Eurozóna - průzkum PMI a implikace pro střední Evropu - komentář Radomíra Jáče, Generali Investments

Na sektor služeb v ekonomice eurozóny doléhala v prvních lednových týdnech tíha uzavírek souvisejících s pandemií. Zpracovatelský průmysl si ale stále vedl dobře a aktivita v tomto sektoru dle průzkumu PMI i nadále rostla. Kompozitní PMI indikátor, jenž mapuje ekonomickou aktivitu v eurozóně jako celku, naznačuje zrychlení poklesu ekonomické aktivity a ekonomika eurozóny může v důsledku koronavirových omezení upadnout opět do recese, vývoj by ale měl být mnohem méně dramatický než za první vlny pandemie loni na jaře.

Složený (kompozitní) indikátor PMI, jenž mapuje celkovou ekonomickou aktivitu v eurozóně, v lednu dle předběžných výsledků klesl z úrovně 49,1 na 47,5, což představuje dvouměsíční minimum.

Zároveň jde o výsledek blízký očekávání trhu na úrovni 47,6.

Úroveň padesáti bodů v tomto průzkumu představuje hranici mezi růstem a poklesem ekonomické aktivity a lednový PMI průzkum tak indikuje, že se pokles ekonomické aktivity v eurozóně na počátku nového roku zrychlil.

Detailní pohled ukazuje prohloubení poklesu ekonomické aktivity ve službách, neboť na tento sektor dopadají omezení související se stávající vlnou pandemie, přičemž v uplynulých týdnech se tato omezení spíše dále zpřísňovala.

Průzkum pro zpracovatelský průmysl hlásí zpomalení tempa růstu výroby a nových objednávek, i tak ale v tomto sektoru ekonomiky situace zůstává dle průzkumu PMI příznivá.

Průzkum PMI naznačuje, že ekonomika eurozóny v loňském závěrečném čtvrtletí vykázala mezičtvrtletní pokles HDP a scénář mezikvartálního poklesu HDP se dle lednového průzkumu rýsuje i pro letošní první čtvrtletí.

To by znamenalo, že ekonomika eurozóny opět upadne do recese, hloubka mezičtvrtletního poklesu HDP by ale měla být mnohem mírnější než v prvním pololetí roku 2020, kdy na svět dopadly tvrdé uzavírky ve výrobě, obchodu a službách v souvislosti s první vlnou pandemie.

Z pohledu průmyslu je i nadále velmi pozitivní, že na rozdíl od loňského jara nedochází k uzavírkám podniků ani hranic, takže průmyslová výroba a mezinárodní obchod fungují v nesrovnatelně lepších podmínkách, než tomu bylo za první vlny pandemie.

Také pro středoevropský region včetně české ekonomiky platí, že průmysl si vede dobře, zatímco sektor služeb a maloobchod pociťují výrazný dopad omezení souvisejících s koronavirem, což táhne celkový hospodářský výkon dolů.

Ve výhledu na rok 2021 bude klíčové, zda se vydaří vakcinace, což by umožnilo uvolnit omezení spojená s pandemií a ekonomika by se mohla nadechnout – jak v Evropě, tak v dalších regionech.

Lednový průzkum PMI signalizuje mírný pokles optimismu ohledně výhledu ekonomiky eurozóny na příštích dvanáct měsíců v kontextu zhoršení sentimentu ve službách.

Ve zpracovatelském průmyslu se ale optimismus zvýšil na tříleté maximum a celková očekávání v ekonomice tak zůstávají příznivá.

Klíčovým faktorem pro výkon ekonomiky v letošním roce bude samozřejmě situace na poli pandemie, zejména úspěšnost vakcinace a schopnost uvolňovat omezení spojená s pandemií.

Jestliže za rok 2020 bude celoroční pokles HDP eurozóny činit zřejmě více než 7 %, tak letos by se mohl celoroční růst vyšplhat až k 5 %, podmínkou ale je, že nejpozději v polovině roku bude možné stávající omezení pro zbytek roku zásadně a trvale uvolnit.