Stavebnictví ve výkyvech

Čtěte více

• Stavebnictví se v říjnu relativně dařilo
  Stavební produkce, jako jedna z mála říjnových statistik, potěšila. Oproti září si po očištění o sezónnost připsala v reálném vyjádření silných 1,8 %. Oproti loňskému říjnu byla vyšší o 1,0 %. Směrem k lepšímu byla navíc revidována zářijová hodnota – původně oznámený meziroční pokles o 3,7 % byl revizí zmírněn na -2,9 %.
• Stavebnictví se v únoru ukázalo opět v plné síle
  Stavební výroba v únoru meziročně vzrostla o 5,3 %, což je téměř dvojnásobné tempo, než byl průměr loňského roku. Za tím stojí jednoznačně velmi teplé počasí během zimních měsíců, které dovolovalo pokračovat v pracích na stavbách. Ve srovnáním s předchozím rokem byla průměrná únorová teplota vyšší o celé dva stupně.
• Stavebnictví skomírá. Zahajování výstavby nových bytů se odkládá
  „Přestože ceny nemovitostí zažívají mírnou korekci, lidé o jejich nákup nemají příliš vysoký zájem. Na vině jsou především drahé hypotéky a vyčkávání na další pokles cen nemovitostí,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Stavebnictví stále v útlumu
  Stavební produkce v ČR v dubnu po očištění o vliv sezonnosti a rozdílného počtu pracovních dní poklesla meziročně o 4,6 %. V meziměsíčním vyjádření klesla o 1,3 % poté, co v březnu o 3,3 % rostla. Snížila se jak produkce pozemního, tak i inženýrského stavitelství (meziměsíčně o 1,5 %, resp. 0,7 %). Ve stavebnictví tak i v dubnu pokračoval utlumený vývoj a tamní produkce i nadále významně zaostávala za předkrizovou úrovní. Nepomohlo ani mírné rozvolnění protiepidemických opatření, ve formě zrušení zákazu cestovat mezi okresy. K oživení stavební produkce nejspíše dojde až se zpožděním, a to ve chvíli kdy se rozjedou nové investiční projekty. To by mohlo být už v létě, kdy by ekonomika již měla svižně růst a nejistota způsobená pandemií by v důsledku očkování měla rychle klesat. Pozitivním signálem je v tomto ohledu dubnový meziměsíční nárůst počtu nově vydaných stavebních povolení o skoro 7 %. Obnovení produkce ve stavebnictví však bude zřejmě hodně pozvolné a za celý rok tak očekáváme její pokles o zhruba o 1 %, a to hlavně díky slabé první polovině roku.
• Stavebnictví svírá koronavirová nejistota, která si svoji daň výhledově vybere i v podobě dražšího bydlení
  Tuzemské stavebnictví se ani v srpnu nevzpamatovalo tak, jak se to po jarním úderu koronaviru podařilo většině jiných odvětví. Meziročně byla stavební produkce stále o zhruba desetinu níže.
• Stavebnictví těží z vysokých cen na realitním trhu
  „Nákup pozemku a následná stavba rodinného domu vychází levněji než nákup dokončené nemovitosti obdobných parametrů na realitním trhu. To může udržovat vysokou poptávku ve stavebnictví i v době zdražování stavebních materiálů, lidské práce a hypotečních úvěrů,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Stavebnictví v Británii ožívá
  Britskému stavebnímu sektorujen o kousek utekl přechod k expanzi. Index nákupních manažerů (PMI) za stavebnictví ...
• Stavebnictví v březnu začalo klesat, hlavní propad ale teprve přijde
  Stavební výroba v březnu meziročně klesla o 2,3 %, což je výrazně pod průměrem posledních dvanácti měsíců. I tak ale výsledek odpovídá tempu růstu loňského srpna a v kontextu aktuálních bezpečnostních opatření lze označit výsledek za pozitivní. Stavebnictví tradičně reaguje na vývoj celé ekonomiky se zpožděním, což platí i v případě současné krize. Zatímco průmysl poklesl v březnu o více než deset procent, stavebnictví si jen mírně pohoršilo. Za tím stojí již tradičně letošní velmi teplé počasí ale hlavně fakt, že se stavebnictví dotýkaly bezpečnostní opatření jen minimálně ve srovnání se zbytkem ekonomiky.
• Stavebnictví v červnu pokleslo nejrychleji za posledních sedm let
  Stavební výroba v červnu meziročně klesla o 11,5 %, což je nejhorší výsledek od poloviny roku 2013. Přitom v průměru stavebnictví za posledních dvanáct měsíců spíše stagnovalo. Podle očekávání tak dohání propad celé ekonomiky, který jsme pozorovali v předchozích měsících, a se zpožděním přijde i jeho oživení.
• Stavebnictví v Česku roste nejvíce za tři roky. Díky teplému počasí i klesajícím úrokovým sazbám
  Stavební produkce v Česku v březnu rostla nejvýrazněji za poslední tři roky. Meziročně vzrostla o 12,1 procenta. Naposledy výrazněji rostla v březnu 2022. Stavebníkům svědčilo poměrně teplé a příznivé počasí a také relativně nízká srovnávací základna loňského roku. Dvouciferným tempem rostlo jak stavitelství pozemní, o 10,4 procenta, tak také inženýrské stavitelství – dokonce o 16,2 procenta.
• Stavebnictví v květnu dohánělo propad celé ekonomiky
  Stavební výroba v květnu meziročně klesla o 7,6 %, což je nejhorší výsledek od začátku předchozího roku a výrazně pod průměrem posledních dvanácti měsíců. To odpovídá tradičnímu zpoždění celého sektoru za ekonomikou, která dosáhla svého dna v dubnu a v květnu už vykazuje známky oživení. Stavebnictví si však na toto oživení teprve čeká.
• Stavebnictví v květnu zlomilo sérii meziměsíčních poklesů
  Vývoj ve stavebnictví zlomil sérii dvou meziměsíčních poklesů. Stavební produkce po 1,9% poklesu z dubna zaznamenala v květnu meziměsíční růst o 0,4 %. Mírný nárůst tak částečně navázal na poměrně svižnou dynamiku ze začátku letošního roku. Reálný meziroční růst o 3,3 % jde stále částečně na vrub nízké srovnávací základny z předchozího roku. Produkce inženýrského stavitelství meziročně vzrostla o 2,8 %, zatímco pozemní stavitelství evidovalo o trochu vyšší růst o 3,3 %. V květnu nadále došlo k výraznému nárůstu vydaných stavebních povolení (meziměsíčně o 11,9 %), přičemž jejich orientační hodnota v porovnání se stejným obdobím minulého roku vzrostla o více než 33 %. Počet zahájených bytů meziročně vzrostl o 24,1 %, což představuje nejvyšší nárůst od roku 2006.
• Stavebnictví v listopadu zklamalo. Škodí mu vysoké úrokové sazby i neochota vlády stavět „hladové zdi“
  Stavebnictví v listopadu zklamalo. Meziročně se propadlo o 6,5 procenta, což značí jeho největší pokles od letošního dubna. Stavebnictví dusí vysoké úrokové sazby a investiční nejistota, kteréžto oba faktory jsou důsledkem zejména mimořádně vysoké inflace uplynulých více než dvou let. Inflace současně podvazuje poptávku po vlastnickém bydlení v důsledku vysokých úrokových sazeb hypoték. K trvalejším nepříznivým trendům se loni v listopadu přidalo nevlídné, deštivé počasí, které rovněž brzdilo stavební práce.
• Stavebnictví v posledních dvou měsících ožilo, žádná sláva to ovšem není
  Růst tuzemské stavební produkce v červnu výrazně zrychlil. Zatímco v květnu byla meziměsíčně vyšší o 1,1 %, v červnu vzrostla o výrazných 2,5 %. I přes toto oživení v posledních dvou měsících byla stavební produkce oproti předpandemickému únoru 2020 nižší o 0,8 %. Meziročně byla stavební produkce vyšší o 1 %, avšak i kvůli stále nízké srovnávací základně loňského roku.
• Stavebnictví v srpnu meziměsíčně stagnovalo
  Tuzemská stavební produkce se v srpnu nepatrně meziměsíčně zvýšila o 0,1 % po předchozím poklesu o 2,6 %. Meziročně byla vyšší o 1,2 %, což však bylo dáno zejména nízkou srovnávací základnou loňského roku. V porovnání se srpnem 2019 byla stavební produkce stále o zhruba 7 % nižší. V letošním srpnu se zvýšila produkce pouze v pozemním stavitelství, meziměsíčně o 1,3 %, zatímco inženýrské stavitelství pokračovalo v poklesu tempem 2,5 %.
• Stavebnictví vstoupilo do druhého kvartálu svižným růstem
  Zatímco březnová stavební výroba výrazně zklamala, dubnová již vypadala mnohem lépe. Celková produkce ve stavebnictví se meziměsíčně po očištění o sezónnost a rozdílný počet pracovních dnů v průběhu dubna zvýšila o 3,0 %, když v březnu o 6,8 % poklesla. Třetí měsíc letošního roku byl ale výjimkou posledních měsíců, od prosince loňského roku jinak stavebnictví z pohledu meziměsíční dynamiky roste. Kumulativní nárůst od loňského prosince do letošního dubna činil 2,3 %. Vysoká volatilita březnových a dubnových čísel může být způsobena obtížemi při sezónním očišťování vlivu Velikonoc. Z pohledu struktury si v dubnu meziměsíčně polepšilo inženýrské stavitelství o 2,4 %, pozemní stavitelství na tom bylo s růstem o 3,2 % ještě lépe.
• Stavebnictví vstoupilo do letošního roku pravou nohou
  Stavební výroba v lednu meziročně vzrostla o solidních 6,0 %. K růstu jí ve srovnání si loňským rokem pomohlo teplejší počasí i nízká srovnávací základna. Výrazný růst o 18,9 % vykázalo inženýrské stavitelství, které k celkovému výsledku přispělo 3,2 procentními body. Výsledkům inženýrského stavitelství však pomohla i srovnávací základna, když ve stejném období loňského roku jeho výstup o 14 % propadl. Produkce v pozemním stavitelství se zvýšila o 3,3 %.
• Stavebnictví v únoru podalo nejlepší výkon za půldruhého roku, ovšem i díky teplému počasí a tomu, že nemá moc, kam dál klesat
  Tuzemské stavebnictví letos v únoru rostlo meziročně o 3,6 procenta, tedy vůbec nejvýrazněji za celou dobu od května 2022. Právě v květnu 2022 vykázalo naposledy růst ještě výraznější, a sice 3,8 procenta v meziročním vyjádření. Pak následoval zhruba rok a půl citelného útlumu stavební výroby, kdy v jednotlivých měsících zpravidla docházelo k meziročnímu propadu stavební produkce. Tomu by nyní mohl být konec, byť výsledky z jednoho měsíce nelze přeceňovat. Zejména když letos v únoru panovalo nadprůměrně teplé počasí, které stavební činnosti celkem přálo. A také z důvodu nízké základny meziročního srovnání.
• Stavebnictví v září spláchla velká voda
  Zářijová data stavební produkce přinesla velké zklamání. Meziměsíčně totiž vykázala výrazný propad o 5,5 % po srpnovém poklesu o 1,7 %. Tyto dva měsíce tak více než vymazaly červencový vzestup o 6,8 %. Téměř nevídaný propad zaznamenalo v září inženýrské stavitelství, když pokleslo o 10,5 % m/m. Produkce v pozemním stavitelství se snížila o 2,7 %. Mizerný zářijový výsledek znamená, že po dvouměsíčním meziročním růstu během letních prázdninových měsíců za září stavební produkce meziročně poklesla o výrazných 7,1 %.
• Stavebnictví v závěru roku pozitivně překvapilo
  Stavební výroba v prosinci meziročně vzrostla o 6,3 %, což je téměř trojnásobné tempo, než byl průměr loňského roku. Po propadu produkce v podzimních měsících tak stavebnictví stále ukazuje solidní kondici. K tomu přispěly vyšší teploty oproti předchozímu roku, které dovolily větší množství stavebních prací, a vyšší počet pracovních dní.