky LBBW, největší z tamních zemských bank. Podle těchto analytiků je „rizikem za miliardu dolarů“ spoléhat se v takto zásadní věci na výnosy ze zmrazených ruských devizových rezerv, jejichž použití je stále vysoce nejisté. Právě tak ovšem Berlín nyní argumentuje: chce nahrazovat své výdaje na Ukrajinu právě výnosy z ruských rezerv.

Jenže peníze z ruských rezerv nejsou o nic více německé než třeba české. O jejich využití, resp. pouze výnosu z nich, letos na jaře rozhodly země skupiny G7 a Evropská unie. Zmrazené ruské rezervy jsou z drtivé většiny uloženy v Belgii, takže pokud lze vůbec konkretizovat poskytovatele pomoci, je to čistě technicky právě Belgie. Nikoli Německo.

Navíc, Německo stálo v rámci zmíněných jednání G7 a EU v čele šiku států, které zablokovaly využití ruských rezerv v celé šíři, tedy včetně jistiny. To znamená, že kvůli Německu a některým dalším spadl ze stolu návrh USA, jejž podporovala třeba Británie, volající po využití i zhruba 300 miliard dolarů právě jistiny oněch rezerv. Takhle se využijí pouze výnosy (úroky) z nich, což jsou ale jen nižší jednotky miliard dolarů ročně. Tedy o dva řády méně.

Samozřejmě, od jara země G7 a EU usilují vytvořit schéma, které by umožnilo vzít si půjčku na pomoc Ukrajině, v objemu 50 miliard dolarů, jež by byla pak postupně splácena právě z výnosů z ruských devizových rezerv. Aby takové schéma ale bylo funkční, musí být dlouhodobě zaručena jednomyslnost – tedy to, že třeba Maďarsko do takového řešení nebude „házet vidle“.

Ale i pokud by se dařilo Maďarsko neustále přesvědčovat k podpoře, je nutné, aby ruské rezervy zůstaly zmražené 10 až 20 let. Protože tak dlouho bude z výnosů z rezerv nutné splácet onu padesátimiliardovou půjčku, kterou by si na pomoc Ukrajině vzala EU. Zmrazení na 10 až 20 let ale fakticky znamená konfiskaci ruských rezerv, byť jaksi nepřiznanou. Přitom Němci, jak už víme, se na jaře proti – přiznané – konfiskaci postavili, když ji navrhovaly Spojené státy.

Konfiskace jako konfiskace.

Německo tak vykazuje schizofrenní postoj: jako na východisko se odvolává na řešení, které samo odmítá.

Schizofrenní a nerozhodný postoj nepatří k těm, které by v dějinných momentech stály na straně vítězů…

Lukáš Kovanda
Trinity Bank