Lidé vsadili na volby prezidenta rekordní částku, přes půl miliardy korun

Čtěte více

• Lidé v březnu neměli kde nakupovat
  Maloobchodní tržby bez zahrnutí prodeje aut v březnu proti únoru klesly o 1,6 %. Počítali jsme s jejich mírnějším poklesem o 0,1 %, ale s ohledem na březnový stupeň uzavření ekonomiky s omezenou možností obyvatel cestovat to není nikterak dramatické překvapení. Tržby za potraviny meziměsíčně klesly o 0,5 % a za nepotravinářské zboží o 1,2 %. Omezení cestování se podepsalo na propadu prodeje pohonných hmot o 7,5 %.
• Lidé v Česku loni poprvé v historii snížili útraty za tabák. Výdaje za alkohol přitom nadále rostly, letos překročí 100 miliard korun
  Růst spotřební daně v kombinaci s pandemickou situací způsobil v Česku historicky nikdy neviděnou věc: výdaje lidí za tabák z roku na rok klesly. Tabáku lidé v ČR nakoupili loni o takřka dvě miliardy korun méně než roku 2019, a to přesto, že zdražil oproti předloňsku o takřka deset procent. Vyplývá z to z nových údajů Eurostatu.
• Lidé v Česku se obávají inflace velmi výrazně, zjistili statistici. A to zatím příliš nezdražují potraviny, zato třeba elektronika ano
  Obavy spotřebitelů v ČR z inflace jsou velmi výrazné. Vyplývá to ze srpnového šetření Českého statistického úřadu. Přesto je nálada mezi spotřebiteli nejlepší od roku 2019, tedy ještě od doby před propuknutím pandemie. Češi navzdory zrychlující inflaci v rostoucí míře předpokládají, že v příštích dvanácti měsících se jim podaří uspořit nějaké finanční prostředky. I vzhledem k tomu, že klesají jejich obavy z růstu nezaměstnanosti a z propouštění, očekávají ve vyšší míře zlepšení jejich vlastní finanční situace.
• Lidé v Česku utrácí za věci zbytné povahy typu kosmetiky. Jde o potvrzení, že spotřeba domácností letos potáhne celou ekonomiku
  Maloobchodní tržby v ČR letos v březnu přidaly meziročně 3,4 procenta, což je zhruba souladu s očekáváním. Údaj potvrzuje, že spotřeba domácností by letos měla být stěžejním tahounem celé české ekonomiky. Maloobchodním tržbám svědčí pokračující nárůst reálných mezd českých domácností, jejichž úroveň se postupně, ale jistě navrací na předcovidovou úroveň.
• Lidé v Česku vymírají historicky rekordním tempem, loni jich zemřelo o takřka 36 tisíc více, než se jich narodilo. „Vymírají“ také svatby, loni jich bylo nejméně od 1. světové války, sňatek se stal finančním luxusem
  Česko je zemí vymírajících občanů i jejich sňatků. Loni zemřelo o takřka 36 tisíc více obyvatel ČR, než se jich narodilo. To je nejvyšší rozdíl od roku 1919. Nejméně od první světové války bylo také sňatků, ani ne 43 tisíc. Zatímco vymírání lidí v ČR přetáčí do přírůstku početního stavu obyvatelstva z dlouhodobého hlediska vysoce nadprůměrná imigrace – loni se do ČR přistěhovalo bezmála 111 tisíc osob – v případě sňatků se žádné přetočení do příznivějších hodnot nekoná, cizinci sňatečnost nezachraňují.
• Lidé velmi výrazně šetří. Už se ale oklepeme z nejhoršího
  Český statistický úřad dnes zveřejnil nová data z maloobchodu. Reálné tržby se v maloobchodě v lednu meziročně snížily o 7,7 %. Za nepotravinářské zboží klesly o 9,5 % a za potraviny o 8,0 %. Pokles maloobchodu tak trvá již devět měsíců v řadě, což ekonomiku velmi dusí. Nicméně zdá se, že to nejhorší máme už za sebou, protože propad už není tak velký jako na podzim.
• Lidé ve strachu z koronaviru v rekordní míře investují do zlata
  Objem zlata drženého celosvětově příslušnými fondy, takzvanými veřejně obchodovanými fondy, se včera vyhoupl na své historické maximum, které činí 2574 tun. Znamená to, že investoři nikdy v minulosti prostřednictvím těchto fondů nevlastnili takový objem žlutého drahého kovu jako právě teď.
• Lidé více důvěřují firmám než vládám. Rozdíly mezi nejbohatšími a nejchudšími lidmi narůstají
  „Více než čtyři pětiny lidí žijících v Kolumbii, Indonésii a Indii věří, že se v příštích pěti letech budou mít lépe než nyní. Tyto země jsou tak nejvíce optimistické vzhledem k budoucímu vývoji. Naopak v Japonsku, Francii a Německu jsou lidé nejvíce pesimističtí. V pozitivní budoucnost v příštích pěti letech věří méně než třetina tamní populace,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Lidé více utrácejí za kosmetiku a šetří na elektronice
  „Tržby online obchodů narůstají 2,6krát rychlejším tempem než celkové maloobchodní tržby. Prodeje přes internet postupně začínají atakovat rekordní úrovně, které jsme evidovali v období pandemie, kdy nákupy v kamenných prodejnách byly omezeny restrikcemi,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Lidé více utrácí, obchodníci zdražují
  „Vyšší poptávka po zboží a službách vede k růstu inflace. Zdražují především potraviny, výrobky pro domácnost a zdravotnické zboží,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Lidé vyplňují daňová přiznání na poslední chvíli
  „Je přirozené, že nepříjemné věci odkládáme na pozdější termíny. Podání daňového přiznání za rok 2018 bychom však již odkládat neměli, protože čas se nepříjemně krátí,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Lidé výrazně omezují spotřebu
  „Lidé začínají propadat špatné náladě, což se projevuje poklesem tržeb obchodníků. Kvůli prudkému zdražování roste zájem o akční nabídky a nejlevnější varianty produktů. Navíc se zvyšuje počet lidí, kteří si před výplatou nemohou koupit vůbec nic,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Lidé začínají realizovat odloženou spotřebu
  „Lidé si v pandemii naspořili peníze, které postupně začnou utrácet. Díky tomu dojde k realizaci odložené spotřeby, což výrazně podpoří tržby obchodníků. Již nyní jsou patrné výrazné meziroční růsty tržeb u prodejů motorových vozidel. Data však částečně zkresluje nízká srovnávací základna z minulého roku,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Lidé začínají utrácet. Nákupy se přesouvají na internet
  „Nákupy přes internet a zásilkové služby umožňují zákazníkům jednoduše srovnávat ceny mezi obchody. Nakupovat lze z pohodlí domova, bez kontaktu s jinými lidmi a bez front. Díky těmto výhodám se online nakupování stávalo stále populárnější již před propuknutím pandemie. V průběhu koronavirové krize byl trend přesunu nákupů do virtuálního světa posílen a pravděpodobně zůstane jedním z nejviditelnějších důsledků pandemie,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Lidé zatím spíše podceňují razanci a neústupnost letošní české inflace. Množí se prognózy, že bude opět dvouciferná
  Stále více expertních odhadů prognózuje, že inflace se letos v Česku v celoročním průměru nevymaní z dvouciferného pásma, do nějž vyskočila loni. Dnes zveřejnilo svoji novou prognózu tuzemské ministerstvo financí. Inflace má podle něj celoročně činit 10,4 procenta. Přitom v prognóze z loňského listopadu ještě počítalo pro letošek s inflací jen ve výši 9,5 procenta.
• Lidí s covidem dál rekordně přibývá, Babiš nevyloučil lockdown
  Rekordní nárůsty nakažených koronavirem v Česku pokračovaly také ve čtvrtek a premiér Andrej Babiš (ANO) varoval před dalším zpřísněním opatření proti šíření nákazy. Může podle něj dojít i na takzvaný lockdown, tedy uzavření země jako na jaře v počátcích epidemie. Právě dnes přitom začala platit tvrdší omezení, která způsobují ztráty třeba restauracím, fitness centrům nebo zoologickým zahradám, a další zpřísnění je naplánováno od pondělka. Premiér uvedl, že se připravuje pomoc podnikatelům a vyzval k dodržování pravidel. Podle opozice Babiš svádí vinu za své letní selhání na občany.
• Lidi v ČR letos chudnou šestkrát rychleji než v dosud nejhorším roce historie. Skutečný pád životní úrovně si ale ještě plně neuvědomují, zatím podléhají mentální iluzi, která tlumí jejich rozhořčení
  Z nové prognózy České národní banky plyne, že životní úroveň v Česku letos klesá ještě rychleji, než se dosud čekalo. ČNB totiž pro letošek vyhlíží celoroční inflaci 16,5 procenta. Pracovní výdělky přitom v průměru mají růst o 7,2 procenta, jak plyne z nejnovějšího šetření ČNB mezi tuzemskými i zahraničními analytiky. Pokud od tohoto růstu výdělků odečteme uvedený údaj k letošní inflaci, dostáváme cifru -9,3 procenta.
• Lídři EU nesblížili postoje k fondu obnovy, dohodu chtějí rychle
  Názory politických vůdců zemí Evropské unie na velikost bezprecedentního záchranného balíku peněz se na dnešním videosummitu nesblížily. Prezidenti a premiéři se však shodli na tom, že se pokusí dospět k dohodě již v červenci, kdy chce předseda Evropské rady Charles Michel svolat po pěti měsících první summit s osobní účastí všech. Zatímco zástupci covidem-19 nejpostiženějších jihoevropských zemí či Německa a Francie plán Evropské komise podpořili, někteří politici včetně českého premiéra Andreje Babiše dali najevo výhrady.
• Lídři EU se dohodli na parametrech fondu obnovy. Vznikající eurodluhová unie prospěje nejen euru, ale také české koruně
  Lídři zemí Evropské unie se dnes nad ránem v Bruselu dohodli na hlavních obrysech takzvaného fondu obnovy. Celkový objem fondu bude činit 750 miliard eur, což odpovídá původnímu, květnovému francouzsko-německému návrhu. Po tvrdých bruselských vyjednáváních se ale mění poměr nízkoúročených půjček a grantů, čili nevratně poskytnutých peněz, mezi které je fond rozdělený. Na granty půjde 390 miliard eur, zatímco na půjčky 360 miliard. Původní plán přitom počítal s tím, že na granty připadne hned 500 miliard, kdežto na půjčky 250 miliard.
• Lídři krypto průmyslu se setkají s demokratickými senátory
  Zatímco bitcoin a ethereum stále usilují o obnovení býčího momenta, objevila se zpráva, že skupina předních představitelů kryptoměnového průmyslu se zítra setká s demokratickými senátory podporujícími kryptoměny. Cílem jednání bude diskuze o budoucnosti legislativního rámce pro trh s digitálními aktivy.