ECB zvedla sazby o 50bps

Čtěte více

• ECB znížila odhad rastu eurozóny
  Európska centrálna banka ponechala kľúčové úrokové sadzby bez zmeny. Európske banky dostanú ďalšiu finančnú injekciu. Nová séria dlhodobých refinančných operácií (TLTRO 3) sa začne v septembri tohto roka a bude pokračovať do marca 2021. „Tieto operácie umožnia udržať priaznivé úverové podmienky a sprostredkujú hladký prenos menovej politiky,“ povedal vo svojom úvodnom vyhlásení po zasadaní Rady guvernérov šéf ECB Mario Draghi.
• ECB znižuje mesačný objem QE, euro však po oznámení výraznejšie stráca
  Štvrtok priniesol silnejší výpredaj eura voči ostatným svetovým menám. EURUSD pár klesol o takmer 1% a priblížil sa k úrovni 1.17. Padali aj výnosy na európskych dlhopisoch, čiže rástli ceny bondov. Darilo sa akciám v Európe, ktoré si pripisovali viac než 1%. Za tieto veľké pohyby môže štvrtkové zasadnutie Európskej centrálnej banky.
• ECB znižuje sadzby na rekordné minimum
  Štvrtok 5. júla bol dňom centrálnych bankárov. Uvoľnenie menovej politiky totiž prišlo od ECB, BoE ale aj čínskej PBOC. Mnohým toto zníženie pripomenulo koordinované zníženie úrokových sadzieb z októbra 2008.
• ECB znižuje výhľad pre rast
  "HDP v budúcom roku by malo rásť na úrovni...
• ECB znovu razantně přitvrdila měnovou politiku
  Evropská centrální banka dnes potvrdila jestřábí obrat posledních měsíců a v souladu s očekáváním zvedla depozitní sazbu o 75 bazických bodů na 1,5 %. V rozmezí přibližně tří měsíců zvýšila ECB svou základní úrokovou sazbu celkem o 200 bazických bodů, což je nejagresivnější cyklus růstu sazeb v historii. Další zpřísnění měnové politiky, kterým ECB reaguje na nepříznivý inflační vývoj v eurozóně, znamená, že se úrokové sazby již nacházejí v neutrálním pásmu odhadovaném mezi 1-2 %.
• ECB – zpátky v roce 2011
  Nejsou tomu ani dva týdny, co Draghi na tiskovce překvapil lehkostí, se kterou ignoroval (dle mého názoru) jasné náznaky, že ekonomika Eurozóny ztrácí dech. Připustil totiž pouze to, že růstová dynamika „zvolnila“, odmítl však spekulovat o tom, že by to byla předzvěst blížícího se „poklesu“ ekonomiky. Na rizika Brexitu a tahanice mezi Římem a Bruselem ohledně italského fiskálu pak bez dalšího odpověděl pouze tím, že „věří, že se nakonec najde rozumná dohoda“. A protože „domlouvané mzdy se zvyšují, trh práce se dále zlepšuje a míry využití kapacit rostou“, nemá dle něj ECB důvod pochybovat, že se „inflace vrací k inflačnímu cíli…“.
• ECB zpřísňuje omezení pro banky
  Evropská centrální banka dnes vydala další sadu opatření cílených na banky eurozóny, kterými chce zajistit jejich stabilitu v kontextu pandemického zhoršení ekonomické situace. ECB bankám uložila další pozastavení výplat dividend, tentokrát alespoň do ledna příštího roku. Po stejnou dobu by se banky měly zdržet nákupů vlastních akcií. Zároveň od nich ECB očekává, že budou „extrémně umírněné“ v politice výplat bonusů.
• ECB zřejmě v nákupech hodlá pokračovat
  Dva členové Rady guvernérů Evropské centrální banky se vyjádřili k výhledu měnové politiky. Yannis Stournaras, zástupce Řecka, se nechal slyšet, že by nouzový program nákupů aktiv měl běžet až do doby, kdy se evropská inflace přiblíží cíli. Ten se podle ECB nachází těsně pod dvěma procenty, a zatím nic nenasvědčuje tomu, že by k němu cenová dynamika měla namířeno. Základní scénář, se kterým zatím ECB počítá, zahrnuje inflaci hluboko pod cílem i po celý rok 2022. Ani ve scénáři optimistickém se nezdá být návrat ke dvěma procentům v dohledné době nijak pravděpodobný. Podobně i další člen Rady guvernérů, Constantinos Herodotou, podmiňuje ukončení aktuálně probíhajícího programu nákupu aktiv známkami toho, že se Evropské centrální bance daří naplňovat její inflační mandát. I vzhledem k tomu, že ECB vytrvale zdůrazňuje, že navzdory známkám oživení evropské ekonomiky je její vlastní prognóza zatížena riziky směrem k horšímu vývoji, se ze slov bankéřů dá usuzovat, že k zesílení či přinejmenším pokračování nákupů aktiv v blízké době skutečně dojde.
• ECB zřejmě v příštím roce sníží úrokové sazby
  ECB v souladu s očekáváním ponechala po dubnovém zasedání svou politiku beze změny. Po oznámení dlouhodobých repo operací doprovázených na posledním zasedání jasným holubičím poselstvím, je ECB – opět – v režimu „počkejme a uvidíme“.
• ECB zvedla sazby o 50 bodů tak, jak slíbila
  Evropská centrální banka dodala 50bodové zvýšení úrokových sazeb, tak jak slíbila. Depozitní sazba se tedy dostala na 3 %, refi sazba na 3,5 %. Zároveň dodala, že inflace zůstává příliš vysoká po příliš dlouhou dobu. Zopakovala, že bankovní sektor je silný a odolný a že má nástroje, jak mu případně dodat likviditu. Nová makroekonomická prognóza vyzněla víceméně v souladu s očekáváními. Inflační výhled pro letošní rok byl snížen na 5,3 % z původních 6,3 %, pro rok 2024 pak byl nepatrně zvýšen na 2,9 % z původních 2,8 %. Výhled pro růst ekonomiky byl naopak vzestupně revidován z 0,5 % na 1 % pro letošní rok, pro příští rok pak mírně snížen na 1,6 % z 1,9 %. Tyto odhady byly nicméně připraveny ještě před posledními událostmi v bankovním sektoru.
• ECB zvedla sazby podle očekávání
  ECB na svém dnešním zasedání zvedla úrokové sazby o 50bps, repo sazba je tak na úrovni 3 % a depozitní sazba na 2,5 %.
• ECB zvýší depozitní sazbu o 25 bb a představí nástroj boje proti fragmentaci
  K jednacímu stolu ve čtvrtek zasedne Evropská centrální banka. Ta již avizovala, že na tomto zasedání zvýší depozitní sazbu o 25 bb. Vyloučit nelze ani 50bodové zvýšení. Zároveň bude představen program na zabránění fragmentace evropského dluhopisového trhu. Že by ECB oznámila nějaký cílovaný spread, úroveň výnosů či limit programu, nepředpokládáme. Do konce roku očekáváme zvýšení sazeb o dalších 125 bb. To už se bude týkat všech tří klíčových sazeb. Rizika se koncentrují ve směru ještě razantnějšího utažení měnových podmínek. Vrchol sazeb vidíme na 2 %, kam by se depozitní sazba měla dostat v roce 2024.
• ECB zvýšila sazbu o 50bps
  Navzdory finančním turbulencím se včera ECB rozhodla dostát svému únorovému závazku a zvýšila depozitní sazbu o 50bps na 3,0 %. Centrální banka se tak nadále snaží primárně bojovat s inflací, třebaže vysoká nejistota ji donutila již dále explicitně nesignalizovat potřebu dalšího zpřísňování měnové politiky. Směrem k aktuálním finančnímu napětí pak ECB trhy ubezpečila, že je připravena podle potřeby reagovat, tak aby byla zachována finanční stabilita v eurozóně.
• ECB zvýšila sazby
  ECB na svém dnešním zasedání zvýšila podle očekávání trhů svoji hlavní úrokovou sazbu o 50bps na 2,5 % a depozitní sazbu na 2 %.
• ECB zvýšila sazby nejvíce od vzniku eurozóny
  ECB včera dokonala jestřábí obrat - zvýšila sazby o 75bps (nejvíce od vzniku eurozóny) a jasně naznačila, že bude na nadcházejících zasedáních sazby dál zvyšovat (my čekáme až do blízkosti 2,50 %). Otázka kvantitativního utahování sice zůstává pro centrální bankéře ve Frankfurtu mimo hru, to ale pro trhy to nebylo velké překvapení. ČNB se naopak otáčí a možná již otočila zcela opačným směrem.
• ECB zvýšila sazby nejvýrazněji za více než 20 let
  Evropská centrální banka dosud ve zpřísňování měnové politiky výrazně zaostávala za většinou velkých centrálních bank. Ve světle rostoucí inflace, která v srpnu dosáhla 9,1 %, bylo zvýšení úrokových sazeb o 0,75 procentního bodu očekávané. A to i přes to, že se ECB narozdíl od amerického FEDu nemůže opřít o silná makroekonomická data.
• ECB zvýšila sazby o historických 75bps
  Evropská centrální banka se na dnešním zasedání rozhodla pokračovat v normalizaci měnové politiky a v souladu s očekáváním trhu zvýšila depozitní sazbu o 75 bazických bodů na 0,75 %. To je z hlediska velikosti největší jednorázový nárůst úrokových sazeb od vzniku eurozóny. ECB se zároveň díky takto razantní reakci přiblížila dolní hranici pásma tzv. neutrální sazby (odhadované mezi 1-2 %), nad kterou by měla měnová politika začít působit restriktivně.
• ECB zvýšila sazby o 50 bodů, více než bankovní nákazy z USA se bojí inflace
  Evropská centrální banka (ECB) dnes zvýšila svoji základní úrokovou sazbu o 0,5 procentního bodu na 3,5 %. Zatímco ještě před týdnem o tomto rozhodnutí nikdo nepochyboval, dnes je pro část trhu překvapením. Po nedávném krachu americké banky Silicon Valley a zprávách o možných problémech švýcarské banky Credit Suisse, se totiž část investorů začala obávat o stabilitu finančního sektoru v Evropě i USA. ECB se však podle našeho názoru aktuálně obává více nepolevujících inflačních tlaků než případné bankovní nákazy, proto zůstala věrná svému únorovému prohlášení, že i v březnu plánuje úrokové sazby zvýšit právě o 0,5 procentního bodu.
• ECB zvýšila sazby o 50 bps
  Evropská centrální banka dnes v souladu s očekáváním a dopředu avizovaným krokem zvýšila úrokové sazby o 50 bazických bodů, čímž posunula svou hlavní depozitní sazbu na 2,5 %. Až dnešním rozhodnutím se tak úroková sazba ECB nachází nad tzv. neutrálním pásmem (odhadovaném mezi 1,0 a 2,0 %), tj. měnové podmínky by měly ve vztahu k ekonomické aktivitě působit restriktivně.
• ECB zvýší sazby o dalších 75 bb
  K jednacímu stolu ve čtvrtek zasedne Evropská centrální banka. Ta vzhledem k inflaci na téměř deseti procentech podle našeho odhadu zvýší úrokové sazby o dalších 75 bb. Podobný krok, v rozsahu 50-75 bb, očekáváme v prosinci. Vrcholu by úrokové sazby měly dosáhnout v květnu příštího roku, a to na úrovni 3 % (depozitní sazba). Inflace se na cíl centrální banky vrátí až v roce 2024, jádrová inflace dokonce až v roce 2025. Rizika se tak koncentrují ve směru ještě vyšších úrokových sazeb. Další vývoj bude záležet i na tom, jak se centrální banka postaví ke snižování bilanční sumy. S tou podle našeho odhadu začne v polovině příštího roku. První snížení sazeb pak vidíme na konci roku 2024.