Vládne přehnaný růstový pesimismus, nevěřme tolik oficiálním číslům
Řada ekonomů a analytiků se možná příliš často zaměřuje na vývoj ekonomického cyklu namísto toho, aby sledovali faktor, který je pro dlouhodobý vývoj nejdůležitější. Tím je produktivita. Známý investor a ekonom Gavyn Davies se na stránkách Financial Times přiznává, že k nim může patřit i on. Ve svém příspěvku ovšem tuto chybu napravuje, když se detailně věnuje tomu, proč a zda vůbec skutečně dochází k mnohokrát skloňovanému zhoršení ve vývoji produktivity.
Davies v první řadě připomíná, že bychom měli mít neustále na paměti, jak mají i malé změny v tempu růstu produktivity v delším období obrovský dopad na náš životní standard. Pokud by produktivita například rostla „standardním“ poválečným tempem 2 % ročně, životní standard by se každých 35 let zdvojnásobil. Pokud ale bude růst jen o 0,5 %, tak, jako tomu je nyní například v USA a Velké Británii, na zdvojnásobení životního standardu si počkáme 140 let. Není divu, že populisté získávají na moci.
Skupina ekonomů, v jejímž čele stojí Robert Gordon, tvrdí, že zpomalení tempa růstu produktivity bude pravděpodobně stálým jevem. Tento pesimismus je z velké části založen na předpokladu, že velké technologické skoky jako využívání elektřiny či spalovacího motoru se již pravděpodobně nebudou opakovat. To může být pravda, ale určitě je těžké říci, co se stane ve chvíli, kdy se posune naše úroveň znalostí. V době zemědělské revoluce se také zdálo nemyslitelné, že by došlo k nějaké elektrické revoluci.
Může přijít celá řada vynálezů, které si dnes dovedeme jen těžko představit. Již existující inovace také potřebují určitý čas, aby ovlivnily produktivitu ve výrobních řetězcích. Týká se to robotiky a řady nových technologií. Klíčový ovšem bude i pokrok ve vědecké oblasti, odhaduje se, že 90 % všech vědců, kteří kdy žili, je naživu nyní. Jenže se zdá, že jejich mezní produktivita prudce klesá. Nicholas Bloom z MIT tvrdí, že je stále těžší přijít s nějakým převratným nápadem a pro udržení růstu produktivity je tak třeba víc a víc vědců.
Pokud ale chceme ohledně dalšího vývoje produktivity propadnout pesimismu, musíme v první řadě věřit tomu, že ji správně měříme. A ve skutečnosti existuje řada důvodů k pochybám. V této souvislosti se často poukazuje na možné hrubé chyby v měření produktivity, které pramení z toho, že podceňujeme hodnotu nových technologických produktů. Tím dochází k příliš vysokým odhadům inflace a naopak příliš nízkým odhadům výše reálného produktu a produktivity.
Ekonomové David Byrne a Dan Sichel ovšem tvrdí, že tento jev nenabírá během času na síle a tudíž se jím nedá vysvětlit zpomalení tempa růstu produktivity, které vidíme z oficiálních dat po roce 2004. Byrne a Sichel navíc poukazují na to, že sektor IT se zdá být výjimkou a jeho produktivita utěšeně roste. Ekonomové se domnívají, že vlna inovací se bude postupně přelévat z technologií i do dalších sektorů a i v nich následně dojde ke zvýšení růstu produktivity.
Goldman Sachs tvrdí, že skutečný produkt a produktivita jsou oficiálními čísly opravdu podhodnocovány. Analytici banky se zabývají i tím, kde by se ona mezera mezi skutečností a daty projevovala při měření HDP na základě výdajů. Podle nich to je zřejmě v položce spotřebitelských výdajů, která neodráží velikost a růst výdajů za nové technologické produkty. Může to být dáno zastaralým vzorkem maloobchodních prodejců, který vychází z roku 2007, kdy ještě přístroje jako iPhone ani neexistovaly. Podle banky tak měříme HDP špatně i na výdajové straně a skutečný růst produktivity je o 0,5 – 0,75 procentního bodu vyšší. Je tedy skutečně možné, že pesimismus ekonomů je opravdu přehnaný a ekonomika si tak zle nevede.
Čtěte více
-
Vláda chce zítra navýšit rozpočtovaný schodek na dějinně nejvyšší úroveň 200 miliard korun, je to však stále málo
Ministerstvo financí nově plánuje schodek ve výši 200 miliard korun. Ministryně financí Alena Schillerová na pondělním jednání vlády navrhne v novele zákona o státním rozpočtu zvýšit schodek rozpočtu právě na takovou sumu, z dosavadní cifry 40 miliard. -
Vláda chystá cenovou regulaci respirátorů. Hrozí bujení černého trhu, na Amazonu lze sehnat pomůcky s přirážkou přes 2000 %
Vláda od dneška zakazuje vývoz respirátorů a také jejich prodej mimo vybraná, zejména zdravotnická zařízení a organizace. Podobně bude postupovat i v případě dezinfekcí. Ministerstvo financí se chystá respirátory cenově regulovat. Pokud však bude postupovat neprozíravě, hrozí bujení černého trhu s respirátory, případně jejich padělání a pašování ze země, vstříc vyšším cenám. -
Vláda navrhuje rozpočet, který ještě více než ten letošní zatíží daňového poplatníka. Přitom upozaďuje investice a odkládá nutné reformy
Návrh státní rozpočtu, který dnes projednává poslanecká sněmovna, vychází ze základního předpokladu růstu české ekonomiky v příštím roce reálně o 2,2 procenta. Trh aktuálně počítá ve svém konsensu s růstem ekonomiky v roce 2020 o 2,3 procenta, jak plyne ze zářijového šetření České národní banky mezi českými i zahraničními analytiky. V tomto ohledu je tedy výchozí předpoklad rozpočtu realistický. Nicméně je třeba upozornit, že rozpočet nepočítá s výraznějším zhoršením ekonomických podmínek v zahraničí, které by v ČR vedlo k nižšímu růstu, než je předpokládaná úroveň 2,2 procenta. Skutečnost, že Česko je zatím docela odolné vůči zhoršování mezinárodních ekonomických podmínek, neznamená, že tomu tak bude i příští rok. -
Vláda se na nadcházející krizi nepřipravila dobře. Loni koncem roku zabředla do poměrně hlubokého schodku
České vládní instituce se na nadcházející recesi nepřipravily nejlépe. Saldo hospodaření jejich sektoru dosáhlo loni ve čtvrtém čtvrtletí nejhoršího výsledku od posledního kvartálu roku 2016. Zabředlo totiž do schodku ve výši 1,45 procenta HDP. Meziročně, v porovnání s posledním čtvrtletím roku 2018, se schodek prohloubil o takřka 11 miliard korun. -
Vláda stále nepochopila vážnost situace. Odklad hypoték je fajn, ale… musíme jít hlouběji do dluhu a umožnit kvantitativní uvolňování
Ministryně financí Alena Schillerová navrhne ve středu vládě moratorium na splácení hypoték, spotřebitelských i podnikatelských úvěrů na půl roku. Zároveň by podle ní měl být po dobu přerušení splácení snížený i úrok u těchto úvěrů o „nějakou symbolickou výši“. Navrhne také vládě, aby zrušila daň z nabytí nemovitosti. -
Vláda svým letošním hospodařením ostudu neudělá, na výjimečně dobrá léta však musí zapomenout. Zradila ji ekonomika i odložení startu třetí i čtvrté vlny EET
Hospodaření státního rozpočtu ke konci listopadu vykázalo schodek 38,6 miliardy korun. Taková suma je velice blízko rozpočtovanému schodku čtyřiceti miliard korun, takže vláda stojí v posledním měsíci roku před velkou výzvou, aby rozpočtovaný schodek naplnila. Předpokládáme, že vládě se nakonec podaří splnit rozpočtovaný schodek, resp. zajistit, aby nedošlo k hlubšímu než rozpočtovanému schodku. Loni koncem listopadu státní rozpočet také vykazoval poměrně citelný schodek, a sice 21,6 miliardy korun, aby za celý rok 2018 nakonec vykázal přebytek, konkrétně necelé tři miliardy korun. Letos posun do kladného pásma čekat nelze, nicméně vláda by měla docílit právě toho, že státní rozpočet nevykáže schodek hlubší než rozpočtovaných čtyřicet miliard. -
Vláda UK nemůže aktivovat článek 50 bez souhlasu parlamentu
Britský nejvyšší soud dnes rozhodl, že na Brexitu a aktivaci článku 50 se musí podílet parlament jeho odsouhlasením. Plány premiérky Theresy May jsou nyní značně nabourané a jistě se mírně zkomplikují. Jejím plánem bylo aktivovat článek 50 do konce března 2017, na tomto datu se dle tiskového mluvčí premiérky nic nemění. Vláda se proti verdiktu vrchního soudu odvolá. Ten tak rozhodl v poměru 8-3. -
Vláda USA částečně pozastaví svojí prací poprvé za 17 let.
Kongres USA nechce jít na kompromis týkající se financovaní práce vlády. Včera v nocí, 30 Září, senát podruhé v posled... -
Vláda zřejmě živnostníkům odpustí důchodové pojištění, kvůli koronaviru. Stát tím přijde o další miliardy, schodek tak bude rekordní v dějinách ČR
Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová chce ulevit drobným podnikatelům a živnostníkům. Navrhuje jim prominout platby na povinné důchodové pojištění, a to po dobu šesti měsíců, od letošního března do srpna. Mnozí živnostníci, mnohé OSVČ, jsou totiž těžce zasaženi současnou ekonomickou krizí, kterou způsobuje šíření koronaviru a opatření pro boj s ním. Řadě živnostníků, třeba těm v pohostinství či v turistickém ruchu, zcela vypadl příjem. -
Vláda zvyšuje životní minimum, fajn. Měla by ale současné reformovat a nepodceňovat finanční dopady koronaviru
Česká ekonomika i pře své zpomalení stále roste, mzdy jakbysmet, inflace je letos nejrychlejší za takřka osm let a bude zjara možná i čtyřprocentní. Takže zvýšení existenčního a životního minima poprvé právě po osmi letech má své opodstatnění. Celková cenová a mzdová hladina v ekonomice stoupá, tudíž je smysluplné, aby rostla i zmíněná minima. Jinak ztratí svůj dosavadní význam. -
Vlády jednotlivých zemí světa celkově dluží už skoro 50 bilionů dolarů, celkový globální dluh nadále láme historické rekordy
Souhrnný dluh vlád jednotlivých zemí dosáhne letos podle agentury Standard & Poor’s hodnoty padesáti bilionů dolarů. To představuje šestiprocentní nárůst oproti roku 2018. V loňském roce přitom světové dluhy lámaly další rekordy. V prvním čtvrtletí 2018 vystoupal celkový globální dluh – zahrnující nejen souhrnný dluh vlád, ale i souhrnný dluh domácností a podniků – na 248 bilionů dolarů. To je jeho historicky rekordní úroveň. Nyní tento celkový globální dluh činí zhruba 244 bilionů dolarů. -
Vlády zachraňujú ekonomiku
Akciové trhy majú za sebou úspešný týždeň vďaka silným stimulom na podporu ekonomiky zo strany vlád a centrálnych bánk. Americká centrálna banka v rámci programu na podporu ekonomiky pristúpila k neobmedzenému programu nákupu cenných papierov. -
V lehce pozitivní náladě se čeká na ECB a britské volby. Eurodolar drží zisky
Včerejší zasedání Fedu nepřekvapilo v podstatě ničím. Prognóza zůstala v klíčových bodech s minimálními změnami. Úprava k lepšímu u nezaměstnanosti nebo směrem níž u letošní jádrové PCE inflace v zásadě odráží aktuální vývoj. Stejně tak graf dots se posunul dolů, aby reflektoval snížení sazeb, ke kterému Fed už přistoupil. Do budoucna zůstává mediánovým názorem bankéřů stabilita sazeb s postupným zvyšováním od roku 2021. Dlouhodobá rovnovážná úroveň sazeb se nemění, Fed ji drží na 2,5 pct. -
V Letňanech dnes začíná mezinárodní veletrh Sběratel
Na výstavišti v pražských Letňanech dnes začne Mezinárodní veletrh poštovních známek, mincí, bankovek, pohlednic, minerálů a sběratelství Sběratel. Odpoledne na něm bude pokřtěna publikace Třicet let platebních karet v Česku a na Slovensku, která se zapíše do České knihy rekordů. Veletrh skončí v sobotu. -
Vliv Brexitu se v eurozóně ještě neprojevil, ale?
Podle odborníků Fidelity International, globálního lídra v oblasti investic, vykazuje eurozóna i nadále stabilní, ačkoli nevýrazný růst. Zásadním příspěvkem k celkovému růstu prozatím zůstává soukromá spotřeba, což je motivováno především růstem reálných mezd. Naopak inflace byla v září pomalejší, než se očekávalo, přičemž jádrová inflace směřovala směrem dolů na meziroční hodnotu 0,8 %. Koncem roku lze očekávat určité zpomalení růstu v eurozóně v souvislosti s Brexitem. -
Vliv Číny na komoditní trhy: polojasno, střídavě oblačno
I když je ještě příliš brzy na to, aby se dospělo k závěru, zda obnovené obchodní napětí ovlivnilo dovozy za květen, zhoršující se obchodní vztahy mezi Čínou a USA jsou i nadále klíčovým faktorem poptávky po komoditách. -
Vliv Itálie na kurz EUR
Euro vstoupilo do začátku roku kolem 1,25 USD, ale do konce října kleslo až na 1,13 USD. Mírný nárůst během posledních pár dní EUR vynesl na úrovně mírně nad 1,14 USD. Obnova obav z italského dluhu byla hlavním důvodem špatného výkonu eura. Tyto obavy (posilněné rizikem, že by se eurozóna mohla rozpadnout) v květnu vstopily do hry po té, když se k moci dostala koalice dvou stran, které jsou obvykle kritické vůči evropským institucím. Jedná se o Pět hvězd Luigi Di Maioa a Ligu Severu Mattea Salviniho; oba se dohodli na rozpočtu, který obsahuje další výdaje a vyšší schodek. Evropská komise však tento rozpočet neschválil, což znamená, že Itálie nyní čelí hrozbě sankcí až 0,5% svého HDP. Kromě Itálie má pomalý hospodářský růst v eurozóně také negativní dopad na společnou měnu. -
Vliv Ukrajiny je ráno vidět na regionu, eurodolar však zůstává stabilní
Na úvod týdne na trhy znovu silněji působí ukrajinské téma. Rozmístění ruských jednotek na Krymu vypovídá o plánovaném... -
Vliv volatility na ropu a alternativní investiční strategie?
Alternativní investiční strategie i ceny komodit jsou v roce 2018 ovlivněny rostoucí volatilitou. Negativně jsou podle Fidelity International zasaženy strategie, které podléhají strukturálnímu zkreslení trendů, nebo strategie, které jsou izolovány od širších finančních trhů. Malý dopad budou zaznamenávat méně likvidní investiční strategie nebo aktiva a naopak pozitivní vliv volatility zaznamenají investiční strategie zaměřené na pokles. -
Vlk z Wall Street v Praze!
Znáte to. Nejprve jste obyčejný tuctový chlapík, který má sen, vydělat hodně peněz. Snažíte se, zkoušíte, ale ono to nejde. Jednoho dne se vám začne dařit. Vyděláte téměr 49 milionů dolarů za rok, vedete 1.000 členný team prodejců, rozšiřujete firmu, koupíte si jachtu, ferrari, nejdražší soukromý dům na světě a je vám dobře.
