Analýza makroindikátorů: Inflace pokračuje v ústupu, zatím nejvíce kvůli ropě

Čtěte více

• Analýza: Loni se v Česku prodalo nejméně bytů a domů od roku 2015
  Loni se v České republice prodalo nejméně bytů a domů od roku 2015. Bytů se oproti roku 2022 prodalo o devět procent méně, domů o 17 procent. O 19 procent propadl také prodej chat a chalup. Vyplývá to z analýzy portálu Valuo, která zpracovává data katastru nemovitostí a veřejných inzercí. ČTK ji má k dispozici. Nejžádanější dispozice bytů byly 2+1 a 2+kk, tvořily v průměru 44 procent všech prodejů. Průměrná velikost prodaného bytu v ČR loni byla 66 metrů čtverečních, tedy téměř stejně jako v předešlých čtyřech letech.
• Analýza makroindikátorů: Česká ekonomika v prvním čtvrtletí klesla o 0,3 %
  Česká ekonomika podle předběžného odhadu ČSÚ klesla v prvním čtvrtletí letošního roku mezičtvrtletně o 0,3 % po předchozím růstu o 0,6 %. To byl mírně lepší výsledek, než s jakým počítala naše prognóza, která očekávala snížení HDP o 0,8 % a stejný byl i konsensus finančního trhu. V meziročním srovnání se pokles ekonomiky zmírnil z -4,8 % na -2,1 %, především však vlivem nižší srovnávací základy loňského prvního čtvrtletí, které již bylo zasaženo současnou pandemií.
• Analýza makroindikátorů: České maloobchodní tržby v srpnu opět povyrostly
  Maloobchodní tržby rostly v srpnu trochu méně než trh očekával. Z našeho pohledu pozitivně překvapil růst prodejů aut. Září by mohlo přinést další nárůst, ale následující měsíce komplikuje zhoršující se epidemická situace.
• Analýza makroindikátorů: Český průmysl expanduje zejména díky automobilům
  Průmyslová výroba v prosinci opět rostla a největším tahounem byla výroba automobilů. Na počátku roku čekáme mírné oslabení výroby, ale ve zbytku roku by měl růst pokračovat a za celý rok dosáhnout téměř 10 %. Silný průmysl koresponduje s růstem exportu, což s ohledem na nízké dovozy znamená další přebytek zahraničního obchodu.
• Analýza makroindikátorů: Ekonomika poklesla nejvíce ve své historii
  Podle dnes zveřejněného předběžného odhadu ČSÚ poklesla česká ekonomika ve druhém čtvrtletí letošního roku meziročně o 10,7 %. Oproti prvnímu čtvrtletí se hrubý domácí produkt snížil o dalších 8,4 % a zaznamenal tak nejvýraznější propad v novodobé historii. To, zdali dnešní čísla naplnila očekávání, či nikoli, lze jen těžko říct. Předpovědi jednotlivých analytiků se totiž značně lišily, když odhady meziročního poklesu ekonomiky sahaly od 8 % do 16 %. V tomto ohledu lze tak považovat dnešní výsledek za příjemné překvapení. K těm optimistickým prognózám patřil i náš odhad, když jsme očekávali mezičtvrtletní pokles ekonomiky o 6 %.
• Analýza makroindikátorů: Inflace brzdí pomaleji, než se čekalo
  Inflace brzdí na začátku roku pomaleji, než se všeobecně čekalo. Důvodem jsou vyšší ceny potravin. Nicméně stále vysoká zůstává jádrová složka. Inflace se v lednu se nacházela 50 bp nad prognózou ČNB, což implikuje šanci na rychlejší růst úrokových sazeb. Zvýšení sazeb ČNB nadále čekáme v Q4 2021.
• Analýza makroindikátorů: Inflace dále zpomaluje hlavně díky cenám potravin
  Růst spotřebitelských cen pokračuje ve svém zpomalování zejména díky cenám potravin. Jádrová inflace ale zůstává zvýšená. Stále počítáme s tím, že inflační tlaky budou i nadále zvolňovat kvůli oslabené ekonomice. Inflace je mírně pod očekáváním trhu i ČNB. I proto na zasedání příští týden nevidíme důvod proč čekat změnu nastavení měnové politiky.
• Analýza makroindikátorů: Inflace dál zpomalila díky zlevnění potravin
  Spotřebitelské ceny v ČR v září klesly pod odhad trhu i prognózu ČNB. Kromě sezónních pohybů za tím stálo zejména výraznější zlevnění potravin. V dalších měsících čekáme další ústup inflace. ČNB bude zatím vyčkávat, zatímco finanční trh spekuluje na pokles úrokových sazeb.
• Analýza makroindikátorů: Inflace dál zvolna brzdí
  Inflace v únoru zpomalila díky stagnujícím cenám potravin, ale také díky jádrové složce, která ceny potravin nezahrnuje. Pohonné hmoty u čerpacích stanic naopak zdražují. Efekt srovnávací základny povede k navýšení meziroční míry inflace v nejbližších měsících. Zvyšování sazeb ČNB i nadále čekáme v posledním čtvrtletí letošního roku.
• Analýza makroindikátorů: Inflace pod 3 % díky nižším cenám energií
  Růst spotřebitelských cen v ČR v říjnu zpomalil díky levnějším energiím. Meziroční inflace klesla lehce pod očekávání finančního trhu i ČNB, ale překvapení je zanedbatelné, přičemž jádrová inflace zůstává zvýšená poblíž 3,7 % y/y. ČNB nemá důvod reagovat změnou nastavení měnové politiky a bude vyčkávat na další vývoj.
• Analýza makroindikátorů: Inflace v ČR opět poskočila nad 3 %
  Vyšší ceny zboží způsobily v dubnu akceleraci inflace nad všechny odhady i nad prognózu ČNB. Rychlejší rozvolňování epidemických opatření implikuje vyšší riziko rychlejšího růstu spotřebitelských cen v nejbližších měsících. Dynamičtější inflace rovněž zvyšuje spekulace na dřívější utahování měnové politiky ze strany ČNB.
• Analýza makroindikátorů: Inflace zatím stále běží rychlejším tempem
  Inflace v červnu setrvala na vyšších úrovních a to mírně nad odhady trhu i prognózou ČNB. Hlavním důvodem vyšší inflace jsou jádrové ceny bez potravin a energií. Překvapení je v souhrnu malé a implikuje pokračování ochoty ČNB v nejbližší době dále utahovat měnovou politiku.
• Analýza makroindikátorů: Jádrová inflace v ČR brzdí
  Meziroční inflaci drží výš rostoucí ceny u čerpacích stanic a zvyšování cen tabáku v důsledku vyšší spotřební daně. Inflace za březen přesto skončila mírně pod očekáváním a kladná odchylka inflace od prognózy ČNB se snížila na 30 bp. Centrální banka bude se zvyšováním sazeb i nadále vyčkávat. Předělem by mohlo být proočkování významné části obyvatelstva.
• Analýza makroindikátorů: Maloobchod klesá, prodeje aut rostou
  Maloobchodní tržby v říjnu klesly méně než se čekalo. Pomohly prodeje potravin, zatímco zavřené prodejny nepotravinářského zboží způsobily pokles tržeb. Velmi pozitivně překvapil růst prodejů aut. V listopadu lze čekat hlubší pokles maloobchodu.
• Analýza makroindikátorů: Maloobchod se zlepšuje, nezaměstnanost roste stále pomalu
  Maloobchodní tržby v červnu rostly pomaleji, než se čekalo. Tahounem je nepotravinářské zboží. Prodej aut dohání předchozí silné propady. Další vývoj tržeb v maloobchodě zůstává značně nejistý. Situace na trhu práce se zhoršuje jen pozvolna.
• Analýza makroindikátorů: Mzdy rostly ve třetím čtvrtletí o 5,7 %
  Růst průměrné mzdy v ČR ve třetím čtvrtletí zpomalil v meziročním vyjádření z 11,4 % na 5,7 %. Hlavním důvodem je vyšší srovnávací základna loňského třetího čtvrtletí, kdy již ekonomika zaznamenala částečné oživení, a také odeznění vlivu druhého kola mimořádných odměn vyplacených v průběhu druhého čtvrtletí ve zdravotnictví a sociální péči. Ze svižného růstu nominálních mezd ve třetím čtvrtletí však významně ukrajovala inflace a reálné mzdy tak vzrostly v průměru pouze o meziročních 1,5 %.
• Analýza makroindikátorů: Pokles ekonomiky v druhém čtvrtletí podle zpřesněného odhadu činil 11 %
  Tuzemská ekonomika poklesla podle zpřesněného odhadu ČSÚ v průběhu druhého kvartálu mezičtvrtletně o 8,7 %. Ve srovnání s loňským rokem se hrubý domácí produkt snížil o 11,0 %. Pokles českého hospodářství byl tak nakonec mírně horší, než jak ukazoval předběžný odhad HDP z konce července. K revizi vývoje tuzemské ekonomiky tak došlo v opačném směru než v případě Německa, jehož mezičtvrtletní pokles HDP byl nakonec o čtyři desetiny nižší, než ukázal předběžný odhad. V mezinárodním srovnání patří Česká republika i nadále mezi státy, jejichž ekonomika byla v druhém čtvrtletí zasažena koronavirem relativně nejméně.
• Analýza makroindikátorů: Po silném oživení o 6,9 % ve 3Q, HDP na konci roku znovu klesne
  Dnes zveřejněný zpřesněný odhad ČSÚ o vývoji tuzemského HDP přinesl významnější revizi předběžných čísel oznámených koncem října. Česká ekonomika ve třetím čtvrtletí letošního roku vzrostla mezičtvrtletně o 6,9 %, což je o 0,7 p.b. více než původně statistický úřad odhadoval. Její meziroční pokles se tak zmírnil z -10,9 % ve druhém čtvrtletí na -5,0 %.
• Analýza makroindikátorů: Propad průmyslu byl opravdu masivní
  Český průmysl v dubnu klesl hlouběji než se čekalo a stáhl do hlubokého i záporu zahraniční obchod. Otázkou zůstává oživení v dalších měsících. V menším útlumu je dle očekávání stavebnictví. Šok do ekonomiky je natolik silný, že by ČNB mohla již tento měsících přistoupit ke snížení úrokových sazeb na technickou nulu.
• Analýza makroindikátorů: Průmysl a export expandují navzdory druhé vlně pandemie
  Průmysl sice v říjnu zpomalil, ale i tak ve druhé pandemické vlně slušně roste především za silné podpory zahraniční poptávky. Listopad bude asi slabší, ale žádné drama by to být nemělo. Zahraniční poptávka zároveň výrazně povzbudila export, zatímco dovozy zůstaly slabší. Stavebnictví na začátku čtvrtého čtvrtletí klesá.