Česko je nejrychleji se zvětšujícím „odpadkovým košem“ EU. Tuzemský nárůst komunálního odpadu v přepočtu na hlavu nemá v EU konkurenci, ten poprvé činí přes půl tuny, zjistil Eurostat

Čtěte více

• Česko chce platit miliardy za zrušení něčeho, co tu funguje po desetiletí bezproblémově
  Česko chce být v řadě věcí jako Dánsko nebo Švédsko. Ale když už v něčem jako tyto země je, konkrétně v bezproblémovém používání rodných čísel v úředním styku, tak si vážně pohrává s myšlenkou přestat být jako Dánsko či Švédsko – a ještě za to zaplatit miliardy.
• Česko i letos válčícímu Rusku stále platí vysoké desítky miliard korun za ropu, naftu, ocel, plyn a další položky
  Evropská unie prodlouží dobu, po niž ještě povoluje dovoz ruské oceli, o čtyři roky. Ocel z Ruska se tak bude moci do zemí EU dovážet až do října 2028. Bez ruské oceli by v Česku měly vážné potíže například Škoda Auto nebo nošovická Hyundai; ty ruskou ocel upotřebí třeba v základní karosérii svých vozidel. Nepřímo se tak ovšem nadále financuje – a financovat tedy o čtyři roky dále bude – Putinova válka na Ukrajině.
• Česko i Polsko úspěšně prodaly svoje dluhopisy
  Česká koruna končila první jarní seanci s největšími ztrátami v regionu, když oproti úternímu závěru oslabila vůči euru...
• Česko i v posledním čtvrtletí loňského roku mělo nejnižší nezaměstnanost v celé OECD, nechalo za sebou Island i Japonsko
  Míra nezaměstnanosti ve sledování ČSÚ vykázala v prosinci zvýšení své úrovně, a to z listopadové rekordně nízké hodnoty 1,9 procenta na 2,2 procenta.. Naposledy mezi listopadem a prosincem vzrostla v roce 2011. Jedná se tedy o neklamný znak toho, že našla své dno a dále již klesat nebude.
• Česko i v roce 2019 zůstalo „levným chlévem Evropy“. Problémem českého zemědělství zůstala loni poměrně nízká přidaná hodnota domácí produkce, která prohlubuje schodek agrárního zahraničního obchodu
  Česko i v roce 2019 zůstalo „levným chlévem Evropy“. Problémem českého zemědělství zůstala loni poměrně nízká přidaná hodnota domácí produkce, která prohlubuje schodek agrárního zahraničního obchodu. Čísla ministerstva zemědělství k agrární produkci v ČR v loňském roce konstatují její růst na 151 miliard korun, což je meziročně o devět miliard více. Český statistický úřad potvrzuje převážně růstovou tendenci loňské živočišné zemědělské produkce.
• Česko jako jediná země EU prohlubuje své zadlužení, všechny ostatní jej snižují. Těžko tedy česká vláda může zadlužování svádět jen na inflaci či dopady války, neboť s nimi se utkávají i ostatní
  Česká republika je jedinou zemí EU, která aktuálně navyšuje své zadlužení v poměru k hrubému domácímu produktu. V loňském třetím čtvrtletí totiž v meziročním sledování navýšila poměr tohoto ukazatele z 40,4 procenta HDP na 45,2 procenta HDP, o 4,7 procentního bodu. Všechny ostatní země EU své zadlužení v poměru k HDP naopak snižovaly (viz graf níže). Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Eurostat.
• Česko je bohatší než Itálie nebo Španělsko, Češi jsou spokojenější než Francouzi či Britové. Na uplynulých více než třicet let budování tržní ekonomiky si lze připít podobně jako na jubileum jeho klíčového hybatele
  Už od konce 50. let bylo mnoha tuzemským ekonomům zřejmé, že centrální plánování je citelně méně efektivní než tržní ekonomika. Existovaly proto pokusy, jak prvky tržní ekonomiky alespoň zčásti začlenit do socialistického hospodářství. Zprvu však snahy narazily na ideologický odpor, jehož vyvrcholením byl vstup vojsk Varšavské smlouvy roku 1968. Opětovně tyto pokusy začaly ožívat v 70., ale zejména 80. letech. V druhé polovině 80. let už bylo naprosto zřetelné ohromné ekonomické a celospolečenské zaostávání socialistického tábora, takže v rámci přestavby se režim sám snažil začleňovat tržní prvky do neefektivní, nedostatkové socialistické ekonomiky. Svědčí o tom i proslulý projev předsedy KSČ Milouše Jakeše z července 1989, který pronesl v Červeném Hrádku. Jakeš lidovou mluvou poměrně dobře vystihl klíčový problém tehdejší ekonomiky a nutnost její zásadní reformy ve směru uvedení některých tržních principů.
• Česko je doposud v boji s koronavirem úspěšné, "přizabilo" jej. Jak ale nyní "nezabít" ekonomiku?
  Vstupujeme do druhého poločasu bitvy s koronavirem a jeho následky. Dostat se ze současné krize s co nejmenšími důsledky zdravotními i ekonomickými předpokládá najít rozumný kompromis mezi epidemiology a ekonomy.
• Česko je ekonomickým lídrem mezi postkomunistickými zeměmi EU. Před Polskem vítězí i přes nižší přidanou hodnotu
  Česká ekonomika obsadila v pátém ročníku Indexu prosperity a finančního zdraví 8. místo, což je její dosud nejlepší výsledek v pilíři Stav ekonomiky. Vyniká komplexní strukturou, vysokou mírou robotizace i relativně nízkým zadlužením navzdory rozsáhlým investicím. Přesto se ukazuje slabší stránka – nízký podíl domácí přidané hodnoty na vývozu, který omezuje celkový přínos exportu pro tuzemskou ekonomiku.
• Česko je letos pátým největším vývozcem elektřiny v EU, elektřinu však tuzemské domácnosti mají jednu z nejdražších
  Letošní pokles burzovních cen elektřiny v EU škodí českému zahraničnímu obchodu, avšak méně, než kolik získává souvisejícím zlevněním plynu a ropy.
• Česko je opět plynově tranzitní zemí, i kvůli Rusům
  Ukrajina kupuje ruský plyn draze přes pět zemí, zatímco Trumpova vstřícná gesta k Putinovi paradoxně poškozují americké energetické společnosti, zejména dodavatele zkapalněného zemního plynu, jehož cena v EU s vyhlídkou míru klesá.
• Česko je podle MMF poprvé v historii bohatší než Itálie i Španělsko. Důvodem je koronavirus, ČR by si však svůj náskok před nimi měla udržet i v dalších letech a překonat nakonec i Japonsko
  Česká republika je poprvé ve své novodobé historii, počítané od roku 1993, bohatší než Itálie a Španělsko. Vyplývá to z nových dat Mezinárodního měnového fondu, aktualizovaných letos v říjnu.
• Česko je v digitalizaci a infrastruktuře 10. nejlepším státem EU. Vděčí za to kvalitní síti železnic a vysokým investicím do dopravy
  Česká republika je v úrovni digitalizace a kvalitě infrastruktury 10. nejvyspělejší zemí Evropské unie. Meziročně si tak podle aktuálního Indexu prosperity a finančního zdraví polepšila o dvě příčky. Česko v žebříčku vyniká vysokými investicemi do dopravy, nejhustší sítí železnic a postupnou digitalizací státní správy. Zaostává naopak v kvalitě silnic a nedostatečném pokrytí vysokorychlostním internetem. Srovnání států vedou země Beneluxu, žebříček uzavírají státy z Balkánského poloostrova.
• Česko je v recesi, milion lidí tu už „nemá, kde brát“. A ČNB podle Mezinárodního měnového fondu může jejich živoření ještě zhoršit
  Česko je v recesi, milion lidí tu už „nemá, kde brát“. Přesto letos bude inflace dvouciferná. ČNB ovšem ani tak své úroky zvyšovat nemíní. Situace se tak trochu podobá stavu v USA, kde podle kritiků tamní centrální banka tlačí na „měkké přistání“ ekonomiky až tak moc, že tím naopak zvyšuje riziko přistání tvrdého.
• Česko je zpět na inflačním cíli, koruna je však nejslabší za poslední dva roky
  Zdá se, že Česká republika má nepříjemnou inflační epizodu za sebou. V únoru se tuzemská inflace dokonce vrátila na hodnotu, kterou cíluje Česká národní banka. Na poměrně pozitivní zprávy ale adekvátně nereaguje kurs koruny vůči euru nebo dolaru. Jak je to možné?
• Česko letos asi spadne do recese, koruna ale přesto dále sílí. To je ale paradoxy
  Doma není nikdo prorokem, říká se. Tak posuďme, jak vidí letošní výkon české ekonomiky v zahraničí. Lednové prognózy hovoří poměrně jasně: skončí v recesi. Americká banka Morgan Stanley jí předpovídá pokles o 0,9 procenta, italská banka UniCredit o 0,6 procenta a třeba švýcarská Credit Suisse nebo americká Citi o 0,7 procenta. Neměla by to však být žádná hluboká recese. Půjde spíše o pokračování technické recese, do níž Česko velmi pravděpodobně (čísla ČSÚ se teprve ještě dozvíme) zabředlo už v loňském druhém pololetí.
• Česko letos čeká recese, i když jen mělká. Platíme účty za pandemii
  Lednové prognózy letošního výkonu české ekonomiky hovoří poměrně jasně: letos skončí v recesi. Americká banka Morgan Stanley jí předpovídá pokles o 0,9 procenta, italská banka UniCredit o 0,6 procenta a třeba švýcarská Credit Suisse nebo americká Citi o 0,7 procenta. Neměla by to však být žádná hluboká recese. Půjde spíše o pokračování technické recese, do níž Česko velmi pravděpodobně (čísla se teprve ještě dozvíme) zabředlo už v loňském druhém pololetí.
• Česko letos dováží nejvíce ruské ropy minimálně od roku 2012. Částka, kterou za ni Rusku platí, přes 20 miliard, letos výrazně převyšuje víceletý průměr i přesto, že ruská ropa je kvůli válce ve značné slevě
  Suma, kterou Česko platí Rusku za dováženou ropu, letos výrazně překonává průměr posledních tří let. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu. Hodnota dovozu ruské ropy do Česka letos v prvním pololetí mírně překonala 20 miliard korun. Průměr prvních pololetí let 2020 až 2022 přitom odpovídá jen 15,6 miliardy korun.
• Česko letos dováží rekordní množství oceli z Ruska, mnozí Češi však i tak bědují nad přesunutím poplatku za obnovitelné zdroje na státní rozpočet. V době masivních německých dotací jde o nepochopení základních souvislostí
  Česko kvůli drahým energiím dováží rekordní množství oceli z Ruska, čímž přispívá na jeho válku na Ukrajině, ale teď začali mnozí Češi bědovat, že převedení poplatku za obnovitelné zdroje se zatíží rozpočet.
• Česko letos dováží rekordní množství oceli z Ruska, přispívá tak nadále na ruské válčení na Ukrajině. Emisní povolenky a Green Deal tak nahrávají Rusku hned dvojitě: znesnadňují jeho odstrašení zbrojením a k tomu zvyšují příjem Kremlu
  Česká republika letos prudce navyšuje dovoz oceli z Ruska, na suverénní historický rekord. Od ledna do července dovezla přes 456 tisíc tun této suroviny, meziročně o bezmála 42 procent více, vyplývá z dat ČSÚ (viz graf níže). Hodnota tohoto dovozu dosáhla 5,7 miliardy korun. Česko tak nadále pomáhá financovat ruské válčení na Ukrajině, přestože od přímého odběru ruské ropy a zemního plynu se již odstřihlo.