Ruský Gazprom varoval, že pro Evropu bude obtížné doplnit zásobníky plynu

Čtěte více

• Rusko zvyšuje volatilitu na trhu
  Vztahu mezi volatilitou akciového trhu a cenovými akcemi Bitcoinu jsme se od začátku nového roku věnovali ve velké míře, neboť inverzní korelace mezi cenou Bitcoinu a indexem volatility VIX (S&P 500 Volatility Index) zůstává extrémně silná. Volatilita opět vzrostla, když trhy reagovaly na Putinův včerejší projev, v němž uznaly nezávislost a suverenitu Doněcké lidové republiky a Luhanské lidové republiky.
• Rusku kvůli levné ropě i sankcím mizí rezervy, fond vyčerpá příští rok
  Rusko příští rok vyčerpá jeden ze svých státních fondů, rezervní fond, aby pokrylo rozpočtový deficit. Z druhého státního fondu, fondu národního zdraví, pak ze stejného důvodu utratí v příštích třech letech zhruba třetinu peněz. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na návrh ruského ministerstva financí.
• Rusku se pád rublu zatím mírnit nedaří, a to ani po zavedení drakonických opatření typu znárodnění devizových příjmů firem. Základní úroková sazba v zemi stoupá na 20 procent
  Ruská centrální banka se dnes masivními intervencemi, ale i znárodněním devizových příjmů snaží mírnit dopad víkendových sankcí Západu. Rubl se po otevření trhů vůči dolaru propadal zhruba o 30 procent, posléze však svůj propad zmírnil na zhruba 25 procent, aby opět začal padat o nějakých 30 procent. Devizoví obchodníci se snaží započítat dopad masivních intervencí ruské centrální banky za obranu rublu.
• Rusku více než sankce škodí levná ropa. Před Západem stojí těžký úkol zvolit sankce, které Rusku uškodí citelně více, než jaké bude související „sebepoškození“ zejména Evropy
  Rusko včera kriticky eskalovalo konflikt na Ukrajině. Uznáním dvou povstaleckých republik na východě Ukrajiny a rozmístěním takzvaných „mírových sil“ na těchto územích zároveň staví Západ před výzvu. Západ je nyní na tahu a zřejmě odpoví ekonomickými sankcemi dosud nevídané razance. Jeho možnosti však v tomto směru nejsou neomezené. Navíc Rusku zatím více škodí nízké ceny ropy než sankce uplatňované Západem od roku 2014 v reakci na ruskou anexi Krymu.
• Rusku za červen vzrostou příjmy z prodeje ropy a plynu o 50 procent
  Rusko za červen zvýší tržby z prodeje ropy a plynu meziročně o více než 50 procent na 9,4 miliardy dolarů (téměř 218 miliard Kč). Na základě svých propočtů to uvedla agentura Reuters. Vývoj podle ní jednak odráží pokles dotací rafineriím, jednak schopnost ruské ekonomiky omezit dopady západních sankcí.
• Ruský automobilový trh se dál zotavuje, v srpnu prodej vzrostl o 158 procent
  Ruský automobilový trh pokračuje v oživení z prudkého loňského propadu. Prodej nových osobních aut se v srpnu meziročně zvýšil o 157,6 procenta na 109.731 vozů, uvedla dnes analytická agentura Autostat. Ruský automobilový průmysl byl do značné míry závislý na investicích, vybavení a součástkách ze zahraničí. Tvrdě ho tak zasáhly dopady západních sankcí zavedených kvůli invazi ruských vojsk na Ukrajinu.
• Ruský Gaprom podle Kyjeva výrazně snížil objem přepravy plynu přes Ukrajinu
  Ruský plynárenský gigant Gazprom již počtvrté v letošním roce snížil denní objem tranzitu plynu přes Ukrajinu, a to na 60 milionů metrů krychlových. Uvedl to na facebooku šéf ukrajinského státního provozovatele plynárenské přepravní soustavy GTSOU Serhyj Makogon. Podle podmínek současné dohody s Ukrajinou musí Gazprom zaplatit minimálně za tranzit 109 milionů metrů krychlových denně, bez ohledu na to, zda tento plyn pošle. Přes Ukrajinu proudí plyn i do České republiky.
• Ruský Gazprom je za druhé čtvrtletí kvůli poklesu vývozu do Evropy ve ztrátě
  Ruský plynárenský gigant Gazprom se v letošním druhém čtvrtletí propadl do ztráty 18,6 miliardy rublů (zhruba 4,3 miliardy Kč) po zisku 1,03 bilionu rublů (téměř 240 miliard Kč) před rokem. Informovala o tom dnes agentura Reuters. Výsledky podniku zasáhl prudký pokles vývozu do Evropy.
• Ruský Gazprom od sobotního rána přeruší vývoz plynu do Finska
  Ruská plynárenská společnost Gazprom od sobotního rána přeruší vývoz plynu do Finska. Oznámila to dnes finská společnost Gasum, která je státním velkoobchodem s plynem. O přerušení vývozu ji dnes informoval Gazprom. Finský podnik předtím podle agentury DPA odmítl platit Gazpromu za dodávky v rublech.
• Ruský Gazprom pokračuje ve snižování dodávek plynu do Evropy přes Ukrajinu
  Ruská plynárenská společnost Gazprom pokračuje ve snižování dodávek zemního plynu do Evropy přes Ukrajinu. Firma oznámila, že dnes budou tyto dodávky činit 25,1 milionu krychlových metrů. Již v úterý je zredukovala na 32,6 milionu krychlových metrů, tedy o zhruba osm procent proti předchozím několika dnům, napsala agentura Reuters. Od 6. do 16. ledna se dodávky pohybovaly mezi 35,4 a 35,5 milionu krychlových metrů denně. Po většinu loňského druhého pololetí přitom přesahovaly 40 milionů krychlových metrů denně.
• Ruský Gazprom za pololetí více než zdvojnásobil hrubý provozní zisk
  Ruská plynárenská společnost Gazprom za první pololetí více než zdvojnásobila zisk před úroky, daní a odpisy (EBITDA) na 3,05 bilionu rublů (1,3 bilionu Kč). Firma dnes také uvedla, že průměrná vývozní cena plynu se zvýšila více než 3,5krát. Gazprom byl donedávna klíčovým dodavatelem plynu do Evropské unie, kvůli napadení Ukrajiny ale unie začala jeho plyn odmítat.
• Ruský Gazprom žaluje český NET4GAS. Oba státní podniky jsou ve sporu už zhruba rok, protože ruská strana neměla české řádně uhradit pronajaté plynovody
  Rusko žaluje Česko. U petrohradského rozhodčího soudu. Tedy přesněji, exportní divize ruského státem ovládaného plynárenského podniku Gazprom žaluje českého provozovatele plynovodů NET4GAS (viz níže). Toho loni koupil český stát prostřednictvím společnosti ČEPS, jejímž majitelem je ministerstvo průmyslu a obchodu.
• Ruský plyn je „zbraní“, kterou Kreml používá proti Evropě, tvrdí německá ministryně zahraničí. Na této „zbrani“ ovšem vydělává i třeba Norsko
  Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková se dnes opřela do Ruska. Kreml podle ní využívá plynu jako „zbraně“. V Římě tak promluvila v kontextu probíhající diskuse ohledně zprovoznění plynovodu Nord Stream 2. Jeho výstavba skončila v září, nyní čeká na zprovoznění. K tomu potřebuje schválení německých úřadů a pak také Bruselu. Baerbocková, spolupředsedkyně německých Zelených, patří mezi vrcholnými německými politiky k nehlasitějším kritikům projektu.
• Ruský plyn nyní na Ukrajinu teče přes pět zemí, loni tekl přímo. Je to dražší a Kyjev navíc přichází o poplatky za tranzit, jež naopak získává Slovensko či Maďarsko
  Ukrajina od minulého pátku výrazně navýšila dovoz zemního plynu ze Slovenska. A také z Maďarska. K dalšímu navýšení došlo ve středu tento týden a poměrně vysoký objem dodávek byl skutečností i včera.
• Ruský plynovod Jamal pátým dnem pracuje v obráceném režimu
  Plynovod Jamal, kterým teče ruský plyn přes Polsko do Německa, nadále pracuje v obráceném režimu. Plyn tak tímto plynovodem teče ze západu na východ. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil německý provozovatel plynovodní sítě Gascade. V tomto režimu zřejmě zůstane plynovod nejméně do čtvrtka.
• Ruský plynovod Jamal sedmý den pracuje v obráceném režimu
  Plynovod Jamal, který přepravuje ruský plyn do západní Evropy, už sedmý den funguje v obráceném režimu. Plyn tak proudí z Německa do Polska, ukazují data německého provozovatele plynovodní sítě Gascade. Objem plynu a směr jeho toku v plynovodu se řídí podle požadavků odběratelů.
• Ruský plyn Ukrajinou opět poteče, prognózuje americká Citigroup. Zastavení dodávek ruského plynu do EU poškodí životní prostředí Indie či Bangladéše
  Zastavení přepravy ruského plynu přes Ukrajinu do EU bude mít neblahý dopad na životní prostředí v zemích, jako je Indie nebo Bangladéš, které budou muset pálit více uhlí. Citigroup, třetí největší americká banka, očekává, že se ruský plyn Ukrajinou opět rozproudí, protože to prostě bude ekonomicky nejsmysluplnější (viz níže), i z hlediska českých domácností a firem. A, jak vidno, i environmentálně.
• Ruský plyn zažívá v Česku mohutný „comeback“, meziročně letos jeho dovoz narůstá o více než 500 %. Zda bude vysoký český dovoz z Ruska pokračovat, může ovlivnit i včerejší kremelské jednání Fica s Putinem
  Česko letos masivně navýšilo dovoz zemního plynu z Ruska, meziročně o zhruba 530 %, plyne z dat ČSÚ. Pokud by slovenský premiér Robert Fico v Kremlu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem dojednal pokračování dovozu ruského plynu do EU, bude zřejmě dovoz ruského plynu do Česka poměrně vysoký i v příštím roce.
• Ruský postup doléhá na trhy, dobrá data stranou zájmu
  Americký průmyslový index ISM by normálně patřil mezi klíčové události dne. Index sice překonal očekávání růstem na 58,6 bodu a solidně vypadají i dílčí indexy v průzkumu, ale fakticky jde o staré číslo, které trhy moc nezajímá. Nezohledňuje totiž poslední události, které do vyhlídek pro objednávky či cenové tlaky promluví. Pozornost tak zůstává upřena k Ukrajině.
• Ruský prezident požaduje mezinárodní platební systém založený na blockchainu
  Ruský prezident Vladimir Putin vyzval k mezinárodnímu platebnímu systému založenému na technologii blockchain. Současný systém je dle jeho názoru „kontrolován malým klubem států a finančních skupin”.