Stavebnictví vstoupilo do druhého kvartálu svižným růstem

Čtěte více

• Stavebnictví v březnu začalo klesat, hlavní propad ale teprve přijde
  Stavební výroba v březnu meziročně klesla o 2,3 %, což je výrazně pod průměrem posledních dvanácti měsíců. I tak ale výsledek odpovídá tempu růstu loňského srpna a v kontextu aktuálních bezpečnostních opatření lze označit výsledek za pozitivní. Stavebnictví tradičně reaguje na vývoj celé ekonomiky se zpožděním, což platí i v případě současné krize. Zatímco průmysl poklesl v březnu o více než deset procent, stavebnictví si jen mírně pohoršilo. Za tím stojí již tradičně letošní velmi teplé počasí ale hlavně fakt, že se stavebnictví dotýkaly bezpečnostní opatření jen minimálně ve srovnání se zbytkem ekonomiky.
• Stavebnictví v červnu pokleslo nejrychleji za posledních sedm let
  Stavební výroba v červnu meziročně klesla o 11,5 %, což je nejhorší výsledek od poloviny roku 2013. Přitom v průměru stavebnictví za posledních dvanáct měsíců spíše stagnovalo. Podle očekávání tak dohání propad celé ekonomiky, který jsme pozorovali v předchozích měsících, a se zpožděním přijde i jeho oživení.
• Stavebnictví v Česku roste nejvíce za tři roky. Díky teplému počasí i klesajícím úrokovým sazbám
  Stavební produkce v Česku v březnu rostla nejvýrazněji za poslední tři roky. Meziročně vzrostla o 12,1 procenta. Naposledy výrazněji rostla v březnu 2022. Stavebníkům svědčilo poměrně teplé a příznivé počasí a také relativně nízká srovnávací základna loňského roku. Dvouciferným tempem rostlo jak stavitelství pozemní, o 10,4 procenta, tak také inženýrské stavitelství – dokonce o 16,2 procenta.
• Stavebnictví ve výkyvech
  Měsíci říjnu pomohl samozřejmě i vyšší počet pracovních dnů. Ale i bez nutnosti započtení tohoto efektu se produkce v odvětví stavebnictví zvýšila o 3,2 %, bez očištění to pak bylo 5,9 % do plusu. Možná se zdají být tato čísla na první pohled příznivá, ale na druhé straně si nelze ani nevšimnou stále zaostávajícího inženýrského stavitelství. To bohužel zůstává stále v černých číslech a dostalo se z toho trochu jen díky právě zvýšenému vyššímu počtu pracovních dnů.
• Stavebnictví v květnu dohánělo propad celé ekonomiky
  Stavební výroba v květnu meziročně klesla o 7,6 %, což je nejhorší výsledek od začátku předchozího roku a výrazně pod průměrem posledních dvanácti měsíců. To odpovídá tradičnímu zpoždění celého sektoru za ekonomikou, která dosáhla svého dna v dubnu a v květnu už vykazuje známky oživení. Stavebnictví si však na toto oživení teprve čeká.
• Stavebnictví v květnu zlomilo sérii meziměsíčních poklesů
  Vývoj ve stavebnictví zlomil sérii dvou meziměsíčních poklesů. Stavební produkce po 1,9% poklesu z dubna zaznamenala v květnu meziměsíční růst o 0,4 %. Mírný nárůst tak částečně navázal na poměrně svižnou dynamiku ze začátku letošního roku. Reálný meziroční růst o 3,3 % jde stále částečně na vrub nízké srovnávací základny z předchozího roku. Produkce inženýrského stavitelství meziročně vzrostla o 2,8 %, zatímco pozemní stavitelství evidovalo o trochu vyšší růst o 3,3 %. V květnu nadále došlo k výraznému nárůstu vydaných stavebních povolení (meziměsíčně o 11,9 %), přičemž jejich orientační hodnota v porovnání se stejným obdobím minulého roku vzrostla o více než 33 %. Počet zahájených bytů meziročně vzrostl o 24,1 %, což představuje nejvyšší nárůst od roku 2006.
• Stavebnictví v lednu narazilo na vysokou základnu a špatné počasí
  Po prosincovém meziměsíčním růstu o 1,7 % česká stavební výroba v lednu meziměsíčně poklesla o 0,8 %. V meziročním srovnání pak byla nižší o 1,5 %. Příčinou byla především silná statistická základna z loňského roku a také lednové mrazivější počasí. Z hlediska struktury se o něco lépe se dařilo pozemnímu stavitelství, které meziročně vzrostlo o 0,2 %, pozemní stavby však meziročně poklesly o 2 %.
• Stavebnictví v listopadu zklamalo. Škodí mu vysoké úrokové sazby i neochota vlády stavět „hladové zdi“
  Stavebnictví v listopadu zklamalo. Meziročně se propadlo o 6,5 procenta, což značí jeho největší pokles od letošního dubna. Stavebnictví dusí vysoké úrokové sazby a investiční nejistota, kteréžto oba faktory jsou důsledkem zejména mimořádně vysoké inflace uplynulých více než dvou let. Inflace současně podvazuje poptávku po vlastnickém bydlení v důsledku vysokých úrokových sazeb hypoték. K trvalejším nepříznivým trendům se loni v listopadu přidalo nevlídné, deštivé počasí, které rovněž brzdilo stavební práce.
• Stavebnictví v posledních dvou měsících ožilo, žádná sláva to ovšem není
  Růst tuzemské stavební produkce v červnu výrazně zrychlil. Zatímco v květnu byla meziměsíčně vyšší o 1,1 %, v červnu vzrostla o výrazných 2,5 %. I přes toto oživení v posledních dvou měsících byla stavební produkce oproti předpandemickému únoru 2020 nižší o 0,8 %. Meziročně byla stavební produkce vyšší o 1 %, avšak i kvůli stále nízké srovnávací základně loňského roku.
• Stavebnictví v srpnu meziměsíčně stagnovalo
  Tuzemská stavební produkce se v srpnu nepatrně meziměsíčně zvýšila o 0,1 % po předchozím poklesu o 2,6 %. Meziročně byla vyšší o 1,2 %, což však bylo dáno zejména nízkou srovnávací základnou loňského roku. V porovnání se srpnem 2019 byla stavební produkce stále o zhruba 7 % nižší. V letošním srpnu se zvýšila produkce pouze v pozemním stavitelství, meziměsíčně o 1,3 %, zatímco inženýrské stavitelství pokračovalo v poklesu tempem 2,5 %.
• Stavebnictví vstoupilo do letošního roku pravou nohou
  Stavební výroba v lednu meziročně vzrostla o solidních 6,0 %. K růstu jí ve srovnání si loňským rokem pomohlo teplejší počasí i nízká srovnávací základna. Výrazný růst o 18,9 % vykázalo inženýrské stavitelství, které k celkovému výsledku přispělo 3,2 procentními body. Výsledkům inženýrského stavitelství však pomohla i srovnávací základna, když ve stejném období loňského roku jeho výstup o 14 % propadl. Produkce v pozemním stavitelství se zvýšila o 3,3 %.
• Stavebnictví v únoru podalo nejlepší výkon za půldruhého roku, ovšem i díky teplému počasí a tomu, že nemá moc, kam dál klesat
  Tuzemské stavebnictví letos v únoru rostlo meziročně o 3,6 procenta, tedy vůbec nejvýrazněji za celou dobu od května 2022. Právě v květnu 2022 vykázalo naposledy růst ještě výraznější, a sice 3,8 procenta v meziročním vyjádření. Pak následoval zhruba rok a půl citelného útlumu stavební výroby, kdy v jednotlivých měsících zpravidla docházelo k meziročnímu propadu stavební produkce. Tomu by nyní mohl být konec, byť výsledky z jednoho měsíce nelze přeceňovat. Zejména když letos v únoru panovalo nadprůměrně teplé počasí, které stavební činnosti celkem přálo. A také z důvodu nízké základny meziročního srovnání.
• Stavebnictví v září spláchla velká voda
  Zářijová data stavební produkce přinesla velké zklamání. Meziměsíčně totiž vykázala výrazný propad o 5,5 % po srpnovém poklesu o 1,7 %. Tyto dva měsíce tak více než vymazaly červencový vzestup o 6,8 %. Téměř nevídaný propad zaznamenalo v září inženýrské stavitelství, když pokleslo o 10,5 % m/m. Produkce v pozemním stavitelství se snížila o 2,7 %. Mizerný zářijový výsledek znamená, že po dvouměsíčním meziročním růstu během letních prázdninových měsíců za září stavební produkce meziročně poklesla o výrazných 7,1 %.
• Stavebnictví v závěru roku pozitivně překvapilo
  Stavební výroba v prosinci meziročně vzrostla o 6,3 %, což je téměř trojnásobné tempo, než byl průměr loňského roku. Po propadu produkce v podzimních měsících tak stavebnictví stále ukazuje solidní kondici. K tomu přispěly vyšší teploty oproti předchozímu roku, které dovolily větší množství stavebních prací, a vyšší počet pracovních dní.
• Stavebnictví ztrácí na síle
  Produkce tuzemského stavebnictví v říjnu meziměsíčně klesla o 0,4 % a navázala tak na zářijové snížení o 1,9 %. Zatímco tak na přelomu druhého a třetího čtvrtletí stavebnictví vykazovalo rychlý růst, s příchodem závěru roku opět dochází ke zhoršení. Meziroční růst stavební produkce ve výsledku v říjnu zpomalil z 13,1 % na 7,1 %.
• Stavebnictví zůstává i nadále v útlumu
  Stavební produkce vzrostla v září meziměsíčně o 0,4 % po předchozím růstu o 0,2 %. Přestože se její dynamika nepatrně zvýšila, zůstává i nadále výrazně utlumená, a to i s ohledem na stále nízkou srovnávací základnu. Hlavně ta je důvodem proč v meziročním vyjádření stavebnictví v září rostlo o 2,2 %. Zatímco pozemní stavitelství rostlo svižnějším meziměsíčním tempem o 1,5 %, inženýrské stavitelství pokračovalo ve výrazném meziměsíčním poklesu o 2,4 %. Významným hybatelem produkce inženýrského stavitelství jsou přitom vládní investice, jejichž realizace letos vázne.
• Stavebnictví zůstává ve výrazném útlumu a naděje na oživení je zatím malá
  Česká stavební produkce v červnu meziměsíčně klesla o 0,8 % po silném květnovém poklesu o 5,1 %. Stavebnictví se tak stále nacházelo ve výrazném útlumu, když ve srovnání s předpandemickým únorem 2020 byl jeho výkon nižší o výrazných 11 %. V meziročním srovnání je míra poklesu obdobná, když po očištění o vliv rozdílného počtu pracovních dní činí 10,2 %. Zatímco v letech 2021 a 2022 stavební produkce rostla, loni už došlo k jejímu poklesu o 2,6 %. Pro letošek odhadujeme další pokles o 1,4 %.
• Stavební firmy mají práci jistou i na rok dopředu, jejich očekávání jsou přesto stále opatrnější
  V situaci, kdy tuzemská výstavba láme rekordy, by se dalo čekat, že na tom podobně bude i nálada ve stavebnictví. Bohužel tomu tak ale není, a dokonce se zdá, že dost možná vyhlížíme strop tuzemské bytové produkce. Těch 22 tisíc nových bytů, které byly v první polovině roku zahájeny, totiž už nyní naráží na nedostatek pracovníků a růst cen nákladů na materiál, paliva a energie.
• Stavební práce zdražují. Ceny v zemědělství a průmyslu klesají
  „Narůstající ceny stavebních prací a pozemků budou účinně bránit poklesu cen na realitním trhu. Navíc nízké úrokové sazby na hypotékách napumpují na realitní trh nové peníze, které budou tlačit na růst cen nemovitostí,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Stavební práce zdražují. Ovoce a zelenina stojí majlant
  „Ceny stavebních prací společně s vývojem na hypotečním trhu nám napovídají, že k žádnému zemětřesení na realitním trhu nedojde. Ceny nemovitostí pravděpodobně dál porostou, je však možné, že pomalejším tempem,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.