Analýza makroindikátorů: Po silném oživení o 6,9 % ve 3Q, HDP na konci roku znovu klesne

Čtěte více

• Analýza makroindikátorů: Inflace dál zvolna brzdí
  Inflace v únoru zpomalila díky stagnujícím cenám potravin, ale také díky jádrové složce, která ceny potravin nezahrnuje. Pohonné hmoty u čerpacích stanic naopak zdražují. Efekt srovnávací základny povede k navýšení meziroční míry inflace v nejbližších měsících. Zvyšování sazeb ČNB i nadále čekáme v posledním čtvrtletí letošního roku.
• Analýza makroindikátorů: Inflace pod 3 % díky nižším cenám energií
  Růst spotřebitelských cen v ČR v říjnu zpomalil díky levnějším energiím. Meziroční inflace klesla lehce pod očekávání finančního trhu i ČNB, ale překvapení je zanedbatelné, přičemž jádrová inflace zůstává zvýšená poblíž 3,7 % y/y. ČNB nemá důvod reagovat změnou nastavení měnové politiky a bude vyčkávat na další vývoj.
• Analýza makroindikátorů: Inflace pokračuje v ústupu, zatím nejvíce kvůli ropě
  Inflace v dubnu dál zpomalila. Opět klesly především ceny u čerpacích stanic. Ceny potravin rostly. Ústup inflace pravděpodobně bude pokračovat.
• Analýza makroindikátorů: Inflace v ČR opět poskočila nad 3 %
  Vyšší ceny zboží způsobily v dubnu akceleraci inflace nad všechny odhady i nad prognózu ČNB. Rychlejší rozvolňování epidemických opatření implikuje vyšší riziko rychlejšího růstu spotřebitelských cen v nejbližších měsících. Dynamičtější inflace rovněž zvyšuje spekulace na dřívější utahování měnové politiky ze strany ČNB.
• Analýza makroindikátorů: Inflace zatím stále běží rychlejším tempem
  Inflace v červnu setrvala na vyšších úrovních a to mírně nad odhady trhu i prognózou ČNB. Hlavním důvodem vyšší inflace jsou jádrové ceny bez potravin a energií. Překvapení je v souhrnu malé a implikuje pokračování ochoty ČNB v nejbližší době dále utahovat měnovou politiku.
• Analýza makroindikátorů: Jádrová inflace v ČR brzdí
  Meziroční inflaci drží výš rostoucí ceny u čerpacích stanic a zvyšování cen tabáku v důsledku vyšší spotřební daně. Inflace za březen přesto skončila mírně pod očekáváním a kladná odchylka inflace od prognózy ČNB se snížila na 30 bp. Centrální banka bude se zvyšováním sazeb i nadále vyčkávat. Předělem by mohlo být proočkování významné části obyvatelstva.
• Analýza makroindikátorů: Maloobchod klesá, prodeje aut rostou
  Maloobchodní tržby v říjnu klesly méně než se čekalo. Pomohly prodeje potravin, zatímco zavřené prodejny nepotravinářského zboží způsobily pokles tržeb. Velmi pozitivně překvapil růst prodejů aut. V listopadu lze čekat hlubší pokles maloobchodu.
• Analýza makroindikátorů: Maloobchod se zlepšuje, nezaměstnanost roste stále pomalu
  Maloobchodní tržby v červnu rostly pomaleji, než se čekalo. Tahounem je nepotravinářské zboží. Prodej aut dohání předchozí silné propady. Další vývoj tržeb v maloobchodě zůstává značně nejistý. Situace na trhu práce se zhoršuje jen pozvolna.
• Analýza makroindikátorů: Mzdy rostly ve třetím čtvrtletí o 5,7 %
  Růst průměrné mzdy v ČR ve třetím čtvrtletí zpomalil v meziročním vyjádření z 11,4 % na 5,7 %. Hlavním důvodem je vyšší srovnávací základna loňského třetího čtvrtletí, kdy již ekonomika zaznamenala částečné oživení, a také odeznění vlivu druhého kola mimořádných odměn vyplacených v průběhu druhého čtvrtletí ve zdravotnictví a sociální péči. Ze svižného růstu nominálních mezd ve třetím čtvrtletí však významně ukrajovala inflace a reálné mzdy tak vzrostly v průměru pouze o meziročních 1,5 %.
• Analýza makroindikátorů: Pokles ekonomiky v druhém čtvrtletí podle zpřesněného odhadu činil 11 %
  Tuzemská ekonomika poklesla podle zpřesněného odhadu ČSÚ v průběhu druhého kvartálu mezičtvrtletně o 8,7 %. Ve srovnání s loňským rokem se hrubý domácí produkt snížil o 11,0 %. Pokles českého hospodářství byl tak nakonec mírně horší, než jak ukazoval předběžný odhad HDP z konce července. K revizi vývoje tuzemské ekonomiky tak došlo v opačném směru než v případě Německa, jehož mezičtvrtletní pokles HDP byl nakonec o čtyři desetiny nižší, než ukázal předběžný odhad. V mezinárodním srovnání patří Česká republika i nadále mezi státy, jejichž ekonomika byla v druhém čtvrtletí zasažena koronavirem relativně nejméně.
• Analýza makroindikátorů: Propad průmyslu byl opravdu masivní
  Český průmysl v dubnu klesl hlouběji než se čekalo a stáhl do hlubokého i záporu zahraniční obchod. Otázkou zůstává oživení v dalších měsících. V menším útlumu je dle očekávání stavebnictví. Šok do ekonomiky je natolik silný, že by ČNB mohla již tento měsících přistoupit ke snížení úrokových sazeb na technickou nulu.
• Analýza makroindikátorů: Průmysl a export expandují navzdory druhé vlně pandemie
  Průmysl sice v říjnu zpomalil, ale i tak ve druhé pandemické vlně slušně roste především za silné podpory zahraniční poptávky. Listopad bude asi slabší, ale žádné drama by to být nemělo. Zahraniční poptávka zároveň výrazně povzbudila export, zatímco dovozy zůstaly slabší. Stavebnictví na začátku čtvrtého čtvrtletí klesá.
• Analýza makroindikátorů: Průmysl a zahraniční obchod si daly v srpnu pohov
  Výběr dovolených v srpnu negativně ovlivnil výrobu a zahraniční obchod. V souhrnu by dnes zveřejněná data z české ekonomiky neměla sama o sobě významněji podlomit důvěru v oživení české ekonomiky v průběhu třetího čtvrtletí. Otazníky spíše visí nad dalším obdobím. Stavebnictví zůstává oslabeno.
• Analýza makroindikátorů: Průmysl i zahraniční obchod svými výsledky potěšily
  Průmyslová výroba i zahraniční obchod v červenci pokračovaly ve svižném oživení. Ve srovnání s loňský rokem byla průmyslová produkce sice stále nižší, své ztráty ale odmazává rychleji, než se čekalo. Výrazně se zlepšuje situace v automobilovém průmyslu, kde produkce klesala meziročně již jen o 0,7 %. Přebytek bilance obchodu s motorovými vozidly byl dokonce meziročně o 6,1 mld. CZK vyšší. Mezi zveřejněnými daty bylo tak outsiderem stavebnictví, které meziročně propadlo o více než 10 %.
• Analýza makroindikátorů: Průmysl roste díky zahraniční poptávce
  Průmyslová výroba v září silně vzrostla za výrazného zlepšení objednávek ze zahraničí. Zahraniční poptávka zároveň výrazně povzbudila export, zatímco dovozy zůstaly slabší. Stavebnictví v závěrečném měsíci třetího čtvrtletí mírně rostlo.
• Analýza makroindikátorů: Průmysl roste, i když chybí výrobní vstupy
  Průmyslová produkce v březnu meziměsíčně expandovala nad odhady navzdory omezeným dodávkám výrobních komponent. Meziroční srovnání je navíc umocněno loňským propadem. Pozitivní vývoj ve výrobě se přelévá i do rychlého růstu vývozu i dovozu ze zahraničí. Stavebnictví v březnu potěšilo díky infrastrukturním investicím.
• Analýza makroindikátorů: Průmysl sice roste, ale brzda subdodávek je silná
  Průmyslová výroba jako celek meziměsíčně vzrostla, i když opožděné subdodávky vedly k dalšímu poklesu produkce automobilů. Pokles exportu a růst importu stáhl v červnu bilanci zahraničního obchodu nečekaně do deficitu. Stavebnictví meziměsíčně stagnovalo a jeho produkce se tak v meziročním srovnání držela v solidním růstu.
• Analýza makroindikátorů: Růst průměrné mzdy se vrátil zpět na předkrizovou úroveň
  Průměrná nominální mzda vzrostla podle dnes zveřejněných dat ČSÚ v posledním čtvrtletí loňského roku meziročně o 6,5 % a její růst tak zrychlil z předchozích 5,2 %. Po odečtení míry inflace se průměrná mzda zvýšila meziročně o 3,8 % po předchozím růstu o 1,8 %. Dynamika mezd se tak vrátila zpět na předkrizovou úroveň. Trh přitom očekával růst reálných mezd v průměru pouze o 1 % a dnešní data jsou tak pro něj výrazným překvapením. S takto rychlým mzdovým růstem nepočítaly ani ty nejoptimističtější odhady. Naše prognóza patřila na trhu mezi nejpesimističtější, když čekala skromný nárůst reálné mzdy o 0,3 %. Ještě pesimističtější pak byla ČNB, která ve své prognóze počítala s meziročním růstem průměrné nominální mzdy o 2,2 %, v reálném vyjádření pak dokonce s jejím poklesem o 0,5 %. Dnešní čísla z trhu práce jsou tak pro centrální banku významným proinflačním rizikem. Proti němu však nyní působí zhoršený vývoj pandemie a zpřísněná protiepidemická opatření. S růstem měnově politických úrokových sazeb tak i nadále počítáme až v druhé polovině roku, konkrétně v listopadu.
• Analýza makroindikátorů: Silné oživení za námi a slabý výkon před námi
  V pořadí třetí a zároveň konečný odhad vývoje HDP ve třetím čtvrtletí loňského roku potvrdil předchozí čísla, která ČSÚ zveřejnil na začátku prosince.
• Analýza makroindikátorů: S oživením ekonomiky zrychlil i růst průměrné mzdy
  Průměrná měsíční mzda v České republice vzrostla podle dnes zveřejněných dat ČSÚ ve třetím čtvrtletí meziročně o 5,1 % a dosáhla výše 35 402 Kč. Po zohlednění zhruba tříprocentní inflace v daném čtvrtletí mzdy v reálném vyjádření vzrostly v průměru o 1,7 % po předchozím poklesu o 2,4 %. Trh počítal s horším výsledkem, když očekával zhruba meziroční stagnaci reálných mezd. Lépe si mzdy vedly také ve srovnání s naší prognózou, která očekávala jejich pokles v reálném vyjádření o 1,2 %.