Češi mají letos rekordní zájem o stavební spoření. Kvůli koronaviru i obavě z dalšího zdražování nemovitostí

Čtěte více

• Češi loni prostonali 86,5 milionu dní, nejvíce za třináct let. Může za to covid a zrušení karenční doby
  Prognóza, že Češi budou po zrušení karenční doby „více nemocní“, se potvrdila. Loni totiž prostonali celkem 86,5 milionu dnů, vyplývá z údajů České správy sociálního zabezpečení. Jedná se o nejvyšší počet prostonaných dnů od roku 2007. Zrušení karenční doby ovšem pochopitelně není jediným klíčovým důvodem tohoto nárůstu. Tím dalším je pandemie onemocnění covid-19.
• Češi loni přiškrtili svoji spotřebu nejvíce v tomto miléniu, dokonce čtyřikrát více než během globální finanční krize. Drtila je mimořádná inflace a dramatický pokles reálných mezd, výdaje za potraviny omezují již dvacet měsíců v řadě
  Maloobchodní tržby vykázaly loni v prosinci nejvýraznější meziroční nárůst za celé období od května 2022 včetně. Naposledy výrazněji rostly v dubnu 2022. V prosinci 2023 meziročně přidaly 1,6 procenta. V Česku tak loni v posledním čtvrtletí skončila takzvaná spotřebitelská recese. Loni v posledních třech měsících roku totiž maloobchodní tržby v souhrnu přidaly meziročně 0,1 procenta. Ve čtvrtletním sledování maloobchodní tržby vykázaly růst naposledy v prvním kvartále roku 2022, tehdy 6,5 procenta meziročně. Poté následovalo šest čtvrtletí v řadě, kdy maloobchodní tržby meziročně soustavně klesaly a až tedy v posledním kvartále loňska se vrátily „do plusu“, byť celkem nepatrného.
• Češi loni rekordně utráceli v restauracích, hospodách a kavárnách, a sice přes 175 miliard korun, tedy o 100 miliard více než roku 2000. Doma si vaří stále méně
  V roce 2018 utratili Češi za stravování mimo domov historicky rekordní sumu. V restauracích, kavárnách, po hospodách a v dalších veřejných stravovacích zařízeních nechali ten rok přes 168 miliard korun, vyplývá z nových údajů Eurostatu. V roce 2017 to přitom bylo necelých 161 miliard korun a rok dříve bezmála 148 miliard.
• Češi loni rekordně utráceli za alkohol, takřka 90 miliard korun. Za čtvrtstoletí narostly jejich výdaje za alkohol na dvojnásobek
  V roce 2018 utratili Češi za alkoholické nápoje rekordní sumu. Za pivo, víno a lihoviny dali při svých nákupech v obchodech celkem 85,9 miliardy korun, plyne z aktuálních údajů Eurostatu. V roce 2017 to přitom bylo 81,8 miliardy korun.
• Češi loni v hazardních hrách vsadili 873,2 mld. Kč, meziročně o 15 pct. víc
  Lidé v Česku loni prosázeli 873,2 miliardy korun. Meziročně se objem vkladů zvýšil o 15 procent, když rostly sázky ve všech rozšířených typech hazardních her. Objem vyplacených výher se proti roku 2022 zvýšil o 15,4 procenta na 814,3 miliardy korun. Provozovatelé hazardních her odvedli na dani z hazardu 18,6 miliardy korun. Vyplývá to z údajů Finanční správy o hazardní dani, které má ČTK k dispozici.
• Češi loni v létě přestali tolik spořit, vyplývá z dnešních údajů ČSÚ
  Loni v červenci, srpnu a září Češi poněkud ubrali ze svého důrazu na vytváření úspor. Řečí statistiků, míra úspor tuzemských domácnosti v třetím čtvrtletí oproti druhému čtvrtletí poklesla, a to na 15,7 procenta. Takovýto podíl tedy Češi v průměru ušetřili ze svého příjmu.
• Češi loni v obchodech utráceli skoro jako před pandemií, letos své útraty ještě navýší, a to díky rouškovnému a zejména díky zrušení superhrubé mzdy. E-shopy loni měly nejlepší rok za sedm let
  Obyvatelé ČR v prosinci 2020 navýšili své spotřebitelské výdaje nejvýrazněji od propuknutí pandemie. Naposledy totiž v meziročním pohledu rostly maloobchodní tržby (bez zahrnutí motorových vozidel) v únoru 2020, tedy ještě před úderem pandemie.
• Češi loni vsadili v hazardních hrách 983 mld. Kč, meziročně o 12,5 pct víc
  Lidé v Česku loni vsadili v hazardních hrách 983 miliard korun. Objem vkladů meziročně vzrostl o 12,5 procenta, když rostly sázky ve všech rozšířených typech hazardních her. Objem vyplacených výher se proti roku 2023 zvýšil o 12,7 procenta na 917,3 miliardy korun. Provozovatelé hazardních her odvedli na dani z hazardu 21,4 miliardy korun. Vyplývá to z údajů Finanční správy o hazardní dani, které má ČTK k dispozici.
• Češi mají doma příslušenství k mobilním zařízením za více než 42 miliard korun, nejvíce za něj utrácí generace Z
  Češi mají ve svém mobilním příslušenství uložené miliardy korun. Ukázal to průzkum Instant Research pro českou společnost FIXED.zone. Podle něj vlastní lidé ve věku 18–65 let příslušenství k mobilním telefonům, tabletům a nositelné elektronice za více než 42 miliard korun. Nejvíce do něj investují mladí lidé a muži. Největší část těchto peněz připadá na sluchátka, nabíječky a powerbanky.
• Češi mají dvakrát víc zlata, než centrální banka
  Češi mají podle zjištění portálu Zlato.cz zhruba dvakrát více zlata, než kolik ho je v sejfech České národní banky (ČNB). Ta podle statistik držela ke konci loňského roku 340 tisíc troyských uncí „žlutého kovu“, tedy přibližně 10,6 tuny, zatímco domácnosti podle oficiálních zdrojů od roku 2009 získaly 19,348 tuny investičního zlata.
• Češi mají majetek v nemovitostech, 6 % jako investici
  Podle aktuálního průzkumu společnosti EMA data odhaduje třetina Čechů hodnotu svého majetku na 1 až 5 milionů korun. Dvě třetiny populace přitom kromě úspor vlastní také nemovitost, každý dvacátý ji používá jako investici. Nejvýhodnější jsou podle analýzy společnosti Lusq takové investice v regionech, konkrétně v Ústeckém kraji.
• Češi mají nejdražší elektřinu v Evropě. Přitom patří k jejím největším vývozcům na světě
  České domácnosti platily letos v červenci za elektřinu nejvyšší cenu v celé Evropě. Přitom ovšem Česko patří mezi největší vývozce elektřiny nejen v Evropě, ale dokonce na světě.
• Češi mají poprvé od roku 2011 vyšší kupní sílu než Slováci. A to hlavně díky tomu, že skončily intervence za slabou korunu
  ČR si může gratulovat. Poprvé od roku 2011 předčí Slovensko v průměrné kupní síle obyvatelstva. Slovensko navíc v pořadí překonáváme nejvýrazněji v tomto desetiletí (viz graf níže). Naše zaostávání z posledních let nebylo výsledkem přijetí eura na Slovensku, ale zejména naší intervence za slabší korunu.
• Češi mají skoro nejdražší elektřinu v EU, přestože ČR ji skoro nejvíce vyváží. Situaci ještě zhorší vypnutí německých jaderných elektráren, které navíc může způsobit úmrtí 16 tisíc lidí, jak spočítala Kolumbijská univerzita
  České domácnosti čelí jedné z nejvyšších cen elektřiny v EU, přestože Česko patří k jejím největším vývozcům. Z dat Eurostatu plyne, že loni ve druhém pololetí měly vyšší faktury za elektřinu pouze domácnosti v Dánsku, Belgii a Irsku. To jsou ale země obecně bohatší než Česko, s vyšší cenovou hladinou, ale také vyššími mzdami.
• Češi mají v investičních fondech rekordní majetek. Letos ale bude investování po otrlé, silné povahy, ne všichni jsou na to připraveni, zvláště nováčci ne
  Češi mají v investičních fondech zhruba 700 miliard korun, historicky rekordní sumu. Mnozí v uplynulých týdnech a měsících vložili své peníze do investičního fondu vůbec poprvé. Dosud si vystačili třeba jen se spořícím účtem nebo termínovaným vkladem v bance. Případně své úspory použili na nákup nemovitosti. Jenže byty a domy jsou rovněž rekordně drahé – a k tomu zdražují nejvýrazněji v celé EU. Takže stále více Čechů svěřuje své peníze právě fondům. Chtějí úspory uchránit před inflací, jež letos bude nejvýraznější od 90. let, přičemž už nejsou tolik jako dříve ochotni činit tak prostřednictvím pořízení nemovitosti, když jsou reality stále hůře dostupné.
• Češi mezi hypotékami a spořicími účty: lekce, kterou je třeba pochopit
  Průměrná sazba nově poskytnutých hypoték se dostala k hranici 5 %, ještě před rokem byla o celý procentní bod výše. To je pro domácnosti řešící vlastní bydlení vítaná úleva. Zároveň ale klesající sazby znamenají, že spořicí účty postupně přestávají být atraktivní. Česká národní banka letos opakovaně snížila dvoutýdenní repo sazbu, aktuálně je na 3,5 %. A právě tato sazba se promítá do toho, jaké úroky lidé na spořicích účtech dostanou.
• Češi nakupují na splátky stále častěji. Průměrná hodnota nákupu roste už pět let v řadě
  Splátkový prodej je pro Čechy čím dál běžnějším způsobem, jak si pořídit dražší zboží bez nutnosti jednorázové investice. Nejčastěji takto pořizují mobilní telefony, domácí spotřebiče nebo notebooky. Silným měsícem bývá tradičně například leden, kdy využívají povánočních výprodejů. Průměrná hodnota jednoho nákupu přitom roste už pátý rok po sobě – a zájem nepolevuje ani v roce 2025.
• Češi navyšují své útraty v obchodech rychleji, než se čekalo, díky rychlejšímu růst mezd. Více utrácí třeba za kosmetiku, šetří však na elektronice
  Říjnové maloobchodní tržby vzrostly meziročně i meziměsíčně o něco více, než se čekalo. Meziročně přidaly 5,5 procenta, zatímco střední hodnota odhadů analytiků oslovených agenturou Bloomberg činí 4,9 procenta.
• Češi navzdory globálním trendům nadále vidí příležitosti na domácím trhu, tj. v českých akciích
  Podle nejnovějšího průzkumu Retail Investor Beat obchodní a investiční platformy eToro vzrostl podíl českých drobných investorů, kteří drží akcie kótované na domácím trhu, na 35 % oproti 26 % v minulém roce.
• Češi nejvíce důvěřují ČNB. Proč je to důležité?
  Dle nejnovějšího průzkumu agentury STEM důvěřuje České národní bance 73 % obyvatel. Po lehkém poklesu v letech 2022-2023 se tak jedná o návrat na před-pandemickou úroveň. V žebříčku veřejných institucí obsadila centrální banka první místo. Nárůst důvěry v ČNB je dobrou zprávou, která naznačuje, že mohutná inflační vlna nezpůsobila dlouhodobé šrámy na důvěryhodnosti centrální banky napříč obyvatelstvem. Inflace přitom rok a půl setrvávala na dvouciferných úrovních, což bylo z historického pohledu nevídané.