Meziměsíční stagnace inflace

Čtěte více

• Mezičtvrtletní růst ekonomiky v Q1 revidován vzhůru na 0,9 %
  Zpřesněný odhad tuzemského HDP přinesl mírnou vzestupnou revizi. Podle té česká ekonomika v prvním čtvrtletí letošního roku vzrostla mezičtvrtletně o 0,9 %, zatímco předběžný odhad hovořil o 0,7 %. Ve srovnání se čtvrtým čtvrtletím tak hospodářský růst nepatrně zrychlil z 0,8 %. V meziročním vyjádření se růst zvýšil z 3,6 % na 4,8 %, z velké části však vlivem nízké srovnávací základny loňského roku. Oproti předpandemickému čtvrtému čtvrtletí roku 2019 byla úroveň ekonomické aktivity stále o zhruba jedno procento nižší.
• Mezičtvrtletní růst ekonomiky výrazně zpomalil
  Česká ekonomika podle předběžného odhadu ČSÚ ve druhém letošním čtvrtletí vzrostla mezičtvrtletně o 0,2 %, což představuje výrazné zpomalení po 0,7 % dosažených v prvním čtvrtletí. Meziroční růst pak zůstal beze změny na 2,4 %. Tento výsledek mírně zaostal za naší prognózou, která očekávala mezičtvrtletní růst o 0,4 % a zrychlení toho meziročního na 2,6 %. Tržní konsensus byl v podstatě totožný s naší prognózou.
• Mezičtvrtletní růst ekonomiky zpomalil
  Česká ekonomika v třetím letošním čtvrtletí vzrostla mezičtvrtletně o 0,3 % a její růstová dynamika tak mírně zpomalila. V prvním i druhém čtvrtletí letošního roku totiž mezičtvrtletní růst dosáhl shodných 0,4 %. Ve srovnání s naším odhadem byl výsledek za třetí čtvrtletí nepatrně lepší, když jsme čekali mezičtvrtletní nárůst HDP o 0,2 %. Oproti tržnímu konsensu ve výši +0,4 % q/q se naopak jedná o mírné zklamání. Meziroční růst ekonomiky ve třetím čtvrtletí zrychlil z 0,6 % na 1,3 %.
• Mezi dolarovými miliardáři zůstává osm Čechů, premiér je čtvrtý
  Mezi světové dolarové miliardáře se letos opět zařadilo osm Čechů. Prvenství si mezi nejbohatšími Čechy dál drží majitel investiční skupiny PPF Petr Kellner s odhadovaným majetkem v hodnotě 14,9 miliardy dolarů, což je v přepočtu 372,7 miliardy korun. Následuje realitní magnát Radovan Vítek, většinový vlastník Energetického a průmyslového holdingu Daniel Křetínský a premiér Andrej Babiš. Vítek a Křetínský zbohatli a v žebříčku sesadili premiéra Babiše z druhého na čtvrté místo. Hodnota Babišova majetku navíc klesla proti loňsku z 3,5 na 3,2 miliardy dolarů (80 miliard korun). Vyplývá to z údajů, které dnes na webu zveřejnil Forbes.
• Mezi japonskými bankéři je navzdory pochvale od MMF dusno
  Prezidentka MMF Christine Lagardeová ve středu pochválila šéfa Bank of Japan (BoJ) Huruhika Kuroda za dobrou práci v oblasti monetární politiky se snahou o dosažení požadovaného růstu cen na úroveň 2 %. Doporučila mu pokračovat s jejím extrémně uvolněným režimem, případně ji uvolnit ještě více. Bude se však BoJ tímto doporučením řídit?
• Mezi lidmi roste zájem o investování do hitů Eda Sheerana, Lady Gaga nebo Eurythmics. Akcie fondu, který to umožňuje, dramaticky rostou, i v důsledku koronavirové krize
  O investování do honorářů za slavné písně je mezi lidmi momentálně obrovský zájem. Investoři jsou celí lační po tom, aby část peněz z honorářů za hity od umělců a skupin jako Ed Sheeran, Lady Gaga, Jon Bon Jovi nebo Eurythmics proudila právě do jejich kapsy. Jsou tak lační, že akcie fondu, jenž to umožňuje, citelně rostou; za poslední čtyři měsíce na londýnské burze zhodnotily o takřka čtyřicet procent (viz graf níže).
• Mezi manažery z autoprůmyslu panuje optimismus, vyplývá ze studie KPMG
  Mezi manažery z automobilového průmyslu v Evropě panuje optimismus, ukazuje letošní studie poradenské společnosti KPMG. Studie má podle konzultanta KPMG Ladislava Rulfa opačné vyznění než zpravodajství médií. Podle něj nebude to, co by mělo evropský automobilový průmysl převálcovat, například rostoucí čínská konkurence, tak vážné, řekl dnes na brněnské konferenci o očekávaném vývoji automobilového průmyslu v Česku a ve světě. Studie zjišťuje očekávání stovek manažerů automobilek a firem, které se v tomto průmyslu pohybují.
• Meziměsíčně deficit klesl na 215,4 mld. Kč
  V polovině roku činí deficit státního rozpočtu 215,4 mld. Kč, což je o 56 mld. Kč lepší výsledek než ke konci května. Do státního rozpočtu navíc ve zbytku roku přitečou ještě peníze z historicky nejvyšší dividendy energetické skupiny ČEZ a z tzv. windfall tax.
• Meziměsíční čísla z maloobchodu tlumí optimismus
  Reálný růst maloobchodních tržeb pokračoval i v květnu, kdy došlo v meziročním srovnání k jejich nárůstu o 4,4 %. Nicméně tento výsledek je nižší než v předchozích dvou měsících. Naše i tržní prognóza počítaly s nárůstem o 1 p.b. vyšším. Meziměsíčně pak sektor maloobchodu zaznamenal tržby o 0,1 % nižší.
• Meziměsíční prohloubení deficitu státního rozpočtu je nejnižší od začátku pandemie
  Stát hospodařil za prvních deset měsíců letošního roku s deficitem 335 mld. Kč. Celkové příjmy vzrostly meziročně o 2,1 % a výdaje o 5,9 %. Meziměsíční prohloubení schodku státních financí se tak stáhlo na 8,7 mld. Kč, což je nejnižší hodnota od vypuknutí pandemie. Oproti předchozímu měsíci stojí za výsledkem zejména pomalejší růst výdajů.
• Mezinárodní agentura pro energii: Spotřeba uhlí se letos vyšplhá na rekord
  Celosvětová spotřeba uhlí se letos vyšplhá na rekord. Poprvé by měla přesáhnout osm miliard tun a vysoká zřejmě zůstane i v dalších letech, pokud svět nevyvine větší úsilí o přechod na nízkouhlíkové hospodářství. Uvedla to dnes Mezinárodní agentura pro energii (IEA), která se spotřebou uhlí zabývá ve své analýze.
• Mezinárodní investoři ani ČNB vyšší rozpočtový schodek ČR jako problematický nevidí, ČNB totiž nově signalizuje možné až dvojí letošní snížení – nikoli zvýšení – úrokových sazeb. Nevylučuje zásadní pád zahraničních akciových trhů
  Vyšší navrhovaný letošní schodek státního rozpočtu sice čeří politické vody, Českou národní banku ale nechává v klidu. Navýšení plánovaného deficitu z 286 na 310 miliard korun evidentně pro ČNB není ničím zásadním, alespoň z hlediska její zákonem dané snahy o udržování stabilní cenové hladiny.
• Mezinárodní investoři dnes přijali zvolení Pellegriniho příznivě. Výnos slovenských dluhopisů rostl jedním z nejslabších temp v EU, slaběji než českých či německých
  Mezinárodní investory nijak nezneklidnilo víkendové zvolení Petera Pellegriniho slovenským prezidentem. Dokonce lze tvrdit, že jej přijali příznivě. Slovensku tak dnes narůstal úrok, za který si od mezinárodních investorů půjčuje, jedním z nejpomalejších temp v EU.
• Mezinárodní investoři Pellegriniho vítězství přijmou pozitivně. Uklidňuje je, že nový slovenský prezident je pro silné postavení Slovenska v EU a NATO
  Vítězství Petera Pellegriniho ve slovenských prezidenských volbách přijmou mezinárodní investoři pozitivně, jako projev kontinuity základního směřování slovenské politické ceny. Pellegrini zdůrazňuje svoji preferenci, aby po volbách Slovensko „zůstalo silným členem Evropské unie i NATO.“ To je pro mezinárodní investory dostatečnou zárukou, že země pod jeho vedením neuhne z dosavadního základního kursu. Pokud by zvítězil Ivan Korčok, ani tak by k žádnému úhybu z dosavadního kursu nedošlo, pochopitelně.
• Mezinárodní investoři příliš nevěří, že Spojené státy přiměji Rusko k souhlasu s příměřím, na které jim dnes večer kývla Ukrajina. Koruna posílila jen mírně
  Mezinárodní investoři příliš nevěří, že Spojené státy přiměji Rusko k souhlasu s příměřím, na které jim dnes večer kývla Ukrajina. Plyne to z toho, že euro i třeba koruna (viz graf Bloombergu níže) sice po zveřejnění informace o ukrajinském souhlasu mírně vůči dolaru posílily, ale vzápětí značnou část tohoto svého posílení zase odevzdaly.
• Mezinárodní investoři vítají výsledek prvního kola slovenských voleb
  Výsledek prvního kola slovenských voleb je pro mezinárodní trhy dobrou zprávou. Do druhého kola se dostávají kandidáti – Zuzana Čaputová a Maroš Šefčovič –, kteří nezpochybňují ani nekritizují členství Slovenska v mezinárodních strukturách, jako je EU, NATO či eurozóna.
• Mezinárodní investoři vítězství hnutí OLaNO vítají. Může Slováky vyvést z marasmu.
  Vítězství hnutí OLaNO ve včerejších parlamentních volbách na Slovensku je z hlediska mezinárodních trhů dobrou zprávou. Investory těší také to, že extrémní politická uskupení nezaznamenala zdaleka tak silný výsledek, jaký jim někteří komentátoři předpovídali.
• Mezinárodní měnový fond (MMF) podporuje globální předpověď růstu
  MMF vylepšil svou prognózu globálního ekonomického růstu podruhé za tři měsíce, přičemž varoval před prohlubující se nerovností a rozdíly mezi vyspělými a méně rozvinutými ekonomikami.
• Mezinárodní měnový fond prognózuje nejrychlejší růst světové ekonomiky za minimálně 40 let, ohledně české ekonomiky je optimističtější než naše ministerstvo financí i než Česká národní banka
  Mezinárodní měnový fond ve své dnes zveřejněné prognóze předpokládá, česká ekonomika letos poroste o 4,2 procenta, v roce 2022 pak o 4,3 procenta. Přitom neočekává žádný výrazný nárůst míry nezaměstnanosti. Ta by v Česku měla letos dosáhnout průměrné úrovně 3,4 procenta, v příštím roce by pak měla klesnout na 3,2 procenta. Míra nezaměstnanosti v ČR by tak měla letos i příští rok zůstat nejníže nejen v EU, ale v celé Evropě. Měla by tedy zůstat níže než ve Švýcarsku, v Maďarsku, v Německu i než v Norsku, což jsou další evropské země s relativně velmi nízkou mírou nezaměstnanosti.
• Mezinárodní měnový fond prvně v historii ovládnou ženy z rozvíjejících se ekonomik. Šéfkou bude Bulharka, hlavní ekonomkou již je Indka
  Od příštího týdne povede Mezinárodní měnový fond (MMF) nová šéfka, Bulharka Kristalina Georgievová. Po předchůdkyni Christině Lagardeové je druhou ženou v čele instituce, založené v roce 1945. Vůbec poprvé však bude fond mít hlavu pocházející z takzvané rozvíjející se ekonomiky. Dosud totiž ředitelé a ředitelka MMF pocházeli vždy z bohatší, západní části Evropy. V čele MMF dosud stáli občané Belgie, Švédska, Francie, Nizozemska, Německa a Španělska. V tomto smyslu je možné vnímat zvolení Georgievové jako konsensuální řešení. Fond totiž v posledních letech čelí tlaku, aby přeťal dosavadní neformálně danou tradici nominování vždy evropského šéfa či šéfky, a řídil jej zástupce mimoevropské ekonomiky. Bulharsko pochopitelně není mimoevropskou ekonomiku, ale je hospodářstvím rozvíjejícím se, což jej pojí s ekonomikami typu Číny, Indie, Brazílie, Ruska, Jižní Afriky a dalších. Naproti tomu Světová banka má řádnou hlavu vždy z USA, ať už jde o rodilého Američana či ve dvou případech o Američana naturalizovaného, a to v rámci té samé tradice, na základě níž je do čela MMF nominován vždy Evropan či Evropanka.