Česko i v roce 2019 zůstalo „levným chlévem Evropy“. Problémem českého zemědělství zůstala loni poměrně nízká přidaná hodnota domácí produkce, která prohlubuje schodek agrárního zahraničního obchodu
Česko i v roce 2019 zůstalo „levným chlévem Evropy“. Problémem českého zemědělství zůstala loni poměrně nízká přidaná hodnota domácí produkce, která prohlubuje schodek agrárního zahraničního obchodu. Čísla ministerstva zemědělství k agrární produkci v ČR v loňském roce konstatují její růst na 151 miliard korun, což je meziročně o devět miliard více. Český statistický úřad potvrzuje převážně růstovou tendenci loňské živočišné zemědělské produkce.
O necelá dvě procenta meziročně vzrostla výroba hovězího masa. Příznivé z hlediska dlouhodobého rozvoje tuzemského zemědělství a ostatně i potravinářství je to, že se produkce hovězího zvýšila navzdory klesajícímu počtu skotu ve výkrmu. Důvodem je snížení vývozu, a naopak zvýšení dovozu zvířat určených k porážce.
Jedná se tedy o posun žádoucím směrem, neboť dlouhodobým problémem českého zemědělství a potravinářství je vývoz nízké přidané hodnoty, například živých zvířat, při současném nepřiměřeně vysokém dovozu vyšší přidané hodnoty, například již zpracovaného masa. Česko tak tedy často dováží vyšší přidanou hodnotu, tedy i práci zahraničního zpracovatele, než jakou vyváží, což zásadním způsobem prohlubuje schodek agrárního zahraničního obchodu. K jeho prohloubení došlo i loni. Deficit se z úrovně 41,7 miliardy prohloubil na 47,2 miliardy. Příslušná čísla dnes zveřejnilo ministerstvo zemědělství. Schodek se sice prohlubuje, ale přece pomalejším tempem než loni.
Výroba loni mírně rostla také v případě drůbežího masa, meziročně o více než dvě procenta. Naopak mírně klesla v případě vepřového. Celosvětový trh s vepřovým, prasaty a selaty byl ovšem loni poznamenán šířící se epidemií afrického moru prasat, která propukla v roce 2018 a loni se šířila nejen v Asii, ale i v některých evropských zemích, včetně třeba Polska.
Tuzemské zemědělství loni celkově, i při zahrnutí rostlinné výroby, vykázalo solidní výsledek své celkové produkce, a to zejména vzhledem k nepříznivým podmínkám, které v roce 2019 panovaly. Klimatické podmínky byly sice příznivější než předloni, ale přesto sucho, jarní mrazy a další neblahé situační vlivy představovaly zásadní výzvu z hlediska tuzemských zemědělců.
Z nákladových položek zemědělce trápí zejména vzestup mzdových nákladů, nájemného z budov a pozemků, navýšení pachtů a růst cen osiv a hnojiv. Zemědělci obecně čelí a čelit budou růstu cen energií v čele s elektřinou. To vše se v letošním roce projeví růstem cen některých potravin pro domácnosti až o dvacet procent, některé z položek zdraží jen nepatrně, takzvaně „o inflaci“.
Cenové tlaky by letos měly z důvodu relativně dobré sklizně polevit oproti loňskému roku u brambor, naopak zesílí u masa, zejména vepřového. Klíčovou výzvou českému zemědělství a veterinární správě je zamezení zavlečení zmíněné epidemie afrického moru prasat do Česka. Vepřové maso v ČR může v jejím důsledku letos v ČR zdražit o dalších až dvacet procent, v podobném rozsahu přitom zdražovalo už loni.
Klíčovým problémem českého zemědělství zůstala i v roce 2019 vzpomínaná prohlubující se záporná bilance zemědělského zahraničního obchodu. Ta plyne do značné míry z té skutečnosti, že přidaná hodnota českého vývozu je nižší než přidaná hodnota agrárního dovozu do ČR. Jde o letitý bolák českého zemědělství, který je způsoben předně nastavením společné zemědělské politiky EU a dotačních programů a politik jednotlivých členských zemí. Primárním problémem českého zemědělství tedy není to, že bylo hluboce nesoběstačné, nýbrž to, že struktura tuzemské zemědělské výroby je až příliš vychýlena ve směru produkce, a tedy i vývozu agrárního zboží nízké přidané hodnoty.
Lukáš Kovanda
Hlavní ekonom CZECH FUND
Čtěte více
-
České sazby klesají na historické dno. ČNB nevylučuje devizové intervence a oslabuje korunu nad 25 CZK/EUR
Bankovní rada ČNB se na svém dnešním jednání rozhodla snížit dvoutýdenní reposazbu o 25 bazických bodů na... -
České spotřebitelské ceny by dle našeho odhadu měly v únoru poklesnout o 0,2 % meziročně
Regionální měny zaznamenaly během druhé poloviny minulého týdne solidní zisky. Česká koruna vůči euru za celý týden posílila o 0,8 % a polský zlotý... -
České spotřebitelské ceny pravděpodobně meziměsíčně poklesnou
Kurz koruny se včera držel v extrémně úzkém pásmu necelých dvou haléřů (27,02 – 27,04 CZK/EUR). Česká míra nezaměstnanosti nepřekvapila... -
České státní dluhopisy drží rekordně zahraničních investorů
Jednoznačně kurzový závazek České národní banky (ČNB) a intervence proti přílivu spekulativního kapitálu jsou důvodem, pro který drží zahraniční investoři dosud rekordní podíl českých státních dluhopisů. Vyplynulo to z čerstvých statistik ministerstva financí. -
České vládní dluhopisy poskytují zajímavé investiční příležitosti
Není pochyb o tom, že rok 2017 byl pro mnohé regiony výjimečným rokem. V tomto článku bych se ale chtěla zaměřit na region, který dlouhé roky za svými sousedy zaostával. Mnohé se ale změnilo. Mluvím o regionu střední a východní Evropy. Ačkoliv dluhopisy zemí regionu střední a východní Evropy představují riziko z pohledu dostatečné likvidity trhu, můžeme pozorovat, že jsou relativně dobře odolné v obdobích vysoké volatility trhů. -
České zemědělství mělo loni čtvrtý nejlepší rok v tomto tisíciletí. Navzdory ztíženým povětrnostním podmínkám
Českému zemědělství se loni nakonec nevedlo tak špatně, a to navzdory ztíženým povětrnostním podmínkám. Dokonce vykázalo čtvrtý nejlepší inflačně očištěný výsledek za celé období od roku 2000. Hrubá přidaná hodnota zemědělské produkce vzrostla v běžných cenách meziročně o 3,7 procenta na 44,9 miliardy korun, a byla tak druhá nejvyšší v historii. Vyšší byla jen v roce 2016, kdy v běžných cenách dosáhla 45,7 miliardy korun. -
České zemědělství prohlubuje schodek zahraničního obchodu, některé potraviny letos zdraží až o dvacet procent
Zpráva Mze: "Celková produkce českého zemědělství v roce 2019 vzrostla na 151 miliard korun. Ve srovnání s předešlým rokem je to o 9 miliard více. Vzrostl i čistý důchod zemědělského sektoru, zemědělcům však zároveň stouply náklady o 6 miliard na 175 miliard korun." -
ČESKO A COVID-19 aneb na jaký scénář jste připraveni?
Níže naleznete speciální analýzu dopadu šíření nového koronaviru COVID-19 na českou ekonomiku. Doufáme, že nový formát naší analýzy Vám nabídne informace přehledně a stručně. Budeme rádi za zpětnou vazbu k novému formátu analýzy. -
Česko i Polsko úspěšně prodaly svoje dluhopisy
Česká koruna končila první jarní seanci s největšími ztrátami v regionu, když oproti úternímu závěru oslabila vůči euru... -
Česko i v posledním čtvrtletí loňského roku mělo nejnižší nezaměstnanost v celé OECD, nechalo za sebou Island i Japonsko
Míra nezaměstnanosti ve sledování ČSÚ vykázala v prosinci zvýšení své úrovně, a to z listopadové rekordně nízké hodnoty 1,9 procenta na 2,2 procenta.. Naposledy mezi listopadem a prosincem vzrostla v roce 2011. Jedná se tedy o neklamný znak toho, že našla své dno a dále již klesat nebude. -
Česko má nejlepší rating v historii a i mezi zeměmi bývalého východního bloku. Přední ratingová agentura Moody’s mu po dlouhých takřka sedmnácti letech zvýšila hodnocení
Ratingová agentura Moody’s včera po uzavření trhů zlepšila hodnocení úvěrové spolehlivosti České republiky. Premiér Andrej Babiš to hned v sobotu ráno označil na twitteru za skvělý úspěch tuzemského hospodářství, což je nepochybně pravda. -
Česko má nejnižší dluh za posledních deset let
Veřejné zadlužení České republiky se daří držet víceméně stabilizované již sedm let. Potvrzují to dnešní čísla Českého statistického úřadu k dluhu a deficitu vládních institucí ve třetím loňském čtvrtletí. Dluh vládních institucí mezičtvrtletně klesl na 1783,5 miliardy korun. Jeho krátkodobé výkyvy však nejsou podstatné, jelikož odráží třeba jen časování splatností jednotlivých dluhopisů ČR či naopak jejich emisní kalendář. -
Česko roste nejrychleji v regionu, Řecko rychleji než Německo, ropa zůstává pod prodejním tlakem, analýza EUR/USD
Nervozita na globálních finančních trzích byla částečně zmírněna, když Čínská centrální banka (PBOC) uvedla, že není důvod, aby... -
Česko se zlepšilo v čerpání peněz z fondů EU. Má po dlouhé době proplacen objem, který je v rámci EU nadprůměrný
Česko v posledním čtvrtletí roku 2019 zlepšilo stav svého čerpání prostředků z fondů EU. Aktuálně má proplaceno už 40 procent dotací určených na programové období let 2014 až 2020. Jedná se o necelých 243 miliard. Česká republika tak má proplacen v rámci EU mírně nadprůměrný objem prostředků. To je ovšem výrazný posun, neboť prakticky po celé běžící programové období v proplácení peněz z evropských fondů za průměrem EU zaostávala. Nyní má proplacen vyšší podíl prostředků než třeba Nizozemsko či Belgie. -
Česko stále patří v čerpání evropských peněz k podprůměrným státům EU. Programové období končí příští rok a proplacenu má zhruba třetinu
Ačkoli Česká republika letos oproti loňsku zrychlila tempo čerpání evropských peněz, z celounijního pohledu patří v čerpání stále k podprůměrným státům. K dnešnímu dni se podíl proplacených dotací z celkového přiděleného objemu zvýšil na 34 procent, jak vyplývá z průběžně aktualizovaných údajů Evropské komise. Průměrné číslo za celou EU přitom činí 36 procent. -
Českou ekonomiku obchodní války a útlum v automoto jen přibrzdí
Česká ekonomika by měla i v příštím roce pokračovat v solidním růstu, což by znamenalo už sedmý úspěšný rok po sobě. Hrubý domácí produkt by se měl zvýšit o 2,2 procenta, když za letošní rok se očekává vzestup ekonomiky o 2,4 procenta, vyplývá z výhledu ČSOB. -
Český akciový index PX letos klesl o čtyři procenta
České akcie letos klesly podle indexu PX o zhruba čtyři procenta, index končil rok na 918 bodech. Vyplývá to z výsledků burzy. Mezi nejziskovější patřily akcie Moneta Money Bank a Unipetrolu. Naopak akcie Kofoly přišly o čtvrtinu hodnoty, VIG o 17 procent. Loni ztratily akcie podle PX jedno procento, předloni téměř pět procent. -
Český akciový index PX letos klesl o devět procent
České akcie letos klesly podle indexu PX o devět procent, index končí rok na 986 bodech. Pražská burza propadla hlavně v prosinci. Vyplývá to z dnešních výsledků burzy. Mezi nejziskovější patřily akcie Avastu a ČEZ. Největší propad zaznamenaly akcie CME. Loni stouply akcie o 17 procent, předloni ztratily podle PX čtyři procenta. -
Český akciový index PX letos stoupl o 13 procent na 1116 bodů
České akcie letos stouply podle indexu PX o 13 procent, index končí rok na téměř 1116 bodech. Vyplývá to z dnešních výsledků burzy. Nejziskovější byly akcie mediální skupiny CME, které přidaly 57 procent hodnoty. Největší propad zaznamenaly akcie výrobce textilu Pegas Nonwovens, které přišly o 15 procent. Loni klesly tuzemské akcie o devět procent, předloni přidaly podle PX 17 procent. -
Český akciový index PX letos stoupl o 17 procent
České akcie letos stouply podle indexu PX o 17 procent, index končí rok na 1077 bodech. Pražská burza se během roku dostala na šestiletá maxima. Vyplývá to z dnešních výsledků burzy. Mezi nejziskovější patřily akcie Fortuny a Unipetrolu, které zdvojnásobily svou hodnotu. Pokles nezaznamenala žádná akcie. Loni klesly akcie o čtyři procenta, předloni ztratily podle PX jedno procento.
