ECB zvedla sazby podle očekávání

Čtěte více

• ECB znovu razantně přitvrdila měnovou politiku
  Evropská centrální banka dnes potvrdila jestřábí obrat posledních měsíců a v souladu s očekáváním zvedla depozitní sazbu o 75 bazických bodů na 1,5 %. V rozmezí přibližně tří měsíců zvýšila ECB svou základní úrokovou sazbu celkem o 200 bazických bodů, což je nejagresivnější cyklus růstu sazeb v historii. Další zpřísnění měnové politiky, kterým ECB reaguje na nepříznivý inflační vývoj v eurozóně, znamená, že se úrokové sazby již nacházejí v neutrálním pásmu odhadovaném mezi 1-2 %.
• ECB znovu snížila sazby. Bylo to naposled?
  Včerejší zasedání Evropské centrální banky přineslo další pokles úrokových sazeb. A to už poosmé za poslední rok. Ani tentokrát ovšem nešlo o žádný překvapivý manévr – snížení depozitní sazby o čtvrtprocentního bodu na 2,0 % bylo trhem plně očekáváno. Centrální banka je tak již velmi blízko konci aktuálního cyklu uvolňování měnové politiky. Rada guvernérů se rozhodovala na základě nové prognózy, která přinesla holubičí revizi výhledu – směrem k nižší inflaci i růstu.
• ECB znovu snižuje úrokové sazby a míří k neutrálu
  Evropská centrální banka včera doručila přesně to, co od ní trhy očekávaly. Další snížení depozitní sazby o čtvrtprocentního bodu na 2,75 % a pokračující holubičí otočku s tím, jak klesají její obavy z inflace a narůstají obavy o kondici ekonomiky eurozóně. Centrální banka se sice k žádným konkrétním krokům – v souladu se svým „data dependent“ přístupem – nezavázala, silná preference pokračovat v uvolňování měnové politiky je ale evidentní. Včerejší zasedání se tak příliš nelišilo od toho prosincového.
• ECB – zpátky v roce 2011
  Nejsou tomu ani dva týdny, co Draghi na tiskovce překvapil lehkostí, se kterou ignoroval (dle mého názoru) jasné náznaky, že ekonomika Eurozóny ztrácí dech. Připustil totiž pouze to, že růstová dynamika „zvolnila“, odmítl však spekulovat o tom, že by to byla předzvěst blížícího se „poklesu“ ekonomiky. Na rizika Brexitu a tahanice mezi Římem a Bruselem ohledně italského fiskálu pak bez dalšího odpověděl pouze tím, že „věří, že se nakonec najde rozumná dohoda“. A protože „domlouvané mzdy se zvyšují, trh práce se dále zlepšuje a míry využití kapacit rostou“, nemá dle něj ECB důvod pochybovat, že se „inflace vrací k inflačnímu cíli…“.
• ECB zpřísňuje omezení pro banky
  Evropská centrální banka dnes vydala další sadu opatření cílených na banky eurozóny, kterými chce zajistit jejich stabilitu v kontextu pandemického zhoršení ekonomické situace. ECB bankám uložila další pozastavení výplat dividend, tentokrát alespoň do ledna příštího roku. Po stejnou dobu by se banky měly zdržet nákupů vlastních akcií. Zároveň od nich ECB očekává, že budou „extrémně umírněné“ v politice výplat bonusů.
• ECB zřejmě v nákupech hodlá pokračovat
  Dva členové Rady guvernérů Evropské centrální banky se vyjádřili k výhledu měnové politiky. Yannis Stournaras, zástupce Řecka, se nechal slyšet, že by nouzový program nákupů aktiv měl běžet až do doby, kdy se evropská inflace přiblíží cíli. Ten se podle ECB nachází těsně pod dvěma procenty, a zatím nic nenasvědčuje tomu, že by k němu cenová dynamika měla namířeno. Základní scénář, se kterým zatím ECB počítá, zahrnuje inflaci hluboko pod cílem i po celý rok 2022. Ani ve scénáři optimistickém se nezdá být návrat ke dvěma procentům v dohledné době nijak pravděpodobný. Podobně i další člen Rady guvernérů, Constantinos Herodotou, podmiňuje ukončení aktuálně probíhajícího programu nákupu aktiv známkami toho, že se Evropské centrální bance daří naplňovat její inflační mandát. I vzhledem k tomu, že ECB vytrvale zdůrazňuje, že navzdory známkám oživení evropské ekonomiky je její vlastní prognóza zatížena riziky směrem k horšímu vývoji, se ze slov bankéřů dá usuzovat, že k zesílení či přinejmenším pokračování nákupů aktiv v blízké době skutečně dojde.
• ECB zřejmě v příštím roce sníží úrokové sazby
  ECB v souladu s očekáváním ponechala po dubnovém zasedání svou politiku beze změny. Po oznámení dlouhodobých repo operací doprovázených na posledním zasedání jasným holubičím poselstvím, je ECB – opět – v režimu „počkejme a uvidíme“.
• ECB zvedla sazby a doručila jestřábí překvapení
  Evropská centrální banka včera podle očekávání zvýšila depozitní sazbu o 25bps na 3,5 %. Tento krok byl centrální bankou dopředu avizován a pro trhy nebyl žádným překvapením. Tím naopak bylo jestřábí vyznění aktualizované makro prognózy, stejně jako doprovodný komentář šéfky ECB Christine Lagarde, která vcelku jasně signalizovala potřebu dalšího zpřísnění měnové politiky.
• ECB zvedla sazby o 50 bodů tak, jak slíbila
  Evropská centrální banka dodala 50bodové zvýšení úrokových sazeb, tak jak slíbila. Depozitní sazba se tedy dostala na 3 %, refi sazba na 3,5 %. Zároveň dodala, že inflace zůstává příliš vysoká po příliš dlouhou dobu. Zopakovala, že bankovní sektor je silný a odolný a že má nástroje, jak mu případně dodat likviditu. Nová makroekonomická prognóza vyzněla víceméně v souladu s očekáváními. Inflační výhled pro letošní rok byl snížen na 5,3 % z původních 6,3 %, pro rok 2024 pak byl nepatrně zvýšen na 2,9 % z původních 2,8 %. Výhled pro růst ekonomiky byl naopak vzestupně revidován z 0,5 % na 1 % pro letošní rok, pro příští rok pak mírně snížen na 1,6 % z 1,9 %. Tyto odhady byly nicméně připraveny ještě před posledními událostmi v bankovním sektoru.
• ECB zvedla sazby o 50bps
  ECB zvedla úrokové sazby podle očekávání trhů o 50bps, tzn. že repo sazba je nyní na úrovni 3,50 % a depozitní sazba na 3 %.
• ECB: zvýšení sazeb se odkládá, tón ale zůstane jestřábí
  Na zářijovém zasedání si ECB podle našeho názoru dá se zvyšováním úrokových sazeb pauzu. Důvodem budou data, která od jejího minulého zasedání přicházela z eurozóny a indikovala rizika zpomalení tamního hospodářského růstu. Nová prognóza z dílny ECB tak zřejmě přinese mírnou revizi HDP směrem dolů. Z těchto důvodů si evropští centrální bankéři budou podle nás chtít počkat na další sérii dat z reálné ekonomiky, vývoj cen energií i směřování fiskálních politik. Zároveň však inflace zůstává vysoká a směrem nahoru jsou vychýlena i její rizika. Další zvýšení sazeb tak podle našeho odhadu ECB dodá v prosinci (ačkoli nelze vyloučit i říjnové zasedání), přičemž od nového roku zintenzivní i proces kvantitativního utahování. První snížení sazeb čekáme až počátkem roku 2025.
• ECB zvýší depozitní sazbu o 25 bb a představí nástroj boje proti fragmentaci
  K jednacímu stolu ve čtvrtek zasedne Evropská centrální banka. Ta již avizovala, že na tomto zasedání zvýší depozitní sazbu o 25 bb. Vyloučit nelze ani 50bodové zvýšení. Zároveň bude představen program na zabránění fragmentace evropského dluhopisového trhu. Že by ECB oznámila nějaký cílovaný spread, úroveň výnosů či limit programu, nepředpokládáme. Do konce roku očekáváme zvýšení sazeb o dalších 125 bb. To už se bude týkat všech tří klíčových sazeb. Rizika se koncentrují ve směru ještě razantnějšího utažení měnových podmínek. Vrchol sazeb vidíme na 2 %, kam by se depozitní sazba měla dostat v roce 2024.
• ECB zvýšila sazbu o 50bps
  Navzdory finančním turbulencím se včera ECB rozhodla dostát svému únorovému závazku a zvýšila depozitní sazbu o 50bps na 3,0 %. Centrální banka se tak nadále snaží primárně bojovat s inflací, třebaže vysoká nejistota ji donutila již dále explicitně nesignalizovat potřebu dalšího zpřísňování měnové politiky. Směrem k aktuálním finančnímu napětí pak ECB trhy ubezpečila, že je připravena podle potřeby reagovat, tak aby byla zachována finanční stabilita v eurozóně.
• ECB zvýšila sazby
  ECB na svém dnešním zasedání zvýšila podle očekávání trhů svoji hlavní úrokovou sazbu o 50bps na 2,5 % a depozitní sazbu na 2 %.
• ECB zvýšila sazby a překvapila jestřábím tónem
  Evropská centrální banka dnes podle očekávání zvýšila depozitní sazbu o 25bps na 3,5 %. Tento krok byl centrální bankou dopředu jasně komunikován a pro trhy nebyl žádným překvapením. Na straně druhé, jestřábí překvapení přišlo jak ze strany aktualizované makro prognózy, tak i doprovodných komentářů šéfky ECB Christine Lagarde směrem k další trajektorii úrokových sazeb.
• ECB zvýšila sazby a stále ještě nekončí
  Evropská centrální banka včera zvýšila svou depozitní sazbu o čtvrt procentního bodu na 3,25 %. Třebaže část trhu sázela na razantnější krok, centrální banka nakonec – v souladu s tržním koncensem – přistoupila ke zvolnění tempa zpřísňování měnové politiky. Nejagresivnější cyklus zvyšování úrokových sazeb v historii eurozóny (kumulativně +375bps) se tak dostává do své finální fáze. Zpomalení tempa růstu sazeb zdůvodnila ECB předchozím prudkým růstem sazeb a jejich silným průsakem do podmínek financování a měnových podmínek.
• ECB zvýšila sazby nejvíce od vzniku eurozóny
  ECB včera dokonala jestřábí obrat - zvýšila sazby o 75bps (nejvíce od vzniku eurozóny) a jasně naznačila, že bude na nadcházejících zasedáních sazby dál zvyšovat (my čekáme až do blízkosti 2,50 %). Otázka kvantitativního utahování sice zůstává pro centrální bankéře ve Frankfurtu mimo hru, to ale pro trhy to nebylo velké překvapení. ČNB se naopak otáčí a možná již otočila zcela opačným směrem.
• ECB zvýšila sazby nejvýrazněji za více než 20 let
  Evropská centrální banka dosud ve zpřísňování měnové politiky výrazně zaostávala za většinou velkých centrálních bank. Ve světle rostoucí inflace, která v srpnu dosáhla 9,1 %, bylo zvýšení úrokových sazeb o 0,75 procentního bodu očekávané. A to i přes to, že se ECB narozdíl od amerického FEDu nemůže opřít o silná makroekonomická data.
• ECB zvýšila sazby o historických 75bps
  Evropská centrální banka se na dnešním zasedání rozhodla pokračovat v normalizaci měnové politiky a v souladu s očekáváním trhu zvýšila depozitní sazbu o 75 bazických bodů na 0,75 %. To je z hlediska velikosti největší jednorázový nárůst úrokových sazeb od vzniku eurozóny. ECB se zároveň díky takto razantní reakci přiblížila dolní hranici pásma tzv. neutrální sazby (odhadované mezi 1-2 %), nad kterou by měla měnová politika začít působit restriktivně.
• ECB zvýšila sazby o 50 bodů, více než bankovní nákazy z USA se bojí inflace
  Evropská centrální banka (ECB) dnes zvýšila svoji základní úrokovou sazbu o 0,5 procentního bodu na 3,5 %. Zatímco ještě před týdnem o tomto rozhodnutí nikdo nepochyboval, dnes je pro část trhu překvapením. Po nedávném krachu americké banky Silicon Valley a zprávách o možných problémech švýcarské banky Credit Suisse, se totiž část investorů začala obávat o stabilitu finančního sektoru v Evropě i USA. ECB se však podle našeho názoru aktuálně obává více nepolevujících inflačních tlaků než případné bankovní nákazy, proto zůstala věrná svému únorovému prohlášení, že i v březnu plánuje úrokové sazby zvýšit právě o 0,5 procentního bodu.