Inflace rapidně zrychluje, takže pozor na „smrskflaci“. Výrobci potají zmenšují velikost balení, aby nemuseli tolik zvyšovat cenu

Čtěte více

• Inflace pravděpodobně dočasně poleví
  Po listopadovém zasedání ČNB se zdá být víceméně jasné, že se holubičí většině v bankovní radě v tuto chvíli do dalšího zvyšování úrokových sazeb jednoduše nechce. A nic na tom v tomto týdnu pravděpodobně nezmění ani nejnovější inflační čísla. Předpokládáme, že meziroční dynamika inflace v říjnu díky startujícímu účinku úsporného energetického tarifu lehce zvolní (17,5 %), v listopadu a v prosinci ovšem ještě zrychlí do rozmezí 19-20 %. To víceméně odpovídá poslední prognóze centrální banky a pro holubice to nebude nový argument zvyšovat sazby.
• Inflace prokazuje dolaru medvědí službu
  Jedním z mála ukazatelů, kterému trh občas věnuje pozornost, je inflace v USA. Poté, co Donald Trump zavedl obchodní cla, ekonomové okamžitě začali diskutovat o rostoucí inflaci. Tento závěr je logický, protože cla znamenají vyšší ceny v USA i v zahraničí. Ve své podstatě jde o daň vlády na dovoz zboží. V každé transakci mezi původním výrobcem a konečným spotřebitelem figuruje stát, který si bere "svůj podíl". Proto je růst spotřebitelských cen téměř nevyhnutelný.
• Inflace překonala 11 %, ale efekt války na Ukrajině teprve přijde
  Inflace pokračovala ve velmi rychlé dynamice i v únoru. Dostala se z lednových 9,9 % na 11,1 %. Meziměsíčně ceny vzrostly o 1,3 %, a to po předchozím silném nárůstu o 4,4 %. I s ohledem na aktuální nejistoty se jedná o citelné překvapení, kdy jsme v souladu s trhem inflaci očekávali pod 10,5 %.
• Inflace překvapila pomalejším růstem
  Index spotřebitelských cen v červenci vzrostl na 1,3 % meziměsíčně a 17,5 % meziročně, přičemž trhy očekávaly růst 1,6 % m/m a 17,9 % y/y.
• Inflace překvapila prudkým poklesem, vliv hrají vládní opatření
  Říjnová čísla o inflaci potvrdila nástřel Ministerstva Financí v rámci listopadové makroekonomické predikce a vlivem vládních opatření došlo k výraznému poklesu. Meziměsíčně cenová hladina klesala poprvé od konce roku 2020, a to hned o 1,4 %. Meziroční dynamika tak poklesla o téměř 3 procentní body na 15,1 % z 18 % zveřejněných v září. S tlumícím vlivem vládních opatření jsme v prognóze počítali, a proto byl náš odhad nižší než tržní, překvapením je ale finální síla dopadu. Bez zahrnutí úsporného tarifu a odpuštění poplatku na podporu obnovitelných zdrojů energie by meziroční míra inflace zrychlila do oblasti okolo 18,5 %.
• Inflace překvapila výrazným poklesem
  Inflace v prosinci klesla meziměsíčně na -0,4 % a na 6,9 % meziročně, oproti 0,1 % m/m a 7,3 % y/y v listopadu. Trhy očekávaly pokles meziměsíčně na nulu a meziročně stagnaci na 7,3 %.
• Inflace překvapuje posunem nad 3 %
  Spotřebitelské ceny v dubnu meziročně vzrostly o 3,1 % oproti 2,3 % v březnu a skončily tak výrazně nad odhadem trhu včetně našeho. V meziměsíčním srovnání došlo k růstu o 0,5 %, přičemž se očekávalo obdobné tempo jako v březnu (0,2 %).
• Inflace přestává trápit ekonomiku
  „Vysoká Inflace, která byla nejpalčivějším problémem české ekonomiky v posledních letech, se pomalu stává – doufejme – minulostí. Vše nasvědčuje tomu, že s koncem loňského roku, končí také přibližně tři inflační roky. V prosinci 2023 spotřebitelské ceny meziročně vzrostly o 6,9 %, což bylo o 0,4 procentního bodu méně než v listopadu. Vedle prosincového vývoje spotřebitelských cen zveřejnili statistici i průměrnou míru inflace za celý rok.
• Inflace přidala téměr dva procentní body, v květnu již na 16 %
  Růst spotřebitelských cen dosáhl v květnu meziročně 16,0 % (v dubnu 14,2 %). Inflace opět překvapila směrem nahoru, kdy převýšila i nejvyšší odhad (15,8 %). Meziměsíčně ceny vzrostly o 1,8 %, stejně jako o měsíc dříve.
• Inflace půjde nahoru napříč kontinenty
  Poslední měsíce přinesly výrazné zpomalení spotřebitelské inflace v USA, eurozóně i v České republice. Společným jmenovatelem je pokles cen pohonných hmot způsobený situací na globálních trzích. Cena ropy v říjnu a listopadu výrazně poklesla a se zpožděním ovlivňuje inflaci na obou stranách Atlantiku. V případě eurozóny hraje svojí roli i vysoká srovnávací základna cen ostatních energií z předchozího roku. Výsledkem je posun v tržních očekáváních dalšího zvyšování úrokových sazeb centrálních bank. V USA a ČR tak trh během pár týdnů „odpricoval“ všechna zvýšení úrokových sazeb v tomto roce. V případě ECB se pak očekávání prvního zvýšení posunula až do příštího roku. Samozřejmě nelze všechno svést na pokles ceny ropy a do hry zasahují i další faktory, o kterých jsme psali minulý týden. Nicméně vývoj ceny černého zlata významně ovlivňuje hospodářství včetně měnové politiky, která by však správně měla abstrahovat od těchto vlivů. V praxi k tomu však nedochází, a proto je dobré sledovat výhled ropy pro tento rok.
• Inflace roste. Máme se obávat?
  Inflace v USA se podle nejnovějších čísel přibližuje ke svému cíli. Ukazatel PCE, který představuje preferovanou výšku inflace ze strany Federálního rezervního systému (Fedu), se pohybuje na úrovni dvou procent. Pamatujete si ještě začátek roku 2017, kdy inflace výrazně vzrostla v důsledku bazického efektu a během roku pak zmizela? Je velmi pravděpodobné, že budeme potřebovat sesbírat více údajů, abychom mohli na jistotu říci, jestli růst cen bude způsobovat problémy. Spotřebitelé v USA se proto v této fázi ještě o inflaci příliš nezajímají. Co je ale může znepokojit, je vliv cen ropy na cenu benzínu.
• Inflace roste rychleji než mzdy
  „Přestože zaměstnanci v průměru vydělávají více peněz, v obchodech si za ně mohou koupit méně zboží a služeb. Kvůli tomu dochází k poklesu životní úrovně zaměstnanců,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Inflace rostla méně, že očekával trh
  Index spotřebitelských cen se v prosinci snížil o 0,3 % meziměsíčně a rostl o 3 % meziročně oproti 0,1 % m/m a 2,8 % y/y v listopadu. Trhy očekávaly růst o 0,1 % m/m a 3,3 % y/y.
• Inflace rozhýbala hlavní trhy, pozitivní směr však převládá
  Akciové trhy se dnes opět houpou nahoru a dolů, přičemž vidíme velké rozdíly ve výkonnosti mezi indexy i jednotlivými sektory. Evropské akciové indexy si připisují místy i přes 2 procenta, poté co se během dne zhouply až do červených čísel. Bylo to po americké inflaci, která ovšem vzala investorům kuráž jen přechodně. Americký index S&P 500 se ale obchoduje v plusu jen o půl procenta a Nasdaq zhruba stejnou měrou ztrácí. Sektorově se dnes daří producentům energií či surovin, ale i bankám. Na opačném konci stojí technologie, vysvětlující zaostávání Nasdaqu.
• Inflace rychle brzdí. Mnozí se začínají bát deflace
  Český statistický úřad dnes zveřejnil data o únorové inflaci. Spotřebitelské ceny meziměsíčně vzrostly o 0,3 %. Tento vývoj byl ovlivněn zejména vyššími cenami v oddíle doprava a v oddíle rekreace a kultura. Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v únoru o 2,0 %, což bylo o 0,3procentního bodu méně než v lednu.
• Inflace se blíží ke 3 %
  Spotřebitelská inflace meziročně dle očekávání opět povyskočila směrem výše. V říjnu se zvýšila z 2,6 % na 2,8 %, což bylo v souladu s mediánovým odhadem trhu. Naše prognóza očekávala mírnější nárůst (2,7 %). Na celkovém vývoji inflace se ale příliš nemění, když ceny rostou zejména v oblasti bydlení či služeb a také zvlášť některých potravin.
• Inflace se Česka drží „jako klíště“. V květnu překonala očekávání i proto, že potraviny místo zlevnění zdražily
  Inflace v Česku je neústupnější, než experti čekali. Drží se České republiky „jako klíště“. Experti se před oznámením dnešních čísel shodovali, že v meziročním vyjádření inflace klesne pod úroveň 11 procent. Místo toho však vykázala úroveň 11,1 procenta, tedy vyšší, než s jakou tuzemští analytici vesměs počítali. Očekávání drtivé většiny z nich pak překonává také inflace meziměsíční, která vykazuje hodnotu 0,3 procenta, ač se čekala hodnota jen 0,1 procenta.
• Inflace se dostala mimo toleranční pásmo
  „Rostoucí mzdy v soukromém sektoru, platy ve veřejném sektoru a důchody v systému sociálního zabezpečení pomáhají navyšovat životní úroveň lidí. Zároveň však vedou k růstu spotřebitelských cen. Lidé, kterým se v posledních letech nenavýšily příjmy, se mají reálně hůře,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Inflace se dostala na dvouprocentní cíl ČNB
  Tuzemská inflace v únoru klesla na rovná 2 % y/y po lednových 2,3 %. To bylo mírně nad naším odhadem ve výši 1,8 % y/y. Tržní konsensus naopak čekal více (2,1 % y/y), stejně tak i ČNB, která ve své únorové prognóze odhadovala 2,8 % y/y. Již v lednu však byla inflace oproti prognóze ČNB nižší (3,0 % vs 2,3 %).
• Inflace se dostala na dvouprocentní cíl ČNB
  Tuzemská inflace v únoru klesla na rovná 2 % y/y po lednových 2,3 %. To bylo mírně nad naším odhadem ve výši 1,8 % y/y. Tržní konsensus naopak čekal více (2,1 % y/y), stejně tak i ČNB, která ve své únorové prognóze odhadovala 2,8 % y/y. Již v lednu však byla inflace oproti prognóze ČNB nižší (2,3 % vs 3,0 %).