EU potvrdila, že Lotyšsko bude od ledna platit eurem

Lotyšsko se stane 18. členskou zemí eurozóny. Definitivně to potvrdila dnešní schůzka ministrů financí Evropské unie. Lotyšsko bude používat euro od 1. ledna 2014.

Ministři dnes přijali tři zákony potřebné pro vstup Lotyšska do eurozóny. Zahrnují i koeficient, podle kterého bude národní měna lat přepočítána na euro a který činí 0,702804 latu za jedno euro.

Evropská komise již začátkem června potvrdila, že Lotyšsko splňuje požadovaná ekonomická kritéria. Jeho vstup do eurozóny posléze podpořil i Evropský parlament a koncem června i summit EU.

Před Lotyšskem bylo do eurozóny naposledy přijato před dvěma lety Estonsko. Nynější předsednická země Evropské unie Litva zůstává posledním ze tří pobaltských států, který nebude platit eurem.

Lotyšsko vstupuje do eurozóny v době, kdy se eurozóna potýká s problémy především v členských státech na jihu Evropy. Lotyšský ministr financí Andris Vilks dnes zdůraznil, že euro bude pro jeho zemi prospěšné i přes nynější potíže.

"Těžké časy bezpochyby několik let potrvají. Ale i přes dnešní problémy vidíme v dlouhodobé perspektivě mnoho výhod," řekl Vilks. Členství v eurozóně je pro malé a otevřené ekonomiky velmi důležitým opěrným bodem, dodal.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• EU počítá s koncem bezplatných povolenek v roce 2034 či zavedením uhlíkového cla
  Výběr hlavních bodů dohody Evropské unie (EU) o zpřísnění fungování trhu s emisními povolenkami (země unie dnes definitivně schválily další část balíku klimatických norem, s jejichž pomocí chtějí do konce desetiletí významně omezit emise skleníkových plynů):
• EU podle Merkelové plánuje společný nákup ochranných pomůcek
  Země Evropské unie chtějí proti koronaviru bojovat společně a solidárně. Během telefonické tiskové konference to včera po unijním videosummitu řekla německá kancléřka Angela Merkelová, napsala agentura DPA. Merkelová jako příklad společného tažení proti nemoci COVID-19, kterou koronavir způsobuje, zmínila společné pořizování ochranných pomůcek.
• EU poskytla Ukrajině dalších 1,5 miliardy eur z dlouhodobé finanční pomoci
  Evropská unie poskytla Ukrajině dalších 1,5 miliardy eur (36,7 miliardy Kč) z programu dlouhodobé finanční podpory země, která se brání ruské agresi. Na poledním briefingu to dnes oznámila mluvčí Evropská komise (EK). Komise uvolnila už celkem osmou platbu z balíku 18 miliard eur určeného pro letošní rok na základě hodnocení pokroku reforem na Ukrajině, které směřují k větší transparentnosti využití peněz.
• EU poskytla Ukrajině dalších 1,5 miliardy eur z dlouhodobé finanční pomoci
  Evropská unie poslala Ukrajině dalších 1,5 miliardy eur (přes 35 miliard Kč) z programu dlouhodobé finanční podpory země, která se brání ruské agresi. Informovala o tom dnes Evropská komise (EK). Podle její předsedkyně Ursuly von der Leyenové dostane Kyjev v příštích třech měsících celkem 4,5 miliardy eur.
• EU poskytne ohrožené Ukrajině 1,2 miliardy eur, řekla von der Leyenová
  Evropská unie poskytne Ukrajině pomoc ve výši 1,2 miliardy eur (téměř 30 miliard korun). Uvedla to dnes předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, podle níž bude tato podpora zahrnovat přímé granty i půjčky. Aby mohla být částka Kyjevu, ohroženému ruskými vojsky na hranicích, odeslána, musí ji schválit členské státy a Evropský parlament.
• EU poslala Kyjevu první tři miliardy, podle Stanjury bude třeba navýšit pomoc
  Evropská unie dnes poslala Ukrajině první tři miliardy eur (72 miliard Kč) v rámci letošní osmnáctimiliardové půjčky, kterou schválila koncem loňského roku za českého předsednictví. Ukrajina ovšem bude od unie vzhledem k pokračujícím ruským útokům pravděpodobně potřebovat více peněz. Novinářům to po jednání s unijními kolegy v Bruselu řekl český ministr financí Zbyněk Stanjura.
• EU poslala první miliardu eur jako finanční pomoc Ukrajině ve válce s Ruskem
  Evropská unie poslala Ukrajině jednu miliardu eur (24,6 miliardy Kč) jako finanční příspěvek na řešení dopadů války s Ruskem. Peníze mají podpořit rozpočet Ukrajiny, uvedl dnes ukrajinský premiér Denys Šmyhal. Peníze jsou z dlouhodobé pomoci devět miliard eur schválené minulý měsíc.
• EU poslala Ukrajině dalších 1,5 miliardy eur na provoz státu
  Evropská unie poslala Ukrajině další 1,5 miliardy eur (37 miliard Kč) v rámci půjčky, která slouží k zajištění provozu státu a fungování základní infrastruktury. Informovala o tom dnes na sociální síti X předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Celkem už letos Kyjev, který se od loňského února brání ruské agresi, od EU takto získal 16,5 miliardy eur (404 miliard Kč).
• EU pošle Ukrajině miliardu eur na chod státu, shodli se ministři financí
  Evropská unie pošle Ukrajině první miliardu eur (24,6 miliard korun) z celkových devíti miliard slíbených v rámci okamžité pomoci válkou stižené zemi. Odsouhlasili to dnes ministři financí členských zemí. Dlouhodobá půjčka má financovat základní chod státu. Podle českého ministra financí Zbyňka Stanjury zajistí finance například fungování kritické infrastruktury.
• EU potvrdila svou představu o vztahu s Británií po brexitu
  Prezidenti a premiéři 27 zemí Evropské unie dokázali dnes dopoledne v Bruselu odsouhlasit svou společnou představu o tom, jak by měly po roce 2020 vypadat vzájemné vztahy EU a Británie, za pouhých několik minut. A rychle také souhlasili s pondělní dohodou vyjednávacích týmů o přechodném období, jež bude trvat od odchodu Británie z EU na konci března příštího roku právě do konce roku 2020.
• EU potvrdí vstup Lotyšska do eurozóny
  Na dnešním zasedání ministrů financí Evropské unie bude definitivně potvrzeno, že Lotyšsko se stane 18. členem...
• EU probere krátkodobé potřeby Řecka
  Nesouhlas s možností, aby ČR byť i jen přechodně ručila za přibližně jedno procento krátkodobé půjčky Řecku...
• EU prodává další speciální dluhopisy, vysoký zájem trvá
  Evropská unie prodává další speciální dluhopisy na podporu zaměstnanosti, tentokrát získá 8,5 miliardy eur (přes 223 miliard Kč). Vysoký zájem přitom trvá, investoři nabídli více než 90 miliard eur, poptávka tak více než desetkrát převyšuje nabídku. Uvedla to dnes agentura Reuters. Jde o třetí kolo nabídky bondů, které unie za tímto účelem vydává.
• EU prodloužila hospodářské sankce proti Rusku do konce lednaq
  Evropská unie dnes o půl roku prodloužila platnost sankcí proti Rusku za agresi na Ukrajině, které postupně zavádí od roku 2014. Členské země se shodly na tom, že postihy zasahující řadu sektorů budou platit nejméně do konce ledna 2023. Informovala o tom Rada EU.
• EU prodloužila hospodářské sankce proti Rusku za konflikt na Ukrajině
  Státy Evropské unie se dnes shodly na dalším půlročním prodloužení hospodářských sankcí uvalených na Rusko za jeho roli v konfliktu na východě Ukrajiny. Ministři zahraničí členských zemí dnes formálně již potřinácté prodloužili platnost postihů zaměřených na banky, energetické podniky či dovoz zbraní. Dnešní rozhodnutí navazuje na červnový summit prezidentů a premiérů zemí EU, podle nichž Moskva nadále neplní podmínky mírové dohody z Minsku.
• EU prodloužila platnost hospodářských sankcí proti Rusku do konce července
  Evropská unie dnes o další půlrok prodloužila platnost hospodářských sankcí proti Rusku za jeho agresi na Ukrajině. Postihy zaměřené mimo jiné na obchod, energetiku či banky budou platit nejméně do konce července. Oznámila to Rada EU zastupující členské státy.
• EU prodlužuje hospodářské sankce proti Rusku
  Lídři zemí Evropské unie se včera na summitu v Bruselu jednomyslně shodli na dalším půlročním prodloužení hospodářských sankcí proti Rusku. Uvedl to na twitteru předseda Evropské rady Donald Tusk. EU uvalila ekonomické sankce na Rusko v roce 2014 kvůli anexi ukrajinského poloostrova Krym.
• EU prý hodlá ustoupit v klíčovém sporném tématu s Británií
  Evropská unie je ochotna ustoupit v klíčovém sporu o pravidla hospodářské soutěže, který dlouhodobě blokuje rozhovory o budoucích vztazích s Británií. S odvoláním na diplomatické zdroje to napsala agentura Reuters, podle níž by Brusel mohl slevit z požadavku, aby Londýn přizpůsobil unii svá pravidla pro státní podporu firmám. Ústupek by mohli unijní vyjednavači nabídnout během dalšího kola rozhovorů, které je plánováno na druhou polovinu srpna.
• EU prý kvůli nízkému zdanění internetových firem velmi tratí
  Země Evropské unie v letech 2013 až 2015 možná přišly na daňových příjmech od amerických internetových společností Facebook a Google až o 5,4 miliardy eur (141 miliard Kč). Uvádí to zpráva europoslance Paula Tanga. Na vině je podle něj fakt, že velké internetové firmy podléhají v EU nepřiměřeně nízké daňové zátěži. Problému se bude věnovat i nadcházející jednání ministrů financí v Tallinnu.
• EU prý letos čeká jen slabý růst o 1,3 %
  V celé Evropské unii i v eurozóně předpokládá Evropská komise letos jen slabý hospodářský růst o 1,3...