ECB zpřísňuje omezení pro banky

Čtěte více

• ECB zkoumá platební systém pro finanční instituce založený na blockchainu
  Evropská centrální banka (ECB) pracuje na platebním systému založeném na blockchainu, který má finančním institucím umožnit vypořádávat transakce pomocí peněz centrální banky. Tato iniciativa by mohla představovat krok k zavedení velkoobchodní digitální měny centrální banky (CBDC).
• ECB zmírňuje zákaz dividend kvůli COVID-19, zlepšují se vyhlídky
  Evropská centrální banka v úterý rozhodla o tom, že dovolí bankám vyplatit akcionářům část svých kumulovaných zisků z let 2019–2020, pokud mají dostatek kapitálu. Nejvyšší kontrolní banka v oblasti bankovnictví v eurozóně stále žádá banky, aby byly obezřetné, aby uchovaly kapitál před vlnou nesplacených půjček, která by mohla dosáhnout 1,4 bilionu eur (1,70 bilionu dolarů).
• ECB znížila odhad rastu eurozóny
  Európska centrálna banka ponechala kľúčové úrokové sadzby bez zmeny. Európske banky dostanú ďalšiu finančnú injekciu. Nová séria dlhodobých refinančných operácií (TLTRO 3) sa začne v septembri tohto roka a bude pokračovať do marca 2021. „Tieto operácie umožnia udržať priaznivé úverové podmienky a sprostredkujú hladký prenos menovej politiky,“ povedal vo svojom úvodnom vyhlásení po zasadaní Rady guvernérov šéf ECB Mario Draghi.
• ECB znižuje mesačný objem QE, euro však po oznámení výraznejšie stráca
  Štvrtok priniesol silnejší výpredaj eura voči ostatným svetovým menám. EURUSD pár klesol o takmer 1% a priblížil sa k úrovni 1.17. Padali aj výnosy na európskych dlhopisoch, čiže rástli ceny bondov. Darilo sa akciám v Európe, ktoré si pripisovali viac než 1%. Za tieto veľké pohyby môže štvrtkové zasadnutie Európskej centrálnej banky.
• ECB znižuje sadzby na rekordné minimum
  Štvrtok 5. júla bol dňom centrálnych bankárov. Uvoľnenie menovej politiky totiž prišlo od ECB, BoE ale aj čínskej PBOC. Mnohým toto zníženie pripomenulo koordinované zníženie úrokových sadzieb z októbra 2008.
• ECB znižuje výhľad pre rast
  "HDP v budúcom roku by malo rásť na úrovni...
• ECB znovu razantně přitvrdila měnovou politiku
  Evropská centrální banka dnes potvrdila jestřábí obrat posledních měsíců a v souladu s očekáváním zvedla depozitní sazbu o 75 bazických bodů na 1,5 %. V rozmezí přibližně tří měsíců zvýšila ECB svou základní úrokovou sazbu celkem o 200 bazických bodů, což je nejagresivnější cyklus růstu sazeb v historii. Další zpřísnění měnové politiky, kterým ECB reaguje na nepříznivý inflační vývoj v eurozóně, znamená, že se úrokové sazby již nacházejí v neutrálním pásmu odhadovaném mezi 1-2 %.
• ECB znovu snížila sazby. Bylo to naposled?
  Včerejší zasedání Evropské centrální banky přineslo další pokles úrokových sazeb. A to už poosmé za poslední rok. Ani tentokrát ovšem nešlo o žádný překvapivý manévr – snížení depozitní sazby o čtvrtprocentního bodu na 2,0 % bylo trhem plně očekáváno. Centrální banka je tak již velmi blízko konci aktuálního cyklu uvolňování měnové politiky. Rada guvernérů se rozhodovala na základě nové prognózy, která přinesla holubičí revizi výhledu – směrem k nižší inflaci i růstu.
• ECB znovu snižuje úrokové sazby a míří k neutrálu
  Evropská centrální banka včera doručila přesně to, co od ní trhy očekávaly. Další snížení depozitní sazby o čtvrtprocentního bodu na 2,75 % a pokračující holubičí otočku s tím, jak klesají její obavy z inflace a narůstají obavy o kondici ekonomiky eurozóně. Centrální banka se sice k žádným konkrétním krokům – v souladu se svým „data dependent“ přístupem – nezavázala, silná preference pokračovat v uvolňování měnové politiky je ale evidentní. Včerejší zasedání se tak příliš nelišilo od toho prosincového.
• ECB – zpátky v roce 2011
  Nejsou tomu ani dva týdny, co Draghi na tiskovce překvapil lehkostí, se kterou ignoroval (dle mého názoru) jasné náznaky, že ekonomika Eurozóny ztrácí dech. Připustil totiž pouze to, že růstová dynamika „zvolnila“, odmítl však spekulovat o tom, že by to byla předzvěst blížícího se „poklesu“ ekonomiky. Na rizika Brexitu a tahanice mezi Římem a Bruselem ohledně italského fiskálu pak bez dalšího odpověděl pouze tím, že „věří, že se nakonec najde rozumná dohoda“. A protože „domlouvané mzdy se zvyšují, trh práce se dále zlepšuje a míry využití kapacit rostou“, nemá dle něj ECB důvod pochybovat, že se „inflace vrací k inflačnímu cíli…“.
• ECB zřejmě v nákupech hodlá pokračovat
  Dva členové Rady guvernérů Evropské centrální banky se vyjádřili k výhledu měnové politiky. Yannis Stournaras, zástupce Řecka, se nechal slyšet, že by nouzový program nákupů aktiv měl běžet až do doby, kdy se evropská inflace přiblíží cíli. Ten se podle ECB nachází těsně pod dvěma procenty, a zatím nic nenasvědčuje tomu, že by k němu cenová dynamika měla namířeno. Základní scénář, se kterým zatím ECB počítá, zahrnuje inflaci hluboko pod cílem i po celý rok 2022. Ani ve scénáři optimistickém se nezdá být návrat ke dvěma procentům v dohledné době nijak pravděpodobný. Podobně i další člen Rady guvernérů, Constantinos Herodotou, podmiňuje ukončení aktuálně probíhajícího programu nákupu aktiv známkami toho, že se Evropské centrální bance daří naplňovat její inflační mandát. I vzhledem k tomu, že ECB vytrvale zdůrazňuje, že navzdory známkám oživení evropské ekonomiky je její vlastní prognóza zatížena riziky směrem k horšímu vývoji, se ze slov bankéřů dá usuzovat, že k zesílení či přinejmenším pokračování nákupů aktiv v blízké době skutečně dojde.
• ECB zřejmě v příštím roce sníží úrokové sazby
  ECB v souladu s očekáváním ponechala po dubnovém zasedání svou politiku beze změny. Po oznámení dlouhodobých repo operací doprovázených na posledním zasedání jasným holubičím poselstvím, je ECB – opět – v režimu „počkejme a uvidíme“.
• ECB zvedla sazby a doručila jestřábí překvapení
  Evropská centrální banka včera podle očekávání zvýšila depozitní sazbu o 25bps na 3,5 %. Tento krok byl centrální bankou dopředu avizován a pro trhy nebyl žádným překvapením. Tím naopak bylo jestřábí vyznění aktualizované makro prognózy, stejně jako doprovodný komentář šéfky ECB Christine Lagarde, která vcelku jasně signalizovala potřebu dalšího zpřísnění měnové politiky.
• ECB zvedla sazby o 50 bodů tak, jak slíbila
  Evropská centrální banka dodala 50bodové zvýšení úrokových sazeb, tak jak slíbila. Depozitní sazba se tedy dostala na 3 %, refi sazba na 3,5 %. Zároveň dodala, že inflace zůstává příliš vysoká po příliš dlouhou dobu. Zopakovala, že bankovní sektor je silný a odolný a že má nástroje, jak mu případně dodat likviditu. Nová makroekonomická prognóza vyzněla víceméně v souladu s očekáváními. Inflační výhled pro letošní rok byl snížen na 5,3 % z původních 6,3 %, pro rok 2024 pak byl nepatrně zvýšen na 2,9 % z původních 2,8 %. Výhled pro růst ekonomiky byl naopak vzestupně revidován z 0,5 % na 1 % pro letošní rok, pro příští rok pak mírně snížen na 1,6 % z 1,9 %. Tyto odhady byly nicméně připraveny ještě před posledními událostmi v bankovním sektoru.
• ECB zvedla sazby o 50bps
  ECB zvedla úrokové sazby podle očekávání trhů o 50bps, tzn. že repo sazba je nyní na úrovni 3,50 % a depozitní sazba na 3 %.
• ECB zvedla sazby podle očekávání
  ECB na svém dnešním zasedání zvedla úrokové sazby o 50bps, repo sazba je tak na úrovni 3 % a depozitní sazba na 2,5 %.
• ECB: zvýšení sazeb se odkládá, tón ale zůstane jestřábí
  Na zářijovém zasedání si ECB podle našeho názoru dá se zvyšováním úrokových sazeb pauzu. Důvodem budou data, která od jejího minulého zasedání přicházela z eurozóny a indikovala rizika zpomalení tamního hospodářského růstu. Nová prognóza z dílny ECB tak zřejmě přinese mírnou revizi HDP směrem dolů. Z těchto důvodů si evropští centrální bankéři budou podle nás chtít počkat na další sérii dat z reálné ekonomiky, vývoj cen energií i směřování fiskálních politik. Zároveň však inflace zůstává vysoká a směrem nahoru jsou vychýlena i její rizika. Další zvýšení sazeb tak podle našeho odhadu ECB dodá v prosinci (ačkoli nelze vyloučit i říjnové zasedání), přičemž od nového roku zintenzivní i proces kvantitativního utahování. První snížení sazeb čekáme až počátkem roku 2025.
• ECB zvýší depozitní sazbu o 25 bb a představí nástroj boje proti fragmentaci
  K jednacímu stolu ve čtvrtek zasedne Evropská centrální banka. Ta již avizovala, že na tomto zasedání zvýší depozitní sazbu o 25 bb. Vyloučit nelze ani 50bodové zvýšení. Zároveň bude představen program na zabránění fragmentace evropského dluhopisového trhu. Že by ECB oznámila nějaký cílovaný spread, úroveň výnosů či limit programu, nepředpokládáme. Do konce roku očekáváme zvýšení sazeb o dalších 125 bb. To už se bude týkat všech tří klíčových sazeb. Rizika se koncentrují ve směru ještě razantnějšího utažení měnových podmínek. Vrchol sazeb vidíme na 2 %, kam by se depozitní sazba měla dostat v roce 2024.
• ECB zvýšila sazbu o 50bps
  Navzdory finančním turbulencím se včera ECB rozhodla dostát svému únorovému závazku a zvýšila depozitní sazbu o 50bps na 3,0 %. Centrální banka se tak nadále snaží primárně bojovat s inflací, třebaže vysoká nejistota ji donutila již dále explicitně nesignalizovat potřebu dalšího zpřísňování měnové politiky. Směrem k aktuálním finančnímu napětí pak ECB trhy ubezpečila, že je připravena podle potřeby reagovat, tak aby byla zachována finanční stabilita v eurozóně.
• ECB zvýšila sazby
  ECB na svém dnešním zasedání zvýšila podle očekávání trhů svoji hlavní úrokovou sazbu o 50bps na 2,5 % a depozitní sazbu na 2 %.