Lidé v Česku se obávají inflace velmi výrazně, zjistili statistici. A to zatím příliš nezdražují potraviny, zato třeba elektronika ano

Čtěte více

• Lidé se pomalu vrací do obchodů
  Maloobchodní tržby bez zahrnutí prodeje aut v dubnu oproti březnu vzrostly o 0,8 %. S ohledem na to, že už v dubnu došlo k rozvolnění opatření proti šíření pandemie, je to spíše slabší údaj. My jsme počítali s meziměsíčním růstem o více než 3 %. Jedná se o zklamání v rámci všech odhadů. Meziroční růst dosáhl sice díky nižší srovnávací základně na první pohled slušného růstu 7,5 %, ale i to bylo pod všemi odhady, které v průměru ukazovaly 10,5 %. Jedním dechem je ale třeba připomenout, že nejistota těchto údajů je stále velmi vysoká a není dobré dělat silné závěry. Je možné, že obnovení spotřeby domácností po uvolnění restrikcí nebude až tak rychlé, stejně jako je možné, že to domácnosti budou dohánět v dalších měsících, kdy rozvolňování nabralo na obrátkách. O vysoké nejistotě dat také svědčí silná revize předchozích údajů, když za březen nově Statistický úřad ukazuje meziroční růst o 9,2 %, zatímco původně uváděl ke zklamání většiny analytiků jen 6,6 %.
• Lidé se připravují na příchod krize
  „Lidé očekávají příchod horších časů a začali si více spořit. Přesto stále platí, že drtivou většinu svých příjmů hned utratí,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Lidé si na hypotéce půjčují o milion více než před třemi lety. Přesto leckomu hypotéka nestačí, kvůli prudkému zdražení cen materiálů – třeba dřevostavba je o 50 procent dražší než loni
  Lidé v Česku si berou na hypotéce stále více a více peněz. Růst objemu průměrné hypotéky je v posledních měsících dramatický i kvůli nebývalému růstu cen stavebních materiálů. Letos v červnu za výše průměrné hypotéky činila 3 161 080 korun. To je o více než milion korun více, než kolik činila výše průměrné hypotéky ještě v červnu 2018.
• Lidé si neodkládají peníze na horší časy
  „Češi málo spoří a dodatečně vydělané peníze utrácí. Takové chování je neodpovědné a může se lidem vymstít v případě zhoršení ekonomických podmínek,“ upozorňuje hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Lidé spotřebovávají zásoby potravin a vrací se do obchodů
  „Automobilky stále hlásí problémy s odbytem. Nižší poptávka zákazníků vedla ke snížení cen vozů v základní výbavě. Ty ve druhém čtvrtletí letošního roku zlevnily o 3,2 procenta,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Lidé šetří, obchodníci trpí
  „Někteří lidé realizují útraty mimo území České republiky. Raději jezdí na nákupy do zahraničí, kde jsou mnohé produkty levnější,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Lidé utrácí, obchodníci zdražují, tržby rostou
  „Vyšší tržby obchodníků jsou důsledkem rostoucích příjmů českých domácností. Vyšší poptávka po zboží a službách však vede k růstu inflace,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Lidé v Argentině se údajně v důsledku inflační krize obrací k Bitcoinu
  Nestabilita po desetiletí nutila Argentince hledat bezpečné útočiště v americkém dolaru. Podle agentury Bloomberg však dochází k překvapivé změně. Ekonomické reformy prezidenta Javiera Milei a slábnoucí směnný kurz zřejmě nutí Argentince opustit svou „zelenou“ tradici a hledat ochranu před inflací v bitcoinech.
• Lidé v březnu neměli kde nakupovat
  Maloobchodní tržby bez zahrnutí prodeje aut v březnu proti únoru klesly o 1,6 %. Počítali jsme s jejich mírnějším poklesem o 0,1 %, ale s ohledem na březnový stupeň uzavření ekonomiky s omezenou možností obyvatel cestovat to není nikterak dramatické překvapení. Tržby za potraviny meziměsíčně klesly o 0,5 % a za nepotravinářské zboží o 1,2 %. Omezení cestování se podepsalo na propadu prodeje pohonných hmot o 7,5 %.
• Lidé v Česku loni poprvé v historii snížili útraty za tabák. Výdaje za alkohol přitom nadále rostly, letos překročí 100 miliard korun
  Růst spotřební daně v kombinaci s pandemickou situací způsobil v Česku historicky nikdy neviděnou věc: výdaje lidí za tabák z roku na rok klesly. Tabáku lidé v ČR nakoupili loni o takřka dvě miliardy korun méně než roku 2019, a to přesto, že zdražil oproti předloňsku o takřka deset procent. Vyplývá z to z nových údajů Eurostatu.
• Lidé velmi výrazně šetří. Už se ale oklepeme z nejhoršího
  Český statistický úřad dnes zveřejnil nová data z maloobchodu. Reálné tržby se v maloobchodě v lednu meziročně snížily o 7,7 %. Za nepotravinářské zboží klesly o 9,5 % a za potraviny o 8,0 %. Pokles maloobchodu tak trvá již devět měsíců v řadě, což ekonomiku velmi dusí. Nicméně zdá se, že to nejhorší máme už za sebou, protože propad už není tak velký jako na podzim.
• Lidé ve strachu z koronaviru v rekordní míře investují do zlata
  Objem zlata drženého celosvětově příslušnými fondy, takzvanými veřejně obchodovanými fondy, se včera vyhoupl na své historické maximum, které činí 2574 tun. Znamená to, že investoři nikdy v minulosti prostřednictvím těchto fondů nevlastnili takový objem žlutého drahého kovu jako právě teď.
• Lidé více důvěřují firmám než vládám. Rozdíly mezi nejbohatšími a nejchudšími lidmi narůstají
  „Více než čtyři pětiny lidí žijících v Kolumbii, Indonésii a Indii věří, že se v příštích pěti letech budou mít lépe než nyní. Tyto země jsou tak nejvíce optimistické vzhledem k budoucímu vývoji. Naopak v Japonsku, Francii a Německu jsou lidé nejvíce pesimističtí. V pozitivní budoucnost v příštích pěti letech věří méně než třetina tamní populace,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Lidé více utrácí, obchodníci zdražují
  „Vyšší poptávka po zboží a službách vede k růstu inflace. Zdražují především potraviny, výrobky pro domácnost a zdravotnické zboží,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Lidé vsadili na volby prezidenta rekordní částku, přes půl miliardy korun
  Lidé vsadili na výsledek letošních prezidentských voleb více než půl miliardy korun. Objem sázek byl rekordní, výrazně překonal předchozí volby hlavy státu v roce 2018, kdy dosáhl 285 milionů korun. Podle sázkových kanceláří byl zájem srovnatelný s velkými sportovními událostmi. U Fortuny převažovaly sázky na pozdějšího vítěze voleb Petra Pavla, u Chance na jeho soupeře Andreje Babiše (ANO). Bývalý premiér ve čtvrtek na twitteru vyzýval, aby si na něj lidé vsadili ve výhodném kurzu. Sázky na něj ale po jeho prohře propadly a lidé, kteří na jeho zvolení vsadili, přišli o peníze.
• Lidé vyplňují daňová přiznání na poslední chvíli
  „Je přirozené, že nepříjemné věci odkládáme na pozdější termíny. Podání daňového přiznání za rok 2018 bychom však již odkládat neměli, protože čas se nepříjemně krátí,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Lidé výrazně omezují spotřebu
  „Lidé začínají propadat špatné náladě, což se projevuje poklesem tržeb obchodníků. Kvůli prudkému zdražování roste zájem o akční nabídky a nejlevnější varianty produktů. Navíc se zvyšuje počet lidí, kteří si před výplatou nemohou koupit vůbec nic,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Lidé začínají realizovat odloženou spotřebu
  „Lidé si v pandemii naspořili peníze, které postupně začnou utrácet. Díky tomu dojde k realizaci odložené spotřeby, což výrazně podpoří tržby obchodníků. Již nyní jsou patrné výrazné meziroční růsty tržeb u prodejů motorových vozidel. Data však částečně zkresluje nízká srovnávací základna z minulého roku,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Lidé začínají utrácet. Nákupy se přesouvají na internet
  „Nákupy přes internet a zásilkové služby umožňují zákazníkům jednoduše srovnávat ceny mezi obchody. Nakupovat lze z pohodlí domova, bez kontaktu s jinými lidmi a bez front. Díky těmto výhodám se online nakupování stávalo stále populárnější již před propuknutím pandemie. V průběhu koronavirové krize byl trend přesunu nákupů do virtuálního světa posílen a pravděpodobně zůstane jedním z nejviditelnějších důsledků pandemie,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Lidé zatím spíše podceňují razanci a neústupnost letošní české inflace. Množí se prognózy, že bude opět dvouciferná
  Stále více expertních odhadů prognózuje, že inflace se letos v Česku v celoročním průměru nevymaní z dvouciferného pásma, do nějž vyskočila loni. Dnes zveřejnilo svoji novou prognózu tuzemské ministerstvo financí. Inflace má podle něj celoročně činit 10,4 procenta. Přitom v prognóze z loňského listopadu ještě počítalo pro letošek s inflací jen ve výši 9,5 procenta.