Spotřebitelská poptávka v únoru nečekaně a silně klesla

Čtěte více

• Spotřebitelská/podnikatelská důvěra, ČR, září 2023
  Důvěra v české ekonomice v září klesla, tahounem bylo zhoršení nálady jak na straně podnikatelů, tak mezi spotřebiteli klesla.
• Spotřebitelská/podnikatelská důvěra, ČR, září 2024
  Důvěra v české ekonomice se v září zlepšila, čemuž pomohla zejména lepší nálada mezi podnikateli, zlepšení důvěry je ale patrné i na straně spotřebitelů.
• Spotřebitelská/podnikatelská důvěra, ČR, září 2025
  Důvěra v české ekonomice v září druhý měsíc v řadě vzrostla a je na nejsilnější úrovni od května 2022.
• Spotřebitelská poptávka i přes slabší prosinec v závěru loňského roku posílila
  Tuzemské maloobchodní tržby v samotném závěru loňského roku nepatrně klesly a zaostaly za tržním očekáváním. Maloobchodní tržby bez aut v prosinci meziměsíčně klesly o 0,1 % a díky vyšší prodejům v motoristickém segmentu celkové tržby meziměsíčně jen stagnovaly.
• Spotřebitelská poptávka klesá a silný růst HDP lze těžko vysvětlit
  Tržby v tuzemském maloobchodu bez prodejů aut v reálném vyjádření meziměsíčně v září klesly o 0,2 %. Směrem dolů byl navíc revidován srpnový nárůst z původních 0,6 % m/m na nynějších 0,5 %. Meziroční růst těchto tržeb pak v září zpomalil z 3,3 % na 2,6 % a nacházel se tak výrazně pod tržním konsensem ve výši 4,1 %.
• Spotřebitelská poptávka na vstupu do druhého čtvrtletí dále rostla
  Tržby v maloobchodě a službách nasvědčují tomu, že spotřebitelská poptávka i na začátku druhého čtvrtletí dále posilovala. Maloobchodní tržby bez prodejů aut v dubnu meziměsíčně silně narostly o 1,2 % a oproti loňskému dubnu byly vyšší o 5,8 %. To výrazně překonalo tržní konsensus, který se nacházel na 3,4 % y/y, i naše očekávání v podobné výši. Částečně to však ovlivnila i revize předchozích dat, aktualizovaná čísla ukázala na silnější růst v závěru prvního letošního čtvrtletí. Tržby v motoristickém segmentu se v dubnu meziměsíčně zvýšily o 0,4 %. Celkové tržby v maloobchodě se tak meziměsíčně zvedly o 1,0 %, zatímco tržby ve službách vzrostly o 0,5 % m/m.
• Spotřebitelská poptávka po zboží navzdory zhoršené náladě v únoru rostla
  Maloobchodní tržby bez prodejů aut v únoru opět rostly a korigovaly tak lednový pokles. Oproti lednu meziměsíčně vzrostly o 0,4 % m/m. V meziročním vyjádření byly tržby v nemotoristickém segmentu vyšší o 3,8 %, což bylo mírně nad tržním konsensem ve výši 3,5 % a shodně s naší prognózou (3,8 %). Celkové tržby v maloobchodě s přispěním růstu prodejů v motoristickém segmentu meziměsíčně narostly o 0,3 % a setrvale tak rostou již od loňského června. Celkově to potvrzuje naše očekávání ohledně růstu spotřebitelské poptávky. A to navzdory zhoršené spotřebitelské náladě na začátku letošního roku, která by se ale s ohledem na přetrvávající nejistoty v globální i tuzemské ekonomice mohla odrazit ve vyšších úsporách a ukrojit tak z tempa oživování spotřebitelské poptávky. Zhoršená situace v domácím průmyslu, kterého se nepochybně rostoucí riziko obchodních válek dotkne, se může negativně odrazit na trhu práce a rovněž omezit útraty domácností.
• Spotřebitelská poptávka v červenci zklamala
  Tuzemské maloobchodní tržby za červenec zklamaly. Jejich reálný objem bez prodejů aut se zvýšil meziměsíčně pouze o 0,1 %, zatímco my jsme očekávali růst o 0,5 %. V meziročním vyjádření byly tržby nižší o 1,8 %, což byl ve srovnání s naší prognózou (-3,0 % y/y) i tržním konsensem (-3,1 % y/y) naopak lepší výsledek. Na meziroční vývoj totiž působily revize historických dat, když statistický úřad zhruba o desetinu zvýšil meziměsíční dynamiku pro každý měsíc v období od listopadu 2022 až do červena 2023.
• Spotřebitelská poptávka v ČR stále klesá
  Maloobchodní tržby bez prodejů aut v září nadále klesaly. Meziměsíčně byly v reálném vyjádření nižší o 0,4 % po srpnovém poklesu o 0,8 %. Meziroční pokles po očištění o vliv rozdílného počtu pracovních dní se prohloubil z -2,8 % na -4,0 %, což bylo zhruba v souladu s naší prognózou (-3,9 %) a mírně pod tržním konsensem (-3,7 %). Oproti předpandemickému únoru 2020 byla úroveň tržeb letos v září nižší o 7,7 %.
• Spotřebitelská poptávka v samotném závěru loňského roku citelně posílila
  Maloobchodní tržby v prosinci loňského roku citelně vzrostly, když se jejich objem bez prodejů aut meziměsíčně zvýšil reálně o výrazných 1,2 %. Meziročně byly vyšší o 6,2 %, což výrazně překonalo tržní konsensus ve výši 4,1 % a i náš odhad na úrovni 4,2 %. Částečně se na tom ale podepsala i revize předchozích dat, která revidovala úroveň tržeb v maloobchodě lehce směrem dolů v první polovině loňského roku, a naopak nahoru v té druhé. Dobrý výsledek maloobchodních tržeb v prosinci zapadá do předpokladu, že v závěru loňského roku k růstu tuzemské ekonomiky, který podle předběžného odhadu HDP dosáhl 0,5 % q/q, významně přispěla spotřebitelská poptávka.
• Spotřebitelská poptávka v únoru prakticky stagnovala, udržuje si ale silnou úroveň
  Tržby v tuzemském maloobchodě bez prodejů aut v únoru meziměsíčně stagnovaly, což následovalo po svižném tempu zvyšování v předchozích dvou měsících. Meziročně byly tržby v nemotoristickém segmentu vyšší o 4,1 %, zatímco tržní konsensus předpovídal růst o 3,8 % a náš odhad byl níže na úrovni 3,5 %, když jsme očekávali korekci s ohledem na pokles důvěry domácností na začátku roku. Meziměsíční stagnace tržeb bez aut a nepatrný nárůst tržeb ve službách o 0,1 % m/m v únoru ale stále potvrzují, že si spotřebitelská poptávka udržuje silnou úroveň.
• Spotřebitelská poptávka významně oživuje
  České maloobchodní tržby bez prodejů aut vzrostly v listopadu v reálném vyjádření o 0,8 %. Tempo jejich meziměsíčního růstu se tak značně zvýšilo po říjnových +0,3 %. Listopadový výsledek je přitom výrazným pozitivním překvapením. Meziročně totiž tržby vzrostly o silných 4,6 %, zatímco tržní konsensus očekával 3,4 %.
• Spotřebitelská poptávka zůstala i na začátku druhého čtvrtletí slabá
  Maloobchodní tržby bez prodejů aut se v dubnu nadále snižovaly. Tempo meziměsíčního poklesu se však zmírnilo z březnových -1,3 % na -0,3 %. Nižší byly tržby za prodej pohonných hmot (-2,9 % m/m), ty za potraviny naopak nepatrně vzrostly (+0,2 % m/m), zatímco prodeje nepotravinářského zboží stagnovaly. Vynecháme-li období pandemie, kdy byla řada obchodů buď zavřena nebo určitým způsobem omezena, tak současná úroveň reálných maloobchodních tržeb odpovídá začátku roku 2018. V meziročním srovnání byly maloobchodní tržby bez prodejů aut letos v dubnu nižší o 7,7 %, což bylo výrazně pod tržním očekáváním (-6,1 %). Na této odchylce se ale podepsala také revize dat z předchozích měsíců směrem k horšímu. Zatímco původně statistici udávali, že v březnu tržby klesly meziročně o 8,1 %, po revizi se tento pokles výrazně prohloubil na -9,5 %.
• Spotřebitelská poptávka zůstává robustní i ve druhém čtvrtletí
  Maloobchodní tržby v květnu meziměsíčně mírně klesly o 0,2 % a přerušily tak tříměsíční šňůru zvyšování. Tržby bez prodejů aut byly v květnu po očištění o rozdílný počet pracovních dní meziročně vyšší o 5,3 %, a tedy plně v souladu s tržním očekáváním ale pod naším odhadem, což šlo na vrub i sezónním faktorům, když jsme očekávali dokonce hlubší meziměsíční pokles o 0,7 %. Celkové maloobchodní tržby se meziměsíčně snížily o 0,2 %, meziročně ale byly stále vyšší o 4,5 %, zatímco květnové tržby ve službách meziměsíčně dále rostly o 0,1 % (+2,4 % y/y). Navzdory mírnému oslabení v maloobchodě, který navíc následoval předchozí silný růst, celkově data zatím stále naznačují, že spotřebitelská poptávka zůstává i ve druhém letošním čtvrtletí robustní, a to i přes zvýšenou nejistotu a ochlazování na trhu práce, byť jen velmi mírné.
• Spotřebitelská poptávka zůstává v ČR slabá
  Tuzemské maloobchodní tržby nezahrnující prodeje aut v září meziměsíčně vzrostly v reálném vyjádření pouze o 0,2 %. Pokračoval tak jejich utlumený vývoj, když v srpnu došlo k nárůstu o nepatrných 0,1 % m/m. Meziročně byly zářijové maloobchodní tržby vyšší o 5,6 %, což bylo zhruba v souladu s tržním konsensem (5,5 %). Částečně ale na to stále působil vliv nízké srovnávací základny. Ve srovnání s předpandemickým únorem 2020 byly reálné maloobchodní tržby bez aut nižší o 1,5 %.
• Spotřebitelská povolební euforie. Nálada je nejlepší za šest let
  Nálada v tuzemské ekonomice se v listopadu mírně zhoršila, avšak zůstává nad svým dlouhodobým průměrem. Za zhoršením stojí zejména vývoj v podnikatelském sektoru, zatímco spotřebitelská nálada se znovu výrazně zlepšila. Celkově jsou listopadová data v souladu s naším očekáváním pokračujícího růstu ekonomiky. Spotřebitelé jsou aktuálně nejoptimističtější od konce roku 2019.
• Spotřebitelské ceny opět vzrostly
  „Od začátku letošního roku dochází k růstu spotřebitelských cen, což zvyšuje míru inflace nad cíl České národní banky. V případě, že tento vývoj bude pokračovat, je možné, že centrální banka zasáhne prostřednictvím zvýšení úrokových sazeb. V průběhu letošního roku by úrokové sazby mohly vzrůst až o polovinu procentního bodu,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Spotřebitelské ceny opět zmírnily svůj růst
  „Vzhledem k postupnému zmírňování meziročního růstu spotřebitelských cen nelze očekávat, že by Česká národní banka zvyšovala úrokové sazby nad současnou úroveň. Případné snižování úrokových sazeb zřejmě přijde až ve chvíli, kdy se inflace dostane pod úroveň základní úrokové sazby,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Spotřebitelské ceny poklesly druhý měsíc v řadě
  Koronavirová nákaza i v dubnu přibrzdila růst cen, když meziroční inflace ztratila další dvě desetiny procentního bodu a dosáhla 3,2 %. Oproti březnu se pak spotřebitelské ceny snížily o 0,2 %. Tato hodnota je mírně nad naším odhadem i konsenzem trhu. Další zpomalení cenového růstu bylo dáno zejména nižšími cenami pohonných hmot, oproti březnu se však snížily i ceny alkoholických nápojů a tabáku. Na druhé straně pokračoval růst cen potravin, kde byly vyšší zejména ceny zeleniny, ovoce a pečiva.
• Spotřebitelské ceny rostou pomalejším tempem
  „V České republice přetrvává problém vysokého růstu nákladů spojených s bydlením. Vlastnický vztah k bydlení se stává klíčovým faktorem, který určuje sociální postavení ve společnosti. Lidé, kteří bydlí ve vlastní nemovitosti bez hypotéky, mají v průměru výrazně vyšší disponibilní příjem než lidé, kteří bydlí v nájmu nebo musí splácet hypoteční úvěr,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.