Norsko stávkuje, ceny zemního plynu rostou!

Norský ropný sektor je ve stávce. Dělníci se domáhají zvýšení mezd z důvodu vysoké inflace.  Již prvotní odhady odhalily, že by produkce zemního plynu mohla klesnout až o 25 %, zatímco produkce ropy jen o 15 %. Realita však může být ještě horší. Norská asociace těžařů ropy a zemního plynu uvedla, že produkce ropy se v sobotu propadla o 341 000 barelů a export zemního plynu klesl o 56 %. Norsko je jedním z největších dodavatelů plynu do Evropy díky poklesu importu ruského plynu a prozatím limitovaného importu z USA (USA se stala největším dodavatelem plynu do Evropy, avšak uzavření Freeport terminálu může pořadím opět zamíchat).

Jak na tyto zprávy reaguje trh? Pokles těžby ropy je značný a ceny ropy klesají, přestože Saúdská Arábie zvýšila vývozní ceny. Ceny plynu v USA se nemění, protože se zásobníky plní poměrně rychle.

Ceny plynu se na nizozemské burze zvyšují. Jedna MWh dosáhla 170 EUR. Ceny však mohou nadále růst kvůli omezenému importu z Ruska, někteří dokonce očekávají úplné zastavení dovozu. Vypadá to, že Polsko je na zimu připraveno, protože zásobníky jsou naplněny z 90 % (tato úroveň byla obvykle zaznamenána na přelomu října a listopadu). Situace je v západní Evropě o poznání horší, zejména pak v Německu, kde jsou zásobníky naplněny z 50 %. Je však nutno zmínit, že zásobníky v Německu jsou asi 5-6krát větší než v Polsku. Co je dále nutné vědět?

• Norsko dodává až 13 % celkového denního objemu dodávaného do Evropy
• Norsko je hlavním dodavatelem plynu do Velké Británie, což zvyšuje tlak na tamní ekonomiku
• Gazprom snížil dodávky do Evropy skrze plynovod Nordstream I. o 60 %. Úplné zavření kohoutů je očekáváno příští týden z důvodu "údržby"
• Otázkou zbývá, zda Rusko obnoví transfery, protože na ropě vydělává rekordní množství peněz. Rusko nyní těží více než před invazí (stále však méně než v dobách historického maxima)
• Cena plynu v Evropě nyní dosahuje 170 EUR za MWh. Spojené státy nyní nemohou dodat do Evroopy více plynu kvůli vlastním exportním možnostem a nutností znovu vybudovat zásoby

 

Ceny plynu jsou v USA téměř 10x nižší než v Evropě! Zdroj: Bloomberg

Přenos plynu do západní Evropy skrze Gazprom je nižší o 60 %, přičemž probíhají údržbové práce, které mohou vývoz ještě více omezit. Rusko však nepotřebuje obnovit vývoz a tím může výrazně poškodit německou, ale i evropskou ekonomiku. Zdroj: Bloomberg

Čtěte více

• Nord Stream 2 čeká na stavební povolení v Dánsku
  Dlouhodobě diskutovaný plynovod Nord Stream 2 má spojit Rusko s Německem a vede po dně Baltského moře. Nyní je postaveno 1 900 kilometrů a denně se plynovod prodlouží o další 4 kilometry. Zdvojené potrubí kopíruje trasu dosavadního plynovodu Nord Stream a zbývá položit 2 460 kilometrů trubic. Plynovod kritizují Spojené státy, Polsko, Ukrajina a další země, že vzniká velká závislost na Rusku. Koncem roku měl být plynovod uveden do provozu. Nyní se čeká na dánské úřady, které stále nevydaly povolení ke stavbě v dánských vodách.
• Nord Stream 2 je připraven k exportu zemního plynu, oznámil Putin
  Plynovod Nord Stream 2 je připraven k exportu zemního plynu, oznámil dnes ruský prezident Vladimir Putin. Kontroverzní projekt dokončený v září podle něj v Evropě pomůže snížit cenu této suroviny, která dosáhla rekordních hodnot. Plynovod čeká na souhlas německých úřadů.
• Normalizace měnové politiky ECB bude pokračovat
  Přestože se od dnešního zasedání ECB žádná zásadní změna v nastavení měnové politiky nečeká, na pozadí akcelerujících inflačních tlaků nelze vyloučit další posun komunikace jestřábím směrem. Březnová inflace v eurozóně totiž opětovně překvapila svou dynamikou a meziročně se vyšplhala již na 7,5 %. Rozhodování ECB však významně komplikuje stagflační šok v podobě války na Ukrajině, který sice dále zvyšuje cenové tlaky, zároveň ale působí ve směru nižšího růstu, jak potvrzují březnové předstihové indikátory v eurozóně.
• Normalizace v USA a její dopad na globální ekonomiku
  Americkou ekonomiku ovlivňuje vývoj v zahraničí prostřednictvím obchodních i finančních kanálů. Asi jedna osmina zboží a služeb produkovaných v USA směřuje na zahraniční trhy a velká část agregátní poptávky v americké ekonomice tak závisí na spotřebě v zahraničí a investicích v jiných zemích. K tomu se přidává vysoká propojenost amerických a zahraničních finančních institucí včetně bank a pojišťoven. Vývoj na zahraničních trzích se tak rychle promítá do cen amerických investičních aktiv. Příkladem může být vývoj během krize v eurozóně, která se v americké ekonomice rychle promítla utažením finančních podmínek.
• Nórom sa v investovaní náramne darí!
  Nórsky najväčší vládny fond aktív (tzv. sovereign wealth fund) dosiahol v utorok úctyhodnú hodnotu až 1 bilión (trillion) USD. Smerom nahor ho potlačil hlavne globálny rast akcií ako aj slabší Americký dolár.
• Norové zbohatli na ropě, ale ta nyní ztrácí jejich důvěru
  Norové na ropě obrovsky zbohatli. Nyní ale už nechtějí, aby jejich rezerva vytvořená na horší časy vydělávala právě na ropných firmách. Největší problém je, že mají nyní jejich akcie v držení fondu gigantickou hodnotu, asi kolem 35 miliard dolarů. Plánovaný odklon od současných investic do ropy a plynu je ale mnohem obtížnější operace, než když šlo o jinou komoditu, třeba o uhlí.
• Norská centrální banka snížila překvapivě sazby a NOK zamířila na 13 letá minima
  Norská centrální banka snížila dnes ráno na svém pravidelném zasedání překvapivě sazby o 0,25 % na historická minima 0...
• Norská centrální banka snížila sazby o 75bp. na 0.25 %. NOK přesto pokračuje v likvidaci obřích ztrát
  Norská ekonomika se bude potýkat s dvojitým šokem, který pro ni představuje šíření koronaviru a prudký pád cen ropy. Oba dva faktory přispívají v poslední době k masivním výprodejům na NOK, která je jednou z nejslabších světových měn. Od začátku měsíce totiž ztratila přibližně 17 %.
• Norská inspirace: Jak na správu bohatství, které nechcete „projíst“?
  Bohatý člověk. Snad příliš bohatý na strategii drobného investora, snad příliš chudý na strategie institu...
• Norská koruna opatrně pozitivní
  Norská centrální banka ve čtvrtek jednomyslně rozhodla o zvýšení úrokové sazby, ta byla naposledy změněna předloni v březnu. Norges Bank doporučila ministerstvu financí, aby zachovalo proticyklickou kapitálovou rezervu ve výši 2 %. Současný výhled naznačuje, že by úroková sazba mohla být znovu zvýšena v prvním čtvrtletí příštího roku a to na 1 procento, pak by měl následovat do konce roku 2019 další růst. Předpokládá se, že v roce 2020 bude sazba zvýšena dvakrát.
• Norsko v příštích měsících zvýší dodávky plynu do Evropy
  Norská ropná a plynárenská společnost Equinor a její partneři získali povolení ke zvýšení dodávek plynu z norských nalezišť Troll a Oseberg. Equinor dnes uvedl, že v příštích 12 měsících tak bude moci posílat přes plynovody více suroviny do dalších evropských zemí. Ceny plynu se v Evropě v posledních měsících výrazně zvyšují. Ruská společnost Gazprom v minulých dnech dokončila plynovod Nord Stream 2 do Německa, Evropská unie ale ruský plyn nechce.
• Norsko v robustním hospodářském růstu
  Norkská ekonomika   Výhled norského hospodářského růstu je robustní. Výhled ekonomického růstu v Norsku je podpoř...
• Norský fond chce investovat do mimoburzovních firem
  Norský státní fond bohatství, který je s hodnotou jednoho bilionu dolarů (23,3 bilionu Kč) největší na světě, by měl mít větší autonomii v investování do aktiv společností, které nejsou zapsány na akciové burze. Na tento typ investic by mohlo být věnováno až jedno procento akciového portfolia fondu, což znamená asi sedm miliard dolarů. Uvedla to dnes norská centrální banka, která fond spravuje.
• Norský soud zamítl žalobu ekologů proti těžbě ropy v Arktidě
  Norský nejvyšší soud dnes schválil plány na průzkum těžby ropy v Arktidě. Zamítl tak žalobu ekologických organizací, podle nichž by těžba představovala porušení lidských práv na zdravé životní prostředí, informovala agentura Reuters.
• Norský státní fond díky technologiím zvýšil zisk
  Norský státní investiční fond, který je největší svého druhu na světě, vydělal ve třetím čtvrtletí 412 miliard norských korun (přes jeden bilion Kč), zejména díky růstu technologických akcií ve Spojených státech. V prvním pololetí fond vykázal nejhorší hospodářský výsledek za svou historii.
• Norský státní fond má za sebou druhý nejlepší rok v historii
  Majetek fondu vystoupil na 10,9 bilionu norských korun (27,1 bilionu Kč) a jeho celková návratnost loni činila 10,9 procenta. Technologie samotné měly podle ředitele Nicolaie Tangena návratnost 41,9 procenta.
• Norský trh bydlením a trh práce
  Ceny domů v Norsku vzrostly v říjnu oproti předcházejícím trendům; Na sezónně očištěném základě ceny nemovitostí vzrostly o 0,4 procenta m/m. Nordea Bank očekávala pokles o 0,5 procenta, zatímco Norges Bank neočekávala žádnou změnu cen bydlení.
• Northrop Grumman Corp koupil Orbital ATK Inc
  Výrobce a dodavatel vojenského materiálu společnost Northrop Grumman Corp (NOC.N) se chystá oznámit koupi raket a raketových hlavic Orbital ATK Inc (OA.N), jakmile se v setkají odpovědní zástupci firem, oznámila Grumman v neděli agentuře Reuters.
• Nošovická automobilka Hyundai prodlouží odstávku do 14. dubna
  Automobilka Hyundai v Nošovicích na Frýdecko-Místecku prodlouží kvůli pandemii nového typu koronaviru odstávku výroby o týden. Výroba by se měla opět rozjet po Velikonocích v úterý 14. dubna v 06:00. ČTK to dnes oznámil mluvčí automobilky Pavel Barvík. Odstávka tak bude pokračovat i u většiny subdodavatelů firmy.
• Not so stable stablecoins
  Člověk přezdívaný jako boomer není zpravidla “in” pokud jde o svět kryptoměn. Právě proto jej potěší, když se dočte, že i v tomto finančním ekosystému fungují standardní ekonomické zákonitosti, jako je třeba run na banky či spekulativní útok na fixní měnový kurz. Přesně k něčemu takovému došlo v posledních hodinách a dnech u tzv. stablecoinu TerraUSD (zkratka UST), což byla kryptoměna, která měla udržovat fixní měnový kurz k americkému dolaru v poměru 1:1.