Koruna prudce posiluje vůči dolaru. Padající dolar zdražuje zlato, mnozí se začínají obávat citelnějšího celosvětového nárůstu inflace

Bohatí lidé a zámožné rodiny z celého světa se začínají vážně obávat o další osud dolaru. Americká měna v posledních týdnech citelně oslabuje. Je za tím strach z války i z inflace.

Dolar ztrácí proti celé řadě světových měn. Zajímavostí je, že za poslední zhruba dva měsíce ztratil ze všech měn světa nejvýrazněji proti české koruně. Ještě letos začátkem června se dolar prodával i za více než 24,25 koruny. V tomto týdnu už klesl i pod méně než 22,25. To by ještě nemuselo být pro dolar tak fatální, neboť česká koruna v uplynulých dvou měsících posiluje nejvýrazněji ze všech měn světa, zhodnocuje tedy i proti euru či švýcarskému franku a dalším desítkám měn.

Oslabení o dvě koruny za necelé dva měsíce, zhruba o 7,5 procenta, však ilustruje plošnější propad dolaru, ať už proti euru, zmíněnému franku či libře i jenu. Právě v dolaru přitom mají boháči celého světa – a nejen oni – uloženu podstatnou část svého majetku. Nyní tedy chudnou a s napětím vyhlížejí, co bude dál.

Někteří z nich už i konají. Zvláště právě bohatí lidé a zámožné rodiny v těchto dnech horečně žádají zlato v jeho fyzické podobě, třeba v podobě slitků. Snaží se tak snížit své investice v dolaru a zmírnit vlastní chudnutí. I proto je teď dolarová cena zlata nejvyšší v dějinách. Dramaticky přitom narůstá také cena stříbra. I na něj si lze "sáhnout". Zpravidla dobře informovaní bohatí jedinci a majetné rodiny se tak snaží snížit objem bohatství, které mají v nehmotné podobě, třeba ve formě hotovosti, akcií či certifikátů. Svět je jim nyní až moc nejistým místem na to, aby v dosavadní míře věřili "papírovému" majetku. Dokonce i Česká národní banka, jež to po desetiletí tvrdošíjně odmítala, zlato letos od června nakupuje.

Situace zašla tak daleko, že se seriózně hovoří o možném celosvětovém "runu na zlato". Hrozí tedy, že příliš velký počet lidí bude naráz chtít své zlato v jeho fyzické podobě. Že si zkrátka budou chtít doslova "sáhnout" na žlutý kov, na nějž vlastní nyní třeba jen "poukaz", tedy papírový certifikát, doklad o své investici v příslušném fondu. Může se pak stát, že zjistí, že jejich zlato příslušný fond nemá, byť třeba jen přechodně. To by způsobilo globální paniku potenciálně nedozírných důsledků a cena zlata by vylétla vysoko nad 2 000 dolarů za troyskou unci.

Chřadnoucí dolar a sháňka po zlatě jsou ve své podstatě projevem rostoucího strachu investorů z možné druhé vlny pandemie koronaviru a také potenciálně z možné vojenské konfrontace Spojených států a Číny. Někteří experti argumentují, že americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi ve světle selhání v boji s koronavirem, odbojem v amerických ulicích a stržených bust a pomníků zbývá jediné, chce-li být v listopadu znovu zvolený. Právě vyostření střetu s Čínou. Poblíž jejích břehů soustředí vojenské loďstvo, takže se množí spekulace, že sází na to, že se za ním Američané v čase voleb semknou jakožto za odhodlaným válečníkem.

Vojenská konfrontace s Čínou by byla další zátěží pro americkou státní kasu. Ta se už nyní pořádně "prohýbá". USA realizují dějinně bezpříkladnou expanzi jak v oblasti měnové, tak rozpočtové. Jinými slovy, rekordním způsobem pumpují nově "tištěné" miliardy dolarů do své ekonomiky a rekordně se zadlužují. Na konci toho všeho tak může stát nepřítel, na něhož se v posledních letech prakticky zcela zapomnělo: pořádná inflace.

Obava z inflace v USA narůstá. Jedním z projevů je to, že reálná úroková sazba je nyní hluboko v záporu, nejhlouběji minimálně za několik posledních desetiletí. Reálná úroková sazba je rozdílem mezi nominálním úrokem a mírou očekávané inflace. Pokud jsou nominální úroky blízko nule, což je nynější stav, jenž souvisí se zmíněným pumpováním miliard, pak růst inflačních očekávání stahuje reálnou úrokovou sazbu hlouběji do záporu. Také proto se zmínění boháči tolik shánějí po zlatu. To sice žádný úrok nenese, ale lepší žádný úrok než úrok záporný.

Vojenská konfrontace USA a Číny by inflaci zřejmě dále přiživila. Stejně tak ji ovšem přiživí pouhá konfrontace ekonomická.

Když se kvůli obchodní válce bude zboží místo v Číně, "dílně světa", vyrábět v Americe nebo v Evropě, budou se muset vyplácet vyšší mzdy. To se pochopitelně projeví inflačně. Citelně zesílená inflace je klíčovou, zatím spíše podceňovanou ekonomickou hrozbou, které svět, zejména Západ, nyní čelí.

Citelně zvýšená inflace příštích let by znamenala vážný problém i pro Evropskou unii. Ta si nyní chce půjčovat v rámci dojednaného fondu obnovy. Půjčky fondu bude Brusel a členské státy Unie splácet minimálně do roku 2058. Pokud však mezitím výrazně zrychlí inflace, půjdou znatelně nahoru úrokové sazby všude na Západě.

Vyšší úroky budou nutností, aby se inflace nezměnila v inflaci pádivou, případně hyperinflaci. Vyšší úroky dramaticky prodraží dluh zemí, firem i domácností. Takže náklady dluhu i zmíněného fondu obnovy citelně vzrostou. Brusel tak zdraží letenky v EU nebo dovoz zboží do Unie, včetně ovoce, oděvů nebo elektroniky, aby zvýšený úrok pokryl. Výsledkem tedy bude další inflace.

Potenciálně tak hrozí nebezpečná inflační spirála a plošné bankroty zemí, firem i domácností. Udeřila by světová ekonomická krize. Taková, na niž by na rozdíl od koronakrize nezabíralo – z povahy věci inflační – pumpování nových miliard.

Lukáš Kovanda
Národní ekonomická rada vlády (NERV)
Hlavní ekonom, CZECH FUND