Lidé v Česku se obávají inflace velmi výrazně, zjistili statistici. A to zatím příliš nezdražují potraviny, zato třeba elektronika ano

Čtěte více

• Lidé se připravují na příchod krize
  „Lidé očekávají příchod horších časů a začali si více spořit. Přesto stále platí, že drtivou většinu svých příjmů hned utratí,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Lidé se základním vzděláním složitě shánějí uplatnění
  „Nezaměstnanost v květnu nepatrně poklesla. Vyplývá to z dat ÚP, která byla zveřejněna dnes. Zatímco v březnu a v dubnu se držela nezaměstnanost na 4,3 %, na konci května činila 4,2 %, meziročně pak byla vyšší o 0,6 procentního bodu. Ačkoliv nezaměstnanost zaznamenala meziměsíční pokles, jednalo se jen o nepatrnou změnu. Zaměstnavatelé sice před létem obsazují sezónní pozice a posilují své kapacity především v cestovním ruchu, pohostinství či ubytovacích službách, nedostali jsme se ale na tak nízké číslo, jako loni v květnu, kdy podíl nezaměstnaných osob činil 3,6 %. Z dlouhodobého hlediska si Česko i přesto stále drží jednu z nejnižších nezaměstnaností v EU,“ říká Radovan Hauk, partner poradenské skupiny Moore Czech Republic.
• Lidé si na hypotéce půjčují o milion více než před třemi lety. Přesto leckomu hypotéka nestačí, kvůli prudkému zdražení cen materiálů – třeba dřevostavba je o 50 procent dražší než loni
  Lidé v Česku si berou na hypotéce stále více a více peněz. Růst objemu průměrné hypotéky je v posledních měsících dramatický i kvůli nebývalému růstu cen stavebních materiálů. Letos v červnu za výše průměrné hypotéky činila 3 161 080 korun. To je o více než milion korun více, než kolik činila výše průměrné hypotéky ještě v červnu 2018.
• Lidé si neodkládají peníze na horší časy
  „Češi málo spoří a dodatečně vydělané peníze utrácí. Takové chování je neodpovědné a může se lidem vymstít v případě zhoršení ekonomických podmínek,“ upozorňuje hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Lidé spotřebovávají zásoby potravin a vrací se do obchodů
  „Automobilky stále hlásí problémy s odbytem. Nižší poptávka zákazníků vedla ke snížení cen vozů v základní výbavě. Ty ve druhém čtvrtletí letošního roku zlevnily o 3,2 procenta,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Lidé šetří, obchodníci trpí
  „Někteří lidé realizují útraty mimo území České republiky. Raději jezdí na nákupy do zahraničí, kde jsou mnohé produkty levnější,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Lidé utrácí, obchodníci zdražují, tržby rostou
  „Vyšší tržby obchodníků jsou důsledkem rostoucích příjmů českých domácností. Vyšší poptávka po zboží a službách však vede k růstu inflace,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Lidé v Argentině se údajně v důsledku inflační krize obrací k Bitcoinu
  Nestabilita po desetiletí nutila Argentince hledat bezpečné útočiště v americkém dolaru. Podle agentury Bloomberg však dochází k překvapivé změně. Ekonomické reformy prezidenta Javiera Milei a slábnoucí směnný kurz zřejmě nutí Argentince opustit svou „zelenou“ tradici a hledat ochranu před inflací v bitcoinech.
• Lidé v březnu neměli kde nakupovat
  Maloobchodní tržby bez zahrnutí prodeje aut v březnu proti únoru klesly o 1,6 %. Počítali jsme s jejich mírnějším poklesem o 0,1 %, ale s ohledem na březnový stupeň uzavření ekonomiky s omezenou možností obyvatel cestovat to není nikterak dramatické překvapení. Tržby za potraviny meziměsíčně klesly o 0,5 % a za nepotravinářské zboží o 1,2 %. Omezení cestování se podepsalo na propadu prodeje pohonných hmot o 7,5 %.
• Lidé v Česku loni poprvé v historii snížili útraty za tabák. Výdaje za alkohol přitom nadále rostly, letos překročí 100 miliard korun
  Růst spotřební daně v kombinaci s pandemickou situací způsobil v Česku historicky nikdy neviděnou věc: výdaje lidí za tabák z roku na rok klesly. Tabáku lidé v ČR nakoupili loni o takřka dvě miliardy korun méně než roku 2019, a to přesto, že zdražil oproti předloňsku o takřka deset procent. Vyplývá z to z nových údajů Eurostatu.
• Lidé v Česku utrácí za věci zbytné povahy typu kosmetiky. Jde o potvrzení, že spotřeba domácností letos potáhne celou ekonomiku
  Maloobchodní tržby v ČR letos v březnu přidaly meziročně 3,4 procenta, což je zhruba souladu s očekáváním. Údaj potvrzuje, že spotřeba domácností by letos měla být stěžejním tahounem celé české ekonomiky. Maloobchodním tržbám svědčí pokračující nárůst reálných mezd českých domácností, jejichž úroveň se postupně, ale jistě navrací na předcovidovou úroveň.
• Lidé v Česku vymírají historicky rekordním tempem, loni jich zemřelo o takřka 36 tisíc více, než se jich narodilo. „Vymírají“ také svatby, loni jich bylo nejméně od 1. světové války, sňatek se stal finančním luxusem
  Česko je zemí vymírajících občanů i jejich sňatků. Loni zemřelo o takřka 36 tisíc více obyvatel ČR, než se jich narodilo. To je nejvyšší rozdíl od roku 1919. Nejméně od první světové války bylo také sňatků, ani ne 43 tisíc. Zatímco vymírání lidí v ČR přetáčí do přírůstku početního stavu obyvatelstva z dlouhodobého hlediska vysoce nadprůměrná imigrace – loni se do ČR přistěhovalo bezmála 111 tisíc osob – v případě sňatků se žádné přetočení do příznivějších hodnot nekoná, cizinci sňatečnost nezachraňují.
• Lidé velmi výrazně šetří. Už se ale oklepeme z nejhoršího
  Český statistický úřad dnes zveřejnil nová data z maloobchodu. Reálné tržby se v maloobchodě v lednu meziročně snížily o 7,7 %. Za nepotravinářské zboží klesly o 9,5 % a za potraviny o 8,0 %. Pokles maloobchodu tak trvá již devět měsíců v řadě, což ekonomiku velmi dusí. Nicméně zdá se, že to nejhorší máme už za sebou, protože propad už není tak velký jako na podzim.
• Lidé ve strachu z koronaviru v rekordní míře investují do zlata
  Objem zlata drženého celosvětově příslušnými fondy, takzvanými veřejně obchodovanými fondy, se včera vyhoupl na své historické maximum, které činí 2574 tun. Znamená to, že investoři nikdy v minulosti prostřednictvím těchto fondů nevlastnili takový objem žlutého drahého kovu jako právě teď.
• Lidé více důvěřují firmám než vládám. Rozdíly mezi nejbohatšími a nejchudšími lidmi narůstají
  „Více než čtyři pětiny lidí žijících v Kolumbii, Indonésii a Indii věří, že se v příštích pěti letech budou mít lépe než nyní. Tyto země jsou tak nejvíce optimistické vzhledem k budoucímu vývoji. Naopak v Japonsku, Francii a Německu jsou lidé nejvíce pesimističtí. V pozitivní budoucnost v příštích pěti letech věří méně než třetina tamní populace,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Lidé více utrácejí za kosmetiku a šetří na elektronice
  „Tržby online obchodů narůstají 2,6krát rychlejším tempem než celkové maloobchodní tržby. Prodeje přes internet postupně začínají atakovat rekordní úrovně, které jsme evidovali v období pandemie, kdy nákupy v kamenných prodejnách byly omezeny restrikcemi,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Lidé více utrácí, obchodníci zdražují
  „Vyšší poptávka po zboží a službách vede k růstu inflace. Zdražují především potraviny, výrobky pro domácnost a zdravotnické zboží,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Lidé vsadili na volby prezidenta rekordní částku, přes půl miliardy korun
  Lidé vsadili na výsledek letošních prezidentských voleb více než půl miliardy korun. Objem sázek byl rekordní, výrazně překonal předchozí volby hlavy státu v roce 2018, kdy dosáhl 285 milionů korun. Podle sázkových kanceláří byl zájem srovnatelný s velkými sportovními událostmi. U Fortuny převažovaly sázky na pozdějšího vítěze voleb Petra Pavla, u Chance na jeho soupeře Andreje Babiše (ANO). Bývalý premiér ve čtvrtek na twitteru vyzýval, aby si na něj lidé vsadili ve výhodném kurzu. Sázky na něj ale po jeho prohře propadly a lidé, kteří na jeho zvolení vsadili, přišli o peníze.
• Lidé vyplňují daňová přiznání na poslední chvíli
  „Je přirozené, že nepříjemné věci odkládáme na pozdější termíny. Podání daňového přiznání za rok 2018 bychom však již odkládat neměli, protože čas se nepříjemně krátí,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Lidé výrazně omezují spotřebu
  „Lidé začínají propadat špatné náladě, což se projevuje poklesem tržeb obchodníků. Kvůli prudkému zdražování roste zájem o akční nabídky a nejlevnější varianty produktů. Navíc se zvyšuje počet lidí, kteří si před výplatou nemohou koupit vůbec nic,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.