Český průmysl i v novém roce přešlapuje na místě

Čtěte více

• Český průmysl čeká tlak na rychlejší dekarbonizaci. Firmy, které začnou včas, získají náskok
  Evropská unie zpřísňuje pravidla pro snižování emisí a české podniky budou muset v příštích letech tempo dekarbonizace výrazně zrychlit. Podle expertů poradenské skupiny Moore Czech Republic představuje včasná reakce nejen cestu k plnění legislativních povinností, ale i příležitost k posílení konkurenceschopnosti.
• Český průmysl čelí obchodním válkám i brexitu, avšak už to pomalu přestává stačit i jen na dýchavičný růst
  Český průmysl čelí obchodním válkám i brexitu, avšak už to pomalu přestává stačit i jen na dýchavičný růst. Propad německého průmyslu a další nepříznivé zahraniční faktory v září stáhly tuzemský průmysl do červených čísel. V průběhu roku dynamika průmyslu postupně dále slábne.
• Český průmysl dál expanduje díky automobilům
  Průmyslová výroba v prosinci meziměsíčně vrostla o 0,2 % (po sezónním očištění). V meziročním vyjádření po odečtení meziroční kalendářní výhody dvou pracovních dnů to znamená růst 0,5 %. Data bez očištění o kalendářní vlivy ukazují meziroční expanzi o 5,7 %, což bylo zhruba jeden procentní bod nad naším odhadem i mediánem trhu. O významném překvapení nemůže být řeč. Analytici v průměru čekali slušný výsledek a to se zhruba naplnilo.
• Český průmysl dopadá lépe, než se čekalo. Masivní propouštění však hrozí stále
  Průmyslová výroba v ČR v červenci podala lepší než očekávaný výkon. Její meziroční propad byl totiž mělčí, než se předpokládalo, a sice pětiprocentní. Předpokládal se přitom bezmála sedmiprocentní pokles. Zrovna tak předčil očekávání i zahraniční obchod, který je s průmyslovou výrobou do značné míry provázaný. Červencová bilance zahraničního obchodu dosáhla úrovně 13,4 miliardy korun, zatímco se počítalo pouze s necelými třemi miliardami přebytku.
• Český průmysl drtí drahé energie a musí propouštět. Hlásí prudké zhoršení výrobních podmínek – a bude hůř
  Výrobní podmínky v českém zpracovatelském průmyslu se v listopadu markantně zhoršily. Zhoršily se více, než předpokládali experti oslovení agenturou Bloomberg. A to přitom tyto předpoklady nebyly nijak optimistické. Experti oslovení agenturou ve střední hodnotě čekali, že index nákupních manažerů v českém zpracovatelském průmyslu – jak jej sestavuje společnost S&P Global – vykáže úroveň 42,6 bodu. Místo toho to ovšem je jen 41,6 bodu.
• Český průmysl drtí kleště energetické drahoty a hrozby recese. V lednu zklamal
  Tuzemský průmysl nakročil do nového roku zle. Průmyslová produkce se meziročně propadla, a to poprvé od loňského dubna. Propad činí 1,4 procenta. Meziměsíčně je pád rovněž nečekaně silný, o 2,7 procenta.
• Český průmysl drtí kleště energetické drahoty a hrozby recese. V únoru se však vzepjala alespoň výroba aut
  Tuzemský průmysl v únoru poněkud korigoval své nepříliš dobré nakročení do nového roku. Průmyslová produkce v ČR v únoru stoupla meziročně o dvě procenta, v souladu s očekáváním. Táhla ji hlavně výroba automobilů. Autoprůmyslu se dařilo dokončovat rozpracovanou produkci a podal tak uspokojivý výkon i navzdory odstávkám některých výrobců. Ovšem i z důvodu nízké srovnávací základny loňského února. Letos v únoru odstávka postihla například kolínskou automobilku Toyota, která produkci musela přerušit kvůli nedostatku součástek.
• Český průmysl i nadále poroste v solidním tempu
  Český průmysl zatím nestagnuje, za to v Německu se průmyslová výroba propadla i přes tovární objednávky a nachází se na předkrizových úrovních.
• Český průmysl i přes oživení výroby aut loni se loni propadl, letos to nebude o moc lepší
  Průmyslová výroba v Česku vykázala poměrně solidní závěr roku 2023. Meziměsíčně totiž v prosinci přidala celkem výrazná 2,8 procenta. Díky tomuto vzestupu nakonec meziročně průmyslová produkce v prosinci klesla „jen“ o 0,7 procenta. To je sice na poměry celého roku podprůměrný výsledek, neboť průmysl loni celoročně poklesl o 0,4 procenta, avšak i tak jde o nižší než většinově očekávaný pokles.
• Český průmysl i v novém roce přešlapuje na místě
  No great, not terrible. I tak by se dal shrnout lednový výsledek indexu nákupních manažerů (PMI) v tuzemském zpracovatelském průmyslu, který lehce korigoval z 50,4 na 49,8 bodu. To v překladu znamená, že průmysl dále přešlapuje na místě – z nejhoršího je již dávno venku, ale viditelnějšího oživení aktivity se dočkáme až později v letošním roce. Dobrou zprávou je, že v lednu dále rostl objem výroby, zklamáním je však pokles nových zakázek, který tlumí očekávání ohledně svižnějšího oživení.
• Český průmysl je v útlumu už 2,5 roku, výrobní ceny i proto stagnují. Pomohl by pokles úrokových sazeb
  Výrobní ceny v tuzemském průmyslu letos v září vzrostly o 0,6 procenta, tedy zhruba v souladu s očekáváním. Během samotného září dokonce průmyslové ceny klesly, o 0,2 procenta, avšak tento pokles nestačil na to, aby do záporu stáhl právě i meziroční údaj.
• Český průmysl je zdroj národní hrdosti, poškozují jej ale bruselské regulace, drahé energie i Trumpova cla
  Český průmysl je pro většinu lidí nejen zdrojem pracovních míst, ale i symbolem stability a národní hrdosti. Podle aktuálního průzkumu STEM/MARK považuje devět z deseti Čechů průmysl za klíč k prosperitě země. Ocel je pro více než sedm z deseti respondentů strategickým materiálem nutným pro chod společnosti i obranu státu. Osm z deseti lidí navíc podporuje, aby byla ČR v produkci oceli co nejvíce soběstačná a souhlasí se státní podporou tohoto odvětví. Největší hrozbou pro český průmysl jsou podle veřejnosti vysoké ceny energií, následují regulace EU v čele s Green Dealem a třetí místo zaujímá konkurence ze zemí mimo Evropu.
• Český průmysl lednovými výsledky zklamal
  Leden přinesl smíšené výsledky z reálné ekonomiky. Průmyslová produkce výrazně zklamala, když meziměsíčně poklesla o více než dvě procenta. Silně klesla výroba automobilů, meziměsíčně nižší výrobu ale zaznamenala polovina všech odvětví ze zpracovatelského průmyslu. Stavebnictví si naopak meziměsíčně polepšilo. Výsledek ale zachraňovalo pouze inženýrské stavitelství, když výstup pozemního klesal. Dobrou zprávou byl výrazný růst nově zahájené výstavby bytů.
• Český průmysl letos v březnu vzrostl nejvýrazněji za posledních více než dvacet let. Nezlomil jej ani nedostatek čipů
  Průmyslová výroba v ČR letos v březnu meziročně stoupla o 14,9 procenta v očištěném vyjádření, a dokonce o 18,2 procenta ve vyjádření neočištěném. V neočištěném vyjádření se jedná o nejvyšší nárůst od ledna 2001, v očištěném za ještě delší dobu. Jedná se o lepší výsledek, než jaký analytici předpokládali. Částečně je samozřejmě dán poníženou srovnávací základnou loňského března, kdy tuzemskou průmyslovou výrobu zasáhly první závažné projevy pandemie covid-19 a opatření zavádění za účelem jejího potlačení. Dařilo se například výrobě automobilů.
• Český průmysl má symptomy německé nákazy. Pozemní stavitelství zaznamenalo prudký pokles
  „Německo již začalo roznášet svou ekonomickou nákazu. Obětí je český průmysl, který je kvůli přílišné orientaci na subdodávky do zemí Evropské unie zranitelný. Do budoucna by se čeští průmyslníci měli více zaměřit na produkci koncových výrobků s vysokou přidanou hodnotou. Ty by měli vyvážet do celého světa,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Český průmysl mírně poklesl
  Lednový objem průmyslové výroby bez očištění o kalendářní vlivy více méně v souladu s očekáváními meziročně poklesl o 4,4 %. Po očištění o efekt dvou chybějících dnů a sezónní vlivy se výkon průmyslu oproti lednu 2020 zvýšil o 0,9 %. Oproti prosinci došlo k poklesu reálně o 0,4 %. Průmysl si tak pandemii navzdory, která je poslední dobou navíc doprovázena komplikacemi v dodavatelsko-odběratelských řetězcích, vede stále relativně dobře.
• Český průmysl mírně předčil očekávání
  Česká průmyslová výroba si v září meziročně připsala 4,9 %, tedy ještě o trochu více, než čekal trh. Výsledek byl ovšem do značné míry ovlivněn vyšším počtem zářijových pracovních dní v letošním roce. Po očištění o tento efekt průmyslová produkce meziročně zaznamenala pokles o 0,6 % a meziměsíčně (po sezónním očištění) vzrostla o 0,8 %. Mezi nejproduktivnější odvětví se řadila výroba dopravních prostředků (mimo motorových vozidel), která připsala 15,8 %, farmaceutický průmysl, který přidal 14 %, a opravy strojů a zařízení s 8,2 procenty. Po zohlednění váhy jednotlivých segmentů pro český průmyslový výstup se ovšem na celkovém výsledku kladně nejvíce podílela výroba elektrických zařízení a tradičně i výroba motorových vozidel. Hodnota průmyslových zakázek meziročně vzrostla o 2,7 % a její nárůst pozorujeme jak z tuzemska, tak i ze zahraničí. Ve srovnání s předchozími lety tak sice český průmysl již nevykazuje tak silné znaky přetíženosti, nicméně nadále nelze říci, že by se výrazné ochlazení pozorované například v Německu u nás zatím dramaticky promítlo. Počet zaměstnanců v českém průmyslu oproti loňskému září poklesl o 1,6 %.
• Český průmysl na počátku roku mírně oslabil
  Průmyslová výroba na počátku roku oslabuje zhruba tak, jak se očekávalo, přičemž klesla i produkce aut. Výrazně propadly domácí zakázky. Oslabení průmyslu čekáme pro celé první čtvrtletí. Brzdou jsou dodávky komponent a omezení pro pracovníky vlivem pandemie. V dalších čtvrtletích by měl růst výroby pokračovat a za celý rok dosáhnout necelých 10 %.
• Český průmysl nebývale hromadí zásoby, bojí se další logistické krize. Hromadění zásob je zásadním zdrojem inflace, stávající světová logistická krize však naštěstí odeznívá
  Koncem loňského roku v Česku konečně viditelně odeznívaly neblahé dopady světové logistické krize, která na přelomu let 2020 a 2021 propukla v důsledku pandemie. Provozní podmínky v českém zpracovatelském průmyslu se proto v prosinci 2021 oproti předchozímu měsíci výrazně zlepšily, a to nejvíce od loňského srpna.
• Český průmysl nečekaně silně „nakopla“ výroba aut, zahraniční obchod a stavebnictví ale zklamaly. Zahraniční obchod za rok 2022 skončí schodkem vysoce před 200 miliard, nejvyšším v historii
  Tuzemský průmysl v listopadu 2022 v meziročním pohledu nečekaně vzrostl, o 0,5 procenta. Všechny expertní odhady přitom počítaly s jeho propadem. Růst průmyslu přitom není dán nižší srovnávací základnou listopadu 2021, protože ta byla naopak navýšená. O to příznivější tedy listopadový výsledek průmyslu je. Také po přihlédnutí k tomu, že právě loňský listopad byl první měsícem „zatěžkávací zkoušky“ evropské energetické soustavy. Ještě v létě panovaly obavy, že energetická krize povede k omezování výroby, i v českém průmyslu.