Norská centrální banka snížila překvapivě sazby a NOK zamířila na 13 letá minima

Čtěte více

• Norges Bank cuts interest rates. NOK strengthens after the decision 📌
  Jedná se jednoznačně o „jestřábí“ snížení. Banka signalizuje pomalejší tempo uvolňování - jedno snížení během každého z následujících tří let. Zpočátku NOK vůči dolaru oslabila, ale nyní jsme svědky pokračujícího poklesu.
• Norges Bank ponechává sazby beze změny a nespěchá s dalšími sníženími.
  Jak se očekávalo, Norges Bank ponechala úrokové sazby beze změny. Hlavní sazba je v současné době 4,0 %. Norges Bank mírně upravila své ekonomické prognózy, které však celkový obraz nijak výrazně nemění:
• Norges bank překvapivě zvýšila sazbu o 50bps
  Norská centrální banka dnes překvapivě zvýšila svoji depozitní sazbu o 50bps na 3,75 %, přičemž trhy očekávaly zvýšení o 25bps.
• Norges Bank snižuje úrokové sazby. NOK po rozhodnutí posiluje 📌
  Jedná se jednoznačně o „jestřábí“ snížení. Banka signalizuje pomalejší tempo uvolňování - jedno snížení během každého z následujících tří let. Zpočátku NOK vůči dolaru oslabila, ale nyní jsme svědky pokračujícího poklesu.
• Norges Bank zvyšuje úrokové sazby 📈
  Trh si rozhodnutím Norges Bank nebyl jistý, přestože se většina analytiků přikláněla ke zvýšení sazeb o 25 bazických bodů. Hlavním důvodem je inflace CPI, která zůstává výrazně nad přibližně 2% cílem (naposledy dosáhla 3,3 %), a růst mezd kolem 4,5 %.
• Normalizace měnové politiky ECB bude pokračovat
  Přestože se od dnešního zasedání ECB žádná zásadní změna v nastavení měnové politiky nečeká, na pozadí akcelerujících inflačních tlaků nelze vyloučit další posun komunikace jestřábím směrem. Březnová inflace v eurozóně totiž opětovně překvapila svou dynamikou a meziročně se vyšplhala již na 7,5 %. Rozhodování ECB však významně komplikuje stagflační šok v podobě války na Ukrajině, který sice dále zvyšuje cenové tlaky, zároveň ale působí ve směru nižšího růstu, jak potvrzují březnové předstihové indikátory v eurozóně.
• Normalizace v USA a její dopad na globální ekonomiku
  Americkou ekonomiku ovlivňuje vývoj v zahraničí prostřednictvím obchodních i finančních kanálů. Asi jedna osmina zboží a služeb produkovaných v USA směřuje na zahraniční trhy a velká část agregátní poptávky v americké ekonomice tak závisí na spotřebě v zahraničí a investicích v jiných zemích. K tomu se přidává vysoká propojenost amerických a zahraničních finančních institucí včetně bank a pojišťoven. Vývoj na zahraničních trzích se tak rychle promítá do cen amerických investičních aktiv. Příkladem může být vývoj během krize v eurozóně, která se v americké ekonomice rychle promítla utažením finančních podmínek.
• Nórom sa v investovaní náramne darí!
  Nórsky najväčší vládny fond aktív (tzv. sovereign wealth fund) dosiahol v utorok úctyhodnú hodnotu až 1 bilión (trillion) USD. Smerom nahor ho potlačil hlavne globálny rast akcií ako aj slabší Americký dolár.
• Norové zbohatli na ropě, ale ta nyní ztrácí jejich důvěru
  Norové na ropě obrovsky zbohatli. Nyní ale už nechtějí, aby jejich rezerva vytvořená na horší časy vydělávala právě na ropných firmách. Největší problém je, že mají nyní jejich akcie v držení fondu gigantickou hodnotu, asi kolem 35 miliard dolarů. Plánovaný odklon od současných investic do ropy a plynu je ale mnohem obtížnější operace, než když šlo o jinou komoditu, třeba o uhlí.
• Norská centrální banka sazby nemění
  Norská centrální banka dnes ráno zahájila měnový rok 2023 jako první z centrálních bank vyspělých ekonomik. Norges Bank (NB) zahájila cyklus zpřísňování měnové politiky v září 2021. Zpočátku se řídila tradičním scénářem: zvýšit sazby o 25 bazických bodů a pouze na zasedáních, na kterých byly předloženy nové prognózy. Od června loňského roku však tempo zrychlilo.
• Norská centrální banka snížila sazby o 75bp. na 0.25 %. NOK přesto pokračuje v likvidaci obřích ztrát
  Norská ekonomika se bude potýkat s dvojitým šokem, který pro ni představuje šíření koronaviru a prudký pád cen ropy. Oba dva faktory přispívají v poslední době k masivním výprodejům na NOK, která je jednou z nejslabších světových měn. Od začátku měsíce totiž ztratila přibližně 17 %.
• Norská inspirace: Jak na správu bohatství, které nechcete „projíst“?
  Bohatý člověk. Snad příliš bohatý na strategii drobného investora, snad příliš chudý na strategie institu...
• Norská koruna opatrně pozitivní
  Norská centrální banka ve čtvrtek jednomyslně rozhodla o zvýšení úrokové sazby, ta byla naposledy změněna předloni v březnu. Norges Bank doporučila ministerstvu financí, aby zachovalo proticyklickou kapitálovou rezervu ve výši 2 %. Současný výhled naznačuje, že by úroková sazba mohla být znovu zvýšena v prvním čtvrtletí příštího roku a to na 1 procento, pak by měl následovat do konce roku 2019 další růst. Předpokládá se, že v roce 2020 bude sazba zvýšena dvakrát.
• Norsko bude s EU spolupracovat na zajištění stability v dodávkách plynu
  Norsko bude spolupracovat se zeměmi Evropské unie na zajištění větší stability v dodávkách plynu. Řekl to dnes předseda norské vlády Jonas Gahr Störe, který jednal se zástupci největších těžebních firem v Norsku o krizi na energetickém trhu v Evropě. Prudké výkyvy v cenách plynu podle premiéra nejsou v zájmu Norska.
• Norsko dosáhlo nejvyšší ropné produkce za více než dekádu díky novému poli Equinoru
  Norská těžba ropy zaznamenala v červenci skokový nárůst o 17 % meziměsíčně na 1,96 milionu barelů denně, což představuje nejvyšší měsíční produkci od roku 2011. Informaci zveřejnil Norský úřad pro ropný průmysl, který růst přičítá zejména náběhu nového ropného pole Johan Castberg v Barentsově moři, provozovaného společností Equinor ASA.
• Norsko stávkuje, ceny zemního plynu rostou!
  Norský ropný sektor je ve stávce. Dělníci se domáhají zvýšení mezd z důvodu vysoké inflace. Již prvotní odhady odhalily, že by produkce zemního plynu mohla klesnout až o 25 %, zatímco produkce ropy jen o 15 %. Realita však může být ještě horší. Norská asociace těžařů ropy a zemního plynu uvedla, že produkce ropy se v sobotu propadla o 341 000 barelů a export zemního plynu klesl o 56 %. Norsko je jedním z největších dodavatelů plynu do Evropy díky poklesu importu ruského plynu a prozatím limitovaného importu z USA (USA se stala největším dodavatelem plynu do Evropy, avšak uzavření Freeport terminálu může pořadím opět zamíchat).
• Norsko v příštích měsících zvýší dodávky plynu do Evropy
  Norská ropná a plynárenská společnost Equinor a její partneři získali povolení ke zvýšení dodávek plynu z norských nalezišť Troll a Oseberg. Equinor dnes uvedl, že v příštích 12 měsících tak bude moci posílat přes plynovody více suroviny do dalších evropských zemí. Ceny plynu se v Evropě v posledních měsících výrazně zvyšují. Ruská společnost Gazprom v minulých dnech dokončila plynovod Nord Stream 2 do Německa, Evropská unie ale ruský plyn nechce.
• Norsko v robustním hospodářském růstu
  Norkská ekonomika   Výhled norského hospodářského růstu je robustní. Výhled ekonomického růstu v Norsku je podpoř...
• Norský fond chce investovat do mimoburzovních firem
  Norský státní fond bohatství, který je s hodnotou jednoho bilionu dolarů (23,3 bilionu Kč) největší na světě, by měl mít větší autonomii v investování do aktiv společností, které nejsou zapsány na akciové burze. Na tento typ investic by mohlo být věnováno až jedno procento akciového portfolia fondu, což znamená asi sedm miliard dolarů. Uvedla to dnes norská centrální banka, která fond spravuje.
• Norský soud zamítl žalobu ekologů proti těžbě ropy v Arktidě
  Norský nejvyšší soud dnes schválil plány na průzkum těžby ropy v Arktidě. Zamítl tak žalobu ekologických organizací, podle nichž by těžba představovala porušení lidských práv na zdravé životní prostředí, informovala agentura Reuters.