Proč mají Češi letos v rámci EU tak mimořádně levné pohonné hmoty? Česko stále ve velkém nakupuje levnou ruskou ropu, na rozdíl i třeba od Polska či Rumunska

Čtěte více

• Proč koruna neposiluje víc, když má proto euru rekordní náskok v úročení? Aneb Holubovy vrásky z holubic
  V minulém týdnu se nůžky mezi klíčovým úrokem na koruně a na euru rozevřely do největší šíře v celé historii eurozóny, psané od roku 1999. Po zvýšení základní sazby České národní banky (tedy čtrnáctidenní repo sazby) na rovných sedm procent se totiž rozdíl mezi touto sazbou a depozitní sazbou Evropské centrální banky zvýšil na 7,5 procentního bodu. Překonal tak dosavadní rekord, 6,75 procentního bodu, ze začátku roku 1999. Rekordní za celé období od začátku toku 1999 je nyní také rozdíl mezi základní sazbou ČNB a další z klíčových sazeb ECB, tedy sazbou pro hlavní refinanční operace. Tento rozdíl činí rovných sedm procent.
• Proč kryptoměnový trh překvapivě rychle oživuje
  Celkový objem likvidací na kryptoměnovém trhu přesáhl po včerejší zprávě o tom, že Bílý dům zavedl obchodní cla, 2 miliardy dolarů. Krátce poté, co se objevily zprávy, že cla pro Mexiko a Kanadu budou o měsíc odložena, ale bitcoin a ethereum rychle obnovily své pozice – byť tedy ethereum mnohem obtížněji.
• Proč lednová inflace rozhodne o dalším pohybu sazeb?
  Bude to právě inflace, která do značné míry rozhodne o tom, jak moc ještě letos poklesnou úrokové sazby. Centrální banka si v prosinci vzala čas na rozmyšlenou a vyhlásila v rámci snižování sazeb “taktickou pauzu” - kromě čísel z reálné ekonomiky (zejména z klopýtajícího průmyslu) pro ni budou klíčové zejména výsledky inflace.
• Proč letos vyjde Valentýn draho? Může za to závislost na dovozu z Nizozemska i vysoká DPH na květiny, která je v ČR poměrně vysoká „jak v čase, tak v prostoru“
  Valentýnské květiny letos výrazně zdražují. Kdo chce drahé polovičce věnovat ke Svátku zamilovaných, který nastává již pozítří, například řezanou růži, může se připlatit až dvojnásobek ceny loňského Valentýna. Citelně zdražují i další „valentýnské“ květiny. Důvodem je zejména vysoká závislost českého trhu na dovozu z Nizozemska, které prochází energetickou transformací, ale také poměrně vysoká DPH na květiny v ČR.
• Proč letos zaniká nejvíce firem od roku 1990, nejvíce v historii?
  V roce 2025 bylo v Česku zaznamenáno výrazné zvýšení počtu zaniklých firem, přičemž podle analýzy společnosti CRIF zaniklo v prvním čtvrtletí 4 639 firem, což je nejvyšší počet od roku 1990. Hlavní důvody zániku firem lze shrnout do několika klíčových faktorů, které vycházejí z ekonomických, geopolitických a odvětvových specifik:
• Proč letošek ještě nebude vhodný časem k nákupu investiční nemovitosti
  V Německu nyní poprvé od roku 2009 ceny rezidenčních nemovitostí klesají. Ve Švédsku dochází ke splasknutí pandemické realitní bubliny, neboť předlužené domácnosti jsou lapeny v pasti náhle zvýšených úroků. Centrální banky na celém Západě se samy lapily do pasti své závadné měnové politiky posledních více než deseti let. Vyťukávaly do klávesnic svých počítačů miliardy a biliony dolarů, eur i korun, za něž v zajetí pomýlených teorií skupovaly devizy, vládní dluh či další cenné papíry. Pumpovaly tím do mezibankovního systému nové peníze, které umožnily stlačit úrok třeba i na hypotékách. 
• Proč má Amazon bilionovou hodnotu a co to vypovídá o firmě a trhu?
  Využijme titulku o bilionové hodnotě firmy Amazon k uvedení několika zajímavých faktů a spíše k širšímu zamyšlení ohledně akciových trhů. Před Amazonem se bilionové valuace povedlo dosáhnout jen dvěma veřejně obchodovatelným firmám a pravděpodobně jedné soukromé společnosti. Historicky prvním americkým titulem s bilionovou hodnotou se stala ikonická společnost Apple, která tuto metu poprvé pokořila 2. srpna 2018. Amazon pokořil tuto magickou metu na pár okamžiků 4. září 2018. V roce 2007 tuto hranici na chvíli překonala i čínská ropná společnost PetroChina po vydání akcií formou IPO. Velmi záhy po “ikarovském” růstu o cca 500 procent na hodnotu přes onen bilion dolarů však přišla o většinu své hodnoty během nechvalně známého roku 2008. Dalším gigantem, o kterém se často mluví, je soukromá (respektive státní) společnost Saudi Aramco, tedy těžař a zpracovatel ropy. Odhad tržní hodnoty této neveřejně obchodované společnosti sahá až ke dvěma bilionům dolarů.
• Proč má dnešní celosvětový pád burz své epicentrum v Japonsku? A co to znamená pro investování v dalších dnech?
  Epicentrum dnešních celosvětových burzovních otřesů se nachází v Japonsku. Tamní akciové trhy dnes zaznamenaly svůj nejhorší den od roku 1987. To zní děsivě. Nabízí se proto jasná otázka. Může podobný propad čekat další světové burzy, v čele s těmi americkými? Proč je zatím největší obětí právě Japonsko a co to znamená pro vývoj na světových trzích v nadcházejících hodinách a dnech?
• Proč má dnešní rozhodnutí OPEC+ pro ropu pouze malý význam?
  OPEC+ rozhodne o osudu dohody o omezení produkce na zasedání 3.-4. srpna. Aktuální úrovně produkce (na srpen) jsou v souladu s referenčními hodnotami, což znamená, že dohoda omezuje nabídku.
• Proč mají české domácnosti stále nejvyšší cenu elektřiny v EU? Platí německé ceny elektřiny za české mzdy…, navíc česlí i poměrně vysokým daním a poplatkům
  Česká republika v době od druhé poloviny roku 2021 vykazuje v rámci Visegrádské čtyřky suverénně největší nárůst cen elektřiny pro domácnosti. V paritě kupní síly má Česko elektřinu, ale i plyn prakticky nejdražší v EU, jak plyne i z dnes zveřejněných čísel Eurostatu za druhé pololetí roku 2024 (viz graf níže). A to je Česko ze zemí Visegrádské čtyřky dlouhodobě suverénně největším čistým vývozcem elektřiny. Samé paradoxy, zdá se. Odkud se berou?
• Proč mají Češi nízké mzdy? Bojí se měnit práci, dávají tak přednost vrabci v hrsti před holubem v hrsti
  Nejlepší způsob, jak si říci o přidání, je změnit džob. Stará známá pravda se nyní dočkala kvantifikace v podobě studie ministerstva práce a sociálních věcí (zde). A hle! Klíčový důvod poměrně nízkých českých mezd odhalen. "Skončit na pracáku" představuje pro Čechy takové stigma, že se raději, ve vyšší míře než v průměru zaměstnanci v zemích OECD, drží hůře placené práce, i když by si změnou polepšili, průměrně hned o dvanáct procent.
• Proč má zlato rádo nízké úrokové sazby?
  Přestože se zlato v posledních seancích dostalo do stínu stříbra, jeho výkon v posledních měsících mnohé překvapil. Pr...
• Proč měsíční uzavření bitcoinu nad 23 000 dolarů naznačuje další impuls pro býky?
  Bitcoin se s blížícím se koncem měsíce nadále držel nad úrovní 23 000 USD. Největší kryptoměna v odvětví podle tržní kapitalizace může mít v ukazateli 50měsíčního klouzavého průměru další signál pokračování k dobytí nových ročních maxim.
• Proč Messi musí skončit v Barceloně? Klub řídí fanoušci, kteří jednají pod vlivem emocí, takže snáze spadnou do dluhu
  FC Barcelona představuje nejbohatší klub nejen fotbalový, ale obecně sportovní. V roce 2018 se jako první sportovní klub dějin přehoupla svými tržbami přes miliardu dolarů. Jak je tedy možné, že nemá na to, aby si udržela svoji největší hvězdu, Lionela Messiho? Důvod je, jak jinak, převážně ekonomický. Či spíše důvody.
• Proč Meta akcionáři nevěnují pozornost žalobě FTC?
  Akcie společnosti Meta dnes oslabují v rámci širšího výprodeje na trhu. Přesto si trh žalobu Federální obchodní komise (FTC) proti společnosti, která obviňuje Metu z monopolizace segmentu sociálních sítí, zatím příliš nevšímá. Proč investoři tuto záležitost nevnímají jako zásadní riziko?
• Proč Ministerstvo financí vidí budoucnost ekonomiky méně růžově?
  Ministerstvo financí vydalo minulý týden svou novou makroekonomickou predikci. Tento dokument je důležitý, protože by na jeho základě měly státní orgány rozhodovat o budoucnosti. Myslím si však, že to platí jen v teorii, a v realitě se často rozhoduje tak, aby to vyhovovalo politickým zadáním.
• Proč mohou komodity v éře stagflace zazářit
  Náš nejnovější COT report se věnuje pozicím, které hedgeové fondy a další spekulanti drželi ve futures na komodity, cizí měny a dluhopisy, a jejich změnám v týdnu končícím úterkem 29. srpna. Tedy v týdnu, kdy trhy začaly reagovat na údaje svědčící o tom, že se trh práce v USA rozvolňuje a důvěra spotřebitelů klesá. Tato reakce byla do značné míry pozitivní a je z ní patrná afinita k riziku. Za přístupem typu „špatné zprávy potěší“ stojí spekulace, že teď už musí Federální rezervní systém brzy ukončit svou kampaň agresivního zpřísňování. Ceny komodit vystřelily vzhůru a posílení je patrné ve všech sektorech, nejvíce u drahých kovů.
• Proč mohou komodity v éře stagflace zazářit
  Hlavní investiční analytik společnosti Saxo ve své nedávné analýze nastínil, proč jsme upravili svůj výhled pro americkou ekonomiku na rok 2024. Dřív jsme očekávali, že recese nepřijde, dnes počítáme s mírnější formou stagflace, neboli „lehkou stagflací“, pro niž je charakteristický pomalý růst a úporná inflace. V minulosti přitahovaly v období stagflace zvýšenou pozornost určité komodity. Příčin je několik, ty nejdůležitější popisujeme v tomto článku, kde se zároveň podrobněji zabýváme tím, jak v tomto sektoru investovat.
• Proč může AI revoluce ohrozit peněženky spotřebitelů?
  Trh s paměťovými čipy prochází jedním z nejprudších cenových šoků v historii. Zatímco potíže v čipovém průmyslu mohou na první pohled působit jako problém, který se týká pouze velkých korporací, opak je pravdou. Ačkoliv akcionáři ze současné situace mimořádně těží, běžného spotřebitele citelně poznamená zdražení každodenní elektroniky.
• Proč může být čínské otevření problémem pro Evropu?
  V komunistické Číně se v posledních týdnech hnuly ledy. Pod tlakem rostoucího počtu nově nakažených, negativních dopadů do ekonomiky a nezvykle silných občanských protestů se úřady rozhodly rozvolnit politiku nulové tolerance vůči covidu. Vše tak nasvědčuje tomu, že se Čína vydá západní cestou minimálních restrikcí a naučí se „žít s covidem“. Pro evropskou ekonomiku však může být tento krok – zvláště pokud proběhne překotně – spojený minimálně s dvěma negativními riziky.