Česko jako jediná země EU prohlubuje své zadlužení, všechny ostatní jej snižují. Těžko tedy česká vláda může zadlužování svádět jen na inflaci či dopady války, neboť s nimi se utkávají i ostatní

Čtěte více

• Česko by zastavení dodávek ruského plynu významně poznamenalo. Řešením by mohlo být masivní rozšíření výroby energie z obnovitelných zdrojů
  V případě, že by Rusko zcela uzavřelo kohouty plynovodů vedoucích do Evropy, Česko by bylo společně s Maďarskem a Slovenskem jednou z nejzasaženějších zemí v rámci EU. ČR by takto přišla téměř o čtvrtinu (24 %) z celkové spotřeby energie, přičemž evropský průměr je 9 %. Přestože se tato varianta zatím nejeví jako zcela pravděpodobná, země Evropské unie by už nyní měly aktivně začít připravovat plán, jak zajistit bezpečnost dodávek pro příští zimu a další období.
• Česko čeká letos růst HDP o 2 %. Inflace bude o půl procenta vyšší než loni
  Region střední a východní Evropy očekává letos, i přes americké celní války, růst HDP o 2,3 % a v roce 2026 o 2,9 %. Dle analýzy společnosti Allianz Trade poroste HDP v Česku tento rok o 2 % a v tom následujícím o 2,8 %. V Česku však neporoste více jen HDP, ale i inflace – letos vzroste o 0,5 % více než loni, a to o 2,8 %, přičemž v příštím roce analýza předpokládá růst o 2,5 %. Ze sledovaných zemí inflace nejvíce poroste v Maďarsku.
• Česko dnes není o nic méně závislé na ruském plynu než před pěti nebo deseti lety. Kdo hovoří o dramatickém snížení závislosti na Rusku po invazi na Ukrajinu, vypráví pohádku – ostatně i nyní v prosinci má Česko přes 95 % plynu z ruského směru
  Často dnes slýcháme, že Česko se po ruské invazi na Ukrajinu dokázalo rychle zbavit závislosti na ruském plynu. U nepoučené veřejnosti tak vzniká dojem, že vlastně až do roku 2022 jsme byli plně závislí na ruském plynu a pak se od ně dokázali střelhbitě odpojit – z temnot se zlomově dostali na světlo. To je však jen taková pohádka. Data a fakta poskytují docela jiný obrázek.
• Česko dováží nejvíce ruské ropy od roku 2010. Ruská ropa z Dálného východu už je přitom dražší než ropa Brent, i když sankce měly vést k tomu, že bude naopak levnější
  Pohonné hmoty v Česku zrychlují tempo svého zdražování. Benzín v minulém týdnu poprvé od loňského listopadu překonal v celorepublikovém průměru psychologicky důležitou cenovku 40 korun za litr, nafta k tomu nemá daleko.
• Česko dramaticky navyšuje odběr ruského plynu, ukazují data Net4Gas. Takřka všechen plyn, který Česko odebírá, je nyní z „ruského směru“, ponejvíce z Ruska; ze západního směru, přes Německo, už Česko získává jen maximálně sedm procent plynu
  Přes 90 procent plynu se nyní do Česka dostává z „ruského směru“. Do Česka zřejmě proudí tolik ruského plynu jako už dlouho ne, meziročně až zhruba čtyřikrát více. Prakticky ustal přítok plynu ze západního směru, tedy z Norska či z terminálů na zkapalněný plyn.
• Česko chce platit miliardy za zrušení něčeho, co tu funguje po desetiletí bezproblémově
  Česko chce být v řadě věcí jako Dánsko nebo Švédsko. Ale když už v něčem jako tyto země je, konkrétně v bezproblémovém používání rodných čísel v úředním styku, tak si vážně pohrává s myšlenkou přestat být jako Dánsko či Švédsko – a ještě za to zaplatit miliardy.
• Česko i letos válčícímu Rusku stále platí vysoké desítky miliard korun za ropu, naftu, ocel, plyn a další položky
  Evropská unie prodlouží dobu, po niž ještě povoluje dovoz ruské oceli, o čtyři roky. Ocel z Ruska se tak bude moci do zemí EU dovážet až do října 2028. Bez ruské oceli by v Česku měly vážné potíže například Škoda Auto nebo nošovická Hyundai; ty ruskou ocel upotřebí třeba v základní karosérii svých vozidel. Nepřímo se tak ovšem nadále financuje – a financovat tedy o čtyři roky dále bude – Putinova válka na Ukrajině.
• Česko i Polsko úspěšně prodaly svoje dluhopisy
  Česká koruna končila první jarní seanci s největšími ztrátami v regionu, když oproti úternímu závěru oslabila vůči euru...
• Česko i v posledním čtvrtletí loňského roku mělo nejnižší nezaměstnanost v celé OECD, nechalo za sebou Island i Japonsko
  Míra nezaměstnanosti ve sledování ČSÚ vykázala v prosinci zvýšení své úrovně, a to z listopadové rekordně nízké hodnoty 1,9 procenta na 2,2 procenta.. Naposledy mezi listopadem a prosincem vzrostla v roce 2011. Jedná se tedy o neklamný znak toho, že našla své dno a dále již klesat nebude.
• Česko i v roce 2019 zůstalo „levným chlévem Evropy“. Problémem českého zemědělství zůstala loni poměrně nízká přidaná hodnota domácí produkce, která prohlubuje schodek agrárního zahraničního obchodu
  Česko i v roce 2019 zůstalo „levným chlévem Evropy“. Problémem českého zemědělství zůstala loni poměrně nízká přidaná hodnota domácí produkce, která prohlubuje schodek agrárního zahraničního obchodu. Čísla ministerstva zemědělství k agrární produkci v ČR v loňském roce konstatují její růst na 151 miliard korun, což je meziročně o devět miliard více. Český statistický úřad potvrzuje převážně růstovou tendenci loňské živočišné zemědělské produkce.
• Česko je bohatší než Itálie nebo Španělsko, Češi jsou spokojenější než Francouzi či Britové. Na uplynulých více než třicet let budování tržní ekonomiky si lze připít podobně jako na jubileum jeho klíčového hybatele
  Už od konce 50. let bylo mnoha tuzemským ekonomům zřejmé, že centrální plánování je citelně méně efektivní než tržní ekonomika. Existovaly proto pokusy, jak prvky tržní ekonomiky alespoň zčásti začlenit do socialistického hospodářství. Zprvu však snahy narazily na ideologický odpor, jehož vyvrcholením byl vstup vojsk Varšavské smlouvy roku 1968. Opětovně tyto pokusy začaly ožívat v 70., ale zejména 80. letech. V druhé polovině 80. let už bylo naprosto zřetelné ohromné ekonomické a celospolečenské zaostávání socialistického tábora, takže v rámci přestavby se režim sám snažil začleňovat tržní prvky do neefektivní, nedostatkové socialistické ekonomiky. Svědčí o tom i proslulý projev předsedy KSČ Milouše Jakeše z července 1989, který pronesl v Červeném Hrádku. Jakeš lidovou mluvou poměrně dobře vystihl klíčový problém tehdejší ekonomiky a nutnost její zásadní reformy ve směru uvedení některých tržních principů.
• Česko je doposud v boji s koronavirem úspěšné, "přizabilo" jej. Jak ale nyní "nezabít" ekonomiku?
  Vstupujeme do druhého poločasu bitvy s koronavirem a jeho následky. Dostat se ze současné krize s co nejmenšími důsledky zdravotními i ekonomickými předpokládá najít rozumný kompromis mezi epidemiology a ekonomy.
• Česko je letos pátým největším vývozcem elektřiny v EU, elektřinu však tuzemské domácnosti mají jednu z nejdražších
  Letošní pokles burzovních cen elektřiny v EU škodí českému zahraničnímu obchodu, avšak méně, než kolik získává souvisejícím zlevněním plynu a ropy.
• Česko je nejrychleji se zvětšujícím „odpadkovým košem“ EU. Tuzemský nárůst komunálního odpadu v přepočtu na hlavu nemá v EU konkurenci, ten poprvé činí přes půl tuny, zjistil Eurostat
  V žádné jiné zemi Evropské unie nedošlo v uplynulých letech k tak výraznému nárůstu objemu komunálního odpadu jako v ČR. V roce 2005 činila jeho hmotnost v přepočtu na obyvatele ČR 289 kilogramů, v roce 2020 už to bylo 507 kilogramů. Za patnáct let tedy narostla hmotnost odpadu na hlavu v ČR o celých 218 kilogramů, což je suverénně nejvíce v celé EU (viz graf níže).
• Česko je opět plynově tranzitní zemí, i kvůli Rusům
  Ukrajina kupuje ruský plyn draze přes pět zemí, zatímco Trumpova vstřícná gesta k Putinovi paradoxně poškozují americké energetické společnosti, zejména dodavatele zkapalněného zemního plynu, jehož cena v EU s vyhlídkou míru klesá.
• Česko je podle MMF poprvé v historii bohatší než Itálie i Španělsko. Důvodem je koronavirus, ČR by si však svůj náskok před nimi měla udržet i v dalších letech a překonat nakonec i Japonsko
  Česká republika je poprvé ve své novodobé historii, počítané od roku 1993, bohatší než Itálie a Španělsko. Vyplývá to z nových dat Mezinárodního měnového fondu, aktualizovaných letos v říjnu.
• Česko je v digitalizaci a infrastruktuře 10. nejlepším státem EU. Vděčí za to kvalitní síti železnic a vysokým investicím do dopravy
  Česká republika je v úrovni digitalizace a kvalitě infrastruktury 10. nejvyspělejší zemí Evropské unie. Meziročně si tak podle aktuálního Indexu prosperity a finančního zdraví polepšila o dvě příčky. Česko v žebříčku vyniká vysokými investicemi do dopravy, nejhustší sítí železnic a postupnou digitalizací státní správy. Zaostává naopak v kvalitě silnic a nedostatečném pokrytí vysokorychlostním internetem. Srovnání států vedou země Beneluxu, žebříček uzavírají státy z Balkánského poloostrova.
• Česko je v recesi, milion lidí tu už „nemá, kde brát“. A ČNB podle Mezinárodního měnového fondu může jejich živoření ještě zhoršit
  Česko je v recesi, milion lidí tu už „nemá, kde brát“. Přesto letos bude inflace dvouciferná. ČNB ovšem ani tak své úroky zvyšovat nemíní. Situace se tak trochu podobá stavu v USA, kde podle kritiků tamní centrální banka tlačí na „měkké přistání“ ekonomiky až tak moc, že tím naopak zvyšuje riziko přistání tvrdého.
• Česko je zpět na inflačním cíli, koruna je však nejslabší za poslední dva roky
  Zdá se, že Česká republika má nepříjemnou inflační epizodu za sebou. V únoru se tuzemská inflace dokonce vrátila na hodnotu, kterou cíluje Česká národní banka. Na poměrně pozitivní zprávy ale adekvátně nereaguje kurs koruny vůči euru nebo dolaru. Jak je to možné?
• Česko letos asi spadne do recese, koruna ale přesto dále sílí. To je ale paradoxy
  Doma není nikdo prorokem, říká se. Tak posuďme, jak vidí letošní výkon české ekonomiky v zahraničí. Lednové prognózy hovoří poměrně jasně: skončí v recesi. Americká banka Morgan Stanley jí předpovídá pokles o 0,9 procenta, italská banka UniCredit o 0,6 procenta a třeba švýcarská Credit Suisse nebo americká Citi o 0,7 procenta. Neměla by to však být žádná hluboká recese. Půjde spíše o pokračování technické recese, do níž Česko velmi pravděpodobně (čísla ČSÚ se teprve ještě dozvíme) zabředlo už v loňském druhém pololetí.